Cyklostezska spojí Opavu s Hradcem n. M.
Opavu spojí s Hradcem nad Moravicí nová cyklostezka. Její první část do Otic už je dokončená. Letos se začne stavět další, tří kilometrový úsek. Na stavbu přispěje výrazně stát prostřednictvím státního fondu dopravní infrastruktury.
V
roce 2017 byl dokončený první úsek cyklostezky z Opavy do Otic.
Trasa, která se vine mezi poli, je dlouhá 760 m a od areálu
opavské zemědělské školy vede až na kraj obce Otice. Využívají
ji nejen cyklisté, ale i pěší.
Vladimír
Tancík (BEZPP), starosta obce Otice: „Po
té cyklostezce chodí lidé do práce, děti do školy, chodí k nám
turisté.Naši lidé chodí do Opavy na nákupy, takže je využívaná stovkami lidí denně.“
Ještě
v letošním roce by se měla začít stavět navazující, víc jak
3 kilometry dlouhá část, která trasu protáhne od Otic přes
Branku až do Hradce nad Moravicí, kde vyústí u místního
koupaliště.
Martin
Dostál, Odbor
rozvoje města a strategického plánování, Magistrát Opava:“
Směrové vedení jsme naplánovali tak, abychom co nejméně
odjímali zemědělskou půdu. Cyklostezka
kopíruje
stávající systém polních cest mezi brankou a Oticemi.“
Bude
to už druhá cyklostezka v tomto směru. Delší, 11 kilometrů
dlouhá trasa z části vedená kolem řeky Moravice, je velmi
oblíbená.
Martin
Dostál, Odbor rozvoje města a strategického
plánování, Magistrát Opava: „Ulehčíme přetížené a
oblíbené cyklotrase 551 mezi Opavou, Brankou a Hradcem nad
Moravicí. Bude to kratší a bezpečné spojení.“
Peníze
na výstavbu se podařilo získat ze státního
fondu dopravní infrastruktury. Jde o 10 milionů korun. O další
náklady, které by měly činit zhruba tři miliony, se podělí
jednotlivé obce.
Vladimír
Tancík, starosta obce Otice: "Podílíme
se na neuznatelných nákladech a na tom, co nepokryje dotace. Nejsou
to miliony, jsou to sta tisíce. Budou se na tom podílet všechna
města a obce.“
Stavět
se začne ještě letos. První cyklisté se po nové stezce budou
moci projet za rok.
---
Fyzikální ústav SU: přihlášky do 31.8.
Ještě během prázdnin budou mít zájemci možnost podat si přihlášku ke studiu na Ústav fyziky Slezské univerzity. Ten se vyčlenil z Filosoficko – přírodovědecké fakulty na začátku roku. Akreditováno má nově 5 studijních programů.
Fyzikální
ústav působil po tři desetiletí pod Filosoficko-přírodovědeckou
fakultou Slezské univerzity. Od letošního ledna získal
samostatnost. A nyní také první akreditované studijní programy
do svého portfolia. Zatímco tyto budou plně pod hlavičkou nové
instituce, Fyzikálního ústavu, většina ze 150 současných
posluchačů, zůstane ještě pod Filosoficko - přírodovědeckou
fakultou.
Zdeněk
Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu: "Po
dobu pravděpodobně 2 -3 let bude trvat přesun oborů, které jsou
akreditovány na fakultě na Fyzikální
ústav.
Fyzikální
ústav se může pyšnit špičkovým vybavením. Má vlastní
astronomickou observatoř s nejmodernější pozorovací technikou,
která byla dokončena před třemi lety. Na podzim loňského roku
byla otevřena sférická projekce, která umožňuje studentům
naučit se orientovat ve Vesmíru. A nově má k dispozici také
pojízdnou
meteorologickou
a měřící stanici kvality ovzduší.
Zdeněk
Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu: "Vedeme výuku i v
angličtině, protože máme studenty ze zahraničí . Např.
na
doktorském studiu je většina studentů ze zahraničí.
Fyzikální
ústav pracuje na deseti zahraničních výzkumech, které se týkají
například zkoumáním černých děr či vlivu temné
energie na evoluci Vesmíru. Zájemci o studium nově akreditovaných
studijních programů mohou využít prodlouženého termínu k
podávání přihlášek, který je ohraničený posledním srpnovým
dnem.
STUDIJNÍ
PROGRAMY,
Fyzikální
ústav Slezské univerzity v Opavě
bakalářské
studium:
*
Astrofyzika
* Astronomie a popularizace
magisterské studium:
* Částicová fyzika
*
Počítačová fyzika
*
Relativistická fyzika
---
Pekařské stroje jsou stále funkční
Martin Knappe vybudoval v Opavě sice velkou, moderní pekárnu, rád má ale staré řemeslo. Už mnoho let sbírá historické pekařské stroje i nejrůznější náčiní. A ve své provozovně chystá malé muzeum.
Do
pečení se Martin Knappe pustil v roce 1992, kdy postavil na nohy
krachující pekárnu. Z podniku o několika zaměstnancích se
postupem let stala firma s víc jak stovkou pekařů, kterou časem
přestěhoval do velké výrobní haly. A protože se zajímal o
historii svého řemesla, zůstalo v nové budově také místo pro
malé muzeum, které tady připravuje. První exponáty byly stroje,
které vyřadil, když modernizoval výrobu.
Martin
Knappe, majitel pekárny Knappe: "
Chci
dalším generacím ukázat
ten posun a vývoj strojů. Na čem dělali naši tátové, dědové,
ne čem jsem se učil já a na čem se
dělá pečivo dnes.“
Zatímco
dříve byl základním artiklem chléb, postupem času se to měnilo.
Stále oblíbenější byly rohlíky. Stroj na jejich výrobu se
během desetiletí nijak zásadně neproměnil. A
nebo tento stroj na kaiserky. Rozdíl je jen v tom, že dnes se
nemusí vše dělat ručně, ale pečivo vyjíždí z přímo z
linky.
Problematiku
pečení chleba dobře mapuje tato osm desetiletí stará technologie
výroby. Už tady se píše, jaký vliv má na
výsledek druh mouky, nebo také počasí.
Martin
Knappe, majitel pekárny Knappe: „Jsou
tady popsány dobře vady výrobků, především
chleba.
Je to nejen názorně ukázáno a popsáno, ale jsou tady i rozbory,
jak tyto vady vznikaly.“
Své
místo v tomto mini muzeu pekařství mají i nejrůznější druhy
vah, ošatky na pečivo nebo staré výuční listy pekařských
tovaryšů.
A
také míchačka těsta, na které se Martin Knappe učil pekařskému
řemeslu. Stejně, jako všechno ostatní, i ona je funkční.
---
Vojenské opevnění v Darkovičkách je zcela funkční
Provedeme vás jednou ze 40 vojenských pevností na Ostravsku, které v minulém století měly chránit svrchovanost našeho státu před hitlerovským Německem. Tuto část historie připomíná areál v Hlučíně – Darkovičkách.
Stavba
opevněné linie podél státní hranice Československa začala v
roce 1935 a pokračovala až do roku 1938, jako reakce na militantní
politiku Německa. Na Ostravsku vzniklo 40 pevností. Projektovaly je
inženýrské špičky, které se inspirovaly ve Francii.
Petr
Adamus, správce, Areál čs. Opevnění Hlučín –
Darkovičky: "Objekty jsou moderní tím, že tady použili
železobetonový skelet. Takovéto budovy se na našem území do té
doby prakticky nestavěly. Takže
konstruktéři, kteří to museli stavět, vycházeli z
nejmodernějších poznatků tehdejší stavební vědy "
V
tomto pěchotním srubu sloužilo 37 mužů. Jejich životy chránily
dvoumetrové zdi. Střílny vypadají přesně tak, jakoby je nedávno
opustili vojáci: na místě jsou unikátní dva spojené kulomety i
protitankový kanon s dostřelem 5 kilometrů.
Zatímco
velitel a poddůstojníci měli luxus samostatné postele, mužstvo
se muselo uskromnit.
Petr
Adamus,
správce, Areál čs. Opevnění Hlučín – Darkovičky: „Vojáci
tento komfort neměli. Ti se dělili o postel po 12 hodinových
směnách. Říká se tomu tzv. systém teplé postele. Takže jeden
voják slouží, druhý odpočívá a potom se vymění.“
V
labyrintu chodeb dvoupodlažního objektu nechybí ani malá koupelna
a vařič pro ohřívání jídla. Srub fungoval naprosto
samostatně s vlastním agregátem, nádrží na vodu, i přívodem
vzduchu.
Petr
Adamus,
správce, Areál čs. Opevnění Hlučín – Darkovičky: „Za
mírového stavu byl vzduch do objektu vháněn pomocí ventilátoru.
A rozváděn vzduchotechnikou.“
Důmyslně
zbudované pevnosti ale nikdy nesloužily svému účelu. Protože
Adolf Hitler získal československé pohraničí bez boje tzv.
Mnichovskou dohodou. Pokud si chcete vojenské objekty
prohlédnout na vlastní oči, jsou pro vás otevřené každou
sobotu a neděli.
---