Opavský expres
- Zpravodajství z Opavy od reportérky K. Gerykové a kameramana M. Lyska
- Prodej skleněných ozdob se přesunul na e-shop
- Tříkrálová sbírka letos i virtuálně
- Výstava připomíná symboly Vánoc
- Rodiče uvidí vystoupení svých dětí na internetu
Opavská Slezská tvorba, tradiční výrobce skleněných ozdob, přišla kvůli koronavirové krizi o třetinu zahraničních zakázek oproti loňsku. Zvedla se ale naopak poptávka tuzemských odběratelů, kteří využili především možnost nákupu přes e-shop.
Slezská tvorba pošle ročně do světa na půl milionu vánočních ozdob vyrobených ze skla. Polovina míří do zahraničí. Letos zůstala větší část produkce v republice. Zájem snížila koronavirová krize.
Jaroslav Veverka, vedoucí výroby, Slezská tvorba: „Poptávka byla poznamenaná, hlavně, co se týká exportu. Tam jsme měli pokles zakázek. Ale v tuzemsku je situace lepší, tak doufám, že celkový objem prodeje zůstane zachovaný, jako v minulých letech.“
Většina prodeje se ale přesunula na e – shop. A to kvůli vládnímu nařízení, které zavřelo na podzim obchody. Poptávka po dodávce koulí, zvonků, sněhuláků či medvídků tady stoupla o 40%. Velmi často si zákazníci objednávali baňky s věnováním či jménem. Malířce Lence Baranové prošly během posledních týdnů rukama stovky ozdob.
Lenka Baranová, malířka, Slezská tvorba: „Pevná ruka musí být, to by se jinak nedalo. A také trpělivost na to psaní.
Zájem o internetové nákupy byl tak velký že musel být ukončený už na začátku prosince, to aby mohla být zásilka doručena ještě do Vánoc. Každý den baličky vypravily k zákazníkům desítky krabic s křehkým zbožím.
Ludmila Košatá, balička, Slezská tvorba: „Snažíme se, aby byl obsah balíčku odolný proti rozbití. Aby to došlo zákazníkovi, aby byl spokojený, aby ozdoby zůstaly v celku.“
Trendem letošních Vánoc jsou barvy bílá a stříbrná a nebo klasická červená. A také barevné retro vzory, které visely na vánočních stromcích před 30 lety.
---
Na leden chystá Charita Tříkrálovou sbírku, ve které mohou lidé přispět na projekty této neziskové organizace. V souvislostí s koronavirovou pandemií bude letošní koledování jiné. Novinkou budou také virtuální pokladničky a prodloužení sbírky na 24 dní. Více nám řekne koordinátorka sbírky na Opavsku Marie Hanušová.
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Letos je všechno jiné, tak i Tříkrálová sbírka. Počítáte s tím bude kvůli koronavirovým opatřením jiná. Počítáte s tím, že koledníci vůbec vyrazí do ulic a budou koledovat?
Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky, Charita Opava: „Ano, počítáme s tím. I když v omezené míře. Kromě klasického koledování jsme hledali další alternativní způsoby, jak se se sbírkou dostat k lidem a jak je potěšit. To kklasické koledování bude pouze jednou z možností, jak se sbírky zúčastnit. Počítáme také se sbírkou on-line. Počítáme také s tím, že by lidé mohli přinést peníze na nějaké tzv. sběrné místo. Např. do některých opavských lékárně, do sítě obchodního družstva Tempo nebo prodejen potravin Hruška. Lidé poznají místo tak, že na dveřích bude logo Tříkrálové sbírky.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Když koledníci vyrazí přímo do domácností, budou muset dodržovat hygienická opatření. Jak taková návštěva bude vypadat?
Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky, Charita Opava: „Koledníci budou mít na sobě roušky. Mají k dispozici desifekci na pokladničky. Samozřejmý je odstup. Z toho nám vyplývá, že nebudou moci přijít všude. Např. v panelových domech, kde je málo místa, bude koleda omezená nebo vůbec.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Vy už jste to zmínila, lidé budou mít možnost přispět také virtuálně. Jak bude probíhat tato sbírka, tento způsob přispění?
Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky, Charita Opava: Virtuální koleda je organizovaná na celostátní úrovni. Každá z Charit má svůj účet a variabilní symbol. Ten bude zveřejnění např. na letáčcích, které dostane každý Opavan, ve zpravodaji Hláska, na webu opavské Charity nebo na celostátním webu www.trikralovasbirka.cz.
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Počítáte s možností, že by koledníci kvůli nepříznivé epidemiologické situaci vůbec nevyrazili do ulic?
Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky, Charita Opava: „Ano, i tato varianta je ve hře, ale myslíme si, že zejm. v rodinných domech, kde koledníci nebudou vůbec vstupovat dovnitř, by bylo možné koledování i kdyby se opatření opět zpřísnila.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -- - -
Číslo účtu Tříkrálové sbírky v Opavě:
66008822/0800, VS 77708012
,
Kam poputují peníze z Tříkrálové sbírky, Charita Opava:
- zdravotnický materiál a auto na CNG pro terénní pečovatelské a ošetřovatelské služby, hospic
- příspěvek na rekonstrukci prostor sociálně terapeutické dílny Radost pro mentálně a duševně postižené
---
Výstava ve Slezském zemském muzeu připomíná symboly Vánoc, které nás provázejí už po staletí: ozdobený strom, adventní věnec a betlém. Kvůli protiepidemickým opatřením je teď ale budova muzea pro veřejnost uzavřená. A tak vám v následujícím příspěvku vánoční atmosféru výstavy její autorky přiblíží.
Nejstarším symbolem Vánoc je betlém. Scéna, která zobrazuje narození Ježíše Krista, se v Čechách objevila poprvé v roce 1560, a to v jezuitském kostele v Praze. Betlémy se staly velmi oblíbenou dekorací. Vyráběly se ze dřeva, z papíru, keramiky či jiných materiálů Toto je betlém z kostela v Městě Albrechticích z I. pol. 20. stol, který se rozprostírá na 5,5 metru dlouhém pozadí. Má asi 200 postav.
Miroslava Suchánková, kurátorka národopisného pracoviště Slezského zemského muzea: „Tento betlém je velmi rozsáhlý, obsahuje množství řezbovaných polychromovaných postaviček a architektonických prvků. Paláce, chrámy, měšťanské domy jsou malované na lepence.“
Vánoce bez stromečku si neumíme představit. V českých zemích se tento symbol svátků objevil na počátku 19. století. Ovšem lidé jej strojili už o tři století dříve. Zprvu to byla záležitost německých protestantských rodin. Katolická církev jej vzala na milost až později. První vánoční stromky zdobily jablíčka, oříšky, papírové růže a perníčky se svatými obrázky.
Eva Kolářová, kurátorka umělecko-historického pracoviště Slezského zemského muzea: „Nebylo na něm tolik sladkostí. Ozdoby byly vyráběny v domácnosti.
Dnes dekorativní součást interiéru, dříve praktický kalendář, který odpočítával čas zbývající do Vánoc. Ano, jde o adventní věnec, který je poměrně mladým symbolem vánočních svátků.
Eva Kolářová, kurátorka umělecko-historického pracoviště Slezského zemského muzea: „Rekonstrukce prvního adventního věnce jej představuje tak, jak ho známe z r. 1838. byl jednoduchý na obyčejném dřevěném kole. Bylo na něm 24 adventních svíček."
Čtyři bílé svíce se zapalovaly vždy na adventní neděli a 20 červených pak ve všední dny.
---
Učitelky a děti z Dětské skupiny při Slezské nemocnici se pustili do natáčení Vánoční besídky. Kvůli protiepidemickým opatřením totiž rodiče do třídy za dětmi nemohou, a tak by o vystoupení svých ratolestí přišli.
V předvánočním čase vždycky chystají učitelky s dětmi ze školky v areálu Slezské nemocnice program pro rodiče. Pilně jej dlouho dopředu nacvičují a těší se, až maminky a tatínkové zasednou v publiku. Jenže tentokrát je všechno trochu jiné. Kvůli protikoronavirovým opatřením rodiče do třídy od jara nemohou.
Anna Fialová, ředitelka Dětské skupiny při Slezské nemocnici v Opavě: „Během celého letošního roku jsme s dětmi ani jednou neměli žádné představení pro rodiče.“
A tak se učitelky rozhodly, že Vánoční besídku natočí na mobilní telefon a rodičům pošlou její záznam přes internet.
Nikol Stejskalová, učitelka, Dětské skupiny při Slezské nemocnici: „Snažili jsme se jednotlivá vystoupení zakomponovat do kouzelné pohádky o zvířátkách v lese.“
Všichni se společně pustili do výroby kulis i rekvizit. Děti pomalovaly lesní chaloupku, vyrobily si masky zvířat i další nezbytnosti důležité pro představení. K tomu přibylo téměř každodenní secvičování programu – práce tady měli nad hlavu.
děti z Dětské skupiny při Slezské nemocnici:
„My jsem moc trénovali.“
„Nejdřív jsem byl zajíček, pak čert a pak anděl.“
Díky natočenému záznamu, který školka sdílí na sociálních sítích, teď mohou rodiče vidět, jaký pokrok jejich 24 malých andílků během uplynulých měsíců udělalo.
---
Opavská Slezská tvorba, tradiční výrobce skleněných ozdob, přišla kvůli koronavirové krizi o třetinu zahraničních zakázek oproti loňsku. Zvedla se ale naopak poptávka tuzemských odběratelů, kteří využili především možnost nákupu přes e-shop.
Slezská tvorba pošle ročně do světa na půl milionu vánočních ozdob vyrobených ze skla. Polovina míří do zahraničí. Letos zůstala větší část produkce v republice. Zájem snížila koronavirová krize.
Jaroslav Veverka, vedoucí výroby, Slezská tvorba: „Poptávka byla poznamenaná, hlavně, co se týká exportu. Tam jsme měli pokles zakázek. Ale v tuzemsku je situace lepší, tak doufám, že celkový objem prodeje zůstane zachovaný, jako v minulých letech.“
Většina prodeje se ale přesunula na e – shop. A to kvůli vládnímu nařízení, které zavřelo na podzim obchody. Poptávka po dodávce koulí, zvonků, sněhuláků či medvídků tady stoupla o 40%. Velmi často si zákazníci objednávali baňky s věnováním či jménem. Malířce Lence Baranové prošly během posledních týdnů rukama stovky ozdob.
Lenka Baranová, malířka, Slezská tvorba: „Pevná ruka musí být, to by se jinak nedalo. A také trpělivost na to psaní.
Zájem o internetové nákupy byl tak velký že musel být ukončený už na začátku prosince, to aby mohla být zásilka doručena ještě do Vánoc. Každý den baličky vypravily k zákazníkům desítky krabic s křehkým zbožím.
Ludmila Košatá, balička, Slezská tvorba: „Snažíme se, aby byl obsah balíčku odolný proti rozbití. Aby to došlo zákazníkovi, aby byl spokojený, aby ozdoby zůstaly v celku.“
Trendem letošních Vánoc jsou barvy bílá a stříbrná a nebo klasická červená. A také barevné retro vzory, které visely na vánočních stromcích před 30 lety.
---
Na leden chystá Charita Tříkrálovou sbírku, ve které mohou lidé přispět na projekty této neziskové organizace. V souvislostí s koronavirovou pandemií bude letošní koledování jiné. Novinkou budou také virtuální pokladničky a prodloužení sbírky na 24 dní. Více nám řekne koordinátorka sbírky na Opavsku Marie Hanušová.
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Letos je všechno jiné, tak i Tříkrálová sbírka. Počítáte s tím bude kvůli koronavirovým opatřením jiná. Počítáte s tím, že koledníci vůbec vyrazí do ulic a budou koledovat?
Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky, Charita Opava: „Ano, počítáme s tím. I když v omezené míře. Kromě klasického koledování jsme hledali další alternativní způsoby, jak se se sbírkou dostat k lidem a jak je potěšit. To kklasické koledování bude pouze jednou z možností, jak se sbírky zúčastnit. Počítáme také se sbírkou on-line. Počítáme také s tím, že by lidé mohli přinést peníze na nějaké tzv. sběrné místo. Např. do některých opavských lékárně, do sítě obchodního družstva Tempo nebo prodejen potravin Hruška. Lidé poznají místo tak, že na dveřích bude logo Tříkrálové sbírky.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Když koledníci vyrazí přímo do domácností, budou muset dodržovat hygienická opatření. Jak taková návštěva bude vypadat?
Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky, Charita Opava: „Koledníci budou mít na sobě roušky. Mají k dispozici desifekci na pokladničky. Samozřejmý je odstup. Z toho nám vyplývá, že nebudou moci přijít všude. Např. v panelových domech, kde je málo místa, bude koleda omezená nebo vůbec.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Vy už jste to zmínila, lidé budou mít možnost přispět také virtuálně. Jak bude probíhat tato sbírka, tento způsob přispění?
Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky, Charita Opava: Virtuální koleda je organizovaná na celostátní úrovni. Každá z Charit má svůj účet a variabilní symbol. Ten bude zveřejnění např. na letáčcích, které dostane každý Opavan, ve zpravodaji Hláska, na webu opavské Charity nebo na celostátním webu www.trikralovasbirka.cz.
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Počítáte s možností, že by koledníci kvůli nepříznivé epidemiologické situaci vůbec nevyrazili do ulic?
Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky, Charita Opava: „Ano, i tato varianta je ve hře, ale myslíme si, že zejm. v rodinných domech, kde koledníci nebudou vůbec vstupovat dovnitř, by bylo možné koledování i kdyby se opatření opět zpřísnila.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -- - -
Číslo účtu Tříkrálové sbírky v Opavě:
66008822/0800, VS 77708012
,
Kam poputují peníze z Tříkrálové sbírky, Charita Opava:
- zdravotnický materiál a auto na CNG pro terénní pečovatelské a ošetřovatelské služby, hospic
- příspěvek na rekonstrukci prostor sociálně terapeutické dílny Radost pro mentálně a duševně postižené
---
Výstava ve Slezském zemském muzeu připomíná symboly Vánoc, které nás provázejí už po staletí: ozdobený strom, adventní věnec a betlém. Kvůli protiepidemickým opatřením je teď ale budova muzea pro veřejnost uzavřená. A tak vám v následujícím příspěvku vánoční atmosféru výstavy její autorky přiblíží.
Nejstarším symbolem Vánoc je betlém. Scéna, která zobrazuje narození Ježíše Krista, se v Čechách objevila poprvé v roce 1560, a to v jezuitském kostele v Praze. Betlémy se staly velmi oblíbenou dekorací. Vyráběly se ze dřeva, z papíru, keramiky či jiných materiálů Toto je betlém z kostela v Městě Albrechticích z I. pol. 20. stol, který se rozprostírá na 5,5 metru dlouhém pozadí. Má asi 200 postav.
Miroslava Suchánková, kurátorka národopisného pracoviště Slezského zemského muzea: „Tento betlém je velmi rozsáhlý, obsahuje množství řezbovaných polychromovaných postaviček a architektonických prvků. Paláce, chrámy, měšťanské domy jsou malované na lepence.“
Vánoce bez stromečku si neumíme představit. V českých zemích se tento symbol svátků objevil na počátku 19. století. Ovšem lidé jej strojili už o tři století dříve. Zprvu to byla záležitost německých protestantských rodin. Katolická církev jej vzala na milost až později. První vánoční stromky zdobily jablíčka, oříšky, papírové růže a perníčky se svatými obrázky.
Eva Kolářová, kurátorka umělecko-historického pracoviště Slezského zemského muzea: „Nebylo na něm tolik sladkostí. Ozdoby byly vyráběny v domácnosti.
Dnes dekorativní součást interiéru, dříve praktický kalendář, který odpočítával čas zbývající do Vánoc. Ano, jde o adventní věnec, který je poměrně mladým symbolem vánočních svátků.
Eva Kolářová, kurátorka umělecko-historického pracoviště Slezského zemského muzea: „Rekonstrukce prvního adventního věnce jej představuje tak, jak ho známe z r. 1838. byl jednoduchý na obyčejném dřevěném kole. Bylo na něm 24 adventních svíček."
Čtyři bílé svíce se zapalovaly vždy na adventní neděli a 20 červených pak ve všední dny.
---
Učitelky a děti z Dětské skupiny při Slezské nemocnici se pustili do natáčení Vánoční besídky. Kvůli protiepidemickým opatřením totiž rodiče do třídy za dětmi nemohou, a tak by o vystoupení svých ratolestí přišli.
V předvánočním čase vždycky chystají učitelky s dětmi ze školky v areálu Slezské nemocnice program pro rodiče. Pilně jej dlouho dopředu nacvičují a těší se, až maminky a tatínkové zasednou v publiku. Jenže tentokrát je všechno trochu jiné. Kvůli protikoronavirovým opatřením rodiče do třídy od jara nemohou.
Anna Fialová, ředitelka Dětské skupiny při Slezské nemocnici v Opavě: „Během celého letošního roku jsme s dětmi ani jednou neměli žádné představení pro rodiče.“
A tak se učitelky rozhodly, že Vánoční besídku natočí na mobilní telefon a rodičům pošlou její záznam přes internet.
Nikol Stejskalová, učitelka, Dětské skupiny při Slezské nemocnici: „Snažili jsme se jednotlivá vystoupení zakomponovat do kouzelné pohádky o zvířátkách v lese.“
Všichni se společně pustili do výroby kulis i rekvizit. Děti pomalovaly lesní chaloupku, vyrobily si masky zvířat i další nezbytnosti důležité pro představení. K tomu přibylo téměř každodenní secvičování programu – práce tady měli nad hlavu.
děti z Dětské skupiny při Slezské nemocnici:
„My jsem moc trénovali.“
„Nejdřív jsem byl zajíček, pak čert a pak anděl.“
Díky natočenému záznamu, který školka sdílí na sociálních sítích, teď mohou rodiče vidět, jaký pokrok jejich 24 malých andílků během uplynulých měsíců udělalo.
---