Opravy obchodního domu Breda začínají

Chystá se výměna stovky oken na fasádě obchodního domu Breda. Investor, město Opava, se dohodl s památkáři, že většina z nich budou kopie těch původních, které byly ve špatném stavu. A za peníze z internetové sbírky se už opravuje děravá střecha. Do slavného obchodního domu z I. republiky budou moci lidé nahlédnout v září, pokud se přihlásí na workshop.

V dubnu podepsal primátor Opavy s insolvenčním správcem kupní smlouvu na 39,5 mil. korun a chátrající architektonický skvost, obchodní dům Breda, se stal majetkem města. Jeho záchrana se rozjela téměř okamžitě. Za peníze z internetové sbírky z loňského roku začala oprava děravé střechy.

A nyní se připravuje se také rekonstrukce fasády se stovkou oken. Diskuse o tom, zda budou repasována, či vyrobena nově, vedl investor s památkáři delší čas. Rozhodl jejich špatný stav.

Petr Stanjura, ved. odd. hlavního architekta, Magistrát města Opavy: „Proto se nakonec přistoupilo ve značné míře k replikám. Nějaké malé množství zůstane v repasu, tak aby se zachovala autentická stopa.“

Tomáš Navrádil (ANO), primátor města Opavy: „Jakmile budou okna finálně dořešena, tak můžeme připravit veřejnou zakázku na výměnu těchto oken nebo na výrobu oken.“

Řeší se také špatný stav dřevěného obložení ve vstupní dvoraně. Kvůli dřevokazným procesům muselo být odstraněno a teď je v rukou odborníků.

Renovuje se i 24 skleněných vitráží nad schodištěm.

Souběžně s opravami probíhají workshopy, které by mohly dát odpověď na otázku, jak plochu o rozloze 10 000 m využít. Do Bredy už se podívali podnikatelé nebo architekti. Nyní se budou moci zapojit i obyvatelé města. Informace najdou uvnitř tzv. malé Bredy, která stojí před slavným obchodním domem. Její výmalba také připomíná 150. výročí narození architekta Leopolda Bauera, který obchodní dům navrhnul.

Vojtěch Král, autor instalace: „Trochu jsem tam vtiskl i ty ornamenty, které on měl rád a jsou poznat na každé jeho budově.“

Na desky uvnitř mohou lidé své nápady na využití Bredy psát.

obyvatelka Opavy: „Sleduju to už od začátku. A byla bych ráda, kdyby to bylo jako dřív, co si pamatuju já z dětství.“

Debatovat o nich pak mohou přijít 13. a 14. září na plánovaný workshop.

Linda Bittová, jednatelka, Spolek na záchranu obchodního domu Breda: „Byli bychom rádi, aby se nám přihlásili. Chceme znát jejich názory, jejich nápady, co by v Bredě chtěli. A věřím, že se pak budeme moci inspirovat, abychom sestavili koncepci na celý dům.“

Spolek na záchranu obchodního domu Breda usiluje o to, aby se tato budova stala znovu živou součástí města. Bude to mj. třeba také během koncertu havířovské kapely Nebe, která zahraje 1. září na střeše slavného obchodního domu.

---

Opavští hasiči pomáhali v Českém Švýcarsku

Určitě jste s napětím sledovali rozsáhlý požár v Českém Švýcarsku, který se rozhořel na víc jak 1000 ha. Šlo o nejrozsáhlejší požár u nás. S jeho hašením pomáhali také hasiči z Moravskoslezského kraje. Jak to na místě vypadalo, popíše Zbyněk Tvrdý, profesionální hasič z Opavy.

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Když jste opouštěl vaši domovskou zbrojnici, dokázal jste si představit, co vás na místě čeká?

Zbyněk Tvrdý, velitel čety Integrovaného výjezdového centra, HZS Moravskoslezského kraje: „Abych řekl pravdu, nedokázal. Ze záběrů, které jsem viděl v médiích, jsem věděl, že rozsah požáru je velký. Ale terén - významná převýšení, kopce, skalní masivy – ty byly úplně jiné, než jsem předpokládal a než bylo vidět v televizních záběrech.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Kde přesně jste v Českém Švýcarsku působil a co jste měl na starosti?

Zbyněk Tvrdý, velitel čety Integrovaného výjezdového centra, HZS Moravskoslezského kraje: „V Českém Švýcarsku jsme působili v oblasti mezi Hřenskem a Pravčickou bránou. Řekněme v severozápadní části CHKO. Na starosti jsme měli dohašování ohnisek požáru, průzkumnou činnost, přípravu hadicového vedení a přípravu pro položení velkoobjemových vaků pro hašení.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Byl hašení na tak velkém prostoru něco jiného než to, co běžně zažíváte ve služně?

Zbyněk Tvrdý, velitel čety Integrovaného výjezdového centra, HZS Moravskoslezského kraje: „Určitě ano. Rozsah takového požáru jsem ještě nikdy neviděl. Když hasíte menší lesní požár, tak jej hasíte po obvodu, lokalizovat ho. Tam to spočívalo spíš v dohašování ohnisek požáru v rámci toho požářiště.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Svou práci tady odvedly také drony. V čem byla jejich pomoc zásadní?

Zbyněk Tvrdý, velitel čety Integrovaného výjezdového centra, HZS Moravskoslezského kraje: „Troufám si odhadnout, že byla opravdu celkem zásadní. Protože zdolávat a mapovat terén po zemi by bylo v tom kopcovitém terénu a ve skálách nemožné. Práce dronů tedy sehrála zásadní roli ve způsobu nasazení jednotek.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Jak probíhala koordinace záchranářských prací na místě? Vždyť tady byly najednou stovky profesionálních i dobrovolných hasičů.

Zbyněk Tvrdý, velitel čety Integrovaného výjezdového centra, HZS Moravskoslezského kraje: „V rámci našeho odřadu s námi jeli z Ostravy také dobrovolní hasiči. Co se týká koordinace, tak s námi jel velitel odřadu. Ten se každý den dostavil na štáb. Odtud čerpal informace. Ty pak přenášel k nám a my jsme pak nasazovali jednotky a družstva tam, kde bylo potřeba.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Likvidace lesního požáru v Českém Švýcarsku dala jistě mnoho podnětů k řešení tak rozsáhlých požárů. Jaké zkušenosti jste si přivezl?

Zbyněk Tvrdý, velitel čety Integrovaného výjezdového centra, HZS Moravskoslezského kraje: „Pro mne osobně byly novou zkušeností již zmiňované drony, které tam byly nasazené. A také velkoobjemové vaky na vodu, které fungovaly jako zásobna vody pro vrtulníky a také pro hašení v těžko přístupném terénu.“

---

Opavští vodáci v létě pilně trénují

Léto na vodě. Tak tráví prázdniny příznivci vodáckého sportu. Umělý vodní kanál nedaleko Vojenského splavu na řece Opavě je každý den v obležení sportovců, kteří si vylepšují techniku i fyzičku.

Letní měsíce využívají opavští vodáci tradičně k tréninku. Prázdninové volno tráví nejmladší sportovci převážně v lodi. Tréninkové centrum za městem nabízí divokou vodu, ale také drobné vlnky řeky Opavy.

Martin Rousek, předseda, Kanoe Klub Opava: „Tady na té klidné vodě, kterou vidíte za mnou, je nutné trénovat, aby děti získaly fyzickou kondici. Tady trénují všichni, i ti nejlepší závodníci, určitou část svého tréninku.“

Vodní sporty mají v Opavě dlouholetou tradici. Počátky organizované kanoistiky spadají do roku 1963, kdy byl oddíl součástí Tělovýchovné jednoty Slezan. Pak se osamostatnil a od roku 2004 mohli vodáci využívat nově zbudovaný umělý slalomový kanál, který vznikl u Vojenského splavu na řece Opavě. O čtyři roky později tady přibyla i nová loděnice, která poskytuje sportovcům skvělé zázemí. Jsou tady šatny, sklady lodí, herna i posilovna. V současné době má Kanoe Klub Opava téměř 90 členů. Od předškolního věku až po dospělé závodníky.

Adéla Lebedová, Kanoe Klub Opava: „Jezdím od roku 2018 a mám hrozně ráda vodu.“

David Rousek, Kanoe Klub Opava: „Celá naše rodina už dlouho jezdí.“

To, že se vodáctví stalo mnohdy životním stylem celých rodin, není nic výjimečného.

Martin Kovář: „Jezdíme celá rodina. Nejen ta naše, ale ve větší skupině. Spousta dětí, spousta dospělých. Je to super.“

Opavské vody už vychovaly nejednoho šampiona. Připomeňme alespoň některé: mistry Evropy, deblkanojisty Marka Šindlera a Tomáše Kašpara. Sourozence Tomáše a Petru Slovákovy nebo Kamila a Davida Mrůzkovy.

---