Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Opavský expres

Opavský expres

  • Zpravodajství z Opavy od redaktorky Yvony Fajtové a kameramana Karla Soukopa
  • Opava vede v třídění kuchyňského odpadu
  • Výstava Děti ze srdce otevírá téma pěstounství
  • Jaroslav Sakala přiblížil dětem svět skoků na lyžích

Opava vede v třídění kuchyňského odpadu

Opava dosáhla rekordního výsledku – jako první v České republice vytřídila 500 tun kuchyňských odpadů. Jde tak o největší městský projekt třídění bioodpadu v zemi, do kterého se zapojilo přes 18 000 obyvatel.

Projekt třídění kuchyňského odpadu začal v Opavě před třemi lety. Do domácností se rozdalo přes sedm tisíc třídících sad. Občané tak mohou vyhazovat nejen zbytky jídel, ale i skořápky od vajec, drobné kosti nebo prošlé potraviny. Odpad končí v bioplynové stanici v Rapotíně, kde se mění na obnovitelnou energii.

Martin Jeleń, regionální manažer, JRK Česká republika: “V rámci posledního kola rozdávání kyblíků, které proběhlo tady letos v březnu, jsme měli úspěšnost přes 90%, všichni občané si velice rádi tento třídící set, který obsahoval brožurku a kyblík, vzali. Cílem téhle akce je dostat z černých popelnic neboli z toho směsného komunálního odpadu co nejvíce biosložky, jelikož bioodpad se nachází v popelnicích zhruba z 30% a z toho zhruba 19% tvoří právě ten kuchyňský odpad, který se tady v Opavě třídí.”

Podle něj 100 tun bioodpadu znamená energii pro 25 domácností na celý rok. Opava tak z kuchyňských zbytků vyrábí elektřinu a zároveň šetří životní prostředí. Na hnědé nádoby městu přispěl MSK více než 6 sty tisíc korunami.

Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: “Jedná se o tady tyto kyblíčky. První kyblík měl obsah 7 litrů, tyto už jsou 5 litrové, to je na základě zkušeností občanů, protože ty 7 litrové kyblíky tam samozřejmě docházelo ke kažení těch potravin. Když to vezmeme od počátku, tak vlastně v roce 2022, to bylo v dubnu, kdy bylo dodáno 40 kusů a v tom roce 2022 se nám podařilo nasbírat 47,5 tuny odpadu. Samozřejmě potom to rostlo. De facto v současné době jsou kyblíky rozdány na všech sídlištích v městě Opavě a taky u činžovních domů.”

Město také reagovalo pružně během loňských povodní, kdy bylo potřeba zvládnout mimořádné množství biologického odpadu. Pomohla spolupráce s firmou EFG Rapotín.

Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: “Dovezli nám mimořádně nějakých 120 dalších nádob a vytvořily se takové hnízda a dařilo se jim to odvážet a tím pádem nevznikly žádné nějaké infekce, žádný nějaký pach, který by byl nepříjemný.”

Jiří Vaníček, vedoucí odboru životního prostředí, Magistrát města opavy: “Na konci září letošního roku jsme dosáhli přesně pěti set tun kuchyňských odpadů vyzbíraných občany města Opavy. Potěšilo, nás to překvapilo. Občané pomáhají městu s takzvanými třídícími cíly, které musí plnit každá obec v České republice a proto jsme začali kuchyňské odpady od občanů taky sbírat.”

Lepší třídění umožnilo městu snížit frekvenci svozů směsného odpadu a celý systém se tak stal efektivnějším i ekologičtějším. Opava tak nejen překonala rekord, ale stala se inspirací pro další města v republice.

---

Výstava Děti ze srdce otevírá téma pěstounství

V Opavě se uskutečnila vernisáž výstavy s názvem Děti ze srdce. Vznikla ve spolupráci Střediska náhradní rodinné péče a Opavské kulturní organizace a přináší nejen výtvarné práce dětí z celé republiky, ale také silné příběhy o rodině, lásce a domově.

Výstava Děti ze srdce je součástí celorepublikového projektu, který propojuje umění a osvětu v oblasti náhradní rodinné péče. V galerii Eisler v Obecním domě jsou k vidění nejen práce dětí z náhradních rodin, ale i z výtvarné soutěže Oči se dívají, srdce vidí, do které se zapojily děti z mateřských i základních škol.

Jana Grohová, ředitelka, Středisko Náhradní rodinné péče: “Myšlenka výstavy vznikla před čtyřma lety ve středisku Náhradní rodinné péče v Praze. A reagovala na naší práci s náhradními rodinami, respektive dětmi a mladistvými, které malovaly krásné obrázky a bylo nám líto, že ty obrázky nevidí nikdo na venek. Takže jsme začali pořádat výstavy v Praze a postupně se to rozrostlo a výstavy se konají v jednotlivých krajích.”

Do soutěže se zapojilo téměř dvě stě dětí z osmdesáti zařízení. Na výstavě v Opavě je prezentováno jednatřicet nejlepších prací.

Jana Grohová, ředitelka, Středisko Náhradní rodinné péče: “Mottem naší organizace je, aby každé dítě mohlo vyrůstat doma ve své rodině. A když to nejde ve své, tak aby to bylo právě v rodině náhradní, ať pěstounské nebo rodině adoptivní. Bohužel pěstounů pořád není tolik, kolik je dětí, které by domov potřebovaly.”

Součástí výstavy jsou i autentické vzkazy náhradních rodičů.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Tematika je vlastně o tom, že je jedno, jestli dítě žije v rodině nebo v náhradní péči, v pěstounské péči, ale že potřebuje lásku, potřebuje podporu, potřebuje prostě rodinu. A celá ta tematika má směřovat k tomu, aby bylo co nejméně domovů a aby ty děti našly domovy u těch adoptivních rodičů nebo v rodinách. A ta výstava je úžasná, díla se dětem povedly a mám z toho velkou radost.”

Během vernisáže proběhlo i slavnostní ocenění autorů nejlepších prací.

anketa: oceněné děti: “Namalovala jsem velké srdíčko a je duhové a mám obrovskou radost, jak jsem dostala toto a jak se moc líbí to srdíčko. To jsem malovala.”

“Teď jsem malovala krvavé svíce, jsem hodně ráda, že jsem tady a nečekala jsem, že to vyhraju. Tak já třeba ráda maluju často nějaké panáčky nebo obličeje.”

“Já jsem kreslila vlka, který prostě vyje do měsíce a já ráda mám divoké zvířata, prostě to mě baví.”

“Já jsem namaloval kapybaru, protože já miluju kapybary a já miluju také kreslit.

To je ta kapybara a já jsem ji nazval kapybara háj.”

“Já jsem ten obrázek, který tenhle jsem namalovala já, je na plakátu a já mám strašnou radost, že ho vybrali na ten plakát a že jsem s ním byla na druhém místě na tom. A ještě jsem měla radost, že tady byly ty nanuky nakonec.”

Součástí výstavy bude i přednáška, beseda nebo workshop a připraven je i originální animační program s názvem Pod jednou střechou pro MŠ a 1. stupeň ZŠ. Nejdůležitější roli v něm hraje potřeba domova.

---

Jaroslav Sakala přiblížil dětem svět skoků na lyžích

Mezi žáky Základní školy Vrchní v Opavě zavítal mistr světa v letech na lyžích a olympijský medailista Jaroslav Sakala. Dětem přiblížil sport, o který v dnešní době už není v Česku takový zájem.

Na základní škole Vrchní v Opavě se žáci mohli na vlastní oči seznámit s historií i současností jednoho z nejzajímavějších zimních sportů – skoků na lyžích. Přijel za nimi bývalý reprezentant a mistr světa Jaroslav Sakala.

Jaroslav Sakala, bývalý reprezentant a mistr světa, lety na lyžích: “Přednáška na základní škole vrchní v Opavě byla především o tom, abych ukázal dětem, proč jsem začal já skákat, kdo mě trénoval a potom, jak vypadají lety na lyžích, kolik jsou světové rekordy, jaké materiály skokani používají, kolik co stojí. Jsem tady po druhé a vždycky ten zájem je obrovský, je to pro ně něco zajímavého, těší se, kladou hodně otázek, je vidět, že o tom sportu něco i vědí, že to sledují v televizi, tak jsem rád, že jim to můžu přiblížit a ukázat třeba ty světové rekordy a ty nejdelší skoky na světě.”

Děti si mohly prohlédnout nejen současné skokanské lyže, ale také raritu – originální lyže olympijského vítěze Jiřího Rašky. Nechyběly ani dobové boty nebo nejnovější kombinéza z propustného laminátového materiálu.

Jaroslav Sakala, bývalý reprezentant a mistr světa, lety na lyžích: “Tak tohle jsou originál lyže olympijského vítěze Jiřího Rašky. Jmenují se Popy a jsou to lyže, na kterých končil kariéru ve Frenštátě. A tohle jsou lyže současné, na kterých se skáče dneska. Rozdíl je asi 4 kg v každé lyži. Ty boty to jsou dobové, ale nejsou Jiřího Rašky přímo. Ale jsou to boty, na kterých se tenkrát skákalo před 60 lety.”

Současné skokanské boty si dokonce děti mohly vyzkoušet.

anketa: žáci ZŠ Vrchní: “Mě nejvíc zaujalo asi jak dal největší rekord 205 metrů. Pan Sakala.

Asi ten Japonec, jak skočil 291 metrů, že se to chystalo jeden rok na 4 skoky. Ty boty jsem si vyzkoušel na konci a to všichni. A je husté, že se dá jako takhle skákat.”

“Mě nejvíc zaujalo, jak umí všichni skočit na těch lyžích, že oni jsou prostě těžké a je to těžké se to naučit a že se to lidi musí dlouho učit, aby udělali světový rekord.”

“Bylo asi nejlepší na tom, jak nám ukazoval ty jeho fotky a jak se to stavělo, jak ten Japonec tam jel. Super.”

“Mě hodně zaujalo, že jsme si to mohli vyzkoušet a hodně mě zaujal ten stylový podpis.” “Takže určitě mě ještě zaujal ten skok, jak to skočil ten Japonec.”

Tereza Weichtová, učitelka, ZŠ Vrchní: “Cílem přednášky bylo, aby se děti dozvěděli, co jsou to lety na lyžích. A taky si myslím, že to bylo velmi přínosné v tom, že máme ve třídě spoustu sportovců, takže zjistili, co to stojí práce a myslím si, že je to mohlo i motivovat k lepším výkonům a k trénování.”

Přednášky se zúčastnily dvě čtvrté třídy, celkem asi 55 dětí. Nechyběly ukázky rekordních skoků, fotografie z olympiád ani podpisy na památku.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Opavský expres
25. října 2025, 16:35

Opava vede v třídění kuchyňského odpadu

Opava dosáhla rekordního výsledku – jako první v České republice vytřídila 500 tun kuchyňských odpadů. Jde tak o největší městský projekt třídění bioodpadu v zemi, do kterého se zapojilo přes 18 000 obyvatel.

Projekt třídění kuchyňského odpadu začal v Opavě před třemi lety. Do domácností se rozdalo přes sedm tisíc třídících sad. Občané tak mohou vyhazovat nejen zbytky jídel, ale i skořápky od vajec, drobné kosti nebo prošlé potraviny. Odpad končí v bioplynové stanici v Rapotíně, kde se mění na obnovitelnou energii.

Martin Jeleń, regionální manažer, JRK Česká republika: “V rámci posledního kola rozdávání kyblíků, které proběhlo tady letos v březnu, jsme měli úspěšnost přes 90%, všichni občané si velice rádi tento třídící set, který obsahoval brožurku a kyblík, vzali. Cílem téhle akce je dostat z černých popelnic neboli z toho směsného komunálního odpadu co nejvíce biosložky, jelikož bioodpad se nachází v popelnicích zhruba z 30% a z toho zhruba 19% tvoří právě ten kuchyňský odpad, který se tady v Opavě třídí.”

Podle něj 100 tun bioodpadu znamená energii pro 25 domácností na celý rok. Opava tak z kuchyňských zbytků vyrábí elektřinu a zároveň šetří životní prostředí. Na hnědé nádoby městu přispěl MSK více než 6 sty tisíc korunami.

Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: “Jedná se o tady tyto kyblíčky. První kyblík měl obsah 7 litrů, tyto už jsou 5 litrové, to je na základě zkušeností občanů, protože ty 7 litrové kyblíky tam samozřejmě docházelo ke kažení těch potravin. Když to vezmeme od počátku, tak vlastně v roce 2022, to bylo v dubnu, kdy bylo dodáno 40 kusů a v tom roce 2022 se nám podařilo nasbírat 47,5 tuny odpadu. Samozřejmě potom to rostlo. De facto v současné době jsou kyblíky rozdány na všech sídlištích v městě Opavě a taky u činžovních domů.”

Město také reagovalo pružně během loňských povodní, kdy bylo potřeba zvládnout mimořádné množství biologického odpadu. Pomohla spolupráce s firmou EFG Rapotín.

Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: “Dovezli nám mimořádně nějakých 120 dalších nádob a vytvořily se takové hnízda a dařilo se jim to odvážet a tím pádem nevznikly žádné nějaké infekce, žádný nějaký pach, který by byl nepříjemný.”

Jiří Vaníček, vedoucí odboru životního prostředí, Magistrát města opavy: “Na konci září letošního roku jsme dosáhli přesně pěti set tun kuchyňských odpadů vyzbíraných občany města Opavy. Potěšilo, nás to překvapilo. Občané pomáhají městu s takzvanými třídícími cíly, které musí plnit každá obec v České republice a proto jsme začali kuchyňské odpady od občanů taky sbírat.”

Lepší třídění umožnilo městu snížit frekvenci svozů směsného odpadu a celý systém se tak stal efektivnějším i ekologičtějším. Opava tak nejen překonala rekord, ale stala se inspirací pro další města v republice.

---

Výstava Děti ze srdce otevírá téma pěstounství

V Opavě se uskutečnila vernisáž výstavy s názvem Děti ze srdce. Vznikla ve spolupráci Střediska náhradní rodinné péče a Opavské kulturní organizace a přináší nejen výtvarné práce dětí z celé republiky, ale také silné příběhy o rodině, lásce a domově.

Výstava Děti ze srdce je součástí celorepublikového projektu, který propojuje umění a osvětu v oblasti náhradní rodinné péče. V galerii Eisler v Obecním domě jsou k vidění nejen práce dětí z náhradních rodin, ale i z výtvarné soutěže Oči se dívají, srdce vidí, do které se zapojily děti z mateřských i základních škol.

Jana Grohová, ředitelka, Středisko Náhradní rodinné péče: “Myšlenka výstavy vznikla před čtyřma lety ve středisku Náhradní rodinné péče v Praze. A reagovala na naší práci s náhradními rodinami, respektive dětmi a mladistvými, které malovaly krásné obrázky a bylo nám líto, že ty obrázky nevidí nikdo na venek. Takže jsme začali pořádat výstavy v Praze a postupně se to rozrostlo a výstavy se konají v jednotlivých krajích.”

Do soutěže se zapojilo téměř dvě stě dětí z osmdesáti zařízení. Na výstavě v Opavě je prezentováno jednatřicet nejlepších prací.

Jana Grohová, ředitelka, Středisko Náhradní rodinné péče: “Mottem naší organizace je, aby každé dítě mohlo vyrůstat doma ve své rodině. A když to nejde ve své, tak aby to bylo právě v rodině náhradní, ať pěstounské nebo rodině adoptivní. Bohužel pěstounů pořád není tolik, kolik je dětí, které by domov potřebovaly.”

Součástí výstavy jsou i autentické vzkazy náhradních rodičů.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Tematika je vlastně o tom, že je jedno, jestli dítě žije v rodině nebo v náhradní péči, v pěstounské péči, ale že potřebuje lásku, potřebuje podporu, potřebuje prostě rodinu. A celá ta tematika má směřovat k tomu, aby bylo co nejméně domovů a aby ty děti našly domovy u těch adoptivních rodičů nebo v rodinách. A ta výstava je úžasná, díla se dětem povedly a mám z toho velkou radost.”

Během vernisáže proběhlo i slavnostní ocenění autorů nejlepších prací.

anketa: oceněné děti: “Namalovala jsem velké srdíčko a je duhové a mám obrovskou radost, jak jsem dostala toto a jak se moc líbí to srdíčko. To jsem malovala.”

“Teď jsem malovala krvavé svíce, jsem hodně ráda, že jsem tady a nečekala jsem, že to vyhraju. Tak já třeba ráda maluju často nějaké panáčky nebo obličeje.”

“Já jsem kreslila vlka, který prostě vyje do měsíce a já ráda mám divoké zvířata, prostě to mě baví.”

“Já jsem namaloval kapybaru, protože já miluju kapybary a já miluju také kreslit.

To je ta kapybara a já jsem ji nazval kapybara háj.”

“Já jsem ten obrázek, který tenhle jsem namalovala já, je na plakátu a já mám strašnou radost, že ho vybrali na ten plakát a že jsem s ním byla na druhém místě na tom. A ještě jsem měla radost, že tady byly ty nanuky nakonec.”

Součástí výstavy bude i přednáška, beseda nebo workshop a připraven je i originální animační program s názvem Pod jednou střechou pro MŠ a 1. stupeň ZŠ. Nejdůležitější roli v něm hraje potřeba domova.

---

Jaroslav Sakala přiblížil dětem svět skoků na lyžích

Mezi žáky Základní školy Vrchní v Opavě zavítal mistr světa v letech na lyžích a olympijský medailista Jaroslav Sakala. Dětem přiblížil sport, o který v dnešní době už není v Česku takový zájem.

Na základní škole Vrchní v Opavě se žáci mohli na vlastní oči seznámit s historií i současností jednoho z nejzajímavějších zimních sportů – skoků na lyžích. Přijel za nimi bývalý reprezentant a mistr světa Jaroslav Sakala.

Jaroslav Sakala, bývalý reprezentant a mistr světa, lety na lyžích: “Přednáška na základní škole vrchní v Opavě byla především o tom, abych ukázal dětem, proč jsem začal já skákat, kdo mě trénoval a potom, jak vypadají lety na lyžích, kolik jsou světové rekordy, jaké materiály skokani používají, kolik co stojí. Jsem tady po druhé a vždycky ten zájem je obrovský, je to pro ně něco zajímavého, těší se, kladou hodně otázek, je vidět, že o tom sportu něco i vědí, že to sledují v televizi, tak jsem rád, že jim to můžu přiblížit a ukázat třeba ty světové rekordy a ty nejdelší skoky na světě.”

Děti si mohly prohlédnout nejen současné skokanské lyže, ale také raritu – originální lyže olympijského vítěze Jiřího Rašky. Nechyběly ani dobové boty nebo nejnovější kombinéza z propustného laminátového materiálu.

Jaroslav Sakala, bývalý reprezentant a mistr světa, lety na lyžích: “Tak tohle jsou originál lyže olympijského vítěze Jiřího Rašky. Jmenují se Popy a jsou to lyže, na kterých končil kariéru ve Frenštátě. A tohle jsou lyže současné, na kterých se skáče dneska. Rozdíl je asi 4 kg v každé lyži. Ty boty to jsou dobové, ale nejsou Jiřího Rašky přímo. Ale jsou to boty, na kterých se tenkrát skákalo před 60 lety.”

Současné skokanské boty si dokonce děti mohly vyzkoušet.

anketa: žáci ZŠ Vrchní: “Mě nejvíc zaujalo asi jak dal největší rekord 205 metrů. Pan Sakala.

Asi ten Japonec, jak skočil 291 metrů, že se to chystalo jeden rok na 4 skoky. Ty boty jsem si vyzkoušel na konci a to všichni. A je husté, že se dá jako takhle skákat.”

“Mě nejvíc zaujalo, jak umí všichni skočit na těch lyžích, že oni jsou prostě těžké a je to těžké se to naučit a že se to lidi musí dlouho učit, aby udělali světový rekord.”

“Bylo asi nejlepší na tom, jak nám ukazoval ty jeho fotky a jak se to stavělo, jak ten Japonec tam jel. Super.”

“Mě hodně zaujalo, že jsme si to mohli vyzkoušet a hodně mě zaujal ten stylový podpis.” “Takže určitě mě ještě zaujal ten skok, jak to skočil ten Japonec.”

Tereza Weichtová, učitelka, ZŠ Vrchní: “Cílem přednášky bylo, aby se děti dozvěděli, co jsou to lety na lyžích. A taky si myslím, že to bylo velmi přínosné v tom, že máme ve třídě spoustu sportovců, takže zjistili, co to stojí práce a myslím si, že je to mohlo i motivovat k lepším výkonům a k trénování.”

Přednášky se zúčastnily dvě čtvrté třídy, celkem asi 55 dětí. Nechyběly ukázky rekordních skoků, fotografie z olympiád ani podpisy na památku.

---

Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/opavsky-expres/opavsky-expres-25-10-2025-16-36