Hasiči mají k dispozici nové garáže i zázemí
Opavští hasiči mají k dispozici nové prostory pro parkování vozidel i relaxaci. Díky nástavbě získali zázemí také zdravotníci, kteří tady mají své výjezdové pracoviště. O financování těchto stavebních úprav se podělil stát a Moravskoslezský kraj. Dílem přispělo i město Opava.
Jednopodlažní hala v areálu opavské hasičské stanice sloužila ke garážování výjezdových vozidel. Kvůli prasklinám na obvodovém plášti i zatékání do střechy ale byla oprava nevyhnutelná.
"Ta budova byla stavěná v první etapě, kdy se uvažovalo o zvednutí do vyšších pater. A tím, že tedy střecha byla postavena jen jako provizorium, tak její životnost prostě nebyla tak dlouhá," řekl důvody přestavby ředitel opavských hasičů Kamil Pastuszek.
Rekonstrukce budovy a její nástavba vyřešila hned několik problémů: jednak se rozšířily prostory pro parkování zásahové techniky, jednak se také přistavily prostory pro zdravotníky, kteří tady mají výjezdové pracoviště. Jejich zázemí totiž bylo dříve přímo vedle parkujících aut.
„Jednalo se o vestavbu tvořenou adaptovanými unimobuňkami postavenými v prostoru garáže,“ vzpomíná šéf opavských záchranářů Petr Černohorský.
Díky nástavbě budovy mají teď nově opavští hasiči k dispozici také klidovou zónu. Kromě místností pro odpočinek je to i sauna s vířivkou a také tělocvična. Ani v těchto prostorách ovšem nechybí signalizace pro případný poplach.
„Ideální je, když se po zásahu mají hasiči kam vrátit, a aby svůj odpočinek nebo svou přípravu na další výjezdy či povolání mohli realizovat v důstojných podmínkách. V uvozovkách ten opavský standart bych si přál pro celou českou republiku,“ pochválil přestavbu ministr vnitra a místopředseda vlády Jan Hamáček.
Na rekonstrukci haly za 44 milionů korun se podílel stát, Moravskoslezský kraj i město Opava.
„Já si troufám říct, že my ze všech krajů přispíváme do oblasti IZS nejvíce. Proto také tvrdím, že IZS MSK patří k nejlepším, pokud vůbec není nejlepší,“ shrnul hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.
Integrovaný záchranný systém Moravskoslezského kraje se začal budovat v roce 1993, kdy v Ostravě vzniklo jako první v republice dispečerské pracoviště Centra tísňového volání. A tak začaly být z jednoho místa koordinovány práce jednotlivých složek záchranného systému – tedy hasičů, zdravotníků i policistů.
---
Benefiční koncert pro Slezskou nemocnici
Velkým rozčarováním skončil benefiční koncert pro Slezskou nemocnici. Jeho organizátor Petr Tomeček nevyplatil vystupujícím umělcům dohodnuté honoráře ani další služby. Vybrané peníze za vstupné ale nemocnice dostane.
Na benefičním koncertě pro anesteziologicko-resuscitační oddělení Slezské nemocnice v Opavě vystoupila celá plejáda umělců - např. zpěváci Daniel Hůlka, Bára Basiková, sopranistka Vanda Šípová nebo klavíristka Lucie Kaucká. Během dvouhodinového programu zazněla chrámová, klasická i muzikálová hudba. S vystupujícími hvězdami si zazpívaly také děti z opavského pěveckého sboru Domino.
"Já často spolupracuji s dětskými i dospělými sbory. A když ten sbor je dobře vedený, má náročný repetoár, tak je to krásná spolupráce," pochvalovala si Bára Basiková
Tuto benefiční akci připravil ve spolupráci s Opavskou kulturní organizací Petr Tomeček, který na něm také sám vystoupil. Hned po koncertě ale odjel. Aniž by umělcům vyplatil honoráře. Neuhradil ani smluvené ubytování pro účinkující a občerstvení. Podle našich informací se jedná dohromady o 200 000 korun.
"Bylo domluveno, že je vyplatí umělce před výkonem svého vystoupení, ale oni ty peníze nedostali," říká Štěpánka Perková, která je manažerkou Dana Hůlky. A Ondřej Málek, manažer Báry Basikové dodává: "Zaskočilo mne, že došlo k této faux pas záležitosti."
Tomeček musel své jednání vysvětlovat policii. Jit by totiž mohlo o podvod či zpronevěru. Organizátor slíbil, že své závazky uhradí.
"Umělci si vystavili na tyto částky faktury a ty jim budou proplaceny," zavázal se Tomeček.
Asi 56 000 korun, které za prodej lístků utržila spolupořádající Opavská kulturní organizace, nakonec dobré věci poslouží.
"Veškeré peníze, které vybrala Opavská kulturní organizace půjdou na účet Slezské nemocnice, tak jak to bylo od začátku nastaveno," slibuje Heříková.
---
Pracovníci ÚP hledají volná místa přímo ve firmách
Nízká nezaměstnanost a nedostatek pracovní síly – to jsou důvody, proč pracovníci úřadu práce vyrážejí do firem a zjišťují, které konkrétní profese tady chybí. Vloni takto navštívili na tři stovky firem. Vhodné adepty na jednotlivá místa pak hledají v evidenci nezaměstnaných.
Tato rodinná strojírenská firma z Otic má 75 zaměstnanců. Vyrábí drobná ložiska i velká vlaková kola. Stejně, jako jiné firmy v regionu se potýká s nedostatkem pracovníků.
„Určitě nám chybí programátoři, obsluha CNC strojů, konstruktéři. Případně je problém nalézt také někoho, kdo umí ještě nějakou další dovednost, jako třeba jazyk,“ vyjmenovává obchodní ředitelka Lucie Vehovská.
„Dnes už nejde o konkurenční prostředí mezi zakázkami, ale spíš je to boj o zaměstnance, který i my cítíme a musíme dělat vše proto, abychom obstáli,“ dodává výrobní ředitel Matěj Vehovský.
Díky nízké míře nezaměstnanosti, která aktuálně činí 2,7%, je problém volná pracovní místa pokrýt. A tak přímo do firem vyráží specialista monitoringu úřadu práce, který se snaží pro konkrétní pracovní pozici najít vhodného kandidáta z evidence. Může také vypsat výběrové řízení a udělat jakýsi předvýběr vhodných zaměstnanců pro vedení firmy.
„U zaměstnavatele zjišťujeme volná pracovní místa. Získáváme informace o tomto pracovním místě a můžeme tak párovat uchazeče přímo k zaměstnavateli,“ vysvětluje Radek Ziegl z Úřadu práce.
Zaměstnavatelé se pak snaží udržet si lidi benefity, jak je třeba delší dovolená, příspěvek na dopravu či stravování. V otických strojírnách ještě k tomu sázejí na studenty, kteří sem chodí na praxi. Získat mohou stipendium a po ukončení studia i pracovní místo.
„Snažíme se je vzdělávat, mají svůj vlastní kvalifikační program a odpovědného zaměstnance, který se jim věnuje,“ dodává Vehovský.
Ve firmách na Opavsku chybí nyní široká škála profesí: například dělníci, kuchaři, řidiči, konstruktéři či zdravotní sestry. Podle prognóz nízká nezaměstnanost, a tedy i nedostatek pracovní síly, bude pokračovat také v letošním roce.
---
Emisaři upozorňují na záření z mobilů
Mobilní telefon: dobrý sluha, ale špatný pán. I tak by se dalo shrnout používání tohoto přístroje, které vlastní skoro každý z nás. Na škodlivé modré záření z displeje upozorňují studenti ze Slezského gymnázia. Mnohé studie prokázaly, že může způsobovat psychická onemocnění, spánkové poruchy i rakovinu.
Studenti Slezského gymnázia v rámci Projektu Emise vysvětlují svým vrstevníkům, v čem je modré záření z mobilních telefonů škodlivé. Mnohé studie totiž prokázaly, že může narušit přirozený biorytmus člověka, a tím i činnost mozku. Zvlášť, pokud mobil používáme předtím, než jdeme spát. Záření totiž klame tělo a říká mu, že je den. A to pak nemůže odpočívat. Mnohé studie potvrzují, že důsledkem toho jsou mnohé civilizační choroby.
"Já jsem před 15 – 20 lety řešila problémy psychické, kdy děti měly problémy s rozchodem rodičů, se známkami. Teď spíš se řeší případy, kdy studenti jsou nespokojení, psychicky labilní a neví, z čeho,“ říká preventistka ze Slezského gymnázia Kamila Tkáčová.
Také proto se gymnazisté pustili do osvěty. Protože je používání mobilního telefonu v dnešní době téměř nevyhnutelné, radí alespoň, jak negativní vlivy minimalizovat.
„Doporučujeme stahovat blue light filtry, které potlačují modré světlo, které škodí,“ vysvětluje studentka Kateřina Mališková.
Modré světlo, jehož zdrojem je Slunce, je pro všechny živočichy i člověka důležité zejména přes den. Udržuje totiž bdělost tím, že zabraňuje produkci melatoninu.
„Když používáte mobil nebo tablet přes den tak to nevadí. Protože přes den máte kolem sebe spoustu přirozeného světla,“ dodává fyzikář Radim Frič.
Nejméně 1,5 před spaním se ale modrému záření vyhněte. Pokud ještě těsně před usnutím hledíte na displej mobilu, tělo oddaluje fázi spánku a neregeneruje. Nedochází totiž k tvorbě zmíněného melatoninu. Studie už prokázaly, že důsledkem toho jsou deprese, obezita či rakovina prsu nebo prostaty.
---
Hasiči mají k dispozici nové garáže i zázemí
Opavští hasiči mají k dispozici nové prostory pro parkování vozidel i relaxaci. Díky nástavbě získali zázemí také zdravotníci, kteří tady mají své výjezdové pracoviště. O financování těchto stavebních úprav se podělil stát a Moravskoslezský kraj. Dílem přispělo i město Opava.
Jednopodlažní hala v areálu opavské hasičské stanice sloužila ke garážování výjezdových vozidel. Kvůli prasklinám na obvodovém plášti i zatékání do střechy ale byla oprava nevyhnutelná.
"Ta budova byla stavěná v první etapě, kdy se uvažovalo o zvednutí do vyšších pater. A tím, že tedy střecha byla postavena jen jako provizorium, tak její životnost prostě nebyla tak dlouhá," řekl důvody přestavby ředitel opavských hasičů Kamil Pastuszek.
Rekonstrukce budovy a její nástavba vyřešila hned několik problémů: jednak se rozšířily prostory pro parkování zásahové techniky, jednak se také přistavily prostory pro zdravotníky, kteří tady mají výjezdové pracoviště. Jejich zázemí totiž bylo dříve přímo vedle parkujících aut.
„Jednalo se o vestavbu tvořenou adaptovanými unimobuňkami postavenými v prostoru garáže,“ vzpomíná šéf opavských záchranářů Petr Černohorský.
Díky nástavbě budovy mají teď nově opavští hasiči k dispozici také klidovou zónu. Kromě místností pro odpočinek je to i sauna s vířivkou a také tělocvična. Ani v těchto prostorách ovšem nechybí signalizace pro případný poplach.
„Ideální je, když se po zásahu mají hasiči kam vrátit, a aby svůj odpočinek nebo svou přípravu na další výjezdy či povolání mohli realizovat v důstojných podmínkách. V uvozovkách ten opavský standart bych si přál pro celou českou republiku,“ pochválil přestavbu ministr vnitra a místopředseda vlády Jan Hamáček.
Na rekonstrukci haly za 44 milionů korun se podílel stát, Moravskoslezský kraj i město Opava.
„Já si troufám říct, že my ze všech krajů přispíváme do oblasti IZS nejvíce. Proto také tvrdím, že IZS MSK patří k nejlepším, pokud vůbec není nejlepší,“ shrnul hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.
Integrovaný záchranný systém Moravskoslezského kraje se začal budovat v roce 1993, kdy v Ostravě vzniklo jako první v republice dispečerské pracoviště Centra tísňového volání. A tak začaly být z jednoho místa koordinovány práce jednotlivých složek záchranného systému – tedy hasičů, zdravotníků i policistů.
---
Benefiční koncert pro Slezskou nemocnici
Velkým rozčarováním skončil benefiční koncert pro Slezskou nemocnici. Jeho organizátor Petr Tomeček nevyplatil vystupujícím umělcům dohodnuté honoráře ani další služby. Vybrané peníze za vstupné ale nemocnice dostane.
Na benefičním koncertě pro anesteziologicko-resuscitační oddělení Slezské nemocnice v Opavě vystoupila celá plejáda umělců - např. zpěváci Daniel Hůlka, Bára Basiková, sopranistka Vanda Šípová nebo klavíristka Lucie Kaucká. Během dvouhodinového programu zazněla chrámová, klasická i muzikálová hudba. S vystupujícími hvězdami si zazpívaly také děti z opavského pěveckého sboru Domino.
"Já často spolupracuji s dětskými i dospělými sbory. A když ten sbor je dobře vedený, má náročný repetoár, tak je to krásná spolupráce," pochvalovala si Bára Basiková
Tuto benefiční akci připravil ve spolupráci s Opavskou kulturní organizací Petr Tomeček, který na něm také sám vystoupil. Hned po koncertě ale odjel. Aniž by umělcům vyplatil honoráře. Neuhradil ani smluvené ubytování pro účinkující a občerstvení. Podle našich informací se jedná dohromady o 200 000 korun.
"Bylo domluveno, že je vyplatí umělce před výkonem svého vystoupení, ale oni ty peníze nedostali," říká Štěpánka Perková, která je manažerkou Dana Hůlky. A Ondřej Málek, manažer Báry Basikové dodává: "Zaskočilo mne, že došlo k této faux pas záležitosti."
Tomeček musel své jednání vysvětlovat policii. Jit by totiž mohlo o podvod či zpronevěru. Organizátor slíbil, že své závazky uhradí.
"Umělci si vystavili na tyto částky faktury a ty jim budou proplaceny," zavázal se Tomeček.
Asi 56 000 korun, které za prodej lístků utržila spolupořádající Opavská kulturní organizace, nakonec dobré věci poslouží.
"Veškeré peníze, které vybrala Opavská kulturní organizace půjdou na účet Slezské nemocnice, tak jak to bylo od začátku nastaveno," slibuje Heříková.
---
Pracovníci ÚP hledají volná místa přímo ve firmách
Nízká nezaměstnanost a nedostatek pracovní síly – to jsou důvody, proč pracovníci úřadu práce vyrážejí do firem a zjišťují, které konkrétní profese tady chybí. Vloni takto navštívili na tři stovky firem. Vhodné adepty na jednotlivá místa pak hledají v evidenci nezaměstnaných.
Tato rodinná strojírenská firma z Otic má 75 zaměstnanců. Vyrábí drobná ložiska i velká vlaková kola. Stejně, jako jiné firmy v regionu se potýká s nedostatkem pracovníků.
„Určitě nám chybí programátoři, obsluha CNC strojů, konstruktéři. Případně je problém nalézt také někoho, kdo umí ještě nějakou další dovednost, jako třeba jazyk,“ vyjmenovává obchodní ředitelka Lucie Vehovská.
„Dnes už nejde o konkurenční prostředí mezi zakázkami, ale spíš je to boj o zaměstnance, který i my cítíme a musíme dělat vše proto, abychom obstáli,“ dodává výrobní ředitel Matěj Vehovský.
Díky nízké míře nezaměstnanosti, která aktuálně činí 2,7%, je problém volná pracovní místa pokrýt. A tak přímo do firem vyráží specialista monitoringu úřadu práce, který se snaží pro konkrétní pracovní pozici najít vhodného kandidáta z evidence. Může také vypsat výběrové řízení a udělat jakýsi předvýběr vhodných zaměstnanců pro vedení firmy.
„U zaměstnavatele zjišťujeme volná pracovní místa. Získáváme informace o tomto pracovním místě a můžeme tak párovat uchazeče přímo k zaměstnavateli,“ vysvětluje Radek Ziegl z Úřadu práce.
Zaměstnavatelé se pak snaží udržet si lidi benefity, jak je třeba delší dovolená, příspěvek na dopravu či stravování. V otických strojírnách ještě k tomu sázejí na studenty, kteří sem chodí na praxi. Získat mohou stipendium a po ukončení studia i pracovní místo.
„Snažíme se je vzdělávat, mají svůj vlastní kvalifikační program a odpovědného zaměstnance, který se jim věnuje,“ dodává Vehovský.
Ve firmách na Opavsku chybí nyní široká škála profesí: například dělníci, kuchaři, řidiči, konstruktéři či zdravotní sestry. Podle prognóz nízká nezaměstnanost, a tedy i nedostatek pracovní síly, bude pokračovat také v letošním roce.
---
Emisaři upozorňují na záření z mobilů
Mobilní telefon: dobrý sluha, ale špatný pán. I tak by se dalo shrnout používání tohoto přístroje, které vlastní skoro každý z nás. Na škodlivé modré záření z displeje upozorňují studenti ze Slezského gymnázia. Mnohé studie prokázaly, že může způsobovat psychická onemocnění, spánkové poruchy i rakovinu.
Studenti Slezského gymnázia v rámci Projektu Emise vysvětlují svým vrstevníkům, v čem je modré záření z mobilních telefonů škodlivé. Mnohé studie totiž prokázaly, že může narušit přirozený biorytmus člověka, a tím i činnost mozku. Zvlášť, pokud mobil používáme předtím, než jdeme spát. Záření totiž klame tělo a říká mu, že je den. A to pak nemůže odpočívat. Mnohé studie potvrzují, že důsledkem toho jsou mnohé civilizační choroby.
"Já jsem před 15 – 20 lety řešila problémy psychické, kdy děti měly problémy s rozchodem rodičů, se známkami. Teď spíš se řeší případy, kdy studenti jsou nespokojení, psychicky labilní a neví, z čeho,“ říká preventistka ze Slezského gymnázia Kamila Tkáčová.
Také proto se gymnazisté pustili do osvěty. Protože je používání mobilního telefonu v dnešní době téměř nevyhnutelné, radí alespoň, jak negativní vlivy minimalizovat.
„Doporučujeme stahovat blue light filtry, které potlačují modré světlo, které škodí,“ vysvětluje studentka Kateřina Mališková.
Modré světlo, jehož zdrojem je Slunce, je pro všechny živočichy i člověka důležité zejména přes den. Udržuje totiž bdělost tím, že zabraňuje produkci melatoninu.
„Když používáte mobil nebo tablet přes den tak to nevadí. Protože přes den máte kolem sebe spoustu přirozeného světla,“ dodává fyzikář Radim Frič.
Nejméně 1,5 před spaním se ale modrému záření vyhněte. Pokud ještě těsně před usnutím hledíte na displej mobilu, tělo oddaluje fázi spánku a neregeneruje. Nedochází totiž k tvorbě zmíněného melatoninu. Studie už prokázaly, že důsledkem toho jsou deprese, obezita či rakovina prsu nebo prostaty.
---
