Obchodní dům Breda čeká výměna oken

Město Opava koupilo před měsícem od insolvenčního správce obchodní dům Breda, který mnoho let chátral. Ještě do konce roku tady budou vyměněna všechna okna a nový vzhled získá i fasáda. Opravena bude také skleněná kopule nad vstupní halou.

Před měsícem koupilo město Opava chátrající obchodní dům Breda od insolvenčního správce. Nyní už je nový vlastník objektu zapsaný v katastru nemovitostí.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Právníci společně s insolvenčním správcem, dr. Cupkou, dělají výmazy zástav, které tam jsou. Na to není časová lhůta, ale bude to splněno dejme tomu do 10 dnů.“

Poté se z notářské zástavy uvolní dohodnutá částka za prodej, 39,5 milionu korun. Město se následně pustí do nebytných oprav. Ještě do konce roku by mohla být vyměněna okna, jejich počet se blíží dvěma stovkám. A opravena bude také skleněná kopule nad vstupní halou.

Václav Hájek, památkář, Národní památkový ústav:¨„Prioritou je zachovat všechny interiérové prvky, které tady zůstaly z předválečného období. To jsou všechny dřevěné obklady pod prosklenou kopulí v centrální částí obchodního domu.

Peníze na opravy se bude město snažit získat z nejrůznějších dotací nebo fondů. Předpokládá se, že náklady na rekonstrukci této kulturní památky v centru Opavy, se budou pohybovat ve stovkách milionů korun.

Obchodní dům Breda & Weinstein byl postavený ve 20. letech minulého století. A ve své době byl velmi moderní. Otevřený byl až do roku 2013, kdy jej vlastník, podnikatel Kamil Kolek, uzavřel. Od té doby tato stavba navržená slavným architektem Leopoldem Bauerem chátrala.

Ondřej Haničák, historik, Slezské zemské muzeum: „Význam OD Breda v Opavě byl nepochybně veliký. Přesahoval i hranice regionu. Byla to exklusivní stavba, která svou architektonickou formou dávala ten význam zřetelně najevo.“

Zatím ještě není jasné, jaké budou mít zdejší prostory využití.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Připravujeme velkou participativní spolupráci s občany. Nechceme aby se zapomnělo, že to byla především jejich aktivita, která nás přiměla k tomu, abychom rozjeli koupi Bredy a začali se o ni více zajímat.“

Ještě předtím, než opravy začnou, naskenují studenti opavské Střední průmyslové školy stavební veškeré prostory i fasádu domu. Výsledkem bude 3D model stávajícího stavu budovy, který ji zachytí před rekonstrukcí, a také bude sloužit k virtuálním prohlídkám.

---

Slezské zemské muzeum: Civilizace a barbaři

Vůbec poprvé je veřejnosti ve Slezském zemském komplexně představen soubor archeologických památek egyptské, řecké, etruské a římské doby. A kromě toho výstava nabízí také zajímavé srovnání se životem na území severní Moravy.

Nejvyspělejší civilizace starověkého Egypta a Středomoří v kontextu se životem na našem území. Toto zajímavé srovnání přináší výstava s názvem Civilizace a barbaři. A těží především z depozitářů Slezského zemského muzea.

Egyptskou civilizaci připomíná kartonážový obal na mumii s datací okolo prvního tisíciletí před naším letopočtem. Nyní je tento exponát součástí sbírek Náprstkova muzea. Za pozornost stojí také fragmenty výzdoby hrobky nejvýznamnějšího egyptského faraona Ramesse II.

Dobu Etrusků připomínají zrcátka nebo konvice se zobáčkem pro nalévání, K vidění je také mykénské keramika, výrobky z bronzu nebo olejové lampy. Nechybí ani antické keramické nádoby.

Ve vedlejší místnosti se pak nabízí srovnání s archeologickými nálezy ze stejno období, které se pojí s územím severní Moravy. Vyspělé civilizace jižní Evropy nazývaly národy z jiných částí světa barbary. Na první pohled se archeologické nálezy z jihu a severu výrazně neliší.

Jiří Juchelka, spoluautor výstavy, Slezské zemské muzeum: „Ony ty světy o sobě skutečně věděly. Antický svět obchodoval se severním prostředím. Vozil se jantar na jih, v době laténské se vozilo zase víno směrem na sever.“

Asijští nájezdníci, Hunové, zanechali v Rázové, Miloticích a Lichnově na Bruntálsku své stopy v podobě částí měděných kotlů.

Jiří Juchelka, spoluautor výstavy, Slezské zemské muzeum: „Jedná se o předměty, které se objevují v evropském prostoru někdy kolem 5. stol. n. l. Předměty souvisejí s vpádem Hunů do střední Evropy.“

Stejně, jako středomořské národy, tak i barbaři používali mince. Tyto keltské duhovky jsou z ryzího zlata. Tento klíč je zřejmě prvním dokladem o cíleném zabezpečování majetku na území Slezska. O nabroušené kosti se archeologové domnívají, že jde o brusli.

Zajímavé srovnání pravěkých civilizací můžete na vlastní oči vidět ve Slezském zemském muzeu do konce roku.

---

Modelové kolejiště viděli první návštěvníci

Po dvou letech mravenčí práce otevřel klub železničních modelářů pro veřejnost modelové kolejiště. Na 80 m2 je položený kilometr kolejí, po kterých si to šinou vlakové soupravy. Okolní krajina vypráví jeden příběh za druhým. Chce to jen pozorně se dívat.

Parta nadšenců založila spolek Železničních modelářů v r. 2011 ve Lhotě a tady postavili první kolejiště. Do nedaleké Opavy se pak přesunuli před dvěma lety. K původním 30 mvymodelované krajiny přidali ještě téměř dvojnásobek, který teď postupně dotvářejí.

Jakub Javorek, předseda spolku Železniční modeláři Lhota: „Snažíme se do něj zakomponovat vtipně různé situace. Takže tady můžete vidět figurky, malé človíčky, které vyprávějí svůj příběh.“

Cestující čekají na příjezd vlaku, v zatopeném lomu se lidé koupou, skauti dostavěli stanový tábor, na zahradě se právě griluje. Pozornému oku neunikne ani statný jelen na kraji lesa. A mezi tím se prohánějí vláčky. Bezpečnou jízdu zajišťuje program ne nepodobný tomu, který řídí provoz skutečných vlaků.

Tomáš Cábel, Železniční modeláři Lhota: „Máme tady namalované stanice, mezi úseky. Ty nám ukazují trať, na kteoru můžem poslat jakoukoliv vlakovou soupravu.“

Přestože vše ovládá počítač, malé kolizi na kolejích se vlaky nevyhnuly. Naštěstí bylo pro modeláře jednoduché vše rychle napravit.

I když některé části ještě nejsou úplně hotové, pozvali modeláři dovnitř návštěvníky. Mašinky na kolejích pohltily děti i dospělé

návštěvník: „Já jsem tady podruhé. Kvůli dceři, aby se podívala a vláčky. A já vlastně taky.“

Modeláři se pustili do budování zřejmě největšího soukromého modelového kolejiště v Česku. Podpořili je v tom také dárci v nedávné internetové sbírce, kteří přispěli 300 000 korunami.

Zdejší nadšenci mají ještě spoustu nápadů, jak své dílo vylepšit: silnice budou brázdit autíčka, okna v domech se za šera rozsvítí a možná tady zahlédnete i partu Rychlých šípů.

Milan Beinhauer, Železniční modeláři Lhota: „Tady v té nedokončené části tady bude lom. Bude tady ještě drtička. Bude tady i vlečka, kde budou vagónky a bude se ten kámen nakládat.“

Práce se zdá být nekonečná. Vždyť jen výroba jednoho stromečku zabere několik hodin.

Jakub Javorek, předseda, Železniční modeláři Lhota: „Hotovo to ještě není. To nás čeká ještě spousta hodin a roků práce. Momentálně se kolejiště nachází z 80% v provozním stavu.“

Během dvou dnů expozici navštívilo na 700 návštěvníků. Další možnost prohlédnout si snovou krajinu protkanou železnicí bude mít veřejnost za dva měsíce, o víkendu 14. - 15. května 2022.

---