SZM zahájilo rekultivaci historické štoly v arboretu

Slezské zemské muzeum slavnostně zahájilo rekultivaci a budoucí zpřístupnění historické štoly Quido I v Arboretu Nový Dvůr u Opavy. Důlní dílo, které nese jméno zakladatele arboreta Kvída Rýdla, se má stát novou součástí prohlídkové trasy i připravované stálé expozice.

Historická štola Kvído I byla po desítky let nepřístupná. Nyní ji chce Slezské zemské muzeum otevřít veřejnosti a představit ji jako důležitou součást historie celého areálu.

Jana Horáková, ředitelka SZM: “Naše důlní dílo Quido I jsme se rozhodli zpřístupnit, protože jej založil zakladatel arboreta a to byl Quido Riedl, po něm vlastně to důlní dílo bylo i pojmenováno. A my jsme se rozhodli, že v rámci programu rekultivace důlních děl tady toto dílo budeme prezentovat veřejnosti, protože bylo důležitou součástí areálu Arboreta v Novém dvoře, protože Quido Riedl těžil tu břidlici s tím, že z ní dělal střechy, dělal z ní chodníky v tom areálu.”

Zpřístupnění štoly navíc souvisí s připravovanou stálou expozicí věnovanou osobnosti Kvída Rýdla, která se otevře letos v květnu.

Jana Horáková, ředitelka SZM: “Toto bude takové velmi vhodné doplnění toho seznamování veřejnosti s celým jeho životem, protože on se věnoval i chovu koní. Takže ten areál byl uzavřené hospodářství a my jsme rádi, že jsme konečně po spoustě let, kdy se zpracovaly projekty, že v letošním roce to můžeme otevřít. Důlní dílo bude rekultivováno v podstatě rok a v únoru roku 2027 by všechny ty práce měly být hotovy. Samozřejmě se musí nějakým způsobem zregenerovat i venkovní prostor, to znamená, vybudovat přístupovou trasu, udělat tady osvětlení.”

Štola bude dlouhá asi 50 metrů a zpřístupněny budou také dvě komory po stranách.

Uvnitř i v okolí štoly vznikne malý edukační areál.

Jana Horáková, ředitelka SZM: “Samozřejmě tady budou informační cedule, takže lidi se budou moct podívat dovnitř, přečtou si něco o historii toho díla a okolí. Tady venku bude zázemí, protože tady plánujeme samozřejmě i edukační aktivity. Doufáme, že bude zařazen i do rámce technotrasy.”

Součástí slavnostního zahájení bylo také požehnal pracovníkům i celému projektu.

Klement Rečlo, farář, Stěbořice: “Svatá Barbora se považuje za patronku horníků. Je vzývána za dobrou smrt, proti ohni, nebezpečí při bouřce, proti moru a horečnatým onemocněním jako pomocnice v nouzi. Je to požehnání vlastně i všem osobám, které tady budou pracovat a ať jsou pod boží ochranou na přímluvu svaté Barbory.”

Rekultivace štoly nebude jednoduchá. Práce proběhnou nejprve před samotným vstupem a poté v podzemí.

Tomáš Strakoš, ředitel realizační firmy: “Začneme teďka tady terénními pracemi před ústím štoly a potom začneme postupně práce v podzemí. Nejsložitější je, bych řekl, každý den strávený v podzemí při té práci, protože je to riskantní, nebezpečná práce a více méně, dokud nebude hotovo, tak pořád tady bude vysoké riziko.”

Obě hlavní komory štoly bude nutné vyčistit a zajistit.

Tomáš Beránek, náměstek pro strategii a rozvoj realizační firmy: “Bude tam nový vstupní portál, který bude sloužit jako ochrana těch návštěvníků, takové shromaždiště předtím, než půjdou na tu expozici. Takhle bude vypadat ten vstup do té štoly. V historizujícím stylu se budeme snažit udělat ty portály nebo ty práce, aby to připomnělo historii, aby lidi viděli jaká to je práce, jak to bylo náročné.”

Kapacita skupin bude omezená, zhruba do deseti lidí, aby byl zajištěn bezpečný a komfortní pohyb v podzemí. Součástí projektu jsou také nové chodníky, retenční nádrž na vodu pro závlahu arboreta i další úpravy okolí.

---

Arboretum Nový Dvůr bude mít nový hlavní vstup

Arboretum Nový Dvůr čeká i výrazná proměna vstupního areálu. Původní pavilon ze šedesátých let minulého století už šel k zemi a nahradí ho nový objekt, který bude větší a nabídne modernější zázemí.

David Váhala, náměstek pro vnější záležitosti, SZM: “Za mnou můžete vidět pozůstatky bývalého vstupního pavilonu s pokladnou. Ten byl demolován v nedávné době, nyní se připravujeme na stavbu nového vstupního pavilonu, kde vznikne i zázemí pro návštěvníky. Mění se to, protože ten fyzický stav toho objektu už nebyl dobrý a to zázemí pro tu pokladnu a pro ten muzejní obchod bylo absolutně nevyhovující.”

Stavba pokladny s muzejním obchodem potrvá zhruba rok a do té doby se bude do Arboreta chodit tímto vstupem.

David Váhala, náměstek pro vnější záležitosti, SZM: “Pokud vše půjde podle plánu, na příští návštěvnickou sezonu už by měl být vstup i s muzejním obchodem a s pokladnou hotový. Ta stavba pocházela zhruba z 60. let 20. století, takže už dnešním standardům vůbec neodpovídala. V tuto návštěvnickou sezonu samozřejmě návštěvníkům umožníme vstup do Arboreta, bude ten vstup poněkud posunutý, bude jinou branou a bude tam samozřejmě i pokladna taková jako provizorní.”

Proměnou ale prochází i další části areálu. Slezské zemské muzeum plánuje otevřít i dvě nové stálé expozice. První bude v Novodvorském zámečku, kde vznikne stálá expozice o osobnosti zakladatele Arboreta, Quido Rýdla a jeho potomcích.

David Váhala, náměstek pro vnější záležitosti, SZM: “Budeme se věnovat i historii novodvorského arboreta ve správě muzea. A zajímavostí pro návštěvníky bude, že tam budeme prezentovat naši umělecko-historickou sbírku. Návštěvníci tak uvidí, jak vlastně taková drobná šlechta, případně velkostatkáři žili na těch zámcích na přelomu 19. a na počátku 20. století.”

Druhá expozice vzniká ve výstavním pavilonu u skleníků a připomene světoznámou opavskou rodačku Joy Adamson.

David Váhala, náměstek pro vnější záležitosti, SZM: “Budeme prezentovat jak naše zoologické preparáty, které pocházejí z Afriky a o kterých psala, tak tam samozřejmě budou i nějaké její osobní předměty, fotografie, kresby, které namalovala a které jsou dneska uloženy v Keňském národním muzeu.”

Otevření obou expozic je plánováno na první polovinu května. Arboretum Nový Dvůr tak čeká období výrazných změn. Nový vstupní pavilon i nové expozice mají návštěvníkům nabídnout komfortnější zázemí a ještě hlubší pohled do historie i příběhů, které jsou s tímto místem spojené.

---

Brumovice si užily tradiční ples

Kulturní dům v Brumovicích praskal ve švech. Uskutečnil se tam tradiční ples, který uspořádala obec společně s mysliveckým sdružením Slezská Hořina.

Kulturní dům zaplnily desítky slavnostně oblečených hostů a hned od úvodu bylo jasné, že o dobrou náladu nebude nouze. Myslivci zahájili večer podle svých tradic – fanfárami a zpěvem.

Josef Rybička, předseda, myslivecký spolek Slezská Hořina: “Myslivecký spolek Slezská Hořina Brumovice ctí myslivecké zvyky a tradice. A na tomto plese jsme ukázali ukázku signálu profesora Dyky. Samozřejmě bylo zde vystoupení i sokolníků a byli zde Trubači z Bohdanovic.”

Součástí programu bylo i předtančení mladého páru, které symbolicky otevřelo taneční parket.

Josef Dlouhý, myslivecký hospodář: “Zpíváme svoje písně, které jsou dány nějakými našimi tradicemi. To znamená, zpíváme Začínáme vesele a potom to tady bylo doplněno ještě sborem trubačů. No a další věc je, že tady ještě potom bylo předtančení mladého páru, který prostě navedl takovou atmosféru, že lidé tančí, baví se.”

Velkým lákadlem večera byla tradičně tombola. Ta nabídla kolem 150 cen.

Josef Rybička, předseda, myslivecký spolek Slezská Hořina: “Toto je obecní ples, který pořádají myslivci. Takže hlavním sponzorem v této tombole byla obec Brumovice. A samozřejmě spousta jiných organizací a jednotlivců. Hlavní cenou, co se týče obce, byla televize, širokoúhlá a poukázky, samozřejmě dárkové koše. A za myslivce jsme tady měli zvěřinu dančí, kterou jsme ráno ulovili pro tyto účely.”

Kromě hudby a tance si návštěvníci mohli zblízka prohlédnout také dravce, které představili sokolníci.

Martin Malucha, sokolník: “Je to orel skalní, je to 7 letá samice, jmenuje se Arťa. V té lovecké kondici může mít kolem 4,5 až 5 kg, dokáže ulovit zvěř zajice, srnčí, lišku. Přítelkyně má na ruce sokola loveckého. Je to roční, nebo teď je rok a půl mládě, loví z krouživého čekání, kdy sokolník sokola vypustí, spolupracuje se psem, pes vystaví zvěř a sokol z výšky útočí. Tady tenhle orel to děláme tak, že většinou jdeme a vypustíme toho orla přímo za zvěří.”

Atmosféra v sále byla výborná. Dorazilo kolem dvou set hostů a parket byl plný po celý večer.

anketa: návštěvníci plesu: “Zábava je úplně skvělá. Super lidi. Paráda.”

“Zábava je to super a atmosféra je též super.”

“Krásná výzdoba, moc krásné ceny. Užívám si to moc pěkně.”

“Jsem tady s babičkou, s mamkou, s kamarádem a s kamarádkou. A moc se mi tady líbí a je to tady pěkný.”

Brumovický ples tak znovu potvrdil, že tradice, hudba a společná zábava mají na vesnici své pevné místo. A podle plného sálu je jasné, že o tuto akci bude zájem i v dalších letech.

---