Opava hledá organizátora trhů
Opavská radnice hledá pořadatele Vánočních, velikonočních a farmářských trhů. Po pěti letech, co jejich organizaci měli na starost pracovníci radnice, dostanou prostor podnikatelé. Změnu pocítí Opavané už v březnu, kdy začínají Velikonoční trhy.
Historie opavských Vánočních trhů má za sebou dvě desetiletí (1999). Tenkrát ale stálo před radnicí pár stánků a program se sestával z několika hudebních vystoupení. Od loňských Vánoc stánky stojí hned na dvou místech v centru města. Program plný hudebních a divadelních čísel či tvůrčích dílen začíná spolu s adventem a končí těsně před Štědrým dnem. Posledních 5 let nejen Vánoční, ale také velikonoční i farmářské trhy zajišťovali úředníci, teď město hledá zájemce ze soukromého sektoru, který by se organizace všech tří trhů ujal.
„Očekáváme, že uspoříme a dodavatel si to celé povede ve své režii. Není ale záměrem pouze ušetřit, ale také inovovat," vysvětluje změnu primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO).
Během posledních let dostávali prostor na těchto akcích především lokální výrobci. A také velkou část programu tvořili místní umělci a organizace. V tom by chtělo město nové organizátory trhů podporovat. V mnohém jim ale nechá volnou ruku. A nabízí také spolupráci.
"Disponujeme zázemím, ve kterém mohou být např. dílničky. Stále nabízíme prostřednictvím TS stánky. Těch máme 31, ale provozovateli trhů nic nebrání přidat ještě další," říká Jana Foltysová z opavského magistrátu.
Zájemci o provozování sezónních trhů v Opavě najdou všechny potřebné informace na městském webu. Své nabídky mohou na radnici doručit do 7. února. Jarní Velikonoční trhy pak už budou v režii nového provozovatele.
---
Šest případů hantavirózy ve Slezské nemocnici
Ve Slezské nemocnici v Opavě se léčila žena, která se nakazila nebezpečnou hantavirózou. Přenášejí ji hlodavci. Pacient se může nakazit jednoduše tím, že vir vdechne. Onemocnění může mít lehký průběh, ale také může vést až k selhání ledvin.
Ještě před dvěma týdny ležela Marta Trlicová na infekčním oddělení Slezské nemocnice. To když jí zdejší lékaři diagnostikovali onemocnění hantavirózou.
Teď už se cítí mnohem lépe.
"Já jsem si opravdu myslela, že umřu v bolestech zprvu jsem měla čtyřicítky horečky, potom jsem začala zvracet, mít průjem," vzpomíná.
Nakonec jí začaly selhávat ledviny. Kvůli zadržování vody během jednoho dne přibrala 13 kilogramů. Pak zase tělo začalo tekutiny nekontrolovaně vylučovat.
„To, co pacientka vymočila, jsme museli pravidelně nahrazovat tekutinami, a hlavně krevní tlak jsme museli sledovat,“ říká vrchní sestra infekčního oddělení Slezské nemocnice Hana Weyersová.
Léky na toto onemocnění, které patří stejně jako třeba ebola do skupiny krvácivých horeček, nejsou. Nebezpečné hantaviry musí organismus porazit sám. Člověk se jimi může nakazit velmi jednoduše: ve svých výkalech je přenášejí hlodavci. A pak stačí jediné nadechnutí.
Během uplynulého půl roku se ve Slezské nemocnici léčilo s hantavirózou šest pacientů. Přitom dříve tady zaznamenali 1 – 2 případy ročně.
"Jeden pacient musel skončit na dialýze, ten měl to poškození ledvin nejtěžší. U ostatních to probíhalo jako těžší chřipka. Bohužel, byla tam u některých pacientů dlouhá rekonvalescence. Zůstávali na neschopence i půl roku," říká primář infekčního oddělení Petr Kümpel.
Zabránit nákaze jednoznačně nelze. Lidé by měli být ale v každém případě obezřetní zejména při likvidaci hlodavců. A používat rukavice a také roušku.
---
Díla modernisty P. Gebauera ve Slezském zemském muzeu
Přestože německy mluvící malíř Paul Gebauer ze Sosnové na Opavsku vytvořil stovky obrazů, jeho dílo bylo téměř zapomenuto. Jeho rodina byla po válce odsunuta a dílo nesmělo být vystavováno. Modernistický styl tohoto umělce připomíná teď výstava ve Slezském zemském muzeu.
Paul Gebauer žil se svými rodiči na statku v Sosnové na Opavsku. Přestože vystudoval malbu ve Vídni a v Drážďanech, vrátil se zpět do rodné vesnice, aby vedl hospodářství. U toho ale nezapomněl malovat. Právě výjevy ze života na statku se staly stěžejním námětem pro jeho tvorbu.
"Jeho rukopis byl velmi modernistický. Tvořil v duchu nové věcnosti, v duchu fotorealismu a to bylo tady něco nevídaného,“ říká kurátorka výstavy Lenka Valečková.
Čeledíni, děvečky, rodina, sousedé - ti všichni byli jeho inspirací. Vytvořil desítky portrétů, které se svou dokonalostí velmi blížily realitě. Proto byl také vyhledávaným portrétistou. Svá nejvýznamnější díla vytvořil Gebauer ve 30. letech. Kvůli německé národnosti byl v r. 1946 odsunut do Bavorska. Obrazy, které do té doby vytvořil, byly zkonfiskovány..
"Celou tu dobu byly ve špatných podmínkách. Na tom stavu se to velmi promítlo. Některá díla musela být pro tuto výstavu zrestaurována," dodává kurátorka.
Zahájení výstavy s názvem „Paul Gebauer – akademický malíř a sedlák“ ve Slezském zemském muzeu přihlížel i umělcův vnuk. Svého dědečka ovšem osobně nepoznal. Narodil se pár let poté, co Gebauer zemřel.
"Často jsme vzpomínali jsme na staré časy. Když jsem povyrostl, viděl jsem všechny ty obrazy u nás v domě. Ale bylo to bolestné," svěřil se Michael Gebauer.
Paul Gebauer je také autorem výmalby v opavském Kostele sv. Hedviky. Monumentální fresky nad oltářem i po stranách svatostánku představují výjevy ze života této světice.
---
Děti si mohly vyzkoušet hokejový trénink
V rámci celorepublikové akce Týden hokeje si mohly děti vyzkoušet trénink na ledě a jejich rodiče se zase mohli seznámit s tím, co to obnáší mít doma malého hokejistu. Zájemců o tento populární sport přišlo na opavský zimní stadion na tři desítky.
Děti od čtyř do osmi let, které baví bruslit, si přišly vyzkoušet, jak vypadá hokejový trénink.
"Hokej je nejkrásnější hra, tak jsem sem vzal svého vnuka. Stejně, jako jsem tady byl před třiceti lety se svým synem," vzpomíná starší muž.
"Vesta, náloketníky, rukavice, hokejové kalhoty, holeně, brusle, helma a hokejka - to všechno si potřebuje hokejista obléci,než vyjede na led," vyjmenovává šéftrenér mládeže HC Slezan Jiří Žůrek. "Tato souprava vyjde na 3 000 korun. V klubu si ji registrovaní nováčci mohou půjčit. A nebo také získat příspěvek na její pořízení," dodává ještě.
Na ledě se dětem věnovalo hned několik trenérů. Přišli chlapci i dívky. A na všech bylo hned vidět, že na bruslích nestojí poprvé.
„Nejdřív si je trochu roztřídíme podle toho, co umí. A hodinku si s nimi tady pohrajeme. A snad se k nám vrátí a připojí se k nám do přípravky," popisuje jeden z trenérů Pavel Selingr.
V Opavě se dětem věnují trenéři už od školky, kdy je učí bruslit. Poté mohou nastoupit do hokejové přípravky a pak do mládežnických kategorií. Takto organizovaných hokejistů mají v Opavě na dvě stovky. Ti by se v budoucnu mohli dočkat také lepších podmínek k tréninkům. Však zdejší stadion bez větších úprav už slouží víc jak 60 let.
"Nejvíce nás trápí šatny, jejichž stav je nevyhovující. Nejsou tam okna, nejde tam odvětrávání. Opravu potřebuje i vzduchotechnika a zastaralé hlediště,“ postesknul si jednatel HC Slezan Opava René Holuša.
Město Opava už na rekonstrukci stadionu vyčlenilo v rozpočtu 130 milionů korun. Nyní vybírá firmu, která vyhotoví projektovou dokumentaci.
---