Rekonstrukce Bredy začíná

Brzy začnou rekonstrukční práce na chátrajícím opavském obchodním domě Breda. Tuto kulturní památku odkoupilo od soukromého majitele město a snaží se jí navrátit původní lesk. Jako první přijde na řadu oprava fasády a výměna oken za 28,4 mil. korun.

Rekonstrukce Bredy začíná. Už za měsíc si převezme objekt stavební firma. Nejprve přijde na řadu výměna zchátralých oken, které nahradí většinou repliky. Kvůli autentičnosti zůstanou na místně také některá původní, repasovaná.

Výměna oken a rekonstrukce fasády začne v červnu. Hotovo bude příští rok v létě.“

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Součástí bude kompletní vyčištění budovy a také vestavba stavebního výtahu, který tam potom zůstane pro další práce. A také realizace vodovodní přípojky, které se musí upravit včetně přípojek na kanalizaci.“

To jsou první známky toho, že slavný obchodní dům, který ve 20. letech minulého století navrhnul pro Opavu architekt Leopold Bauer, se začíná pomalu vracet do života. Jeho využití budou hledat v rámci tzv. soutěžního dialogu architekti. Soutěž bude vypsaná během několika týdnů.

Petr Stanjura, hlavní architekt, Magistrát města Opavy: „V průběhu zpracování dialogu je precizováno samotné zadání. A to zadání v několika fázích doznává konkretizace.“

Jisté ale je, že historický ráz si ponechá nejen fasáda, ale také některé prostory uvnitř objektu.

Lucie Častulíková, ved. odd. Památkové péče, Magistrát města Opavy: „Velká dvorana ústřední prostor, který by měl být vyčištěný, zase světlý. První dvě patra by měla zůstat volná. Protože ta dispozice byla jako otevřený obchodní dům. Takže žádné vestavby bychom tam nechtěli.“

Už vloni začala oprava děravé střechy. Složili se na ni lidé ve sbírce, kterou uspořádal Spolek na záchranu obchodního domu Breda. Z interiéru už zmizela část cenné výzdoby. Jako například dřevěné obložení, vitráže nebo také původní regály ze suterénu.

Marek Zygula, správce: „Tady se nacházíme ve dvou prostorech, kde jsme uskladnili veškeré dřevěné prvky, které budou určené k renovaci a následné montáži na uvedená místa dle původního návrhu Leopolda Bauera.“

Podle předběžných odhadů by mohl být vítěz architektonické soutěže známý v příštím roce. Pak bude nutné zhotovit veškeré podklady pro rekonstrukci. Stavební práce by mohly začít nejdříve v druhé polovině roku 2025.

---

Projektová výuka na Slezském gymnáziu

Studenti druhých ročníků Slezského gymnázia v Opavě si vyzkoušeli tzv. projektové vyučování. V jednotlivých hodinách učitelé propojili hned několik předmětů a také sjednotili teorii s praxí. Hodiny byly pestřejší a žáky i více bavily.

Biologie, fyzika a informatika – těmto třem předmětům se studenti druhého ročníku gymnázia věnovali celý den. Ovšem jednotlivé hodiny nebyly striktně oddělené, ale naopak se všechny tři předměty propojovaly. Jejich společným tématem byl hmyz.

Studovali jeho vlastnosti nebo pozorovali stavbu těla pod mikroskopem. A vyžili také nové technologie.

Patrik Kavecký, učitel, Slezské gymnázium, Opava: „Pomocí nástrojů umělé inteligence mají vytvořit hmyzího avatara. Pomocí dalšího nástroje umělé inteligence mají avatara rozmluvit.“

Ve vedlejší třídě se kreslí. Studenti si připomínají národního obrození. Na úvod se seznámili s historickými událostmi, které se s tímto obdobím pojí. Pak přišla na řadu literatura, hudba i výtvarné umění. Základním motivem bylo Národní divadlo. Studenti sestavovali třeba dramaturgický plán nebo kreslili vnitřní výzdobu.

Stefanie Kubná, studentka, Slezské gymnázium, Opava: „My máme vytvořit návrhy na malby do nahoru odkolo lustru. Máme si každý vybrat nějakou múzu.“

Do projektové výuky byly zařazeny také cizí jazyky: angličtina, španělština a ruština. Studenti třeba vytvářeli průvodce pro zahraniční návštěvníky. Shrnuli tam české zvyklosti, historii i zajímavosti. Stejně jako v ostatních blocích se i tentokrát věnovali tématu kontinuálně během celého dne.

Milada Pazderníková, ředitelka, Slezské gymnázium, Opava: „Projektové vyučování jsme už jsme zahájili v loňském školním roce, kdy jsme chtěli propojit badatelskou výuku, práci v týmu a podpořit kritické myšlení.“

Kvůli náročné přípravě je možné učit takovýmto způsobem jen ojediněle. Komplikací je i dělení studentů do menších skupin. A pak také Rámcový vzdělávací program. Ten vymezuje objem učiva, který musí školou povinní zvládnout. A to by při takto důkladném probírání tématu nebylo možné.

---

Záchranáři učili děti poskytovat první pomoc

Jak zastavit krvácení, jak správně provádět masáž srdce nebo jak komunikovat s tísňovou linkou. Děti z opavské Základní školy B. Němcové se učily poskytovat první pomoc. Školáci se mohli také podívat, jak je vybavená záchranářská sanitka.

Podle průzkumů až 80% lidí neumí poskytnou první pomoc. To se ale netýká žáků opavské ZŠ B. Němcové. Díky kurzům, které tady vedli záchranáři napříč všemi ročníky, teď jistě většina dětí bude vědět, jak pomoci.

Ivana Lexová, ředitelka, ZŠ B. Němcové, Opava: „Myslím, že je to jedna z nejdůležitějších věcí, co lidi potřebujou. Jako třeba čtenářskou či finanční gramotnost, tak i to, aby si dokázaly pomoci. Děti samy sobě nebo nebyly překvapeny, když uvidí někoho zraněného.“

Výuka byla převážně praktická. Zkušenosti školákům předávali záchranáři, kteří vykonávají aktivní službu. Formu vždy přizpůsobili věku dětí.

Ondřej Cejpek, lektor a záchranář: „Do 5. třídy kurzy vedeme formou hry. Ať si všechno sami vyzkouší. A hlavně jakoby ať to sami užijí na svých spolužácích.“

Tak třeba třeťáci se učili, jak správně obvázat ránu nebo zafixovat zlomenou ruku.

Děti se úkolů zhostily se zájmem a navzdory nízkému věku jim šla třeba i náročná resuscitace velmi dobře.

Po té přišla na řadu situace, která se v mnohém podobala reálu. Ve třídě zůstal na zemi ležet chlapec s otevřenou zlomeninou. Tedy, cvičná figurína. Děti musely zvládnout zavolat na tísňovou linku. A samozřejmě také poskytnout první pomoc. Tedy obvázat ránu tlakovým obvazem tak, aby zastavili krvácení. To se už dříve naučili.

žáci ZŠ B. Němcové, Opava: „Nebylo to jednoduché, ale zvládli jsme to. Krev nám nevadí. Tady je umělá“

Sanitka, která parkovala u školy ovšem neodvážela zraněného do nemocnice, ale sloužila k tomu, aby se děti podívaly, jak uvnitř vypadá.

Jiří Cejpek, lektor a záchranář: „My jim tady ukazujeme hlavně vybavení, co se na jaký zákrok se používá. Mluvíme také o záchranářském batohu, ukazujeme, co je uvnitř.“

Během dvou hodinové lekce se školáci dozvěděli nejen základy poskytování první pomoci ale také to, že někdy stačí málo, a mohou zachránit lidský život. Zásada je, nebát se aktivně něco udělat.

---