Řidiči si budou mohou oddechnout: stavební práce na frekventované křižovatce v centru Opavy u Knihovny Petra Bezruče končí. A s nimi také problematická dopravní omezení, která v centru města způsobovala zácpy.
Rekonstrukce křižovatky začala v srpnu, a to v souvislosti s plánovanou modernizací zdejších semaforů. Kromě toho zde dělníci pracovali také na obnově vodovodu, plynovodu a kanalizace.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „ Bylo to složité, hodně náročné. My jsme se snažili veškeré práce skloubit do jednoho času tak, ať to trvá co nejkratší dobu. Ať opakovaně nerozkopáváme chodníky a cesty. Teď už by to mělo být v pořádku.“
Dopravu už tedy nebudou řídit policisté, ale semafory, které budou po zkušební době nastaveny tak, aby zaručitly plynulý průjezd městem či volný průjezd záchranářů.
---
Hrob slezského barda Petra Bezruče na Městském hřbitově v Opavě doplnil konečně básníkův epitaf. Při této příležitosti byla také pokřtěna bibliofilie básně Stužkonoska modrá.
Ačkoliv si svůj epitaf Petr Bezruč sám napsal a toužil jej na náhrobku po své smrti mít, na místě jeho posledního odpočinku na opavském hřbitově dlouho spočívala jen socha jedné z postav jeho básně Maryčka Magdonova. Teď ale byl u okraje náhrobní desky odhalený bronzový epitaf.
Tereza Svatošová, sochařka: „Myšlenka byla taková: Bezruč dopsal svůj epitaf, podepsal se a jako kdyby mu ten list spadl ze stolu. A toto já ztvárnila plující, padající list.“
Když v 50. letech autor sbírky Slezské písně zemřel, komunistům se příliš nehodilo, aby smrt básníka, jehož tvorbu si přivlastnili pro své ideje, nesla v epitafu stopu biblických myšlenek. Přání slezského barda tedy zůstalo po dlouhá desetiletí nevyslyšeno.
Jana Foltysová, Magistrát města Opavy: „V té době se to úplně nehodilo tomu politickému vedení, protože ten epitaf v podstatě vychází z Bible. Odporovalo to obrazu básníka, jak si komunisté přáli, aby byl podáván.“
Milovníky díla opavského rodáka jistě potěší vydání bibliofilie básně Stužkonoska modrá, kterou připravila Zdenka Pfefferová. Vzácná můra se stala symbolem Bezručova života, hledání jeho smyslu i bilancování.
Do některých tisků vložila grafický list Jana Kavana, který reflektuje text básně.
Zdeňka Pfefferová, vydavatelka: „Proto jsem se soustředila na uměleckou knihu. Aby byla krásná, aby byla vzácná.“
Odkaz i pozůstalost básníka, jehož dílo bylo přeloženo do víc jak 40 jazyků, spravuje Památník Petra Bezruče. Jméno umělce nese také festival, který se od roku 1958 uskutečňuje každý rok v Opavě.
---
Literární historička a vydavatelka Zdenka Pfefferová v rozhovoru o slezském bardovi, Petru Bezručovi. Jeho osobností a dílem se zabývá velkou část svého profesního života.
Kateřina Geryková, TV POLAR: Nemohu začít jinak, než otázkou: Jak je možné, že fenomén Petr Bezruč rezonuje už celé století českou literaturou?
Zdenka Pfefferová, literární historička: „Ta odpověď je velmi snadná. Stačí vzít Slezské písně a všechny ty básně si přečíst. Můj favorit je Bernard Žár a báseň Hrabyň. To jsou tak nosná a tak silná témata, že se s nimi čtenář v jakékoliv době musí nějakým způsobem vyrovnat. A když se s nimi vyrovnává, tak se o to začne automaticky dělit s někým jiným. A básně tak proplouvají časem“
Kateřina Geryková, TV POLAR: „Petr Bezruč začal svou tvorbu básnickými příspěvky do časopisu Čas. Dlouho veřejnost nevěděla, kdo se pod pseudonymem skrývá. Proč svou identitu Vladimír Vašek tajil?
Zdenka Pfefferová, literární historička: „To byla těžká zkušenost. Je tam úzkost, obava a vize prohry. On věděl, že se musí chránit. Proto je tam ten pseudonym. On věděl, že v protestech a revoltě se staví proti habsburskému uspořádání. Takže riskovat a říct, tady jsem já, kdo to všechno proti vám napsal. To by rozumný člověk nemohl udělat.“
Kateřina Geryková, TV POLAR: Slezské písně – slavná a jediná Bezručova sbírka. Věnuje se zde národnostní a sociální problematice. Vyšla nesčetněkrát, je hojně překládaná. Ovšem panují dohady, že ji napsal Bezručův přítel Ondřej Boleslav Petr. Jak to je?
Zdenka Pfefferová, literární historička: „Bylo to zajímavé přátelství i plodné přátelství. Já věřím, že spolu probírali poezii. Ale zkuste si představit, že velký básník, který je schopen napsat ty velké nosné básně, které ve Slezských písních jsou po sobě nezanechá slovo. To nejde. Myslím, že v rodině, u přátel, prostě někde by se měla některá báseň dochovat. A to se v případě Ondřeje B. Petra nestalo.“
---
O 1/3 méně návštěvníků než obvykle zavítalo letos v létě na Městské koupaliště v Opavě. Může za to nařízení vlády, podle kterého museli návštěvníci prokázat před vstupem svou bezinfekčnost. To mnoho lidí odradilo.
Když nekomplikuje provozovatelům koupališť život proměnlivé počasí, postarají se o to protikoronavirová opatření. Zřejmě kvůli nim se lidé na venkovní koupaliště letos příliš nehrnuli.
Petr Mikeska, vedoucí sportovišť, Technické služby Opava: „Návštěvnost byla třetinová proti silným rokům, na které jsme v posledních letech zvyklí. Příčinou byly nejspíš nařízení vlády, kdy se lidé museli testovat a prokazovat bezinfekčnost, což plno lidí od návštěvy odradilo.“
Nepomohlo ani snížení vstupného. A tak rozlehlý areál byl po většinu letních dní poloprázdný.
Trend snižování počtu návštěvníků byl znát už v roce 2020, kdy pandemie začala. Přispělo k tomu nařízení, nosit v areálu nasazenou roušku. Odložit ji mohli lidé jen na koupání. Hygiena zároveň omezila kapacitu na pouhých 500 osob. Přitom se jich do zdejšího areálu vejde desetkrát víc.
Přestože nad příští sezónou visí otazník, zřizovatel koupaliště, opavský magistrát, přemýšlí, jak sem návštěvníky vrátit.
Lada Dobrovolná, tiskový odbor, Magistrát Opava: „Chceme to prostředí zatraktivnit, tak chystáme nákup některých atrakcí, které budou sloužit především dětem.“
Nyní se plavci z venkovních bazénů přesunuli pod střechu. Krytý bazén teď zaplňují především děti z nižšího stupně základních škol, které hned se začátkem září zahájily povinnou výuku plavání.
Petr Mikeska, vedoucí sportovišť, Technické služby Opava: „Bylo to o pár dnů dříve, než v minulých letech. Je to proto, že se školy snaží nahradit výpadek z jara a loňského podzimu.“
Zatímco od prokazování bezinfekčnosti u školáků vláda ustoupila, lidé, kteří přicházejí na veřejné plavání, musí předložit negativní výsledek testu, potvrzení o očkování nebo prodělání koronaviru.
NÁVŠTĚVNOST MĚSTSKÉHO KOUPALIŠTĚ V OPAVĚ
rok denní počet návštěvníků
2021 22 201
2020 28 850
2019 33 675
---
Opava hostila astrofyziky z celého světa. Na tradiční podzimní konferenci RAGtime se soustředili na fyziku černých děr a neutronových hvězd. Fyzikální ústav Slezské univerzity, který konferenci pořádal, patří mezi světovou špičku ve výzkumu těchto kosmických objektů
Konference Ragtime se konala v Opavě po 23. Když musel být loňský ročník kvůli koronavirové pandemii přesunutý do virtuálního prostoru, rozhodli se organizátoři letos nic neponechat náhodě a rovnou zkombinovat přednášky v sále s on line přednáškami.
Zdeněk Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu, Slezská univerzita: „Ty přednášky se budou týkat jak všeobecně známých a diskutovaných černých děr, tak i exotičtějších objektů, jako jsou červí díry či superspinary.“
Během týdne se na konferenci představily víc jak čtyři desítky odborníků z Evropy, Ameriky i Asie. Byl mezi nimi také profesor Remo Ruffini, jeden ze zakladatelů fyziky černých děr nebo Marek Abramowicz, který stál u zrodu modelů akrečních disků.
Marek Abramowcz, atrofyzik: „Kvantová gravitace je velmi důležité téma. Moje přednáška bude zaměřena právě na ověření kvantové gravitace. Pokud bychom totiž byli schopni ověřit některé předpovědi, znamenalo by to velký průlom.“
Opavský Fyzikální ústav se zabývá fyzikou černých děr dlouhodobě a dosahuje v ní uznávaných výsledků. V letošním roce zdejší vědci oznámili objev superhmotné černé díry nebo popsali detekce tzv. červích děr.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
Řidiči si budou mohou oddechnout: stavební práce na frekventované křižovatce v centru Opavy u Knihovny Petra Bezruče končí. A s nimi také problematická dopravní omezení, která v centru města způsobovala zácpy.
Rekonstrukce křižovatky začala v srpnu, a to v souvislosti s plánovanou modernizací zdejších semaforů. Kromě toho zde dělníci pracovali také na obnově vodovodu, plynovodu a kanalizace.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „ Bylo to složité, hodně náročné. My jsme se snažili veškeré práce skloubit do jednoho času tak, ať to trvá co nejkratší dobu. Ať opakovaně nerozkopáváme chodníky a cesty. Teď už by to mělo být v pořádku.“
Dopravu už tedy nebudou řídit policisté, ale semafory, které budou po zkušební době nastaveny tak, aby zaručitly plynulý průjezd městem či volný průjezd záchranářů.
---
Hrob slezského barda Petra Bezruče na Městském hřbitově v Opavě doplnil konečně básníkův epitaf. Při této příležitosti byla také pokřtěna bibliofilie básně Stužkonoska modrá.
Ačkoliv si svůj epitaf Petr Bezruč sám napsal a toužil jej na náhrobku po své smrti mít, na místě jeho posledního odpočinku na opavském hřbitově dlouho spočívala jen socha jedné z postav jeho básně Maryčka Magdonova. Teď ale byl u okraje náhrobní desky odhalený bronzový epitaf.
Tereza Svatošová, sochařka: „Myšlenka byla taková: Bezruč dopsal svůj epitaf, podepsal se a jako kdyby mu ten list spadl ze stolu. A toto já ztvárnila plující, padající list.“
Když v 50. letech autor sbírky Slezské písně zemřel, komunistům se příliš nehodilo, aby smrt básníka, jehož tvorbu si přivlastnili pro své ideje, nesla v epitafu stopu biblických myšlenek. Přání slezského barda tedy zůstalo po dlouhá desetiletí nevyslyšeno.
Jana Foltysová, Magistrát města Opavy: „V té době se to úplně nehodilo tomu politickému vedení, protože ten epitaf v podstatě vychází z Bible. Odporovalo to obrazu básníka, jak si komunisté přáli, aby byl podáván.“
Milovníky díla opavského rodáka jistě potěší vydání bibliofilie básně Stužkonoska modrá, kterou připravila Zdenka Pfefferová. Vzácná můra se stala symbolem Bezručova života, hledání jeho smyslu i bilancování.
Do některých tisků vložila grafický list Jana Kavana, který reflektuje text básně.
Zdeňka Pfefferová, vydavatelka: „Proto jsem se soustředila na uměleckou knihu. Aby byla krásná, aby byla vzácná.“
Odkaz i pozůstalost básníka, jehož dílo bylo přeloženo do víc jak 40 jazyků, spravuje Památník Petra Bezruče. Jméno umělce nese také festival, který se od roku 1958 uskutečňuje každý rok v Opavě.
---
Literární historička a vydavatelka Zdenka Pfefferová v rozhovoru o slezském bardovi, Petru Bezručovi. Jeho osobností a dílem se zabývá velkou část svého profesního života.
Kateřina Geryková, TV POLAR: Nemohu začít jinak, než otázkou: Jak je možné, že fenomén Petr Bezruč rezonuje už celé století českou literaturou?
Zdenka Pfefferová, literární historička: „Ta odpověď je velmi snadná. Stačí vzít Slezské písně a všechny ty básně si přečíst. Můj favorit je Bernard Žár a báseň Hrabyň. To jsou tak nosná a tak silná témata, že se s nimi čtenář v jakékoliv době musí nějakým způsobem vyrovnat. A když se s nimi vyrovnává, tak se o to začne automaticky dělit s někým jiným. A básně tak proplouvají časem“
Kateřina Geryková, TV POLAR: „Petr Bezruč začal svou tvorbu básnickými příspěvky do časopisu Čas. Dlouho veřejnost nevěděla, kdo se pod pseudonymem skrývá. Proč svou identitu Vladimír Vašek tajil?
Zdenka Pfefferová, literární historička: „To byla těžká zkušenost. Je tam úzkost, obava a vize prohry. On věděl, že se musí chránit. Proto je tam ten pseudonym. On věděl, že v protestech a revoltě se staví proti habsburskému uspořádání. Takže riskovat a říct, tady jsem já, kdo to všechno proti vám napsal. To by rozumný člověk nemohl udělat.“
Kateřina Geryková, TV POLAR: Slezské písně – slavná a jediná Bezručova sbírka. Věnuje se zde národnostní a sociální problematice. Vyšla nesčetněkrát, je hojně překládaná. Ovšem panují dohady, že ji napsal Bezručův přítel Ondřej Boleslav Petr. Jak to je?
Zdenka Pfefferová, literární historička: „Bylo to zajímavé přátelství i plodné přátelství. Já věřím, že spolu probírali poezii. Ale zkuste si představit, že velký básník, který je schopen napsat ty velké nosné básně, které ve Slezských písních jsou po sobě nezanechá slovo. To nejde. Myslím, že v rodině, u přátel, prostě někde by se měla některá báseň dochovat. A to se v případě Ondřeje B. Petra nestalo.“
---
O 1/3 méně návštěvníků než obvykle zavítalo letos v létě na Městské koupaliště v Opavě. Může za to nařízení vlády, podle kterého museli návštěvníci prokázat před vstupem svou bezinfekčnost. To mnoho lidí odradilo.
Když nekomplikuje provozovatelům koupališť život proměnlivé počasí, postarají se o to protikoronavirová opatření. Zřejmě kvůli nim se lidé na venkovní koupaliště letos příliš nehrnuli.
Petr Mikeska, vedoucí sportovišť, Technické služby Opava: „Návštěvnost byla třetinová proti silným rokům, na které jsme v posledních letech zvyklí. Příčinou byly nejspíš nařízení vlády, kdy se lidé museli testovat a prokazovat bezinfekčnost, což plno lidí od návštěvy odradilo.“
Nepomohlo ani snížení vstupného. A tak rozlehlý areál byl po většinu letních dní poloprázdný.
Trend snižování počtu návštěvníků byl znát už v roce 2020, kdy pandemie začala. Přispělo k tomu nařízení, nosit v areálu nasazenou roušku. Odložit ji mohli lidé jen na koupání. Hygiena zároveň omezila kapacitu na pouhých 500 osob. Přitom se jich do zdejšího areálu vejde desetkrát víc.
Přestože nad příští sezónou visí otazník, zřizovatel koupaliště, opavský magistrát, přemýšlí, jak sem návštěvníky vrátit.
Lada Dobrovolná, tiskový odbor, Magistrát Opava: „Chceme to prostředí zatraktivnit, tak chystáme nákup některých atrakcí, které budou sloužit především dětem.“
Nyní se plavci z venkovních bazénů přesunuli pod střechu. Krytý bazén teď zaplňují především děti z nižšího stupně základních škol, které hned se začátkem září zahájily povinnou výuku plavání.
Petr Mikeska, vedoucí sportovišť, Technické služby Opava: „Bylo to o pár dnů dříve, než v minulých letech. Je to proto, že se školy snaží nahradit výpadek z jara a loňského podzimu.“
Zatímco od prokazování bezinfekčnosti u školáků vláda ustoupila, lidé, kteří přicházejí na veřejné plavání, musí předložit negativní výsledek testu, potvrzení o očkování nebo prodělání koronaviru.
NÁVŠTĚVNOST MĚSTSKÉHO KOUPALIŠTĚ V OPAVĚ
rok denní počet návštěvníků
2021 22 201
2020 28 850
2019 33 675
---
Opava hostila astrofyziky z celého světa. Na tradiční podzimní konferenci RAGtime se soustředili na fyziku černých děr a neutronových hvězd. Fyzikální ústav Slezské univerzity, který konferenci pořádal, patří mezi světovou špičku ve výzkumu těchto kosmických objektů
Konference Ragtime se konala v Opavě po 23. Když musel být loňský ročník kvůli koronavirové pandemii přesunutý do virtuálního prostoru, rozhodli se organizátoři letos nic neponechat náhodě a rovnou zkombinovat přednášky v sále s on line přednáškami.
Zdeněk Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu, Slezská univerzita: „Ty přednášky se budou týkat jak všeobecně známých a diskutovaných černých děr, tak i exotičtějších objektů, jako jsou červí díry či superspinary.“
Během týdne se na konferenci představily víc jak čtyři desítky odborníků z Evropy, Ameriky i Asie. Byl mezi nimi také profesor Remo Ruffini, jeden ze zakladatelů fyziky černých děr nebo Marek Abramowicz, který stál u zrodu modelů akrečních disků.
Marek Abramowcz, atrofyzik: „Kvantová gravitace je velmi důležité téma. Moje přednáška bude zaměřena právě na ověření kvantové gravitace. Pokud bychom totiž byli schopni ověřit některé předpovědi, znamenalo by to velký průlom.“
Opavský Fyzikální ústav se zabývá fyzikou černých děr dlouhodobě a dosahuje v ní uznávaných výsledků. V letošním roce zdejší vědci oznámili objev superhmotné černé díry nebo popsali detekce tzv. červích děr.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
