Před 20 lety byl založený Stacionář Mraveneček

Stacionář Mraveneček slouží hendikepovaným dětem a mladým lidem už dvacet let. Když jej v roce 2001 Blanka Závorková se svým manželem založila, byl na dlouho v Opavě jediným zařízením, které pomáhalo rodičům s péčí o mentálně a fyzicky postižené děti.

S nápadem pomoci rodičům, kteří se starají 24 hodin denně o postižené děti přišla před dvacet lety tehdy čerstvá absolventka oboru speciální pedagogika Blanka Závorková a její manžel.

Blanka Závorková, zakladatelka Stacionáře Mraveneček: „ V té době jsme se setkali s jednou dívenkou, která byla velmi nemocná. Tak jsme se rozhodli, že to zkusíme. Aby toto děvčátko mělo kde chodit.“

Do projektu se oba pustili s nadšením. Pochopení našli také u vedení opavské Charity i města. Za rok bylo zařízení, které začalo pečovat o hendikepované děti, na světě. Útočiště našlo v nevyužívaném pavilonu mateřské školy, kde sídlí dodnes. Zakladatelé stacionář pojmenovali Mraveneček.

Blanka Závorková, zakladatelka Stacionáře Mraveneček: „Spojilo se nám to s básničkou Františka Hrubína Mraveneček v lese, těžkou kládu nese. Tak jsme byli rádi, že můžeme být těmi kamarády, co mu pomohou.“

Mraveneček byl na dlouho jediným neústavním zařízením v Opavě, které pomáhalo rodičům s péčí o jejich těžce nemocné děti. Prvním klientem byl Petr, který je stacionáři věrný dodnes.

Jana Konopková, vedoucí Stacionáře Mraveneček, Charita Opava: „Jde o to, aby klienti neztráceli schopnosti, se kterými tady přišli. Aby nepadli o krok zpět. Ale naopak, aby jim dosažené schopnosti zůstaly zachovány. Nebo se ještě posunuli o ten "mravenčí krůček" dál.“

Klienti chodí společně na procházky, do divadla či na výlety. Tráví čas se svými vrstevníky, kteří jim v domácí izolaci chybí. Trénují samostatnost. Mohou se zapojit také do rehabilitace, kterou stacionář poskytuje. S pečovateli mohou být klidně celý den, nebo jen jeho část. Záleží na potřebách rodičů.

Renáta Gajdošová, matka klienta Stacionáře Mraveneček: „Není to jen když chodím do práce, ale i když jsem nemocná nebo potřebuji si dojít na úřady. Nedokážu si to bez stacionáře  představit. Mockrát mi šlo na mysl, co by bylo, kdyby Mraveneček nebyl otevřený.“

O 20 klientů, kteří jsou dnes ve věku od 16 do 35 let, se stará 8 sociálních pracovníků.

Jana Konopková, vedoucí Stacionáře Mraveneček, Charita Opava: „Chce to mít potřebnou míru empatie a mít otevřené srdce dokořán. Abychom dokázali naše klienty pochopit, protože potřebují obrovskou trpělivost,“

Nejtěžší zkouškou prošel stacionář Mraveneček nejspíš vloni na jaře, kdy musel být téměř na tři měsíce uzavřený kvůli lockdownu. Pečovatelé sice udržovali kontakt se svými klienty po telefonu, ovšem rodiče prožívali bez pomoci pracovníků krušné chvilky. O to raději byli všichni, když se mohli vrátit zpět.

---

Slezská nemocnice očkuje zdravotníky 3. dávkou

Slezská nemocnice hlásí 74% proočkovanost zaměstnanců proti koronaviru. Od začátku října mohou zájemci požádat o třetí, posilující dávku. Pokud se někdo rozhodne pro očkování proti chřipce, může dostat obě vakcíny najednou.

První vakcíny proti koronaviru dostala Slezská nemocnice pro své zaměstnance k dispozici na začátku tohoto roku. Druhou dávku si zdravotníci mohli nechat aplikovat po třech týdnech. O posilující třetí vakcínu si mohl zažádat každý, kdo dostal předešlou minimálně před šesti měsíci.

zaměstnanec nemocnice: „Pracoval jsem na kovidové jednotce. S očkováním se cítím jistěji.“

Třetí dávkou se v opavské nemocnici zdravotníci očkují od začátku října. Každý týden si jich pro injekci přijde zhruba stovka.

Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice: „Proočkovanost je 74% . Toto číslo je poměrně vysoké ve srovnání s republikovým průměrem, který je 57%.“

Podle ředitele Slezské nemocnice se díky vysoké proočkovanosti zaměstnanců vyřešil problém s nedostatkem personálu, který tady komplikoval situaci v době sílící pandemie před rokem. Tehdy chybělo v práci 150 zaměstnanců, nyní 5.

Očkování prokazatelně snižuje riziko nákazy koronavirem, ovšem nechrání před nemocí stoprocentně. Účinnost snižují také nové mutace viru.

Petr Kümpel, primář infekčního oddělení, Slezská nemocnice: „U většiny očkování se spokojíme se třemi dávkami, jako např. u klíšťové encefalitidy, u tetanu. Myslím, že i u koronaviru budou dost dlouho přetrvávat ve vysokých hladinách. Ale ukáže čas, jestli bude nutné přeočkovávat jednou za rok či za dva roky.“

Třetí dávku vakcíny proti koronaviru ministerstvo zdravotnictví doporučuje kromě zdravotníků a pracovníků v sociálních službách také lidem starším 60 let.

---

PianoBook pro samouky

Dominik Fajkus vydal klavírní školu pro začátečníky. Jde o interaktivní knihu, kde s pomocí videí ukazuje, jak jednotlivé skladby správně zahrát. Virtuální učitel také přidá rady a zajímavosti o hudbě i technice. Své pokroky pak žáci mohou natočit a posílat přímo autorovi publikace.

Domink Fajkus je pianista samouk. K nástroji si sedl až ve svých 18 letech a dopracoval se ke koncertům i k vlastnímu vzdělávacímu pořadu, ve kterém se snaží dětem a mladým lidem zábavně přiblížit krásu klasické hudby. Teď napsal učebnici klavíru. Impulsem k tvorbě mu byl loňský lockdown, který mu znemožnil setkávat se se svými žáky. Tato doba přesunula komunikaci mezi nimi do virtuálního světa, který při veškeré dobré vůli na výuku prostě nestačil.

Dominik Fajkus, skladatel a klavírista: „Motivace vzniku této knihy byla pandemická situace, kdy jsem nemohl být se svými studenty. A zjistil jsem, že on-line výuka není to pravé ořechové. Mnohdy jsem špatně slyšel, špatně jsem viděl na klávesy, bylo to se zpožděním.“

PianoBook propojil svět not s virtuálním prostorem. Ve výukových videích Dominik Fajkus vysvětluje, jak jednotlivé skladby hrát, na co dát důraz a jakou techniku použít.

Interaktivní kniha obsahuje 26 autorských skladeb. Každá z nich je zaměřená na procvičení určitého technického problému.

Dominik Fajkus, skladatel a klavírista: „Všechny skladby jsou mé vlastní. Ale ne všechny byly složené pro tuto učebnici. Některé z nich hraji na svých koncertech sólově. Ale já jsem si je převedl do jednoduššího formátu tak, aby byly hratelné i pro začínající pianisty.“

PianoBook může k výuce použít každý, kdo má chuť s hrou na klavír začít. Mohou to být děti nebo i dospělí, kteří si třeba konečně mohou splnit sen naučit se na piano hrát.

Dominik Fajkus, skladatel a klavírista: „Myslím, že pro každého, kdo by se chtěl začít učit na piano, tak je pro něj tato kniha jako stvořená. Pokud je to dospělý, který nechce nebo nemůže chodit na uměleckou školu a nemůže si dovolit soukromého učitele, tak vlastně tato kniha tohoto soukromého učitele má.“

Ovšem své si zde najdou také pokročilejší žáci.

Ondřej Šplíchal, žák D. Fajkuse: „Ta kniha je pro mne motivační. Vezmu si z ní jen nějaký hudební motiv, který si pak transformuju do něčeho komplexnějšího, co zní i dle mého lépe.“

Výhodou této virtuální notové školy je, že žáci mohou se svým učitelem také komunikovat. Odesílat mu internetem výsledky svého snažní a pak se těšit na reakci učitele.

---