Městská policie v Ostravě před zimou posiluje kontroly v zahradkářských a chatařských oblastech. Majitelům zde doporučují, jak své objekty zabezpečit. Preventivní kontroly jsou efektivnější i díky zapojení jízdní policie a psovodů.
S koncem teplých dnů končí také sezóna trávení času na zahrádkách. Mnozí majitelé své objekty zazimují a často se vracejí až na jaře. Ostravští strážníci proto posílili preventivní kontroly v těchto koloniích, například v Martinově.
Miroslav Plaček, ředitel Městské policie Ostrava: „Jednak upozorňujeme vlastníky nemovitosti, jak si mají zabezpečit své objekty a samozřejmě s výšeným výkonem služby taky kontrolujeme neporušenost objektů. K tomu, aby ta kontrola byla efektivnější, tak využíváme například i úsek hipologie a kynologie.“
Tomáš Novák, strážník hipolog, MPO: „Výhoda té jízdní hlídky je ta, že s koněm máte daleko lepší přehled, protože jste výš než nad úrovní plotů, které jsou dneska hodně skládané ze živých plotů a vidíte vlastně do těch zahrad z toho koně daleko lépe.“
V rámci prohlídek preventisté rozdávají také letáčky s obecnými doporučeními, jak své zahrádky zajistit.
Jan Dohnal (SPOLU/ODS), primátor Ostravy: „Ten základ je jednoduchý, zavřít, zamknout, nenechávat tam žádné zbytečné cennosti, které pokud tam člověk nemusí mít, odpojit od elektřiny, eventuálně zavřít plyn. Samozřejmě, pokud je člověk zblízka, tak určitě se sem tam zajít podívat na místo. Ale platí asi nejvíce opravdu nenechávat tam žádné lákadla.“
Karin Najdeková, vlastník zahrádky: „Tím, že já jsem tady fakt celoročně, tak hodně spoléhám na psího parťáka, co se týče hlídání, jinak asi klasické zámky, když odcházíte, všechno schovat, to určitě.“
Kromě zahrádkářských kolonií se strážníci v těchto týdnech soustřeďují také na preventivní kontroly hřbitovů.
---
Moravskoslezský kraj spustil kampaň, která má podpořit zájem středoškolských studentů o vysoké školy v regionu. První zastávkou putovního projektu byl Nový Jičín.
Pět vysokých škol a univerzit, které působí v severomoravském regionu, se v jeden okamžik prezentovalo na jednom místě, v Novém Jičíně, v sále firmy PO Lighting. Právě tady byla první zastávka nového projektu Glow Up UNIVERSITY TOUR.
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: “My jsme uvažovali, jakým způsobem vysoké školy více zapojí do dění v Moravskoslezském kraji a samozřejmě přilákat také absolventy našich středních škol Moravskoslezského kraje na naše vysoké školy v regionu. To je klíčová myšlenka, to znamená to, aby právě naši absolventi zůstávali v regionu.”
Martin Navrátil, ředitel Moravskoslezského paktu zaměstnanosti: “Jsme přesvědčeni, že tenhle ten kraj nabízí spoustu příležitostí, jak ke studiu, tak k profesnímu uplatnění.”
Sbírat informace sem dorazilo více než tři sta studentů.
studenti středních škol Novojičínska:
“Rozšíříme si jako obory a jaké vysoké školy tady jsou.”
“Je to dobrá inspirace, jisto ještě nemám.”
“Seznámí nás tady, s jakýma vysokýma školama tady můžeme počítat.”
Marie Ličková, studentka Ostravské univerzity: “Přiblížit se těm středoškolákům je něco, co opravdu chceme. Ostravská univerzita obecně je taková, že vám dá fakt jako zkušenosti a zážitky a přátelé na celý život.”
Romana Císařová, Slezská univerzita v Opavě: “Každá aktivita takového typu je určitě fajn a vítaná, protože máme šanci ukázat studentům, co u nás mohou studovat. A myslím, že stojí za to studentům ukazovat, že ty možnosti tady u nás v kraji mají a nemusí odcházet někam jinam.”
Kampaň Glow Up UNI tour má před sebou ještě osm zastávek, následující bude 5. listopadu v Bruntále, končí 12. ledna v Opavě.
---
ŘSD OPRAVUJE ASFALT NA D48 U DOBRÉ
Ředitelství silnic a dálnic opravuje poškozený asfalt na dálnici D48 u Dobré. Poškodila ho především těžká nákladní doprava. Řidiči tady musí počítat s omezením jízdního pruhu.
---
Ručičky věžních hodin Nové radnice v Ostravě budou zase jako nové. V těchto dnech totiž provádějí technici jejich renovaci, kterou si vyžádaly především neony. Spíš, než o jemnou hodinářskou práci s lupou, jde ale o pořádnou dřinu s kladivem a hasákem.
Národní kulturní památka Nová radnice je asi nejznámější ze symbolů Ostravy a její věž pozná snad každý z naší země. Se 76 metry je největší radnicí u nás. Patří k ní i hodiny, které ukazují čas na čtyři strany. A právě ty si nyní vyžádaly opravu kvůli opotřebení úchytů neonů. Specializovaná firma toho využila i k repasi celých ručiček a jen jejich sundání rozhodně nebylo snadné.
Martin Bachan, šéf hodinářů: "Jak ty hodiny nemají metr, tak to nejsou pro nás hodiny. Takže není to klasická hodinařina, protože to zase úplně jiný obor. Tady, když se podíváte i na ty převody, tak je všechno, jak od traktoru."
Každý ze čtyř ciferníků má od roku 2005 svůj strojek a hodiny jsou díky tomu velice přesné. Vzhledem k velikosti ručiček se ale mohou vlivem silného větru někdy zpožďovat. Firma, která repasi provádí už za třicet let existence, má za sebou asi 1600 oprav hodin. Ty ostravské jsou ale v mnohém unikátní.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Já jezdím do práce po ulici 30. dubna, takže jedu vždycky proti těm hodinám. Vždycky se na ně dívám, jestli to stihnu. Takže jsem rád, že se opravují."
Ručičky jsou na hodinách repasované postupně tak, aby vždy minimálně jedny hodiny fungovaly. Na jednom ciferníku jsou bohužel ručičky po 50 letech tak silně přichyceny k ose, že nejdou sundat a budou se pravděpodobně muset odřezat. Tomáš Kořistka, televize Polar.
---
Farmářské a rukodělné trhy lákají v Havířově místní obyvatele, ale i návštěvníky z okolí. Nabídka je pestrá. Od čerstvé zeleniny, sýrů a domácího pečiva až po originální dekorace či dárky od šikovných řemeslníků.
Havířovské farmářské trhy a dnes i rukodělné mají ve městě již desetiletou tradici. Pořádá je Jaroslava Fojtíková, kterou těší, že je o trhy stále větší zájem ne jen ze strany návštěvníků, ale také prodejců. Tentokrát bylo na náměstí Republiky na 60 stánků.
Jaroslava Fojtíková, pořadatelka Farmářských a rukodělných trhů: “Ano, je to tak, protože vlastně více lidí je takových odvážných, že se vlastně pustí do toho podnikání. Počítala jsem, že po tom covidu se to změní, že ti lidé docela ustoupí, ale dá se říct, že se rozvíjí noví podnikatelé, jako třeba vedle paní se svíčky, nebo s olejem, jako že jsou takoví samotvůrci. Já myslím, že paráda."
Prodejci přijíždí do Havířova z různých koutů kraje. Vždy se zastaví například u těchto krásných bochníků chleba, nebo u klobásek.
Veronika Gabrielová, prodejce: "Pečeme v Karviné, prodáváme už asi 7-8 let, jezdíme s chlebem a je to fajn.”
Radek Buzinies, prodejce: "V Havířově se mi líbí, jsou tady příjemné trhy, spokojení zákazníci a daří se vám tady.”
anketa: “Já chodím pravidelně docela, jako vždycky brzy ráno to mám nejraději. Tak mně se to líbí, že to je vůbec tady ve městě. Mělo by to být častěji třeba."
Trhy ale nejsou jen o nakupování, staly se místem, kde se lidé rádi setkávají. Poslední farmářské a rukodělné trhy se uskuteční 14. listopadu.
---
ZÁCHRANÁŘI POMOHLI S PORODEM DOMA
Moravskoslezští záchranáři zasahují ročně u přibližně dvaceti mimořádných porodů. Maminky to většinou nestihnou do porodnice a děti se narodí doma, v autech nebo sanitkách.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: „Naposledy v domácím prostředí odrodili miminko koncem října novojičínští záchranáři, kdy ve večerních hodinách došlo k překotnému porodu u ženy ve Starém Jičíně. Během několika málo minut od příjezdu posádky maminka porodila zdravou holčičku.“
---
Lidé na zámku v Bruntále opět mohli navštívit populární Den archeologie. Připravili jej historikové a odborní pracovníci Muzea a návštěvníky čekala řada ukázek, pokusů a přednášek ve výstavních prostorách i nádvoří zámku.
Hosty Dne archeologie čekalo poučení, zábava i ochutnávky středověké kuchyně v několika okruzích jejich návštěvy.
Nikola Večeřová, spoluautorka výstavy: „Pro návštěvníky jsme udělali dva takové okruhy – přednášky a workshopy. Myslím si, že z přednášek je velice zajímavá na téma Těžba na Bruntálsku, která se pevně pojí i s výstavou, kterou právě máme dneska otevřenou a z workshopů i třeba velice zajímavá konzervace železných předmětů, kde si to lidé můžou i sami vyzkoušet.“
Hlavním bodem programu dne byla nová výstava s názvem Blíže ku hradu blíže.
Igor Hornišer, pořadatel: „Den archeologie je jednak uvedený tou vernisáží výstavy, která by měla představit hrady v údolí Černé Opavy.“
Jan Zámečník, historik, kurátor výstavy: „Naší výstavou jsme chtěli říct dvě takové myšlenky. Jednou z nich je to, že když vstupujeme do krajiny, ve které jsou zříceniny, tak ji vnímáme jako její součásti. Takovou druhou myšlenkou, kterou jsme měli u té výstavy, tak je to, že ten středověký svět je sice jiný, ale do značné míry ti lidé jsou nám podobní částí dvé mentality. Vnímali svět trošinku jinak, trošku celistvějším způsobem než my, ale dost různých mentalit je podobných, jako dneska.“
Některé z představených hradů jsou v krajině známé, jiné ukryté uprostřed přírody.
Jan Zámečník, historik, kurátor výstavy: „Asi nejvýraznější v krajině, nejzajímavější, je určitě Kobrštejn tím, že je dochovaná poměrně vysoká věž nebo taková válcová část toho hradu. Z hlediska přístupnosti bych řekl, že nejmíň dostupný je Rabenštejn, protože je přístupný jen z takové poměrně komplikované turistické cesty a ještě je tak ve svahu nad potokem.“
Na výstavu navazovaly přednášky v zámecké kapli, přibližující dobývání kovů a rud na Bruntálsku.
Igor Hornišer, pořadatel: „Ať už jsou to zlaté rudy nebo železné kovy a jakým způsobem je to potom zakomponováno v krajině a jaký vztah mají potom tyhlety těžby k našim představeným hradům.“
Praktická část Dne archeologie uvedla návštěvníky do prostředí středověku.
Igor Hornišer, pořadatel: „V průjezdu jsou potom akce pro lidi, takže ochutnávka jídla, mohou se lidé převléknout do kostýmů, mohou se podívat, jak se pracuje se lnem, takže je tady potom ještě takový ukázka, jak se žilo ve středověku v praxi.“
Vedle ukázek práce se lnem si návštěvníci mohli středověké pochoutky na nádvoří také vyrobit a ochutnat.
---
Městská policie v Ostravě před zimou posiluje kontroly v zahradkářských a chatařských oblastech. Majitelům zde doporučují, jak své objekty zabezpečit. Preventivní kontroly jsou efektivnější i díky zapojení jízdní policie a psovodů.
S koncem teplých dnů končí také sezóna trávení času na zahrádkách. Mnozí majitelé své objekty zazimují a často se vracejí až na jaře. Ostravští strážníci proto posílili preventivní kontroly v těchto koloniích, například v Martinově.
Miroslav Plaček, ředitel Městské policie Ostrava: „Jednak upozorňujeme vlastníky nemovitosti, jak si mají zabezpečit své objekty a samozřejmě s výšeným výkonem služby taky kontrolujeme neporušenost objektů. K tomu, aby ta kontrola byla efektivnější, tak využíváme například i úsek hipologie a kynologie.“
Tomáš Novák, strážník hipolog, MPO: „Výhoda té jízdní hlídky je ta, že s koněm máte daleko lepší přehled, protože jste výš než nad úrovní plotů, které jsou dneska hodně skládané ze živých plotů a vidíte vlastně do těch zahrad z toho koně daleko lépe.“
V rámci prohlídek preventisté rozdávají také letáčky s obecnými doporučeními, jak své zahrádky zajistit.
Jan Dohnal (SPOLU/ODS), primátor Ostravy: „Ten základ je jednoduchý, zavřít, zamknout, nenechávat tam žádné zbytečné cennosti, které pokud tam člověk nemusí mít, odpojit od elektřiny, eventuálně zavřít plyn. Samozřejmě, pokud je člověk zblízka, tak určitě se sem tam zajít podívat na místo. Ale platí asi nejvíce opravdu nenechávat tam žádné lákadla.“
Karin Najdeková, vlastník zahrádky: „Tím, že já jsem tady fakt celoročně, tak hodně spoléhám na psího parťáka, co se týče hlídání, jinak asi klasické zámky, když odcházíte, všechno schovat, to určitě.“
Kromě zahrádkářských kolonií se strážníci v těchto týdnech soustřeďují také na preventivní kontroly hřbitovů.
---
Moravskoslezský kraj spustil kampaň, která má podpořit zájem středoškolských studentů o vysoké školy v regionu. První zastávkou putovního projektu byl Nový Jičín.
Pět vysokých škol a univerzit, které působí v severomoravském regionu, se v jeden okamžik prezentovalo na jednom místě, v Novém Jičíně, v sále firmy PO Lighting. Právě tady byla první zastávka nového projektu Glow Up UNIVERSITY TOUR.
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: “My jsme uvažovali, jakým způsobem vysoké školy více zapojí do dění v Moravskoslezském kraji a samozřejmě přilákat také absolventy našich středních škol Moravskoslezského kraje na naše vysoké školy v regionu. To je klíčová myšlenka, to znamená to, aby právě naši absolventi zůstávali v regionu.”
Martin Navrátil, ředitel Moravskoslezského paktu zaměstnanosti: “Jsme přesvědčeni, že tenhle ten kraj nabízí spoustu příležitostí, jak ke studiu, tak k profesnímu uplatnění.”
Sbírat informace sem dorazilo více než tři sta studentů.
studenti středních škol Novojičínska:
“Rozšíříme si jako obory a jaké vysoké školy tady jsou.”
“Je to dobrá inspirace, jisto ještě nemám.”
“Seznámí nás tady, s jakýma vysokýma školama tady můžeme počítat.”
Marie Ličková, studentka Ostravské univerzity: “Přiblížit se těm středoškolákům je něco, co opravdu chceme. Ostravská univerzita obecně je taková, že vám dá fakt jako zkušenosti a zážitky a přátelé na celý život.”
Romana Císařová, Slezská univerzita v Opavě: “Každá aktivita takového typu je určitě fajn a vítaná, protože máme šanci ukázat studentům, co u nás mohou studovat. A myslím, že stojí za to studentům ukazovat, že ty možnosti tady u nás v kraji mají a nemusí odcházet někam jinam.”
Kampaň Glow Up UNI tour má před sebou ještě osm zastávek, následující bude 5. listopadu v Bruntále, končí 12. ledna v Opavě.
---
ŘSD OPRAVUJE ASFALT NA D48 U DOBRÉ
Ředitelství silnic a dálnic opravuje poškozený asfalt na dálnici D48 u Dobré. Poškodila ho především těžká nákladní doprava. Řidiči tady musí počítat s omezením jízdního pruhu.
---
Ručičky věžních hodin Nové radnice v Ostravě budou zase jako nové. V těchto dnech totiž provádějí technici jejich renovaci, kterou si vyžádaly především neony. Spíš, než o jemnou hodinářskou práci s lupou, jde ale o pořádnou dřinu s kladivem a hasákem.
Národní kulturní památka Nová radnice je asi nejznámější ze symbolů Ostravy a její věž pozná snad každý z naší země. Se 76 metry je největší radnicí u nás. Patří k ní i hodiny, které ukazují čas na čtyři strany. A právě ty si nyní vyžádaly opravu kvůli opotřebení úchytů neonů. Specializovaná firma toho využila i k repasi celých ručiček a jen jejich sundání rozhodně nebylo snadné.
Martin Bachan, šéf hodinářů: "Jak ty hodiny nemají metr, tak to nejsou pro nás hodiny. Takže není to klasická hodinařina, protože to zase úplně jiný obor. Tady, když se podíváte i na ty převody, tak je všechno, jak od traktoru."
Každý ze čtyř ciferníků má od roku 2005 svůj strojek a hodiny jsou díky tomu velice přesné. Vzhledem k velikosti ručiček se ale mohou vlivem silného větru někdy zpožďovat. Firma, která repasi provádí už za třicet let existence, má za sebou asi 1600 oprav hodin. Ty ostravské jsou ale v mnohém unikátní.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Já jezdím do práce po ulici 30. dubna, takže jedu vždycky proti těm hodinám. Vždycky se na ně dívám, jestli to stihnu. Takže jsem rád, že se opravují."
Ručičky jsou na hodinách repasované postupně tak, aby vždy minimálně jedny hodiny fungovaly. Na jednom ciferníku jsou bohužel ručičky po 50 letech tak silně přichyceny k ose, že nejdou sundat a budou se pravděpodobně muset odřezat. Tomáš Kořistka, televize Polar.
---
Farmářské a rukodělné trhy lákají v Havířově místní obyvatele, ale i návštěvníky z okolí. Nabídka je pestrá. Od čerstvé zeleniny, sýrů a domácího pečiva až po originální dekorace či dárky od šikovných řemeslníků.
Havířovské farmářské trhy a dnes i rukodělné mají ve městě již desetiletou tradici. Pořádá je Jaroslava Fojtíková, kterou těší, že je o trhy stále větší zájem ne jen ze strany návštěvníků, ale také prodejců. Tentokrát bylo na náměstí Republiky na 60 stánků.
Jaroslava Fojtíková, pořadatelka Farmářských a rukodělných trhů: “Ano, je to tak, protože vlastně více lidí je takových odvážných, že se vlastně pustí do toho podnikání. Počítala jsem, že po tom covidu se to změní, že ti lidé docela ustoupí, ale dá se říct, že se rozvíjí noví podnikatelé, jako třeba vedle paní se svíčky, nebo s olejem, jako že jsou takoví samotvůrci. Já myslím, že paráda."
Prodejci přijíždí do Havířova z různých koutů kraje. Vždy se zastaví například u těchto krásných bochníků chleba, nebo u klobásek.
Veronika Gabrielová, prodejce: "Pečeme v Karviné, prodáváme už asi 7-8 let, jezdíme s chlebem a je to fajn.”
Radek Buzinies, prodejce: "V Havířově se mi líbí, jsou tady příjemné trhy, spokojení zákazníci a daří se vám tady.”
anketa: “Já chodím pravidelně docela, jako vždycky brzy ráno to mám nejraději. Tak mně se to líbí, že to je vůbec tady ve městě. Mělo by to být častěji třeba."
Trhy ale nejsou jen o nakupování, staly se místem, kde se lidé rádi setkávají. Poslední farmářské a rukodělné trhy se uskuteční 14. listopadu.
---
ZÁCHRANÁŘI POMOHLI S PORODEM DOMA
Moravskoslezští záchranáři zasahují ročně u přibližně dvaceti mimořádných porodů. Maminky to většinou nestihnou do porodnice a děti se narodí doma, v autech nebo sanitkách.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: „Naposledy v domácím prostředí odrodili miminko koncem října novojičínští záchranáři, kdy ve večerních hodinách došlo k překotnému porodu u ženy ve Starém Jičíně. Během několika málo minut od příjezdu posádky maminka porodila zdravou holčičku.“
---
Lidé na zámku v Bruntále opět mohli navštívit populární Den archeologie. Připravili jej historikové a odborní pracovníci Muzea a návštěvníky čekala řada ukázek, pokusů a přednášek ve výstavních prostorách i nádvoří zámku.
Hosty Dne archeologie čekalo poučení, zábava i ochutnávky středověké kuchyně v několika okruzích jejich návštěvy.
Nikola Večeřová, spoluautorka výstavy: „Pro návštěvníky jsme udělali dva takové okruhy – přednášky a workshopy. Myslím si, že z přednášek je velice zajímavá na téma Těžba na Bruntálsku, která se pevně pojí i s výstavou, kterou právě máme dneska otevřenou a z workshopů i třeba velice zajímavá konzervace železných předmětů, kde si to lidé můžou i sami vyzkoušet.“
Hlavním bodem programu dne byla nová výstava s názvem Blíže ku hradu blíže.
Igor Hornišer, pořadatel: „Den archeologie je jednak uvedený tou vernisáží výstavy, která by měla představit hrady v údolí Černé Opavy.“
Jan Zámečník, historik, kurátor výstavy: „Naší výstavou jsme chtěli říct dvě takové myšlenky. Jednou z nich je to, že když vstupujeme do krajiny, ve které jsou zříceniny, tak ji vnímáme jako její součásti. Takovou druhou myšlenkou, kterou jsme měli u té výstavy, tak je to, že ten středověký svět je sice jiný, ale do značné míry ti lidé jsou nám podobní částí dvé mentality. Vnímali svět trošinku jinak, trošku celistvějším způsobem než my, ale dost různých mentalit je podobných, jako dneska.“
Některé z představených hradů jsou v krajině známé, jiné ukryté uprostřed přírody.
Jan Zámečník, historik, kurátor výstavy: „Asi nejvýraznější v krajině, nejzajímavější, je určitě Kobrštejn tím, že je dochovaná poměrně vysoká věž nebo taková válcová část toho hradu. Z hlediska přístupnosti bych řekl, že nejmíň dostupný je Rabenštejn, protože je přístupný jen z takové poměrně komplikované turistické cesty a ještě je tak ve svahu nad potokem.“
Na výstavu navazovaly přednášky v zámecké kapli, přibližující dobývání kovů a rud na Bruntálsku.
Igor Hornišer, pořadatel: „Ať už jsou to zlaté rudy nebo železné kovy a jakým způsobem je to potom zakomponováno v krajině a jaký vztah mají potom tyhlety těžby k našim představeným hradům.“
Praktická část Dne archeologie uvedla návštěvníky do prostředí středověku.
Igor Hornišer, pořadatel: „V průjezdu jsou potom akce pro lidi, takže ochutnávka jídla, mohou se lidé převléknout do kostýmů, mohou se podívat, jak se pracuje se lnem, takže je tady potom ještě takový ukázka, jak se žilo ve středověku v praxi.“
Vedle ukázek práce se lnem si návštěvníci mohli středověké pochoutky na nádvoří také vyrobit a ochutnat.
---
