Na mimořádně frekventované mimoúrovňové křižovatce Frýdlantské mosty v Ostravě jsou kola navedena přímo mezi auta. Ta tam přitom často jezdí rychleji než povolenou padesátkou. Naštěstí se tam zatím nic nestalo. Červené cyklopruhy jsou jen dočasným řešením.
Cyklistická síť v Ostravě se stále vylepšuje. Ideální ale není. Kontroverzní jsou mimo jiné cyklopruhy na Frýdlantských mostech kudy projede na 250 cyklistů denně. Využívají je zejména na cestu do práce a zpět. Rekreační cyklisté raději jedou jinudy.
obyvatelka Ostravy: “I když jsou nově udělané, i když jdou červeně označeny a mají být bezpečnější, že ta vozovka je tam zúžená, tak mi to nepřijde pro cyklisty vhodné a nejela bych tam já sama jako dospělý člověk a neumím si představit, že bych tam jela třeba s dítětem.”
Josef Laža, dopravní specialista, MAPPA: “Cílem integrace cyklistické dopravy do frýdlantských mostů bylo zvýraznit pohyb cyklistů, kteří zde legálně už mohli jezdit před touto úpravou. Řešení, které je na frýdlantských mostech není dokonalé, nicméně i toto opatření zvyšuje bezpečnost cyklistů tím, že ostatní řidiče upozorňuje na to, že ti cyklisté se tam mohou pohybovat.”
Eva Michalíková, mluvčí MŘP Ostrava: “V současné době neevidujeme žádnou nehodu s cyklisty na uvedém místě.”
Vše se změní s rekonstrukcí Frýdlantských mostů, kdy by tady měla vzniknout oddělená stezka pro chodce a cyklisty. Podmínky pro cyklisty se zlepšují i na ulici 28. října.
Josef Laža, dopravní specialista, MAPPA: “Šířka uličního prostoru před domem kultury už nám umožnila bezpečnější řešení pro cyklisty, které jsme převedli na širší chodník a vytvořili jsme stezku pro chodce a cyklisty se společným provozem.”
Do budoucna by tento prostor měl být rozdělený na stezku pro chodce a cyklisty s děleným provozem. A to po výstavbě koncertní haly.
---
Rozhodnout se, jakou zvolit střední školu, není pro mnohé vycházející školáky jednoduché. Proto se v Havířově konala akce Volba povolání, na které se prezentovalo více než 60 vystavovatelů.
Výběr správné střední školy může mladým lidem ovlivnit jejich budoucí život. Jednotlivé školy sice pořádají dny otevřených dveří, v hale Slavii se ale prezentovaly všechny na jednom místě. Kromě stánků mohli budoucí středoškoláci vidět i praktické ukázky.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: “Myslím, že rok co rok je tady více představovaných škol a ne jen s maturitou, ale i s výučním listem. Mohou si to lépe představit, co by je čekalo a možná trochu přehodnotí své plány, nebo se ujistí v tom, že si vybírají správně.”
Akce Volba povolání pomohla před lety v rozhodování i Petru Belákovi.
Petr Belák, student: "Já jsem studentem třetího ročníku Střední školy technických oborů Lidická. Tato akce mi nabídla spoustu možností a řekl jsem si, že tato škola je pro mne jedinečná, že bych si ji vybral."
anketa: "Jsou tu jak průmyslové školy, tak umělecké i gymnázia. Myslím si, že je to úplně super. Je hezké, že si můžeme i některé věci vyzkoušet. Já už mám vybráno, na jakou školu bych chtěla jít a nejvíce mne tady zaujala umělecká škola."
anketa: “Práva, kriminalistika. Takže se tady dívám právě po takové škole. Zaujala mne tady informační technologie a ještě se budu dívat a uvidím,.”
Kromě škol mohli budoucí studenti čerpat informace i u stánků z řad zaměstnavatelů, informačního a poradenského centra Úřadu práce. Spoluorganizátorem byla také Okresní hospodářská komora.
---
Krátké zprávy, 4. listopadu 2022, 17 h - 1
Ostravský zloděj elektrokoloběžek a kol je už v rukou kriminalistů. Vykrádal sklepy a svůj lup schovával ve sklepě, kde neoprávněně bydlel. Přímo při jedné z jeho akcí ho zadrželi policisté. Přiznal se ke 20 krádežím. Některá kola rozprodal a sdílené elektrokoloběžky rozebíral a sestavoval vlastní modely, které se mu už nepodařilo zpeněžit. Policisté u něj našli 10 kol a 12 elektrokoloběžek, které poputují zpět ke svým majitelům. Zloději hrozí tři roky za mřížemi.
Primátorkou Třince je opět Věra Palkovská za Osobnosti pro Třinec. Na ustavujícím zasedání pro ni hlasovalo 18 z 33 zastupitelů. Město povede 18ti členná koalice Osobnosti pro Třinec, KDU-ČSL a Společně pro Třinec.
---
Ostravský dopravní podnik je nejmodernější v zemi, ale rozhodně jen nespí na vavřínech. Dalším dílkem do skládačky je zbrusu nové zákaznické centrum, které je vstřícnější a má i samoobslužnou zónu, kde si mohou cestující vše jednoduše obstarat sami.
Ostravský dopravní podnik se pyšní novým moderním zákaznickým centrem, které bylo otevřeno v zrekonstruovaném objektu na Poděbradově ulici. Poprvé mezi dopravními podniky v rámci celé země je součástí centra také samoobslužná zóna, kde si vše může cestující vyřídit sám.
Daniel Morys, generální ředitel DPO: „Přáli bychom si, aby naše samoobslužná zóna fungovala také edukačně. Sjednotili jsme softwarové prostředí jízdenkomatů a samoobslužných kiosků v novém zákaznickém centru, aby se zákazníci mohli v prodejně s pomocí specialistek naučit přesně to, co pak sami zvládnou třeba v jízdenkomatu."
K dispozici jsou samozřejmě i pracovníci, kteří lidem s vyřízením pomohou a nebo mohou jít i přímo k přepážce. Dopravní podnik tak pokračuje v modernizaci.
Jan Dohnal, náměstek primátora Ostravy: "Zákazníci, kteří využijí samoobslužnou zónu, provedou své nákupy za e-shopové ceny, v případě nákupu ostravské zóny tak například ušetří 50 korun oproti nákupu na přepážce.“
Podobným způsobem už také lze nakupovat jízdenky u regionálních dopravců, kteří propojují jednotlivá města a obce v celém kraji v rámci integrovaného dopravního systému ODIS.
Aleš Stejskal, jednatel společnosti KODIS: "KODIS má má podobných zákaznických středisek po celém kraji 11. Rozdíl mezi tímto ostravským a mimoostravskými je, že tam zajišťujeme veškerý servis."
Dopravní podnik Ostrav je navíc už třetím rokem bezpapírový a i v rámci samoobslužné zóny lze platit pouze bankovními kartami.
---
Opava se chystá snížit deficit nedostatku bytů a přilákat tak do města nové obyvatele. Byty stavějí prozatím developeři. V lokalitě bývalých Dukelských kasáren by pak mohla být v příštím roce zahájena výstavba obecních tzv. startovacích bytů. V Opavě byty dlouhodobě chybí.
Získat byt v Opavě není jednoduché. Překážkou jsou vysoké tržní nájmy a také jejich nedostatek. Výstavba se tady totiž v minulosti nijak zvlášť nerozvíjela. Obecní byt je pak možné získat výběrovým řízením. Ročně se jich pro nové nájemníky uvolní jen několik.
Michal Kokošek (ANO), 1. náměstek primátora Opavy: „Město Opava má k dispozici asi pět set padesát bytů. Dostatečné to není. Poptávka převyšuje nabídku.“
Necelá čtvrtina těchto bytů je určená pro sociálně znevýhodněné, jako jsou např. handicapovaní či senioři. Počet obecních bytů se ale v budoucnu rozroste. Už v příštím roce by mohla být zahájená výstavba 160 bytových jednotek. Vzniknou rekonstrukcí historických budov v bývalých Dukelských kasárnách.
Michal Kokošek (ANO), 1. náměstek primátora Opavy: „Opava, jako město, které má přes 50 000 obyvatel potřebuje více nájemních bytů. A to také vzhledem k situaci, která v současné době děje v souvislostí s navyšování cen energií a celkového zdražování.“
To opodál už se staví. Před dvěma lety město pozemek o výměře 3,8 ha prodalo. A nyní developer začal stavět. Postupně zde vybuduje 16 bytových domů. Teď tady stroje hloubí základy pro první čtyři.
Pavel Steinwirth, stavbyvedoucí, JTA Holding: „Momentálně dokončujeme zemní práce a začínáme zakládat stavbu. Zemní piloty, základové pásy a tak dál.“
Železobetonové piloty jsou uloženy do hloubky 15 metrů tak, aby unesly konstrukci šesti patrového domu. V první etapě bude dokončeno celkem 125 bytů. Jejich prodej běží už od léta.
Radek Sklář, manažer prodeje, TRIMEX REALITY: „Od spuštění prodeje ten zájem byl velký. Lidé volali denně. Z toho se vygenerovalo asi 10% rezervací. Pak se prodej přibrzdil.“
To 153 bytů, které se začaly stavět ještě v době před koronavirovou krizí v lokalitě Kačírkova, bylo rozebráno poměrně rychle. Developeři by měli v Opavě stavět také na dalších místech. Své záměry ale mnozí ještě nezveřejnili. Např. u ulice Olomoucká město prodalo pozemky k výstavbě už v roce 2016, ovšem stavět se tady ještě nezačalo. Další byty se plánují také kousek od centra. A to už víc jak deset let. V projektu Slezský se uvažuje jak o malometrážních bytech, tak o komerčních prostorách. Aktuálně město nabízí k prodeji pozemky ve vnitrobloku za obchodním centrem Slezanka. I tady mají být bytové domy. Asi 300 pozemků se chystá město nabídnout lidem k výstavbě rodinných domů. Jde o lokalitu Stromovka nedaleko Slezské nemocnice.
---
Krátké zprávy, 4. listopadu 2022, 17 h - 2
Počet lidí nakažených virem Covid-19 v MS kraji klesá. Za uplynulý týden přibylo 356 případů. O týden dříve to bylo 530. Údaje pravidelně zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví.
Agresivního 35letého muže zadrželi ostravští strážníci na útěku z prodejny, ve které si nabral zboží a nezaplatil. V obchodě v Ostravě-Porubě, kde kradl, si ho všimla prodavačka a pokusila se mu zabránit odejít s lupem. Zloděj ji však napadl a z prodejny začal utíkat, toho si všiml kolemjdoucí, který se ho pokusil zastavit, ale také on byl atakován. Jeho agresivitu ukončili až strážníci. Trestný čin vyšetřuje policie ČR.
---
Telegraf, telefony na pevné lince nebo nejstarší i nejnovější mobilní telefony. To vše můžete vidět na výstavě, kterou připravilo Muzeum Beskyd. Dozvíte se vše o tom, jak vznikaly první formy komunikace na dálku a můžete si prohléhnout telefony, které pamatujete třeba z dětství.
Možnost dorozumívání na dálku bereme dnes jako běžnou součást života. Mobilní telefon má u sebe téměř každý. Jak to ale bylo s počátky mobilní komunikace? To vám přiblíží výstava v Muzeu Beskyd.
Kateřina Peková, autorka výstavy: "Vzhledem k tomu, že dnešní děti už neznají telefony, jaké jsme znali jako děti my, neumí vytáčet kruhovým číselníkem a podobně. Tak jsem chtěla návštěvníky seznámit s tím, jak vypadaly telefony, jak vznikly, jaký byl vývoj, až do dnešních dnů. Takže opravdu od začátku nějakého dorozumívání na dálku, až po poslední iPhone."
V dávné minulosti používali místo telefonů poštovní holuby nebo signální ohně.
Kateřina Peková, autorka výstavy: "Jednak si můžeme na textových panelech přečíst něco o vývoji dorozumívání na dálku jako takovém. Takže optická telegrafie, různé dorozumívání přes stožáry, ohňové signály, až přes telegrafy elektrické. Takže morseovka, přes vynalézání, jak se dorozumívat hlasem. Takže Graham Bell, Elisha Gray, až po vynalezení mobilní sítě, mobilních telefonů a telefony dnešních dnů."
Malá část telefonů je ze sbírek Muzea Beskyd a nejvzácnější kousky zapůjčilo Národní technické muzeum v Praze a Technické muzeum v Brně.
Kateřina Peková, autorka výstavy: "Ten nejstarší exponát máme tady. Je to telegraf, který se používal v českých zemích na počátku 20. století. Zajímavostí je, že tento telegraf má klaviaturu, takže ten, kdo ho ovládal, psal tím, jako kdyby hrál na klavír."
Na výstavě se například dozvíte, že poslední telefonní budka v České republice byla odstraněna v červnu 2021.
Kateřina Peková, autorka výstavy: "Mobilní telefony se mi podařilo získat téměř celý průřez tím vývojem, až na ten úplně první z těch osmdesátek. Jsou tam ty devadesátkové, které nosili naši tatínkové za pasem v tom koženém pouzdře. Ty tam také máme na výstavě, až opravdu po současné telefony, které se jen tak do kapsy nevejdou."
Výstava nazvaná Haló?! bude v Muzeu Beskyd k vidění až do 20. listopadu.
---
Na mimořádně frekventované mimoúrovňové křižovatce Frýdlantské mosty v Ostravě jsou kola navedena přímo mezi auta. Ta tam přitom často jezdí rychleji než povolenou padesátkou. Naštěstí se tam zatím nic nestalo. Červené cyklopruhy jsou jen dočasným řešením.
Cyklistická síť v Ostravě se stále vylepšuje. Ideální ale není. Kontroverzní jsou mimo jiné cyklopruhy na Frýdlantských mostech kudy projede na 250 cyklistů denně. Využívají je zejména na cestu do práce a zpět. Rekreační cyklisté raději jedou jinudy.
obyvatelka Ostravy: “I když jsou nově udělané, i když jdou červeně označeny a mají být bezpečnější, že ta vozovka je tam zúžená, tak mi to nepřijde pro cyklisty vhodné a nejela bych tam já sama jako dospělý člověk a neumím si představit, že bych tam jela třeba s dítětem.”
Josef Laža, dopravní specialista, MAPPA: “Cílem integrace cyklistické dopravy do frýdlantských mostů bylo zvýraznit pohyb cyklistů, kteří zde legálně už mohli jezdit před touto úpravou. Řešení, které je na frýdlantských mostech není dokonalé, nicméně i toto opatření zvyšuje bezpečnost cyklistů tím, že ostatní řidiče upozorňuje na to, že ti cyklisté se tam mohou pohybovat.”
Eva Michalíková, mluvčí MŘP Ostrava: “V současné době neevidujeme žádnou nehodu s cyklisty na uvedém místě.”
Vše se změní s rekonstrukcí Frýdlantských mostů, kdy by tady měla vzniknout oddělená stezka pro chodce a cyklisty. Podmínky pro cyklisty se zlepšují i na ulici 28. října.
Josef Laža, dopravní specialista, MAPPA: “Šířka uličního prostoru před domem kultury už nám umožnila bezpečnější řešení pro cyklisty, které jsme převedli na širší chodník a vytvořili jsme stezku pro chodce a cyklisty se společným provozem.”
Do budoucna by tento prostor měl být rozdělený na stezku pro chodce a cyklisty s děleným provozem. A to po výstavbě koncertní haly.
---
Rozhodnout se, jakou zvolit střední školu, není pro mnohé vycházející školáky jednoduché. Proto se v Havířově konala akce Volba povolání, na které se prezentovalo více než 60 vystavovatelů.
Výběr správné střední školy může mladým lidem ovlivnit jejich budoucí život. Jednotlivé školy sice pořádají dny otevřených dveří, v hale Slavii se ale prezentovaly všechny na jednom místě. Kromě stánků mohli budoucí středoškoláci vidět i praktické ukázky.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: “Myslím, že rok co rok je tady více představovaných škol a ne jen s maturitou, ale i s výučním listem. Mohou si to lépe představit, co by je čekalo a možná trochu přehodnotí své plány, nebo se ujistí v tom, že si vybírají správně.”
Akce Volba povolání pomohla před lety v rozhodování i Petru Belákovi.
Petr Belák, student: "Já jsem studentem třetího ročníku Střední školy technických oborů Lidická. Tato akce mi nabídla spoustu možností a řekl jsem si, že tato škola je pro mne jedinečná, že bych si ji vybral."
anketa: "Jsou tu jak průmyslové školy, tak umělecké i gymnázia. Myslím si, že je to úplně super. Je hezké, že si můžeme i některé věci vyzkoušet. Já už mám vybráno, na jakou školu bych chtěla jít a nejvíce mne tady zaujala umělecká škola."
anketa: “Práva, kriminalistika. Takže se tady dívám právě po takové škole. Zaujala mne tady informační technologie a ještě se budu dívat a uvidím,.”
Kromě škol mohli budoucí studenti čerpat informace i u stánků z řad zaměstnavatelů, informačního a poradenského centra Úřadu práce. Spoluorganizátorem byla také Okresní hospodářská komora.
---
Krátké zprávy, 4. listopadu 2022, 17 h - 1
Ostravský zloděj elektrokoloběžek a kol je už v rukou kriminalistů. Vykrádal sklepy a svůj lup schovával ve sklepě, kde neoprávněně bydlel. Přímo při jedné z jeho akcí ho zadrželi policisté. Přiznal se ke 20 krádežím. Některá kola rozprodal a sdílené elektrokoloběžky rozebíral a sestavoval vlastní modely, které se mu už nepodařilo zpeněžit. Policisté u něj našli 10 kol a 12 elektrokoloběžek, které poputují zpět ke svým majitelům. Zloději hrozí tři roky za mřížemi.
Primátorkou Třince je opět Věra Palkovská za Osobnosti pro Třinec. Na ustavujícím zasedání pro ni hlasovalo 18 z 33 zastupitelů. Město povede 18ti členná koalice Osobnosti pro Třinec, KDU-ČSL a Společně pro Třinec.
---
Ostravský dopravní podnik je nejmodernější v zemi, ale rozhodně jen nespí na vavřínech. Dalším dílkem do skládačky je zbrusu nové zákaznické centrum, které je vstřícnější a má i samoobslužnou zónu, kde si mohou cestující vše jednoduše obstarat sami.
Ostravský dopravní podnik se pyšní novým moderním zákaznickým centrem, které bylo otevřeno v zrekonstruovaném objektu na Poděbradově ulici. Poprvé mezi dopravními podniky v rámci celé země je součástí centra také samoobslužná zóna, kde si vše může cestující vyřídit sám.
Daniel Morys, generální ředitel DPO: „Přáli bychom si, aby naše samoobslužná zóna fungovala také edukačně. Sjednotili jsme softwarové prostředí jízdenkomatů a samoobslužných kiosků v novém zákaznickém centru, aby se zákazníci mohli v prodejně s pomocí specialistek naučit přesně to, co pak sami zvládnou třeba v jízdenkomatu."
K dispozici jsou samozřejmě i pracovníci, kteří lidem s vyřízením pomohou a nebo mohou jít i přímo k přepážce. Dopravní podnik tak pokračuje v modernizaci.
Jan Dohnal, náměstek primátora Ostravy: "Zákazníci, kteří využijí samoobslužnou zónu, provedou své nákupy za e-shopové ceny, v případě nákupu ostravské zóny tak například ušetří 50 korun oproti nákupu na přepážce.“
Podobným způsobem už také lze nakupovat jízdenky u regionálních dopravců, kteří propojují jednotlivá města a obce v celém kraji v rámci integrovaného dopravního systému ODIS.
Aleš Stejskal, jednatel společnosti KODIS: "KODIS má má podobných zákaznických středisek po celém kraji 11. Rozdíl mezi tímto ostravským a mimoostravskými je, že tam zajišťujeme veškerý servis."
Dopravní podnik Ostrav je navíc už třetím rokem bezpapírový a i v rámci samoobslužné zóny lze platit pouze bankovními kartami.
---
Opava se chystá snížit deficit nedostatku bytů a přilákat tak do města nové obyvatele. Byty stavějí prozatím developeři. V lokalitě bývalých Dukelských kasáren by pak mohla být v příštím roce zahájena výstavba obecních tzv. startovacích bytů. V Opavě byty dlouhodobě chybí.
Získat byt v Opavě není jednoduché. Překážkou jsou vysoké tržní nájmy a také jejich nedostatek. Výstavba se tady totiž v minulosti nijak zvlášť nerozvíjela. Obecní byt je pak možné získat výběrovým řízením. Ročně se jich pro nové nájemníky uvolní jen několik.
Michal Kokošek (ANO), 1. náměstek primátora Opavy: „Město Opava má k dispozici asi pět set padesát bytů. Dostatečné to není. Poptávka převyšuje nabídku.“
Necelá čtvrtina těchto bytů je určená pro sociálně znevýhodněné, jako jsou např. handicapovaní či senioři. Počet obecních bytů se ale v budoucnu rozroste. Už v příštím roce by mohla být zahájená výstavba 160 bytových jednotek. Vzniknou rekonstrukcí historických budov v bývalých Dukelských kasárnách.
Michal Kokošek (ANO), 1. náměstek primátora Opavy: „Opava, jako město, které má přes 50 000 obyvatel potřebuje více nájemních bytů. A to také vzhledem k situaci, která v současné době děje v souvislostí s navyšování cen energií a celkového zdražování.“
To opodál už se staví. Před dvěma lety město pozemek o výměře 3,8 ha prodalo. A nyní developer začal stavět. Postupně zde vybuduje 16 bytových domů. Teď tady stroje hloubí základy pro první čtyři.
Pavel Steinwirth, stavbyvedoucí, JTA Holding: „Momentálně dokončujeme zemní práce a začínáme zakládat stavbu. Zemní piloty, základové pásy a tak dál.“
Železobetonové piloty jsou uloženy do hloubky 15 metrů tak, aby unesly konstrukci šesti patrového domu. V první etapě bude dokončeno celkem 125 bytů. Jejich prodej běží už od léta.
Radek Sklář, manažer prodeje, TRIMEX REALITY: „Od spuštění prodeje ten zájem byl velký. Lidé volali denně. Z toho se vygenerovalo asi 10% rezervací. Pak se prodej přibrzdil.“
To 153 bytů, které se začaly stavět ještě v době před koronavirovou krizí v lokalitě Kačírkova, bylo rozebráno poměrně rychle. Developeři by měli v Opavě stavět také na dalších místech. Své záměry ale mnozí ještě nezveřejnili. Např. u ulice Olomoucká město prodalo pozemky k výstavbě už v roce 2016, ovšem stavět se tady ještě nezačalo. Další byty se plánují také kousek od centra. A to už víc jak deset let. V projektu Slezský se uvažuje jak o malometrážních bytech, tak o komerčních prostorách. Aktuálně město nabízí k prodeji pozemky ve vnitrobloku za obchodním centrem Slezanka. I tady mají být bytové domy. Asi 300 pozemků se chystá město nabídnout lidem k výstavbě rodinných domů. Jde o lokalitu Stromovka nedaleko Slezské nemocnice.
---
Krátké zprávy, 4. listopadu 2022, 17 h - 2
Počet lidí nakažených virem Covid-19 v MS kraji klesá. Za uplynulý týden přibylo 356 případů. O týden dříve to bylo 530. Údaje pravidelně zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví.
Agresivního 35letého muže zadrželi ostravští strážníci na útěku z prodejny, ve které si nabral zboží a nezaplatil. V obchodě v Ostravě-Porubě, kde kradl, si ho všimla prodavačka a pokusila se mu zabránit odejít s lupem. Zloděj ji však napadl a z prodejny začal utíkat, toho si všiml kolemjdoucí, který se ho pokusil zastavit, ale také on byl atakován. Jeho agresivitu ukončili až strážníci. Trestný čin vyšetřuje policie ČR.
---
Telegraf, telefony na pevné lince nebo nejstarší i nejnovější mobilní telefony. To vše můžete vidět na výstavě, kterou připravilo Muzeum Beskyd. Dozvíte se vše o tom, jak vznikaly první formy komunikace na dálku a můžete si prohléhnout telefony, které pamatujete třeba z dětství.
Možnost dorozumívání na dálku bereme dnes jako běžnou součást života. Mobilní telefon má u sebe téměř každý. Jak to ale bylo s počátky mobilní komunikace? To vám přiblíží výstava v Muzeu Beskyd.
Kateřina Peková, autorka výstavy: "Vzhledem k tomu, že dnešní děti už neznají telefony, jaké jsme znali jako děti my, neumí vytáčet kruhovým číselníkem a podobně. Tak jsem chtěla návštěvníky seznámit s tím, jak vypadaly telefony, jak vznikly, jaký byl vývoj, až do dnešních dnů. Takže opravdu od začátku nějakého dorozumívání na dálku, až po poslední iPhone."
V dávné minulosti používali místo telefonů poštovní holuby nebo signální ohně.
Kateřina Peková, autorka výstavy: "Jednak si můžeme na textových panelech přečíst něco o vývoji dorozumívání na dálku jako takovém. Takže optická telegrafie, různé dorozumívání přes stožáry, ohňové signály, až přes telegrafy elektrické. Takže morseovka, přes vynalézání, jak se dorozumívat hlasem. Takže Graham Bell, Elisha Gray, až po vynalezení mobilní sítě, mobilních telefonů a telefony dnešních dnů."
Malá část telefonů je ze sbírek Muzea Beskyd a nejvzácnější kousky zapůjčilo Národní technické muzeum v Praze a Technické muzeum v Brně.
Kateřina Peková, autorka výstavy: "Ten nejstarší exponát máme tady. Je to telegraf, který se používal v českých zemích na počátku 20. století. Zajímavostí je, že tento telegraf má klaviaturu, takže ten, kdo ho ovládal, psal tím, jako kdyby hrál na klavír."
Na výstavě se například dozvíte, že poslední telefonní budka v České republice byla odstraněna v červnu 2021.
Kateřina Peková, autorka výstavy: "Mobilní telefony se mi podařilo získat téměř celý průřez tím vývojem, až na ten úplně první z těch osmdesátek. Jsou tam ty devadesátkové, které nosili naši tatínkové za pasem v tom koženém pouzdře. Ty tam také máme na výstavě, až opravdu po současné telefony, které se jen tak do kapsy nevejdou."
Výstava nazvaná Haló?! bude v Muzeu Beskyd k vidění až do 20. listopadu.
---
