V minulém týdnu se objevily problémy s Romy, kteří údajně prchají před válkou na Ukrajině. Znečistili autobus, pak zlikvidovali pokoje na ubytovně v Ostravě a prý i kradou. Není přitom jasné, zda skutečně přicházejí z Ukrajiny a nebo jen zneužívají situaci, aby se dostali na západ, kde očekávají štědrý sociální systém.
Mezi uprchlíky, kteří přijíždějí a nebo jsou svážení do MS kraje, se začaly objevovat skupiny Romů, které mají zcela odlišné návyky od ostatních ukrajinských běženců. Neumějí ukrajinsky, mají maďarské i ukrajinské pasy a příliš si nelámou hlavu s dodržováním nějakých pravidel nebo dokonce zákonů.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Jsou s nimi velké problémy. Jsou to obvykle Romové. Likvidují ubytovny, likvidují dopravní prostředky a nemají problém ukrást věci, které potřebují."
Hejtman narážel na silně znečištěný autobus, kterým je hasiči do Ostravy přivezli. Po jejich přepravě musely být kompletně vyčištěny sedačky a vše muselo být vydezinfikováno. Na ubytovně Metalurg v Ostravě pak byli z jejich pobytu úplně zoufalí a pokoje musejí byt po jejich odjezdu zrekonstruovány.
recepční Ubytovny Metalurg: "Bydleli tady asi měsíc a kompletně nám zlikvidovali jedno patro. Bylo jich asi 50 nebo 60. Jedná paní měla třeba 11 dětí. Zničili montérské pokoje, kde jsou jen postele a skříně a děti pomalovaly zdi."
Tyto nepřizpůsobivé občany nejprve všechny kraje svážely do utečeneckého tábora ve Vyšních Lhotách, ale nyní mají povinnost samy prověřit, zda mají opravdu nárok na pomoc.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Musí tady zůstat do doby, než se provede lustrace, zda mají nebo nemají nárok, aby tady zůstali."
Pokud se zjistí, že na pomoc nemají nárok a chtějí jen zneužít systém, jsou vystěhováni a musejí se o sebe postarat sami. Například skupina Romů z Metalurgu odjela do Německa.
---
Gymnázium Frýdlant nad Ostravicí navštěvuje pět ukrajinských studentů. Škola, učitelé i jejich noví spolužáci je přijali bez problémů i díky tomu, že někteří z Ukrajinců ve výuce doslova excelují.
Tento mladík se jmenuje Dmytro Tereshchenko a z Ukrajiny utekl před válečným konfliktem.
Dmytro Tereshchenko, ukrajinský student: „Přímo nad naším městem létala letadla a vybuchovaly rakety. Báli jsme se, a proto jsme utekli. Měli jsme štěstí, že jsme se dostali do Frýdlantu, jsme tady spokojeni.“
A tato slečna se jmenuje Kristina Podoliako a má podobný osud. Válka ji vyhnala z Ukrajiny a začala tak také studovat ve Frýdlantu.
Kristina Podoliako, ukrajinská studentka: „U nás doma to bylo fakt špatné. A stále je. Ale každopádně se chceme vrátit, věřím, že válka brzy skončí.“
Ne všichni Ukrajinci hovoří anglicky, proto je obrovskou výhodou, že ve Frýdlantu učí pan učitel, který vládne ukrajinštinou.
Lukáš Bjolek, učitel Gymnázia Frýdlant n. O.: „Snažím se na ně mluvit hlavně česky, aby se pomalu učili, ale používám i ukrajinštinu. Oni jsou opravdu chytří, mají sice jen sedmnáct, ale už by mohli maturovat.“
Tím mimořádně talentovaným studentem je právě Dmytro, který svým novým spolužákům novou látku dokonce vysvětluje.
---
Frýdeckomístecká nemocnice musela kvůli odchodu několika pediatrů omezit provoz dětského oddělení. Proti tomu se postavil magistrát a chce hledat další řešení, aby byla lůžková péče zachována jako dříve. Ředitel nemocnice slíbil, že řešení je pouze dočasné a že jedná o výpomoci lékařů z Fakultní nemocnice Ostrava a také z Olomouce.
Od 1. dubna musela Frýdeckomístecká nemocnice omezit provoz dětského oddělení a dětské pohotovosti. Odešlo 7 pediatrů a chod oddělení už nešel zajistit. Rodiče se ale prý o zdraví svých dětí bát nemusejí, lékařská pomoc nemocným dětem je zajištěna. Porodnice funguje beze změn a nemocnice se postará i o operace. Zajištěn bude i urgentní příjem. Lehčí stavy už ale budou muset jinam.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Ošetření dětských pacientů s teplotami, akutními infekcemi dýchacích cest, střev nebo močového traktu je zajištěno v okolních zdravotnických zařízení."
Současný stav je přechodný, nemocnice chystá další strukturální změny v chodu oddělení, které povedou ke zkvalitnění zdravotní péče. Vzniknout by měla dětská denní klinika.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Chceme minimalizovat stres dětí i rodičů z pobytu v nemocnici a zároveň plánovat veškeré zákroky s maximální efektivitou. Velmi zjednodušeně řečeno, probíhalo by to tak, že by na kliniku dítě s problémem přišlo, my bychom ho první den zdiagnostikovali, na noc by šlo domů a druhý den přišlo na doléčení."
Martin Gebauer, náměstek hejtman MS kraje: "Za obor zdravotnictví mohu říct, že tady nikdo neselhal. Tady selhal pouze lidský faktor, selhali ti lékaři, kteří odešli."
Dětskou pohotovost v průběhu pracovního týdne, kterou doposud zajišťovala nemocnice, by měli převzít praktičtí dětští lékaři. Víkendy zajistí nemocnice. Problém nedostatku pediatrů je jen špička ledovce, kterou by prý mělo řešit systémově ministerstvo zdravotnictví.
---
Podle aktuálních údajů nyní v Opavě žije na 800 ukrajinských uprchlíků. Ubytovací kapacity se ale začínají naplňovat. V případě nedostatku míst budou využívány k bydlení např. školy. V příštím týdnu vznikne centrum, které bude pomoc utečencům koordinovat.
Občané Ukrajiny, kteří prchají před válkou našli v Opavě azyl většinou u svých příbuzných, kteří tady žili již dříve. Část lidí využila nabídky k ubytování u soukromých osob a část jich žije v hromadných ubytovacích zařízeních. Na dočasný azyl se přeměnily třeba studentské koleje.
Ivana Růžičková, kvestorka, Slezská univerzita v Opavě: “Jedná se o koleje Slezské univerzity, které byly teď kratší dobu nevyužívané.“
Dvě stovky lůžek se zaplnily během několika dnů.
Tatjana, obyvatelka studentských kolejí: „Všichni nám pomáhají. Co je potřeba, nám převezou. “
Pět postelí v apartmánu, který je součástí internátu, nabídla hotelová škola.
Michal Petro, vedoucí vychovatel, Domov mládeže SŠHS a VOŠ: "Tuto kapacitu využily dvě ženy s dvěma malými dětmi a za jednou ženou přijela následně maminka."
Anna, obyvatelka domova mládeže: „Zaradovaly jsme se, když jsme tady přijely a zjistily, že budeme bydlet společně, na jednom místě."
V současné době žije v Opavě asi 800 ukrajinských uprchlíků. Ubytovací kapacity, které poskytlo město, školy i soukromníci se začínají plnit.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: "Kapacita ubytování je omezená zhruba kolem 1000 – 1100 osob. Poté bychom museli hledat jiné ubytovací prostory, které by nebyly tak komfortní."
V Opavě v následujících dnech vznikne informační centrum pro uprchlíky, kde bude soustředěna veškerá materiální i poradenská pomoc.
---
Obec Vražné, rodiště Gregora Johanna Mendela, zahájila rok oslav 200. výročí narození tohoto významného genetika. Odhalila vizi nové expozice, která vědce představí v jiném světle.
Obnova expozice Gregora Johanna Mendela je největším projektem jeho rodiště, obce Vražné na Novojičínsku, který připomene 200. výročí narození zakladatele genetiky. Ta současná byla v jeho rodném domě instalována v roce 2007.
Gabriela Grzegorzová (Vrážné - obec 21. století), starostka Vražného: “Když jsme přemýšleli, co s tímto objektem budeme dělat, jak budeme slavit to dvousté výročí, co ještě můžeme pro Mendela v této době udělat, tak jsme se podívali právě na tu expozici a vznikla myšlenka její obnovy.”
Vize budoucí podoby odkazu slavného vědce je hotova, měla by více oslovit mladou generaci.
Nová expozice by měla být interaktivní a hravá. Gregora Johanna Mendela by měla připomenout nejen jako genetika, ale také jako meteorologa nebo včelaře.
K realizaci projektu je ale potřeba 22 milionů korun, což je zhruba dvojnásobná výše rozpočtu obce. Ta se snaží finance získat od státu a kraje.
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK pro kulturu a památkovou péči: “Přispěli jsme na studii, která byla dneska byla prezentována a je ukončena, která by měla nastínit vznik nové interaktivní výstavy, která by měla vzniknout v průběhu příštího roku.”
Odkaz vědce, o kterém se učí na celém světě, bude letos popularizován na mnoha místech republiky. Hlavní oslavy Mendelova jubilea v jeho rodišti připadnou na konec července.
---
Opavský SK HIT, který sdružuje hráče softballu a baseballu usiluje o lepší podmínky pro svůj sport: kvalitnější zázemí i větší hřiště, které by odpovídalo pravidlům. Požadavky jsou sepsány v petici, která má stovky podporovatelů. Město teď hledá lokalitu, kde by mohlo být nové sportoviště umístěno.
Softbalový a baseballový klub byl v Opavě založený v r. 1994. Nyní má přes 60 členů, kteří své útočiště našli v areálu Hliník. Ale čas jakoby se tady zastavil: zázemí tvoří unimobuňky, povrch travnaté plochy by zasloužil srovnat.
Hřiště už také svými rozměry nevyhovuje týmu dorostenců, které jejich věk posunul od softballu k baseballu. Ten se hraje na hřišti větších rozměrů.
Alexandra Mateřanková, trenérka SK HIT Opava: „Naše děti dorůstají do dorosteneckých let. Potřebovali bychom baseballové hřiště, které bude mít předepsané rozměry.“
Jestliže softballová výseč má tady 80 metrů, baseballové hřiště potřebuje ještě minimálně dalších 50 metrů navíc. A rozrůstat se není kam: brání tomu okolní stavby i plánovaný vnitřní obchvat Opavy.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Vím, že ty prostory jsou nedostatečné. Tak se snažíme najít cestu, hlavně přes dotace, abychom dokázali na jiných místech vybudovat nové sportoviště.“
Snahu SK HIT o lepší podmínky pro sportování podporují také stovky podpisů na petici, kterou klub inicioval. Jednou ze zvažovaných lokalit, kde by mohla nová hřiště pro tyto pálkovací sporty vzniknout, je oblast u Stříbrného jezera.
---
V minulém týdnu se objevily problémy s Romy, kteří údajně prchají před válkou na Ukrajině. Znečistili autobus, pak zlikvidovali pokoje na ubytovně v Ostravě a prý i kradou. Není přitom jasné, zda skutečně přicházejí z Ukrajiny a nebo jen zneužívají situaci, aby se dostali na západ, kde očekávají štědrý sociální systém.
Mezi uprchlíky, kteří přijíždějí a nebo jsou svážení do MS kraje, se začaly objevovat skupiny Romů, které mají zcela odlišné návyky od ostatních ukrajinských běženců. Neumějí ukrajinsky, mají maďarské i ukrajinské pasy a příliš si nelámou hlavu s dodržováním nějakých pravidel nebo dokonce zákonů.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Jsou s nimi velké problémy. Jsou to obvykle Romové. Likvidují ubytovny, likvidují dopravní prostředky a nemají problém ukrást věci, které potřebují."
Hejtman narážel na silně znečištěný autobus, kterým je hasiči do Ostravy přivezli. Po jejich přepravě musely být kompletně vyčištěny sedačky a vše muselo být vydezinfikováno. Na ubytovně Metalurg v Ostravě pak byli z jejich pobytu úplně zoufalí a pokoje musejí byt po jejich odjezdu zrekonstruovány.
recepční Ubytovny Metalurg: "Bydleli tady asi měsíc a kompletně nám zlikvidovali jedno patro. Bylo jich asi 50 nebo 60. Jedná paní měla třeba 11 dětí. Zničili montérské pokoje, kde jsou jen postele a skříně a děti pomalovaly zdi."
Tyto nepřizpůsobivé občany nejprve všechny kraje svážely do utečeneckého tábora ve Vyšních Lhotách, ale nyní mají povinnost samy prověřit, zda mají opravdu nárok na pomoc.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Musí tady zůstat do doby, než se provede lustrace, zda mají nebo nemají nárok, aby tady zůstali."
Pokud se zjistí, že na pomoc nemají nárok a chtějí jen zneužít systém, jsou vystěhováni a musejí se o sebe postarat sami. Například skupina Romů z Metalurgu odjela do Německa.
---
Gymnázium Frýdlant nad Ostravicí navštěvuje pět ukrajinských studentů. Škola, učitelé i jejich noví spolužáci je přijali bez problémů i díky tomu, že někteří z Ukrajinců ve výuce doslova excelují.
Tento mladík se jmenuje Dmytro Tereshchenko a z Ukrajiny utekl před válečným konfliktem.
Dmytro Tereshchenko, ukrajinský student: „Přímo nad naším městem létala letadla a vybuchovaly rakety. Báli jsme se, a proto jsme utekli. Měli jsme štěstí, že jsme se dostali do Frýdlantu, jsme tady spokojeni.“
A tato slečna se jmenuje Kristina Podoliako a má podobný osud. Válka ji vyhnala z Ukrajiny a začala tak také studovat ve Frýdlantu.
Kristina Podoliako, ukrajinská studentka: „U nás doma to bylo fakt špatné. A stále je. Ale každopádně se chceme vrátit, věřím, že válka brzy skončí.“
Ne všichni Ukrajinci hovoří anglicky, proto je obrovskou výhodou, že ve Frýdlantu učí pan učitel, který vládne ukrajinštinou.
Lukáš Bjolek, učitel Gymnázia Frýdlant n. O.: „Snažím se na ně mluvit hlavně česky, aby se pomalu učili, ale používám i ukrajinštinu. Oni jsou opravdu chytří, mají sice jen sedmnáct, ale už by mohli maturovat.“
Tím mimořádně talentovaným studentem je právě Dmytro, který svým novým spolužákům novou látku dokonce vysvětluje.
---
Frýdeckomístecká nemocnice musela kvůli odchodu několika pediatrů omezit provoz dětského oddělení. Proti tomu se postavil magistrát a chce hledat další řešení, aby byla lůžková péče zachována jako dříve. Ředitel nemocnice slíbil, že řešení je pouze dočasné a že jedná o výpomoci lékařů z Fakultní nemocnice Ostrava a také z Olomouce.
Od 1. dubna musela Frýdeckomístecká nemocnice omezit provoz dětského oddělení a dětské pohotovosti. Odešlo 7 pediatrů a chod oddělení už nešel zajistit. Rodiče se ale prý o zdraví svých dětí bát nemusejí, lékařská pomoc nemocným dětem je zajištěna. Porodnice funguje beze změn a nemocnice se postará i o operace. Zajištěn bude i urgentní příjem. Lehčí stavy už ale budou muset jinam.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Ošetření dětských pacientů s teplotami, akutními infekcemi dýchacích cest, střev nebo močového traktu je zajištěno v okolních zdravotnických zařízení."
Současný stav je přechodný, nemocnice chystá další strukturální změny v chodu oddělení, které povedou ke zkvalitnění zdravotní péče. Vzniknout by měla dětská denní klinika.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Chceme minimalizovat stres dětí i rodičů z pobytu v nemocnici a zároveň plánovat veškeré zákroky s maximální efektivitou. Velmi zjednodušeně řečeno, probíhalo by to tak, že by na kliniku dítě s problémem přišlo, my bychom ho první den zdiagnostikovali, na noc by šlo domů a druhý den přišlo na doléčení."
Martin Gebauer, náměstek hejtman MS kraje: "Za obor zdravotnictví mohu říct, že tady nikdo neselhal. Tady selhal pouze lidský faktor, selhali ti lékaři, kteří odešli."
Dětskou pohotovost v průběhu pracovního týdne, kterou doposud zajišťovala nemocnice, by měli převzít praktičtí dětští lékaři. Víkendy zajistí nemocnice. Problém nedostatku pediatrů je jen špička ledovce, kterou by prý mělo řešit systémově ministerstvo zdravotnictví.
---
Podle aktuálních údajů nyní v Opavě žije na 800 ukrajinských uprchlíků. Ubytovací kapacity se ale začínají naplňovat. V případě nedostatku míst budou využívány k bydlení např. školy. V příštím týdnu vznikne centrum, které bude pomoc utečencům koordinovat.
Občané Ukrajiny, kteří prchají před válkou našli v Opavě azyl většinou u svých příbuzných, kteří tady žili již dříve. Část lidí využila nabídky k ubytování u soukromých osob a část jich žije v hromadných ubytovacích zařízeních. Na dočasný azyl se přeměnily třeba studentské koleje.
Ivana Růžičková, kvestorka, Slezská univerzita v Opavě: “Jedná se o koleje Slezské univerzity, které byly teď kratší dobu nevyužívané.“
Dvě stovky lůžek se zaplnily během několika dnů.
Tatjana, obyvatelka studentských kolejí: „Všichni nám pomáhají. Co je potřeba, nám převezou. “
Pět postelí v apartmánu, který je součástí internátu, nabídla hotelová škola.
Michal Petro, vedoucí vychovatel, Domov mládeže SŠHS a VOŠ: "Tuto kapacitu využily dvě ženy s dvěma malými dětmi a za jednou ženou přijela následně maminka."
Anna, obyvatelka domova mládeže: „Zaradovaly jsme se, když jsme tady přijely a zjistily, že budeme bydlet společně, na jednom místě."
V současné době žije v Opavě asi 800 ukrajinských uprchlíků. Ubytovací kapacity, které poskytlo město, školy i soukromníci se začínají plnit.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: "Kapacita ubytování je omezená zhruba kolem 1000 – 1100 osob. Poté bychom museli hledat jiné ubytovací prostory, které by nebyly tak komfortní."
V Opavě v následujících dnech vznikne informační centrum pro uprchlíky, kde bude soustředěna veškerá materiální i poradenská pomoc.
---
Obec Vražné, rodiště Gregora Johanna Mendela, zahájila rok oslav 200. výročí narození tohoto významného genetika. Odhalila vizi nové expozice, která vědce představí v jiném světle.
Obnova expozice Gregora Johanna Mendela je největším projektem jeho rodiště, obce Vražné na Novojičínsku, který připomene 200. výročí narození zakladatele genetiky. Ta současná byla v jeho rodném domě instalována v roce 2007.
Gabriela Grzegorzová (Vrážné - obec 21. století), starostka Vražného: “Když jsme přemýšleli, co s tímto objektem budeme dělat, jak budeme slavit to dvousté výročí, co ještě můžeme pro Mendela v této době udělat, tak jsme se podívali právě na tu expozici a vznikla myšlenka její obnovy.”
Vize budoucí podoby odkazu slavného vědce je hotova, měla by více oslovit mladou generaci.
Nová expozice by měla být interaktivní a hravá. Gregora Johanna Mendela by měla připomenout nejen jako genetika, ale také jako meteorologa nebo včelaře.
K realizaci projektu je ale potřeba 22 milionů korun, což je zhruba dvojnásobná výše rozpočtu obce. Ta se snaží finance získat od státu a kraje.
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK pro kulturu a památkovou péči: “Přispěli jsme na studii, která byla dneska byla prezentována a je ukončena, která by měla nastínit vznik nové interaktivní výstavy, která by měla vzniknout v průběhu příštího roku.”
Odkaz vědce, o kterém se učí na celém světě, bude letos popularizován na mnoha místech republiky. Hlavní oslavy Mendelova jubilea v jeho rodišti připadnou na konec července.
---
Opavský SK HIT, který sdružuje hráče softballu a baseballu usiluje o lepší podmínky pro svůj sport: kvalitnější zázemí i větší hřiště, které by odpovídalo pravidlům. Požadavky jsou sepsány v petici, která má stovky podporovatelů. Město teď hledá lokalitu, kde by mohlo být nové sportoviště umístěno.
Softbalový a baseballový klub byl v Opavě založený v r. 1994. Nyní má přes 60 členů, kteří své útočiště našli v areálu Hliník. Ale čas jakoby se tady zastavil: zázemí tvoří unimobuňky, povrch travnaté plochy by zasloužil srovnat.
Hřiště už také svými rozměry nevyhovuje týmu dorostenců, které jejich věk posunul od softballu k baseballu. Ten se hraje na hřišti větších rozměrů.
Alexandra Mateřanková, trenérka SK HIT Opava: „Naše děti dorůstají do dorosteneckých let. Potřebovali bychom baseballové hřiště, které bude mít předepsané rozměry.“
Jestliže softballová výseč má tady 80 metrů, baseballové hřiště potřebuje ještě minimálně dalších 50 metrů navíc. A rozrůstat se není kam: brání tomu okolní stavby i plánovaný vnitřní obchvat Opavy.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Vím, že ty prostory jsou nedostatečné. Tak se snažíme najít cestu, hlavně přes dotace, abychom dokázali na jiných místech vybudovat nové sportoviště.“
Snahu SK HIT o lepší podmínky pro sportování podporují také stovky podpisů na petici, kterou klub inicioval. Jednou ze zvažovaných lokalit, kde by mohla nová hřiště pro tyto pálkovací sporty vzniknout, je oblast u Stříbrného jezera.
---
