Neukáznění řidiči na sídlištích v Ostravě způsobují závažné problémy hasičům, kteří často bojují s nemožností projet úzkými ulicemi blokovanými vozidly. Zpoždění, která tak mohou vznikat, ohrožují lidské životy a mohou znamenat i větší materiální škody.
Hasiči řeší ve většině velkých měst stejný problém. Sídliště ucpaná parkujícími vozidly jim blokují dojezd k zásahu. V Ostravě vyjeli v loňském roce hasiči k 660 požárům a mnoho výjezdů bylo na sídliště, kde bydlí většina obyvatel města. A právě v 60ti tisícové Porubě nebo ve statisícovém Jižním městě je situace nejhorší.
Lukáš Machatý, HZS MS kraje: "Dostáváme se někdy to takové situace, že i vozidla které nás vidí a slyší zdálky, stejně neuvolní cestu, protože nemají kam uhnout. Zůstaneme tam viset celá ta kolona hasičských vozidel."
Hasiči už přesně vědí, kde se dá očekávat problém. K některým vchodům vůbec nedojedou a jinde zase auta blokují požární plochu, takže je komplikované ustavit výškovou techniku.
Lukáš Machatý, HZS MS kraje: "Musíme tahat vedení a spoléhat nato, že výškovou techniku nebudeme potřebovat a že všechno uděláme vnitřními zásahovými cestami. Vnitřkem budeme evakuovat lidi a provedeme tam i ten zásah."
Kvůli nemožnosti přiblížit se k požářišti musejí hasiči často natahovat stovky metrů dlouhé hadicové vedení.
Kamila Langerová, mluvčí HZS MS kraje: "Čím více metrů hadic musejí hasiči natáhnout, tím déle jim ten zásah zabere a bylo by fajn, kdyby si lidé uvědomili, že čas je v případě požáru nebo jiné události to nejdůležitější."
Záchranné složky se sice obracejí na strážníky, ale tresty příliš nepomáhají. Proto hasiči žádají občany o větší ohleduplnost. Nikdy nevíte, kdy je budete potřebovat a zrovna vaše auto jim zablokuje cestu.
---
Šedesát alejí a stromořadí z celé České republiky letos soutěží o titul nejoblíbenější Alej roku 2024. V Moravskoslezské kraji jde o 11 alejí, což je nejvíc ze všech krajů v zemi. Jsou mezi nimi i dvě aleje na Opavsku.
Na polní cestě z Vávrovic vedle cyklostezky ve směru na Palhanec na konci dubna vysadili novou alej. Ta teď bojuje o titul Alej roku.
Michal Lagan, spolek Za humny Opavy: “Vzniklo to na popud občanů obce, kdy jsme chtěli vytvořit nějaké místo, kde by mohly být odpočinkové zóny.”
A jak se rozhodli, tak se také stalo. Do sázení starých odrůd ovocných stromů, konkrétně jabloní, hrušní, višní, třešní a švestek se zapojila většina obyvatel Vávrovic. Alej se tak stala symbolem sousedského úsilí o zkrášlení krajiny a posílení komunity. Ne všechny stromky ale přežily nedávnou povodeň.
Michal Lagan, spolek Za humny Opavy: “Bohužel povodeň nám vzala čtyři stromky úplně. Tady jak šla ta velká voda, tak všechny ty stromy byly vyvrácené.”
Své stromky si vysadily i děti ze základní školy v Opavě - Vávrovicích.
anketa: žáci ZŠ Opava - Vávrovice: “My jsme sadili s mamkou a s taťkou hrušeň a bylo to moc fajn. Já jsem si to užila.”
“Bylo to těžké vykopat tu díru, aby se tam zasadil ten strom.”
“Pravidelně to chodíme zalévat a koukáme se, jak nám vyrostla.”
“Hrušeň a chodím tam pravidelně zalévat a dívat se na něho.”
Pavel Gregor, ředitel ZŠ a MŠ Opava - Vávrovice: “Byli jsme osloveni spolkem Za humny, my jsme to velice rádi uvítali. Hned po výsadbě chodily děti zalévat pravidelně.”
Michal Lagan, spolek Za humny Opavy: “Založili jsme spolek Za humny Opavy, děláme různé akce.”
Druhou alejí, která na Opavsku soutěží o titul Alej roku je topolová alej podél Jankova rybníka u Slavkova. Hlasování už bylo spuštěno a potrvá do 29. ledna. Podrobnosti najdete na webu alejroku.cz.
---
Minimálně patnáct tisíc kilometrů ročně najede za svými klienty každá ze zdravotních sester a pečovatelek terénních služeb Charity Opava. Jezdí přitom denně na čas a za každého počasí. Aby si byly za volantem jistější, absolvovaly školu smyku.
Lijáky, sníh, ledovka a další rozmary počasí teď budou zdravotní sestry a pečovatelky terénních služeb opavské charity zvládat daleko lépe. Škola smyku v Centru bezpečné jízdy Libros v Ostravě je připravila na nebezpečné situace, se kterými se mohou v silničním provozu setkat.
Jana Prejdová, sociální pracovnice, Charita Opava: “Denně najezdí děvčata kolem 100 km. Tady toto jsou nová auta, jsou trošičku lehčí než na to, na co byly zvyklé, takže určitě jim to pomůže.”
Škola smyku zajistí i větší bezpečnost sestřiček a pečovatelek. Vzhledem k jejich počtu proběhla ve třech turnusech.
Jana Prejdová, sociální pracovnice, Charita Opava: “30 lidí, aby tady najednou přišlo, to by bylo časově nereálné jak pro nás, tak i pro instruktory.”
Za volantem je nejhorší strach a stres. Ten ale po počátečních jízdách ze všech opadl.
Dalimil Frič, ředitel, Centrum bezpečné jízdy LIBROS: “Vyzkoušejí si jak aquaplaningovou vanu, kluznou kruhovou zatáčku, vyzkoušejí si simulaci smyku, nebo spíš krizové situace, ale hlavně poznají sebe sama, poznají to auto jaké mají, jak se chová, jak se jim to auto projevuje.”
Charita Opava provozuje pečovatelskou službu, ošetřovatelskou službu a mobilní hospic Pokojný přístav. Zdravotní sestry a pečovatelky umožňují lidem, aby v případě nemoci nebo v posledních dnech svého života mohli trávit doma se svými nejbližšími.
---
Dětské krizové centrum Pluto se přestěhovalo do náhradních prostor na ulici Lipovou v Havířově, které mu poskytlo město. Původní budovu čeká demolice. Nové centrum plánuje kraj pro Pluto postavit do roku 2026.
Dětské centrum Pluto je krizové krajské zařízení, které poskytuje okamžitou pomoc dětem do 18 let. Dlouhé roky sídlil domov v Havířově-Prostřední Suché. Budova už ale byla v tak špatném technickém stavu, že se kraj rozhodl pro demolici a vybudování zcela nového centra. Bude se jednat o stavbu domku se třemi samostatnými byty a administrativní budovu, ve které bude zázemí pro další nové služby pro rodiny s dětmi.
Zuzana Klimszová, ředitelka Dětského centra Pluto: "Protože celý ten proces té stavby je velmi náročný a nechtěli jsme přerušit ty služby, které si myslím, že jsou velmi potřebné, tak jsme se přestěhovali do náhradních prostor. Moc děkujeme vedení města, že nám umožnilo tady být v náhradních prostorách."
Objekt na ulici Lipová ještě do nedávna sloužil jako stacionář pro hendikepované lidi z organizace Santé. Budova je prostorná a děti zde mají své soukromí. Děti stěhování zvládly poměrně dobře.
Karolína, klientka Dětského centra Pluto: “V budově jsme tady, protože tam, kde jsme byli, se to bude bourat a bude to nové a tady je dobře. Máme tady pokoj, televizi, koupelnu a kuchyň. Teď to mám do školy blízko.”
Nové Dětské centrum Pluto by mělo být postaveno do poloviny roku 2026. Investice se předpokládá ve výši 100 milionů korun.
---
Ostrava pokračuje ve velkých investicích do obnovy a modernizace své vodohospodářské infrastruktury. Jen letos vynaložilo město na tyto projekty přes 800 milionů korun. I díky tomu má v potrubí nejnižší ztráty vody z celé země.
Ostrava je vlastníkem asi 2 tisíc kilometrů vodovodní a kanalizační sítě. Město už mnoho let dbá na kvalitu této infrastruktury a i proto se podařily snížit ztráty vody v potrubí až na zhruba 7 procent, což je o polovinu méně , než je republikový průměr. V letošní roce jsou investice nejvyšší v historii - přes 800 milionů korun.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "Tento rok byl poměrně napěchovaný. Setkaly se nám investice za 800 milionů korun a ještě z uspořených peněz jsme dosoutěžili další projekty za asi 100 milionů, které zůstaly pod čarou."
Strategickým zdrojem pitné vody je Úpravna Nová Ves, ve které se rekonstruují sedimentační nádrže. Zásadní jsou také dvě prameniště v Nové Vsi a v Dubí. jejich rekonstrukce si vyžádala 30 milionů korun.
Jan Kotala, vedoucí Odboru vodohospodářských staveb: "Studny jsou v závislosti na umístění v hloubkách kolem 35 až 50 i více metrů. Jsou vystrojeny nerezovými válcovými troubami, které jsou dole perforované a čerpá se jimi voda do úpravny Nová Ves."
V chodu jsou také další obnovy a rekonstrukce nebo rozšiřování kanalizační sítě. Pokračuje i likvidace volných výustí.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "Musíme plnit limity, aby tady nebyly volné výusti do řek."
A v závěru tohoto roku by měla být také dokončena rekonstrukce vodovodu a kanalizace v ulicích Hornopolní a Nemocniční.
---
Už za dva měsíce v našem kraji vypukne zimní Olympiáda dětí a mládeže. Přípravy jsou tak v plném proudu, my jsme se zajeli podívat na výrobu medailí.
Umělecký kovář Martin Bundil vyrábí už mnoho let sportovní trofeje včetně cen pro anketu Sportovec MS kraje. Tentokrát dostal také velmi zajímavou zakázku – vyrobit poháry a medaile pro blížící se zimní Olympiádu dětí a mládeže v MS kraji.
Martin Bundil, umělecký kovář: „Navrhnul jsem tyto kované medaile, v průměru 8 centimetrů, jsou pokovány krajem a jsou leštěné několikrát do zrcadla, aby se na tom mohlo laserovat logo a nápis.“
Každá z 360 medailí je originál, nenajdou se dvě identické.
Martin Bundil, umělecký kovář: „Ony ani nemůžou být stejné, protože kování krajů je ruční záležitost, takže se nikdy netrefím stejně. Je to jako otisk prstu. Každá se musí nahřát samostatně a poklepat ty kraje, i ta raznice vzadu je vyražena od ruky.“
Zimní Olympiáda dětí a mládeže se odehraje v MS kraji od 26. do 30. ledna příštího roku.
---
Neukáznění řidiči na sídlištích v Ostravě způsobují závažné problémy hasičům, kteří často bojují s nemožností projet úzkými ulicemi blokovanými vozidly. Zpoždění, která tak mohou vznikat, ohrožují lidské životy a mohou znamenat i větší materiální škody.
Hasiči řeší ve většině velkých měst stejný problém. Sídliště ucpaná parkujícími vozidly jim blokují dojezd k zásahu. V Ostravě vyjeli v loňském roce hasiči k 660 požárům a mnoho výjezdů bylo na sídliště, kde bydlí většina obyvatel města. A právě v 60ti tisícové Porubě nebo ve statisícovém Jižním městě je situace nejhorší.
Lukáš Machatý, HZS MS kraje: "Dostáváme se někdy to takové situace, že i vozidla které nás vidí a slyší zdálky, stejně neuvolní cestu, protože nemají kam uhnout. Zůstaneme tam viset celá ta kolona hasičských vozidel."
Hasiči už přesně vědí, kde se dá očekávat problém. K některým vchodům vůbec nedojedou a jinde zase auta blokují požární plochu, takže je komplikované ustavit výškovou techniku.
Lukáš Machatý, HZS MS kraje: "Musíme tahat vedení a spoléhat nato, že výškovou techniku nebudeme potřebovat a že všechno uděláme vnitřními zásahovými cestami. Vnitřkem budeme evakuovat lidi a provedeme tam i ten zásah."
Kvůli nemožnosti přiblížit se k požářišti musejí hasiči často natahovat stovky metrů dlouhé hadicové vedení.
Kamila Langerová, mluvčí HZS MS kraje: "Čím více metrů hadic musejí hasiči natáhnout, tím déle jim ten zásah zabere a bylo by fajn, kdyby si lidé uvědomili, že čas je v případě požáru nebo jiné události to nejdůležitější."
Záchranné složky se sice obracejí na strážníky, ale tresty příliš nepomáhají. Proto hasiči žádají občany o větší ohleduplnost. Nikdy nevíte, kdy je budete potřebovat a zrovna vaše auto jim zablokuje cestu.
---
Šedesát alejí a stromořadí z celé České republiky letos soutěží o titul nejoblíbenější Alej roku 2024. V Moravskoslezské kraji jde o 11 alejí, což je nejvíc ze všech krajů v zemi. Jsou mezi nimi i dvě aleje na Opavsku.
Na polní cestě z Vávrovic vedle cyklostezky ve směru na Palhanec na konci dubna vysadili novou alej. Ta teď bojuje o titul Alej roku.
Michal Lagan, spolek Za humny Opavy: “Vzniklo to na popud občanů obce, kdy jsme chtěli vytvořit nějaké místo, kde by mohly být odpočinkové zóny.”
A jak se rozhodli, tak se také stalo. Do sázení starých odrůd ovocných stromů, konkrétně jabloní, hrušní, višní, třešní a švestek se zapojila většina obyvatel Vávrovic. Alej se tak stala symbolem sousedského úsilí o zkrášlení krajiny a posílení komunity. Ne všechny stromky ale přežily nedávnou povodeň.
Michal Lagan, spolek Za humny Opavy: “Bohužel povodeň nám vzala čtyři stromky úplně. Tady jak šla ta velká voda, tak všechny ty stromy byly vyvrácené.”
Své stromky si vysadily i děti ze základní školy v Opavě - Vávrovicích.
anketa: žáci ZŠ Opava - Vávrovice: “My jsme sadili s mamkou a s taťkou hrušeň a bylo to moc fajn. Já jsem si to užila.”
“Bylo to těžké vykopat tu díru, aby se tam zasadil ten strom.”
“Pravidelně to chodíme zalévat a koukáme se, jak nám vyrostla.”
“Hrušeň a chodím tam pravidelně zalévat a dívat se na něho.”
Pavel Gregor, ředitel ZŠ a MŠ Opava - Vávrovice: “Byli jsme osloveni spolkem Za humny, my jsme to velice rádi uvítali. Hned po výsadbě chodily děti zalévat pravidelně.”
Michal Lagan, spolek Za humny Opavy: “Založili jsme spolek Za humny Opavy, děláme různé akce.”
Druhou alejí, která na Opavsku soutěží o titul Alej roku je topolová alej podél Jankova rybníka u Slavkova. Hlasování už bylo spuštěno a potrvá do 29. ledna. Podrobnosti najdete na webu alejroku.cz.
---
Minimálně patnáct tisíc kilometrů ročně najede za svými klienty každá ze zdravotních sester a pečovatelek terénních služeb Charity Opava. Jezdí přitom denně na čas a za každého počasí. Aby si byly za volantem jistější, absolvovaly školu smyku.
Lijáky, sníh, ledovka a další rozmary počasí teď budou zdravotní sestry a pečovatelky terénních služeb opavské charity zvládat daleko lépe. Škola smyku v Centru bezpečné jízdy Libros v Ostravě je připravila na nebezpečné situace, se kterými se mohou v silničním provozu setkat.
Jana Prejdová, sociální pracovnice, Charita Opava: “Denně najezdí děvčata kolem 100 km. Tady toto jsou nová auta, jsou trošičku lehčí než na to, na co byly zvyklé, takže určitě jim to pomůže.”
Škola smyku zajistí i větší bezpečnost sestřiček a pečovatelek. Vzhledem k jejich počtu proběhla ve třech turnusech.
Jana Prejdová, sociální pracovnice, Charita Opava: “30 lidí, aby tady najednou přišlo, to by bylo časově nereálné jak pro nás, tak i pro instruktory.”
Za volantem je nejhorší strach a stres. Ten ale po počátečních jízdách ze všech opadl.
Dalimil Frič, ředitel, Centrum bezpečné jízdy LIBROS: “Vyzkoušejí si jak aquaplaningovou vanu, kluznou kruhovou zatáčku, vyzkoušejí si simulaci smyku, nebo spíš krizové situace, ale hlavně poznají sebe sama, poznají to auto jaké mají, jak se chová, jak se jim to auto projevuje.”
Charita Opava provozuje pečovatelskou službu, ošetřovatelskou službu a mobilní hospic Pokojný přístav. Zdravotní sestry a pečovatelky umožňují lidem, aby v případě nemoci nebo v posledních dnech svého života mohli trávit doma se svými nejbližšími.
---
Dětské krizové centrum Pluto se přestěhovalo do náhradních prostor na ulici Lipovou v Havířově, které mu poskytlo město. Původní budovu čeká demolice. Nové centrum plánuje kraj pro Pluto postavit do roku 2026.
Dětské centrum Pluto je krizové krajské zařízení, které poskytuje okamžitou pomoc dětem do 18 let. Dlouhé roky sídlil domov v Havířově-Prostřední Suché. Budova už ale byla v tak špatném technickém stavu, že se kraj rozhodl pro demolici a vybudování zcela nového centra. Bude se jednat o stavbu domku se třemi samostatnými byty a administrativní budovu, ve které bude zázemí pro další nové služby pro rodiny s dětmi.
Zuzana Klimszová, ředitelka Dětského centra Pluto: "Protože celý ten proces té stavby je velmi náročný a nechtěli jsme přerušit ty služby, které si myslím, že jsou velmi potřebné, tak jsme se přestěhovali do náhradních prostor. Moc děkujeme vedení města, že nám umožnilo tady být v náhradních prostorách."
Objekt na ulici Lipová ještě do nedávna sloužil jako stacionář pro hendikepované lidi z organizace Santé. Budova je prostorná a děti zde mají své soukromí. Děti stěhování zvládly poměrně dobře.
Karolína, klientka Dětského centra Pluto: “V budově jsme tady, protože tam, kde jsme byli, se to bude bourat a bude to nové a tady je dobře. Máme tady pokoj, televizi, koupelnu a kuchyň. Teď to mám do školy blízko.”
Nové Dětské centrum Pluto by mělo být postaveno do poloviny roku 2026. Investice se předpokládá ve výši 100 milionů korun.
---
Ostrava pokračuje ve velkých investicích do obnovy a modernizace své vodohospodářské infrastruktury. Jen letos vynaložilo město na tyto projekty přes 800 milionů korun. I díky tomu má v potrubí nejnižší ztráty vody z celé země.
Ostrava je vlastníkem asi 2 tisíc kilometrů vodovodní a kanalizační sítě. Město už mnoho let dbá na kvalitu této infrastruktury a i proto se podařily snížit ztráty vody v potrubí až na zhruba 7 procent, což je o polovinu méně , než je republikový průměr. V letošní roce jsou investice nejvyšší v historii - přes 800 milionů korun.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "Tento rok byl poměrně napěchovaný. Setkaly se nám investice za 800 milionů korun a ještě z uspořených peněz jsme dosoutěžili další projekty za asi 100 milionů, které zůstaly pod čarou."
Strategickým zdrojem pitné vody je Úpravna Nová Ves, ve které se rekonstruují sedimentační nádrže. Zásadní jsou také dvě prameniště v Nové Vsi a v Dubí. jejich rekonstrukce si vyžádala 30 milionů korun.
Jan Kotala, vedoucí Odboru vodohospodářských staveb: "Studny jsou v závislosti na umístění v hloubkách kolem 35 až 50 i více metrů. Jsou vystrojeny nerezovými válcovými troubami, které jsou dole perforované a čerpá se jimi voda do úpravny Nová Ves."
V chodu jsou také další obnovy a rekonstrukce nebo rozšiřování kanalizační sítě. Pokračuje i likvidace volných výustí.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "Musíme plnit limity, aby tady nebyly volné výusti do řek."
A v závěru tohoto roku by měla být také dokončena rekonstrukce vodovodu a kanalizace v ulicích Hornopolní a Nemocniční.
---
Už za dva měsíce v našem kraji vypukne zimní Olympiáda dětí a mládeže. Přípravy jsou tak v plném proudu, my jsme se zajeli podívat na výrobu medailí.
Umělecký kovář Martin Bundil vyrábí už mnoho let sportovní trofeje včetně cen pro anketu Sportovec MS kraje. Tentokrát dostal také velmi zajímavou zakázku – vyrobit poháry a medaile pro blížící se zimní Olympiádu dětí a mládeže v MS kraji.
Martin Bundil, umělecký kovář: „Navrhnul jsem tyto kované medaile, v průměru 8 centimetrů, jsou pokovány krajem a jsou leštěné několikrát do zrcadla, aby se na tom mohlo laserovat logo a nápis.“
Každá z 360 medailí je originál, nenajdou se dvě identické.
Martin Bundil, umělecký kovář: „Ony ani nemůžou být stejné, protože kování krajů je ruční záležitost, takže se nikdy netrefím stejně. Je to jako otisk prstu. Každá se musí nahřát samostatně a poklepat ty kraje, i ta raznice vzadu je vyražena od ruky.“
Zimní Olympiáda dětí a mládeže se odehraje v MS kraji od 26. do 30. ledna příštího roku.
---
