Naprosto nepochopitelně se zachoval otec malého dítěte v Havířově. Poté, co vystoupil i s kočárkem z vlaku, začal nouzovým kladivem rozbíjet okna odjíždějící soupravy. Hrozí mu za to vězení.
Policistům z oddělení Hlavního nádraží Ostrava byl v polovině října nahlášen případ poškozených skel vlaku. Při prohlížení videozáznamu z bezpečnostních kamer na nádraží v Havířově jen nevěřícně kroutili hlavami. Skla totiž porozbíjel jeden z pasažérů poté, co vystoupil z vlaku. V druhé ruce přitom držel rukojeť kočárku z dítětem.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Svým jednáním způsobil škodu, která zřejmě převyšuje 10 tisíc korun, tudíž se dopustil několika trestných činů - krádeže, poškozování cizí věci a výtržnictví."
Policisté také brzy zjistili, že pachatel skla rozbil kladívkem, které je určeno pro nouzové situace a bývá umístěno poblíž dveří ve vlaku. Policisté se s útoky vandalů potýkají často, ale tento útok překvapil i je.
Martin Kubátko, vedoucí Oddělení Hlavního nádraží Ostrava PČR: "Nejčastější formou tady toho vandalismu je v rámci skutků, které spadají pod železnici sprejerství, ať už na budovách nebo na vlakových soupravách."
Po zveřejnění videozáznamu a fotografií pachatele sdělovacími prostředky se muž sám ohlásil na policii a ke všemu se přiznal. Proč ale skla rozbil, zatím nikdo netuší. Jisté ale je, že mu hrozí 2 roky vězení. Případ budeme dále sledovat.
---
Nejméně odpadu v loňském roce vyprodukovali v Bukovci, Bocanovicích a Fulneku. Od zástupců kraje a Arniky, která soutěž organizuje, si představitelé vítězných obcí převzali ocenění Odpadový Oskar.
Spolek Arnika vyhlašoval Odpadové Oskary už poosmé. Společně se zástupci kraje oceňuje obce, které na skládky vyvážejí nejméně odpadu v přepočtu na obyvatele.
Milan Havel, Arnika, koordinátor soutěže Odpadový Oskar: “Oceňujeme ty, které mají nejnižší produkci zbytkového směsného komunálního odpadu. A děláme to proto, protože Česká republika má nadprůměrnou produkci zbytkového odpadu. Máme o 70 kg na obyvatele vyšší produkci, než je průměr EU.”
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MSK: “Každá taková soutěž motivuje a myslím si, že naše moderní společnost je často velmi neobratná v tom, jak nakládá se svými odpady. Máme jich pořád hodně a jsem rád, když tady máme obce, které to skutečně umí a trvale obsazují ta nejlepší místa.”
Mezi obcemi s více než 5 tisíc obyvateli Oskara získal Fulnek, kde se pokusí množství odpadu dále snižovat.
Radka Krištofová (Fulnek pro lidi), starostka Fulneku: “Já si myslím, že do budoucna město Fulnek se bude zabývat tím, aby nám klesala ta složka směsných komunálních odpadů, respektive budeme se také více zabývat předcházení vzniku odpadu.”
Ocenění za třetí místo získali v Písečné na Jablunkovsku. Tam lidi motivují finančně.
David Čmiel (Písečná pro život), starosta Písečné: “Ten je založen na tom, že když domácnost pečlivě tříd odpady, separuje a zároveň tvoří méně komunálního odpadu, tak může získat tzv. ekobody. Hodnotu ekobodu odečteme z poplatku za odpady.”
Výsledky obcí v Moravskoslezském kraji podle údajů za rok 2021
obce do 1000 obyvatel:
1) Bocanovice – 491 obyvatel – 53,1 kg/ob/rok
2) Heřmanice u Oder – 357 obyvatel – 82,7 kg/ob/rok
3) Hrčava – 247 obyvatel – 87,4 kg/ob/rok
obce od 1001 do 5000 obyvatel:
1) Bukovec – 1374 obyvatel – 86,3 kg/ob/rok
2) Rybí – 1258 obyvatel – 90,9 kg/ob/rok
3) Písečná – 1027 obyvatel – 95,7 kg/ob/rok
obce nad 5000 obyvatel:
1) Fulnek – 5561 obyvatel – 101,3 kg/ob/rok
2) Bystřice – 5373 obyvatel – 125,0 kg/ob/rok
3) Příbor – 8428 obyvatel – 131,9 kg/ob/rok
V Moravskoslezském kraji je řada dalších obcí s produkcí směsného odpadu pod 150 kg/ob/rok: Jablunkov (142,1 kg/ob/rok), Ropice (99,3 kg/ob/rok), Milíkov (103,2 kg/ob/rok), Střítež (107,2 kg/ob/rok), Neplachovice (118,5 kg/ob/rok), Chotěbuz (118,7 kg/ob/rok) a řada obcí do 1000 obyvatel.
---
4,9 procenta taková byla nezaměstnanost v MS kraji v říjnu. Práci na konci října nemělo 40.164 lidí. Loni ve stejném období bylo uchazečů o práci v kraji o 1833 méně. Údajů zveřejnil Úřad práce ČR.
Krnovská nemocnice nabízí zájemcům vyřazená, ale stále funkční, elektricky polohovatelná lůžka. Prodává je za symbolickou cenu – jeden tisíc korun. Nemocnice letos dokončila kompletní obměnu lůžkového fondu a k dispozici, proto má lůžka navíc.
---
Městys Litultovice na Opavsku se stal vzorem komunitní energetiky v České republice. Projekt Litultovic a společnosti ČEZ ocenil při své návštěvě i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Pilotní projekt energetického společenství Litultovice nabídne první praktické zkušenosti s komunitní energetikou v Česku. Elektřina, kterou tu vyrábí fotovoltaické panely o výkonu 7 kW umístěné na střeše školky, je k dispozici zdejší energetické komunitě. Do ní patří ještě budovy úřadu městyse, základní školy, tělocvičny, hasičské zbrojnice a pět rodinných domků. Ti všichni elektřinu v době přebytku čerpají přednostně před elektrickou energií z distribuční soustavy.
Jan Birgus, starosta Litultovic: „Když to vše dokončíme, tak bychom byli skutečně plnohodnotnou energetickou komunitou, která si je schopna sdílet elektřinu za výhodnou cenu tady v Litultovicích, poskytovat ji svým členům. A těm, co vyrábějí, umožnit prodej sousedům.“
Komunitní energetika je jednou z cest ze současné energetické krize.
Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr práce a sociálních věcí: „Je potřeba, aby se takové věci testovaly, abychom viděli v realitě provozu potenciální kapacity a jaká je spotřeba ve veřejných budovách a domácnostech. Takže takové pilotní projekty jsou potřeba, abychom poté dobře nastavili fungování komunitní energetiky.“
Litultovice se tak stanou vzorovým příkladem pro celé Česko.
Jiří Krist, předseda MAS Opavsko: „Máme náskok dvou let, ale už se na nás dotahují další komunity, a to je dobře.“
Cíl do budoucna je smělý - roce 2030 chce být opavský region na 40 procentech samovýroby elektrické energie.
---
Technické služby Ostrava-Jih se nezastaví. Celoročně se starají o úklid obvodu. Na jaře čistí komunikace po zimě, v létě sečou trávu, na podzim ořezávají stromy a keře a odklízejí spadané listí, což se děje právě teď. Loni sesbírali téměř 500 tun.
Pracovníci Technických služeb zahájili podzimní sběr spadaného listí. Na starost mají komunikace 3. a 4. tříd a zelené plochy v obvodu. LIstí se uklízí nejen strojově, ale také ručně. A to na nepřístupných místech. Tedy pod stromy a keři nebo kolem městského mobiliáře.
Jan Drevenka, řidič, TSOJ: Do té nádoby dva kubíky smetků. Kolikrát jedete tam a zpátky? Někdy dvě fůry, někdy 3. Jak jsou takové klacíky, tak to jde pomalu. To se ucpává ten stroj, takže se musí vyčistit a zase se jede."
Tomáš Grabovský, provozář, TSOJ: “Co se týče čištění ulic zametacími stroji, postupujeme podle harmonogramu předem stanoveného, kdy v první řadě se čistí, zametají ulice, na kterých je zvýšený pohyb chodců a pak ty boční méně frekventované ulice.”
TS pracují podle počasí. Pokud je slunečno a teplo jako dnes, mají prodloužené směny. A to až do 18 hodin.
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: “TS momentálně nyní mají bohužel jen dva zametací stroje, které proto musí být v obousměrném provozu a z tohoto důvodu jsme se rozhodli o nákupu dalších zametacích strojů, a to dvou a momentálně probíhá veřejná zakázka na nákup těchto strojů.”
Listí se ovšem neuklízí všude. Radnice totiž myslí i na ježky, kteří hromádky listí potřebují k přezimování. Na tato místa upozorňují cedule s nápisem Spinkají tu ježci.
---
Týdenní kontrolně-bezpečnostní akce zaměřená na dodržování přepravních podmínek ve vozech ostravské MHD. Zapojeno je do ní 38 asistentů přepravy Dopravního podniku Ostrava a 46 strážníků Městské policie Ostrava. Kontroly budou probíhat ve vytipovaných úsecích a linkách, kde cestující nejčastěji jezdí na černo.
Ostravští strážníci vyrážejí na kontroly bezdomoveckých osad. Zjišťují zdravotní stav lidí bez domova a podávají informace o tom, kam si mohou zajít pro pomoc.
---
Pěchotní srub u Milostovic na Opavsku je součástí hraničního opevnění, které bylo budováno ve 30.letech minulého století. Do obnovy zchátralého objektu se před více než 20 lety pustli členové klubu vojenské historie. Objekt se jim podařilo také opatřit dobovými zbraněmi i vybavením. Zřejmě takto vypadal v době svého vzniku.
Pěchotní srub U Trigonometru v Milostovicích je součástí obranné linie, která měla chránit bezpečnost tehdejšího Československa. V době ohrožení Hitlerem ale pevnosti svému účelu neposloužily. Po Mnichovské dohodě a následném odstoupení hranic v roce 1938 museli vojáci pevnost opustit. Sloužili tady pouze týden.
Pavel Chráska, předseda, Klub vojenské historie Opava: „V roce 1945 objekt obsadila německá armáda a bránila tomu postupu osvobozujících jednotek.“
Po válce objekt chátral. V roce 1995 se jej ujmuli členové Klubu vojenské historie Opava. Díky sponzorům a příspěvkům z obecní pokladny jej postupně opravili a vybavili tak, jak asi mohl v době svého vzniku vypadat.
Pavel Chráska, předseda, Klub vojenské historie Opava: „Řada zbraní je funkčních, původních. Ale jsou nasbírány, dá se říci, z celé Evropy.“
Třeba tento protitankový kanon s těžkým kulometem objevili nadšenci pro vojenskou historii až v Norsku. Po důkladném rozebrání a repasování některých dílů byla zbraň osazena do střílny.
Pavel Chráska, předseda, Klub vojenské historie Opava: „Ovládal se asi takto: buď se mohl střelec dívat přes optický zaměřovač nebo využít stupnic odměru a náměru.“
Kanon tak mohl být používaný i během špatné viditelnosti – ve tmě nebo v mlze. Mozkem bunkru byla místnost telefonisty a velitele, které byly vedle sebe a propojené malým okýnkem. To aby měl velitel o přicházejících zprávách přehled.
Pavel Chráska, předseda, Klub vojenské historie Opava: „Zde se nacházíme v místnosti velitele objektu, který měl jako jediný vlastní lůžko. Ostatní vojáci se o něj museli dělit.“
Ve dvoupodlažním betonovém bunkru sloužilo 36 vojáků. Ovšem v suterénu jsou postele jen pro polovinu z nich. Místem se tady totiž neplýtvalo. A tak když část mužů byla ve službě, ta druhá mohla odpočívat. U ubikace je také toaleta a umývadla. K vidění jsou tady i funkční rozvody vody a vzduchotechniky.
Betonový pěchotní srub je v sezónně přístupný veřejnosti. Ještě před zimní pauzou se tady uskutečnila vzpomínková akce u příležitosti vzniku Československé republiky. Návštěvníci se sem budou moci opět podívat na jaře.
---
Naprosto nepochopitelně se zachoval otec malého dítěte v Havířově. Poté, co vystoupil i s kočárkem z vlaku, začal nouzovým kladivem rozbíjet okna odjíždějící soupravy. Hrozí mu za to vězení.
Policistům z oddělení Hlavního nádraží Ostrava byl v polovině října nahlášen případ poškozených skel vlaku. Při prohlížení videozáznamu z bezpečnostních kamer na nádraží v Havířově jen nevěřícně kroutili hlavami. Skla totiž porozbíjel jeden z pasažérů poté, co vystoupil z vlaku. V druhé ruce přitom držel rukojeť kočárku z dítětem.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Svým jednáním způsobil škodu, která zřejmě převyšuje 10 tisíc korun, tudíž se dopustil několika trestných činů - krádeže, poškozování cizí věci a výtržnictví."
Policisté také brzy zjistili, že pachatel skla rozbil kladívkem, které je určeno pro nouzové situace a bývá umístěno poblíž dveří ve vlaku. Policisté se s útoky vandalů potýkají často, ale tento útok překvapil i je.
Martin Kubátko, vedoucí Oddělení Hlavního nádraží Ostrava PČR: "Nejčastější formou tady toho vandalismu je v rámci skutků, které spadají pod železnici sprejerství, ať už na budovách nebo na vlakových soupravách."
Po zveřejnění videozáznamu a fotografií pachatele sdělovacími prostředky se muž sám ohlásil na policii a ke všemu se přiznal. Proč ale skla rozbil, zatím nikdo netuší. Jisté ale je, že mu hrozí 2 roky vězení. Případ budeme dále sledovat.
---
Nejméně odpadu v loňském roce vyprodukovali v Bukovci, Bocanovicích a Fulneku. Od zástupců kraje a Arniky, která soutěž organizuje, si představitelé vítězných obcí převzali ocenění Odpadový Oskar.
Spolek Arnika vyhlašoval Odpadové Oskary už poosmé. Společně se zástupci kraje oceňuje obce, které na skládky vyvážejí nejméně odpadu v přepočtu na obyvatele.
Milan Havel, Arnika, koordinátor soutěže Odpadový Oskar: “Oceňujeme ty, které mají nejnižší produkci zbytkového směsného komunálního odpadu. A děláme to proto, protože Česká republika má nadprůměrnou produkci zbytkového odpadu. Máme o 70 kg na obyvatele vyšší produkci, než je průměr EU.”
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MSK: “Každá taková soutěž motivuje a myslím si, že naše moderní společnost je často velmi neobratná v tom, jak nakládá se svými odpady. Máme jich pořád hodně a jsem rád, když tady máme obce, které to skutečně umí a trvale obsazují ta nejlepší místa.”
Mezi obcemi s více než 5 tisíc obyvateli Oskara získal Fulnek, kde se pokusí množství odpadu dále snižovat.
Radka Krištofová (Fulnek pro lidi), starostka Fulneku: “Já si myslím, že do budoucna město Fulnek se bude zabývat tím, aby nám klesala ta složka směsných komunálních odpadů, respektive budeme se také více zabývat předcházení vzniku odpadu.”
Ocenění za třetí místo získali v Písečné na Jablunkovsku. Tam lidi motivují finančně.
David Čmiel (Písečná pro život), starosta Písečné: “Ten je založen na tom, že když domácnost pečlivě tříd odpady, separuje a zároveň tvoří méně komunálního odpadu, tak může získat tzv. ekobody. Hodnotu ekobodu odečteme z poplatku za odpady.”
Výsledky obcí v Moravskoslezském kraji podle údajů za rok 2021
obce do 1000 obyvatel:
1) Bocanovice – 491 obyvatel – 53,1 kg/ob/rok
2) Heřmanice u Oder – 357 obyvatel – 82,7 kg/ob/rok
3) Hrčava – 247 obyvatel – 87,4 kg/ob/rok
obce od 1001 do 5000 obyvatel:
1) Bukovec – 1374 obyvatel – 86,3 kg/ob/rok
2) Rybí – 1258 obyvatel – 90,9 kg/ob/rok
3) Písečná – 1027 obyvatel – 95,7 kg/ob/rok
obce nad 5000 obyvatel:
1) Fulnek – 5561 obyvatel – 101,3 kg/ob/rok
2) Bystřice – 5373 obyvatel – 125,0 kg/ob/rok
3) Příbor – 8428 obyvatel – 131,9 kg/ob/rok
V Moravskoslezském kraji je řada dalších obcí s produkcí směsného odpadu pod 150 kg/ob/rok: Jablunkov (142,1 kg/ob/rok), Ropice (99,3 kg/ob/rok), Milíkov (103,2 kg/ob/rok), Střítež (107,2 kg/ob/rok), Neplachovice (118,5 kg/ob/rok), Chotěbuz (118,7 kg/ob/rok) a řada obcí do 1000 obyvatel.
---
4,9 procenta taková byla nezaměstnanost v MS kraji v říjnu. Práci na konci října nemělo 40.164 lidí. Loni ve stejném období bylo uchazečů o práci v kraji o 1833 méně. Údajů zveřejnil Úřad práce ČR.
Krnovská nemocnice nabízí zájemcům vyřazená, ale stále funkční, elektricky polohovatelná lůžka. Prodává je za symbolickou cenu – jeden tisíc korun. Nemocnice letos dokončila kompletní obměnu lůžkového fondu a k dispozici, proto má lůžka navíc.
---
Městys Litultovice na Opavsku se stal vzorem komunitní energetiky v České republice. Projekt Litultovic a společnosti ČEZ ocenil při své návštěvě i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Pilotní projekt energetického společenství Litultovice nabídne první praktické zkušenosti s komunitní energetikou v Česku. Elektřina, kterou tu vyrábí fotovoltaické panely o výkonu 7 kW umístěné na střeše školky, je k dispozici zdejší energetické komunitě. Do ní patří ještě budovy úřadu městyse, základní školy, tělocvičny, hasičské zbrojnice a pět rodinných domků. Ti všichni elektřinu v době přebytku čerpají přednostně před elektrickou energií z distribuční soustavy.
Jan Birgus, starosta Litultovic: „Když to vše dokončíme, tak bychom byli skutečně plnohodnotnou energetickou komunitou, která si je schopna sdílet elektřinu za výhodnou cenu tady v Litultovicích, poskytovat ji svým členům. A těm, co vyrábějí, umožnit prodej sousedům.“
Komunitní energetika je jednou z cest ze současné energetické krize.
Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr práce a sociálních věcí: „Je potřeba, aby se takové věci testovaly, abychom viděli v realitě provozu potenciální kapacity a jaká je spotřeba ve veřejných budovách a domácnostech. Takže takové pilotní projekty jsou potřeba, abychom poté dobře nastavili fungování komunitní energetiky.“
Litultovice se tak stanou vzorovým příkladem pro celé Česko.
Jiří Krist, předseda MAS Opavsko: „Máme náskok dvou let, ale už se na nás dotahují další komunity, a to je dobře.“
Cíl do budoucna je smělý - roce 2030 chce být opavský region na 40 procentech samovýroby elektrické energie.
---
Technické služby Ostrava-Jih se nezastaví. Celoročně se starají o úklid obvodu. Na jaře čistí komunikace po zimě, v létě sečou trávu, na podzim ořezávají stromy a keře a odklízejí spadané listí, což se děje právě teď. Loni sesbírali téměř 500 tun.
Pracovníci Technických služeb zahájili podzimní sběr spadaného listí. Na starost mají komunikace 3. a 4. tříd a zelené plochy v obvodu. LIstí se uklízí nejen strojově, ale také ručně. A to na nepřístupných místech. Tedy pod stromy a keři nebo kolem městského mobiliáře.
Jan Drevenka, řidič, TSOJ: Do té nádoby dva kubíky smetků. Kolikrát jedete tam a zpátky? Někdy dvě fůry, někdy 3. Jak jsou takové klacíky, tak to jde pomalu. To se ucpává ten stroj, takže se musí vyčistit a zase se jede."
Tomáš Grabovský, provozář, TSOJ: “Co se týče čištění ulic zametacími stroji, postupujeme podle harmonogramu předem stanoveného, kdy v první řadě se čistí, zametají ulice, na kterých je zvýšený pohyb chodců a pak ty boční méně frekventované ulice.”
TS pracují podle počasí. Pokud je slunečno a teplo jako dnes, mají prodloužené směny. A to až do 18 hodin.
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: “TS momentálně nyní mají bohužel jen dva zametací stroje, které proto musí být v obousměrném provozu a z tohoto důvodu jsme se rozhodli o nákupu dalších zametacích strojů, a to dvou a momentálně probíhá veřejná zakázka na nákup těchto strojů.”
Listí se ovšem neuklízí všude. Radnice totiž myslí i na ježky, kteří hromádky listí potřebují k přezimování. Na tato místa upozorňují cedule s nápisem Spinkají tu ježci.
---
Týdenní kontrolně-bezpečnostní akce zaměřená na dodržování přepravních podmínek ve vozech ostravské MHD. Zapojeno je do ní 38 asistentů přepravy Dopravního podniku Ostrava a 46 strážníků Městské policie Ostrava. Kontroly budou probíhat ve vytipovaných úsecích a linkách, kde cestující nejčastěji jezdí na černo.
Ostravští strážníci vyrážejí na kontroly bezdomoveckých osad. Zjišťují zdravotní stav lidí bez domova a podávají informace o tom, kam si mohou zajít pro pomoc.
---
Pěchotní srub u Milostovic na Opavsku je součástí hraničního opevnění, které bylo budováno ve 30.letech minulého století. Do obnovy zchátralého objektu se před více než 20 lety pustli členové klubu vojenské historie. Objekt se jim podařilo také opatřit dobovými zbraněmi i vybavením. Zřejmě takto vypadal v době svého vzniku.
Pěchotní srub U Trigonometru v Milostovicích je součástí obranné linie, která měla chránit bezpečnost tehdejšího Československa. V době ohrožení Hitlerem ale pevnosti svému účelu neposloužily. Po Mnichovské dohodě a následném odstoupení hranic v roce 1938 museli vojáci pevnost opustit. Sloužili tady pouze týden.
Pavel Chráska, předseda, Klub vojenské historie Opava: „V roce 1945 objekt obsadila německá armáda a bránila tomu postupu osvobozujících jednotek.“
Po válce objekt chátral. V roce 1995 se jej ujmuli členové Klubu vojenské historie Opava. Díky sponzorům a příspěvkům z obecní pokladny jej postupně opravili a vybavili tak, jak asi mohl v době svého vzniku vypadat.
Pavel Chráska, předseda, Klub vojenské historie Opava: „Řada zbraní je funkčních, původních. Ale jsou nasbírány, dá se říci, z celé Evropy.“
Třeba tento protitankový kanon s těžkým kulometem objevili nadšenci pro vojenskou historii až v Norsku. Po důkladném rozebrání a repasování některých dílů byla zbraň osazena do střílny.
Pavel Chráska, předseda, Klub vojenské historie Opava: „Ovládal se asi takto: buď se mohl střelec dívat přes optický zaměřovač nebo využít stupnic odměru a náměru.“
Kanon tak mohl být používaný i během špatné viditelnosti – ve tmě nebo v mlze. Mozkem bunkru byla místnost telefonisty a velitele, které byly vedle sebe a propojené malým okýnkem. To aby měl velitel o přicházejících zprávách přehled.
Pavel Chráska, předseda, Klub vojenské historie Opava: „Zde se nacházíme v místnosti velitele objektu, který měl jako jediný vlastní lůžko. Ostatní vojáci se o něj museli dělit.“
Ve dvoupodlažním betonovém bunkru sloužilo 36 vojáků. Ovšem v suterénu jsou postele jen pro polovinu z nich. Místem se tady totiž neplýtvalo. A tak když část mužů byla ve službě, ta druhá mohla odpočívat. U ubikace je také toaleta a umývadla. K vidění jsou tady i funkční rozvody vody a vzduchotechniky.
Betonový pěchotní srub je v sezónně přístupný veřejnosti. Ještě před zimní pauzou se tady uskutečnila vzpomínková akce u příležitosti vzniku Československé republiky. Návštěvníci se sem budou moci opět podívat na jaře.
---
