Malý elektrobus na vodíkový pohon zapůjčený na dva týdny ze Slovenska testuje na trase mezi Havířovem a Ostravou dopravce ČSAD Havířov. Na běžné lince ověřuje dojezd autobusu na vodík a také čistě na baterie. Moravskoslezský kraj už mezitím vypsal soutěž na dodavatele většího počtu vodíkových autobusů pro příměstskou dopravu.
Jakub Vyvial, ředitel osobní přepravy ČSAD: “Jde o test, který nám prokáže schopnost tohoto paliva fungovat v běžném provozu, jeho reálnou spotřebu, vytíženost, jestli jsme schopni ujet dostatečný počet kilometrů na natankování. Následně data vyhodnotíme společně s krajem, jakožto objednavatelem dopravy, který má ambice do budoucna rozšířit vodíkový pohon do příměstské dopravy.”
Martin Kuš, řidič: "Je to živé, člověk na to šlápne a jede to svižně. Necuká to. Pozitivní dojem mám. Hlavně, že jestli to tady naplním za deset minut, tak nemusím nikde stát čtyři hodiny, než se mi to nabije.”
Plnit takto každý den autobusy dovezeným vodíkem by ale bylo ekonomicky náročné.
Jakub Vyvial, ředitel osobní přepravy ČSAD: "V momentě, kdy bude poptávka, bude i nabídka. V té první fázi by to mělo být tak, že by vznikly plnicí stanice v Ostravě na Hranečníku, druhá by mohla vzniknout v Havířově. Do budoucna se počítá s využitím buďto zbytných plynů ze šachet, případně přeměnou zemního plynu, nebo dalších odpadních látek z výrobních firem.”
Zcela bezemisní dopravu podporuje i radnice.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “V případě, že jede jen na vodík, tak z něho odkapává jen voda. Jinak tento konkrétní autobus dokáže i přes sto kilometrů ujet pouze na elektrickou energii z baterií, tuto energii si vyrábí rekuperací při jízdě. Je to skvělé a Havířov je opět na špici.”
Kraj už vyhlásil veřejnou zakázku na dopravní obslužnost na trase Ostrava - Havířov - Karviná na deset autobusů s vodíkovým pohonem. 85 procent pořizovacích nákladů by bylo hrazeno z EU. Provoz by měl být zahájen nejpozději do roku 2025.
---
Na Ostravsku se celníci zabývají nepříliš obvyklým případem. Vypátrali totiž nelegální preparátorskou dílnu, kde tři muži vycpávali i kriticky ohrožené živočichy. Vyšetřování už si převzali kriminalisté.
Na záběrech, které celníci pořídili při jedné z domovních prohlídek na Ostravsku, je vidět hlavní preparátorská dílna. V barelech v okolí kůlny se namáčejí kožešiny nejrůznějších zvířat i samotná vyvržená zvířata. Spousta dalších kožešin už je vysušená a připravená k použití, všude jsou hromady paroží, forem na napínání kůží a dalšího preparátorského materiálu.
Martina Kaňková, mluvčí Generálního ředitelství cel: "Z celkového zajištěného množství bylo 131 exemplářů chráněno podle zákona o ochraně přírody a jsou zařazeny na seznam zvláště chráněných druhů. Některé uhynulé exempláře jsou zařazeny na seznamu CITES a patří tak mezi nejvíce ohrožené druhy, se kterými je mezinárodní obchod zakázán či omezen a kontrolován."
Mezi hotovými preparovanými zvířaty tak byl například medvěd hnědý, rys ostrovid, jestřáb či sova, ale celníci našli i krajtu nebo leguána. Případ si převzali krajští vyšetřovatelé. Celkem bylo nalezeno 247 uhynulých exemplářů a 105 druhů živočichů v různém stádiu zpracování.
Pavla Jiroušková, mluvčí PČR MS kraje: "Policejní komisařka oddělení hospodářské kriminality Městského ředitelství PČR Ostrava zahájila trestní stíhání dvou mužů ve věku 57 a 68 let a to z přečinu neoprávněného nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami a z přečinu neoprávněného podnikání."
Hlavní podezřelý byl v roce 2019 za stejnou trestnou činnost odsouzen k tříleté podmínce, takže mu přibylo i maření úředního rozhodnutí. Mužům hrozí 3 roky vězení.
---
Zprávy krátké 8. 12. 2022, 17.00 - 3
Nemocnice z Moravskoslezského kraje zabodovaly v celostátní anketě Nemocnice ČR 2022. Fakultní nemocnice Ostrava a Nemocnice Havířovi získaly první místo v kategoriích Online komunikace, Fakultní nemocnice pak také první místo v kategorii Nemocnice pro život. Další první místo míří do Karvinské hornické nemocnice, ta uspěla v kategorii Bezpečnost a spokojenost hospitalizovaných pacientů.
Klokan Dobby, který minulý týden zmizel z výběhu vřesinského Skalka Family Parku, byl možná ukraden. Jako jednu z verzí to vyšetřuje policie. Zaměstnanci parku totiž při kontrole výběhu nenašli díru a je nepravděpodobné, že by zvíře přeskočilo dva metry vysoké oplocení.
---
Zase o něco jednodušší přístup k informacím na internetu mají nevidomí z chráněného bydlení ve Vlaštovičkách. Díky speciálnímu zařízení, které se připojuje k počítači, si mohou na tvz. braillskému řádku přečíst hmatem text z obrazovky.
Počítač a internet. Důležité spojení se světem. K informacím se teď mohou dostat také lidé, kteří mají potíže se zrakem. A to díky speciálním programům a aplikacím. Klienti Chráněného bydlení ve Vlaštovičkách, které provozuje opavská Charita, mají nově k dispozici tvz. braillský řádek. Díky tomuto zařízení, které se připojí k počítači, mohou nevidomí či zrakově postižení hmatem přečíst informace z internetu.
Jakub, Chráněné bydlení Charita Opava, Vlaštovičky: „Otevřel jsem si stránku a ta se mi zobrazila v braillově písmu. Můžu si přečíst, co na ní je.“
Robin, klient, Charita Opava: „Používám jej, kddyž si chci najít zprávy na nějakém serveru.“
Orientaci na jednotlivých webových stránkách usnadňuje hlasový syntezátor, který napovídá, jak se na nich pohybovat.
Speciální programy a aplikace se daří získávat díky nejrůznějším grantům, které vypisují organizace i firmy. Nadace Leontýnka věnovala aktualizovanou verzi čtecího programu.
Václav Burda, instruktor práce s počítačem, Charita Opava: „Je zde zlepšena čtivost webových stránek nebo různých aplikací. U starší verze nebyly některé prvky na webové přístupné.“
Pro lidi nevidomé je to jediná možnost, jak internet aktivně používat.
Zuzana Janků, ved. chráněného bydlení pro zrakově postižené, Charita Opava, Vlaštovičky: „Máme tady hlavní počítačovou učebnu, ve které se klient učí s těmito programy a kompenzačním i pomůckami pracovat.“
Program, který převádí psaný text do mluvené řeči, používají už řadu let také maséři ve wellness centru, které je chráněným pracovištěm.
Pavel Veverka, vedoucí wellness centra, Charita Opava: „Zaměstnanci, kteří nevidí, nebo jsou slabozrací, tak jej využívají k objednávkám zákazníků, provedení platby jak v hotovosti tak přes platební terminál.“
Díky tomu mohou nevidomí nebo lidé s těžkým zrakovým postižením pracovat sami, bez jakékoliv asistence dalšího člověka.
---
Zprávy krátké 8. 12. 2022, 17.00 - 4
Ve vazbě skončil devětadvacetiletý muž, který se v Karviné pokusil vloupat do jedné z tamních prodejen. Pro vypáčení vstupních dveří použil krumpáč, ale dovnitř se mu nepodařilo dostat, navíc ho na místě zadrželi policisté. Pak vyšlo najevo, že vykradl i prodejnu a restauraci.
Za 2 týdny bude hotová první polovina estakády v Ostravě-Vítkovicích a budou po ní jezdit auta. Oznámilo to Ředitelství silnic a dálnic. Po otevření mostu směrem na Zábřeh a Porubu se dělníci přesunou do protisměru, kde začne likvidace jižní části estakády.
---
Telka Cihelka – tak se jmenuje školní žákovská televize žáků ZŠ na Cihelní ulici v Bruntále. Každých 14 dní se schází početný štáb, ve kterém jsou moderátoři, kameramani a střihači. Plánují události, které jsou 1x měsíčně obsahem jejich zpráviček.
Členové štábu se učí základům televizní tvorby pod dozorem zkušeného učitele.
Václav Severa, učitel ZŠ Cihelní: „Naše televize funguje už druhým rokem, ta myšlenka se do toho pustit, už byla dva roky zpátky, ale tím, že tady byl covid, tak jsme se do toho pustili až vlastně minulý rok.“
Školní televize monitoruje dění ve škole i události, kterých se žáci školy účastní v okolí.
Václav Severa, učitel ZŠ Cihelní: „Vidět je to na našem youtubovém kanálu a na našich webových stránkách školy v sekci „školní televize.“
Členové štábu, rozdělení podle svého zájmu, zažívají i první trému před kamerou i problémy s natáčením a střihem videí.
Darina Suchá, členka štábu: „Nejvíc se mi líbí to, že se dozvíme více informací.“
Tereza Hanáková, členka štábu: „Baví mě natáčení a chtěla bych to dělat do budoucna.“
Bohdana Šíbová, členka štábu: „Tak já tady u nás moderuji a občas i poskytnu nějaká videa do televize.“
Radim Kozůbek, člen štábu: „Tak já tady píšu scénáře, natáčím zprávičky a jednou za čas i něco natočím.“
Kateřina Šemberová, členka štábu: „Tak mě se tady líbí, že se nazasmějeme nad těmi slovy, když se zasekneme, jelikož některá slova jsou těžká.“
Kristýna Voltemárová, členka štábu: „Mě se na tom nejvíce líbí moderování a natáčení.“
Aktivitu žáků podporuje také vedení školy a dost možná některé členy školní televize uvidíme za pár let i mezi profesionály ve velkých televizích.
---
Podstatu Vánoc v jejich křesťanském původu vysvětluje dětem adventní program Muzea Novojičínska. Kromě informací si odtud malí návštěvníci odnášejí i vlastní výrobky, baňku a ozdobu z vosku.
Novojičínské muzeum už tradičně před Vánoci spustilo program pro školní děti s názvem Vánoce ve městě, věnuje se ale také lidovým zvykům na venkově a obecně křesťanskému původu svátků.
Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Přibližujeme dětem, proč vlastně ty Vánoce slavíme, co se stalo před více než dvěma tisíci lety, jaké události se udály v Betlémě, že se narodil Ježíšek, za jakých okolností, a že ten advent je takové čekání na to připomenutí si těchto velkých událostí.”
Vyprávění doprovází praktická část, například zdobení skleněných baněk nebo výroba ozdob z tradičního materiálu z vosku.
Lenka Juráčková, Muzeum Novojičínska: “Využijeme voskové pláty, které jsou barevné. Vykrajovátky na cukroví z nich vykrojíme dva stejné tvary.”
Vidět tu děti mohou i jak se dříve stloukalo máslo v máselnici.
Martin Mužný, Muzeum Novojičínska: “Dělávalo se ze smetany, to máslo většinou dělávaly malé děti ještě ráno před školou. Smetana musela být kvalitní, většinou se stloukávalo hodinu až dvě.”
děti ze ZŠ Tyršova:
“Hodně se mi povedl andílek z vosku, ten se mi hodně líbil.”
“Jak se dělalo to máslo.”
“Jak jsme zdobili perníčky to linecké cukroví.”
O tento předvánoční program v muzeu byl jako každý rok velký zájem, kapacita termínů ve dvou týdnech byla okamžitě naplněna.
---
Malý elektrobus na vodíkový pohon zapůjčený na dva týdny ze Slovenska testuje na trase mezi Havířovem a Ostravou dopravce ČSAD Havířov. Na běžné lince ověřuje dojezd autobusu na vodík a také čistě na baterie. Moravskoslezský kraj už mezitím vypsal soutěž na dodavatele většího počtu vodíkových autobusů pro příměstskou dopravu.
Jakub Vyvial, ředitel osobní přepravy ČSAD: “Jde o test, který nám prokáže schopnost tohoto paliva fungovat v běžném provozu, jeho reálnou spotřebu, vytíženost, jestli jsme schopni ujet dostatečný počet kilometrů na natankování. Následně data vyhodnotíme společně s krajem, jakožto objednavatelem dopravy, který má ambice do budoucna rozšířit vodíkový pohon do příměstské dopravy.”
Martin Kuš, řidič: "Je to živé, člověk na to šlápne a jede to svižně. Necuká to. Pozitivní dojem mám. Hlavně, že jestli to tady naplním za deset minut, tak nemusím nikde stát čtyři hodiny, než se mi to nabije.”
Plnit takto každý den autobusy dovezeným vodíkem by ale bylo ekonomicky náročné.
Jakub Vyvial, ředitel osobní přepravy ČSAD: "V momentě, kdy bude poptávka, bude i nabídka. V té první fázi by to mělo být tak, že by vznikly plnicí stanice v Ostravě na Hranečníku, druhá by mohla vzniknout v Havířově. Do budoucna se počítá s využitím buďto zbytných plynů ze šachet, případně přeměnou zemního plynu, nebo dalších odpadních látek z výrobních firem.”
Zcela bezemisní dopravu podporuje i radnice.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “V případě, že jede jen na vodík, tak z něho odkapává jen voda. Jinak tento konkrétní autobus dokáže i přes sto kilometrů ujet pouze na elektrickou energii z baterií, tuto energii si vyrábí rekuperací při jízdě. Je to skvělé a Havířov je opět na špici.”
Kraj už vyhlásil veřejnou zakázku na dopravní obslužnost na trase Ostrava - Havířov - Karviná na deset autobusů s vodíkovým pohonem. 85 procent pořizovacích nákladů by bylo hrazeno z EU. Provoz by měl být zahájen nejpozději do roku 2025.
---
Na Ostravsku se celníci zabývají nepříliš obvyklým případem. Vypátrali totiž nelegální preparátorskou dílnu, kde tři muži vycpávali i kriticky ohrožené živočichy. Vyšetřování už si převzali kriminalisté.
Na záběrech, které celníci pořídili při jedné z domovních prohlídek na Ostravsku, je vidět hlavní preparátorská dílna. V barelech v okolí kůlny se namáčejí kožešiny nejrůznějších zvířat i samotná vyvržená zvířata. Spousta dalších kožešin už je vysušená a připravená k použití, všude jsou hromady paroží, forem na napínání kůží a dalšího preparátorského materiálu.
Martina Kaňková, mluvčí Generálního ředitelství cel: "Z celkového zajištěného množství bylo 131 exemplářů chráněno podle zákona o ochraně přírody a jsou zařazeny na seznam zvláště chráněných druhů. Některé uhynulé exempláře jsou zařazeny na seznamu CITES a patří tak mezi nejvíce ohrožené druhy, se kterými je mezinárodní obchod zakázán či omezen a kontrolován."
Mezi hotovými preparovanými zvířaty tak byl například medvěd hnědý, rys ostrovid, jestřáb či sova, ale celníci našli i krajtu nebo leguána. Případ si převzali krajští vyšetřovatelé. Celkem bylo nalezeno 247 uhynulých exemplářů a 105 druhů živočichů v různém stádiu zpracování.
Pavla Jiroušková, mluvčí PČR MS kraje: "Policejní komisařka oddělení hospodářské kriminality Městského ředitelství PČR Ostrava zahájila trestní stíhání dvou mužů ve věku 57 a 68 let a to z přečinu neoprávněného nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami a z přečinu neoprávněného podnikání."
Hlavní podezřelý byl v roce 2019 za stejnou trestnou činnost odsouzen k tříleté podmínce, takže mu přibylo i maření úředního rozhodnutí. Mužům hrozí 3 roky vězení.
---
Zprávy krátké 8. 12. 2022, 17.00 - 3
Nemocnice z Moravskoslezského kraje zabodovaly v celostátní anketě Nemocnice ČR 2022. Fakultní nemocnice Ostrava a Nemocnice Havířovi získaly první místo v kategoriích Online komunikace, Fakultní nemocnice pak také první místo v kategorii Nemocnice pro život. Další první místo míří do Karvinské hornické nemocnice, ta uspěla v kategorii Bezpečnost a spokojenost hospitalizovaných pacientů.
Klokan Dobby, který minulý týden zmizel z výběhu vřesinského Skalka Family Parku, byl možná ukraden. Jako jednu z verzí to vyšetřuje policie. Zaměstnanci parku totiž při kontrole výběhu nenašli díru a je nepravděpodobné, že by zvíře přeskočilo dva metry vysoké oplocení.
---
Zase o něco jednodušší přístup k informacím na internetu mají nevidomí z chráněného bydlení ve Vlaštovičkách. Díky speciálnímu zařízení, které se připojuje k počítači, si mohou na tvz. braillskému řádku přečíst hmatem text z obrazovky.
Počítač a internet. Důležité spojení se světem. K informacím se teď mohou dostat také lidé, kteří mají potíže se zrakem. A to díky speciálním programům a aplikacím. Klienti Chráněného bydlení ve Vlaštovičkách, které provozuje opavská Charita, mají nově k dispozici tvz. braillský řádek. Díky tomuto zařízení, které se připojí k počítači, mohou nevidomí či zrakově postižení hmatem přečíst informace z internetu.
Jakub, Chráněné bydlení Charita Opava, Vlaštovičky: „Otevřel jsem si stránku a ta se mi zobrazila v braillově písmu. Můžu si přečíst, co na ní je.“
Robin, klient, Charita Opava: „Používám jej, kddyž si chci najít zprávy na nějakém serveru.“
Orientaci na jednotlivých webových stránkách usnadňuje hlasový syntezátor, který napovídá, jak se na nich pohybovat.
Speciální programy a aplikace se daří získávat díky nejrůznějším grantům, které vypisují organizace i firmy. Nadace Leontýnka věnovala aktualizovanou verzi čtecího programu.
Václav Burda, instruktor práce s počítačem, Charita Opava: „Je zde zlepšena čtivost webových stránek nebo různých aplikací. U starší verze nebyly některé prvky na webové přístupné.“
Pro lidi nevidomé je to jediná možnost, jak internet aktivně používat.
Zuzana Janků, ved. chráněného bydlení pro zrakově postižené, Charita Opava, Vlaštovičky: „Máme tady hlavní počítačovou učebnu, ve které se klient učí s těmito programy a kompenzačním i pomůckami pracovat.“
Program, který převádí psaný text do mluvené řeči, používají už řadu let také maséři ve wellness centru, které je chráněným pracovištěm.
Pavel Veverka, vedoucí wellness centra, Charita Opava: „Zaměstnanci, kteří nevidí, nebo jsou slabozrací, tak jej využívají k objednávkám zákazníků, provedení platby jak v hotovosti tak přes platební terminál.“
Díky tomu mohou nevidomí nebo lidé s těžkým zrakovým postižením pracovat sami, bez jakékoliv asistence dalšího člověka.
---
Zprávy krátké 8. 12. 2022, 17.00 - 4
Ve vazbě skončil devětadvacetiletý muž, který se v Karviné pokusil vloupat do jedné z tamních prodejen. Pro vypáčení vstupních dveří použil krumpáč, ale dovnitř se mu nepodařilo dostat, navíc ho na místě zadrželi policisté. Pak vyšlo najevo, že vykradl i prodejnu a restauraci.
Za 2 týdny bude hotová první polovina estakády v Ostravě-Vítkovicích a budou po ní jezdit auta. Oznámilo to Ředitelství silnic a dálnic. Po otevření mostu směrem na Zábřeh a Porubu se dělníci přesunou do protisměru, kde začne likvidace jižní části estakády.
---
Telka Cihelka – tak se jmenuje školní žákovská televize žáků ZŠ na Cihelní ulici v Bruntále. Každých 14 dní se schází početný štáb, ve kterém jsou moderátoři, kameramani a střihači. Plánují události, které jsou 1x měsíčně obsahem jejich zpráviček.
Členové štábu se učí základům televizní tvorby pod dozorem zkušeného učitele.
Václav Severa, učitel ZŠ Cihelní: „Naše televize funguje už druhým rokem, ta myšlenka se do toho pustit, už byla dva roky zpátky, ale tím, že tady byl covid, tak jsme se do toho pustili až vlastně minulý rok.“
Školní televize monitoruje dění ve škole i události, kterých se žáci školy účastní v okolí.
Václav Severa, učitel ZŠ Cihelní: „Vidět je to na našem youtubovém kanálu a na našich webových stránkách školy v sekci „školní televize.“
Členové štábu, rozdělení podle svého zájmu, zažívají i první trému před kamerou i problémy s natáčením a střihem videí.
Darina Suchá, členka štábu: „Nejvíc se mi líbí to, že se dozvíme více informací.“
Tereza Hanáková, členka štábu: „Baví mě natáčení a chtěla bych to dělat do budoucna.“
Bohdana Šíbová, členka štábu: „Tak já tady u nás moderuji a občas i poskytnu nějaká videa do televize.“
Radim Kozůbek, člen štábu: „Tak já tady píšu scénáře, natáčím zprávičky a jednou za čas i něco natočím.“
Kateřina Šemberová, členka štábu: „Tak mě se tady líbí, že se nazasmějeme nad těmi slovy, když se zasekneme, jelikož některá slova jsou těžká.“
Kristýna Voltemárová, členka štábu: „Mě se na tom nejvíce líbí moderování a natáčení.“
Aktivitu žáků podporuje také vedení školy a dost možná některé členy školní televize uvidíme za pár let i mezi profesionály ve velkých televizích.
---
Podstatu Vánoc v jejich křesťanském původu vysvětluje dětem adventní program Muzea Novojičínska. Kromě informací si odtud malí návštěvníci odnášejí i vlastní výrobky, baňku a ozdobu z vosku.
Novojičínské muzeum už tradičně před Vánoci spustilo program pro školní děti s názvem Vánoce ve městě, věnuje se ale také lidovým zvykům na venkově a obecně křesťanskému původu svátků.
Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Přibližujeme dětem, proč vlastně ty Vánoce slavíme, co se stalo před více než dvěma tisíci lety, jaké události se udály v Betlémě, že se narodil Ježíšek, za jakých okolností, a že ten advent je takové čekání na to připomenutí si těchto velkých událostí.”
Vyprávění doprovází praktická část, například zdobení skleněných baněk nebo výroba ozdob z tradičního materiálu z vosku.
Lenka Juráčková, Muzeum Novojičínska: “Využijeme voskové pláty, které jsou barevné. Vykrajovátky na cukroví z nich vykrojíme dva stejné tvary.”
Vidět tu děti mohou i jak se dříve stloukalo máslo v máselnici.
Martin Mužný, Muzeum Novojičínska: “Dělávalo se ze smetany, to máslo většinou dělávaly malé děti ještě ráno před školou. Smetana musela být kvalitní, většinou se stloukávalo hodinu až dvě.”
děti ze ZŠ Tyršova:
“Hodně se mi povedl andílek z vosku, ten se mi hodně líbil.”
“Jak se dělalo to máslo.”
“Jak jsme zdobili perníčky to linecké cukroví.”
O tento předvánoční program v muzeu byl jako každý rok velký zájem, kapacita termínů ve dvou týdnech byla okamžitě naplněna.
---
