Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Regionální zprávy POLAR

Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • Trhavina poslala k zemi další těžní věž
  • Moravskoslezská rada studentů chce vylepšit náš kraj
  • Frýdek-Místek řeší bezpečnost chodců na Bruzovské ulici
  • Ostrava chce vychovávat školáky k lásce k přírodě
  • Okresní přebory škol v Obřím slalomu a snowboardu

Trhavina poslala k zemi další těžní věž

Z horizontu hornického regionu zmizela další dominanta. Tentokrát byla odstřelena 75 metrů vysoká skipová věž někdejšího Dolu Staříč na Frýdecko-Místecku. Podívat se událost přišlo několik stovek lidí, včetně bývalých zaměstnanců.

Ivan Šimek, DIAMO, závodní dolu: "Trhací práce proběhla dle plánu, nevznikly žádné škody a všechno bylo v pořádku."

Pater Šobíšek, střelmistr: "Úplně přesně to nespadlo tam, kam mělo. Mělo to spadnout asi o 25 stupňů z našeho pohledu doprava na levé straně. Ta konstrukce byla, dalo by se říct, že byla odlehčená."

Výjimečnou událost si nenechali ujít bývalí horníci ani lidé, kteří na šachtě přímo nepracovali.

Jan Lednický, návštěvník akce: "Přišel jsem se podívat na odstřel dominanty Dolu Paskov. V rámci toho, že jsem se ve svém zaměstnání setkal se spoustou kolegů, kteří tu pracovali, když jsem pracoval na dole ČSM, tak spoustu lidí bylo tady z Paskova, takže jsem se přišel podívat. Mám to blízko, vidím to z domu. Tak jsem se symbolicky přišel podívat a trochu ten dres code třeba udržet. Tak jsme sebrali fáračky a vyrazili jsme."

Daniel Koma, bývalý horník: "Protože tady odstřelují ten skip a ty klece a to všechno už je dole, tak jsem se na to přišel podívat. No, od roku 70 jsem tady pracoval , razil překopy."

Zdeněk Hrůzek, DIAMO, náměstek ředitele: "Potřebovali jsme k tomu, aby ta věž spadla na správné místo, zhruba čtrnáct set vývrtů. Do těch bylo potřeba zhruba 140 kilogramů trhaviny, a to vlastní navrtání. Ty práce trvaly, pokud si vzpomínám, v řádu dnů."

V areálu bývalého dolu budou dále probíhat likvidační práce a ve finále se bude z podzemí těžit důlní plyn pro energetické využití.

---
BUDOUCNOST AREÁLU DOLU STAŘÍČ II

V tématu likvidace dolu Staříč ještě pokračujeme. Práce budou rozděleny do několika etap. V první fázi se budou odstraňovat objekty v bezpečnostních pásmech jam. Dál se řeší také způsob těžby a využití důlního plynu.

Rostislav Dudáš, ředitel odštěpného závodu Karviná, DIAMO: „Můžeme říct, že někdy kolem roku 2030 by měla být zakončena likvidace. Následné využití komunikujeme samozřejmě s obcí, se SIRSem (Státní investiční a rozvojová společnost). A uvidíme, k čemu dalšímu ten areál bude sloužit. Naše činnost tady by měla sloužit k těžbě plynu. A také vzpomínkovým a vzdělávacím akcím tady kousek, kde je umístěna cvičná štola.“

---

Moravskoslezská rada studentů chce vylepšit náš kraj

Zastupitelstvo Krajského úřadu MS kraje se stalo dějištěm zasedání MS rady studentů. O čem jednali a jaké problémy řeší dlouhodobě, to vám prozradí následující reportáž.

Moravskoslezská rada studentů je vlastně mládežnický krajský parlament, který zasedá a řeší, jak zlepšit náš kraj a jak zlepšit studentské prostředí.

Adam Procházka, předseda MS rady studentů: "Ostatně to je i dneska na programu. Máme tady přednášky třeba o talent managementu, o akademii. Díky tomu můžeme a následně řešíme třeba i věci v našich nějakých výborech, pracovních skupinkách, které budeme představovat pak lidem z kraje, kteří tady budou celou dobu přítomní."

Pojďme k nějakému konkrétnímu příkladu, který jste třeba řešili minule a podařilo se ho posunout.

Adam Procházka, předseda MS rady studentů: "Tak my jsme řešili třeba různé projekty, které tady chceme zorganizovat ze začátku, protože zatím nemáme takovou moc řešit vyloženě třeba nějaké legislativní změny nebo něco podobného. Řešili jsme zejména projekty. Zorganizovali jsme například debatní turnaj. Teď plánujeme udělat velkou přednáškovou konferenci, která se koná shodou okolností za měsíc, kdy budou různí hosté. Následně tam uděláme i zasedání předsedů krajských parlamentů a dále máme na programu třeba různé simulace, které budou za dva měsíce."

Například na programu této rady byly i vstupy nejrůznějších odborníků.

Ivana Češková, lektorka: "Já myslím, že je strašně fajn, že se studenti angažují a aktivizují v tom smyslu, aby ovlivňovali, co se děje kolem nich, a tím pádem svoji budoucnost."

O čem bude ta vaše dnešní přednáška?

Ivana Češková, lektorka: "To si myslím, že to nebude až tak přednáška. Bude to spíš upoutávka na to, jak je fajn rozvíjet své dovednosti, své talenty. O tom, že každý nějaké talenty má a že je dobré si je co nejdřív uvědomit a pak je rozvíjet. A že k tomu jsou nástroje i finanční, jak tomu pomoct. A že by byla škoda, kdyby ty talenty vlastně spaly a zůstávaly v šuplíku."

Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Rada studentů je z mého pohledu významným prvkem, protože přináší zase určitý pohled na současné dění v rámci regionu a i v rámci vzdělávání."

Jaké je to vaše dnešní sdělení Radě?

Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Moje sdělení je, aby přinášeli co nejlepší nápady, které pomohou našemu kraji."

Moravskoslezskou Radu studentů by měli brzy doplnit i vysokoškoláci.

---

Frýdek-Místek řeší bezpečnost chodců na Bruzovské ulici

Bruzovská ulice ve Frýdku-Místku je často místem dopravních nehod, někdy i s tragickými následky. Město na to proto reaguje: začaly přípravné práce na rekonstrukci světelného signalizačního zařízení křižovatky ulic Revoluční a Bruzovské.

Ve Frýdku-Místku se nachází několik míst, která jsou nebezpečná pro chodce. Patří k nim i Bruzovská ulice.

Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Můj pohled z hlediska bezpečnosti je ten, že tady chodí hodně rodičů s dětmi nebo dětí samostatně. Je tady několik mateřských škol, základních škol. Je tady také střední škola a nedaleko je nemocnice ve Frýdku-Místku. To znamená, že tady chodí spousta lidí na ošetření, starších lidí, imobilních lidí, a proto to vnímám jako velmi kritické místo. V několika posledních týdnech zde proběhlo několik dopravních nehod, jak na tomto přechodu, tak na přechodu pro chodce o 100 metrů výše, kde byla sražena také mladá holčička. Jde o to, že chceme tu dopravu ve městě zklidnit a jsou na to různé možné způsoby."

Prvním krokem je rekonstrukce semaforů na křižovatce ulic Gruzínské a Revoluční. Další kroky budou následovat.

Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "My na těch místech obecně hledáme bezpečnostní opatření, na které musí odpovědět dopravní inženýři a musí je schválit dopravní policie tady na Bruozvské. Už delší dobu řešíme zřízení dalšího ostrůvku na tom spodním přechodu. Plus jsme samozřejmě se ptali i na další opatření. Řešili jsme poměrně dlouho majetkoprávní vztahy, protože ta cesta není městská. Nicméně to už máme vyřešeno. Financujeme projekt a první bezpečnostní opatření, které kde vznikne, je ten středový ostrůvek, který bude dostatečně označený a umožní to, aby se chodec mohl v polovině toho přechodu zastavit, znovu se rozhlédnout a bude to zcela jistě bezpečnější."

Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Těch způsobů je několik. Já bych to nechal asi na nějakých dopravních inženýrech a dopravních expertech. Jestli to bude radar, nebo to bude ostrůvek, nebo nějaká zpomalovací zařízení, těžko říct, ale důležité je tu situaci zklidnit. Vidíte za námi, že to je fakt velice frekventovaná silnice a je potřeba tu dopravu ve městě zklidnit ."

Dalším možným řešením je radar.

Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Aby radar působil preventivně, musí být viditelně označen , a to už na začátku nějakého měření, tak i samotný radar by měl být označen takovým způsobem, aby každý řidič si toho všiml zavčasu a tu rychlost snížil."

Náklady na rekonstrukci činí 14,5 milionu korun a město na ni obdrželo dotaci. Město také zmodernizovalo signalizační zařízení na dalších velkých řízených křižovatkách ulic Opletala a Hálkově a Beskydské a Pod Puklí.

---

Ostrava chce vychovávat školáky k lásce k přírodě

Ostrava v posledních letech pracuje nejen na své pověsti zeleného města, ale snaží se vzdělávat také děti a mládež k lásce k přírodě. Do nejrůznějších projektů jsou zapojeny i městské společnosti jako je OZO, městské lesy nebo ZOO.

Ostravě se podařilo významně zlepšit životní prostředí. Začalo to ovzduším, které je dnes už na podobné úrovni jako v jiných velkých městech. Pokračuje výsadba a důkladná péče o zeleň a město také realizuje stavby s důrazem na zeleno-modrou infrastrukturu. Město se ale zaměřuje i na environmentální vzdělávání, které je nově zpracováno v koncepci na příštích deset let.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Ostravské školky a školy v rámci environmentální výchovy mohou navštěvovat jednotlivá zařízení, která je vytáhnou z toho běžného prostředí, z těch tříd."

Kvalitní program pro školáky nabízí například Ostravské městské lesy, které se zaměřují nejen na děti a mládež, ale mají program i pro seniory.

Pavel Kotala, pedagog lesní školy Ostrava: "Vždycky máme sraz někde na kraji lesa na začátku, nebo děti docházejí přímo sem. Dvě třetiny trávíme v přírodě a třetinu potom na svačinu a nějaký oddech na zahradě."

Na environmentální vzdělávání se zaměřují i další městské firmy.

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: "Chceme, aby dospělí byli ovlivňováni prostřednictvím dětí a aby přece jen to chování vůči přírodě, vůči životnímu prostředí, bylo zlepšováno."

Koncepce environmentálního vzdělávání nezapomíná ani na pedagogy prostřednictvím seminářů, přednášek a zapojení do mezinárodních programů. Dokument se snaží o propojení aktivit škol, univerzit, neziskového sektoru, městských organizací i podnikatelské sféry. 

---

Okresní přebory škol v Obřím slalomu a snowboardu

Největší zimní akcí ve skiareálu v Andělské Hoře jsou každoročně zimní přebory škol okresu Bruntál. Letos proběhly již podeváté a byly dokladem oblíbenosti lyžování v podhorských školách.

Krásné téměř jarní počasí přilákalo na sjezdovky Annabergu více než 250 mladých lyžařů. Na závodech se setkali také pedagogové, kteří vedu děti ke sportu, zástupci vedení škol i obcí.

Radek Zatloukal (Prozměnu), místostarosta Bruntálu: „Velké poděkování organizátorům tohoto závodu. Město Bruntál tento závod finančně podpořilo, tak jako ostatní sport ve městě a okolí. Přeji všem, aby se jim podařilo zajet tak, jak si přejí, aby měli umístění co nejlepší a hlavně aby tento závod proběhl bez zranění.“

Petr Drápala, hlavní rozhodčí: „Na Annabergu se bude závodit v obřím slalomu, který jsem postavil. Je to už taková tradice, jede se 9. ročník. Na lyžích jdou obřák a ten obřák potom budou sjíždět i snowboarďáci.“

Dominik Beza, ředitel závodu: „Doufáme, že nám vydrží dneska pista, která je údajně jedna z nejkvalitnějších tady široko daleko ve všech areálech. Závodníci dnešního závodu jdou vesměs všechno z okresu Bruntál, z okolních škol. Jedna z našich partnerských škol je soukromá škola Amos a Petr Novotný nám sem vozí zhruba nějakých 35 dětí. Další partnerská škola je tady místní z Andělské Hory, kterou se snažíme podporovat co nejvíce.“

Celé přebory zahájil obří slalom jednotlivých školních výprav, dle věkových kategorií.

Karel Toman, vedoucí výpravy, Rýmařov: "Přijeli jsme ze základní školy Rýmařov, Jelínkova 1. Máme 19závodníků- Je to počet, za který jsme v dnešní době docela rádi. Máme jezdce na lyžích a na snowboardu, dokonce i 2 závodnice startují obojživelně, to znamená s lyžema i snowboardem. Moc se těšíme, děti jsou rády, že ty závody vyšly, co se týká sněhových podmínek, dokonce mají i tu boční trať, na které se můžou rozjezdit. Takže letošní ročník i s tím sluníčkem vypadá báječně.“

Vedle nejmladších závodníků kategorie předžáků a přípravek byly k vidění také špičkové výkony zkušených mladších a starších žáků. Bylo jasně znát, že někteří závodníci se inspirovali také nedávnými olympijskými hrami a výkony profesionálů.

Adam Lašák: „Jsem z Rýmařova a soutěžím ve velkém slalomu. Závodím 3 toky:

Julie Zieglerová: „Jsem z Rýmařova a jezdím už 4 roky. Závodím ve snowboardingu.“

Šárka Hetmánková: „Je to prostě dobrý pocit, jsem ze školy Amos a loni jsem vyhrála 2. místo.“

Gabriela Bešíková: „Jsem ze 4A a jsem ze školy Amos, jelo se mi dneska fakt moc dobře, je to hezky postavené.“

Anna Herodesová: „Jsem ze základní školy Jesenická 10 a jelo se mi dobře.“

Jakub Šimko: „Z Malé Morávky jsem, jelo se mi dobře.“

Kája Matějková: „Já závodím za jedničku a jelo se mi skvěle.“

Zoe Kotyzová: „Já závodím za jedničku a jelo se mi dneska moc dobře. Myslím si, že se nijak moc neumístím, ale dobrá zkušenost.“

Na závody obřího slalomu pak navázaly závody snowboardistů s neméně kvalitními výkony.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Regionální zprávy POLAR
12. března 2026, 17:00

Trhavina poslala k zemi další těžní věž

Z horizontu hornického regionu zmizela další dominanta. Tentokrát byla odstřelena 75 metrů vysoká skipová věž někdejšího Dolu Staříč na Frýdecko-Místecku. Podívat se událost přišlo několik stovek lidí, včetně bývalých zaměstnanců.

Ivan Šimek, DIAMO, závodní dolu: "Trhací práce proběhla dle plánu, nevznikly žádné škody a všechno bylo v pořádku."

Pater Šobíšek, střelmistr: "Úplně přesně to nespadlo tam, kam mělo. Mělo to spadnout asi o 25 stupňů z našeho pohledu doprava na levé straně. Ta konstrukce byla, dalo by se říct, že byla odlehčená."

Výjimečnou událost si nenechali ujít bývalí horníci ani lidé, kteří na šachtě přímo nepracovali.

Jan Lednický, návštěvník akce: "Přišel jsem se podívat na odstřel dominanty Dolu Paskov. V rámci toho, že jsem se ve svém zaměstnání setkal se spoustou kolegů, kteří tu pracovali, když jsem pracoval na dole ČSM, tak spoustu lidí bylo tady z Paskova, takže jsem se přišel podívat. Mám to blízko, vidím to z domu. Tak jsem se symbolicky přišel podívat a trochu ten dres code třeba udržet. Tak jsme sebrali fáračky a vyrazili jsme."

Daniel Koma, bývalý horník: "Protože tady odstřelují ten skip a ty klece a to všechno už je dole, tak jsem se na to přišel podívat. No, od roku 70 jsem tady pracoval , razil překopy."

Zdeněk Hrůzek, DIAMO, náměstek ředitele: "Potřebovali jsme k tomu, aby ta věž spadla na správné místo, zhruba čtrnáct set vývrtů. Do těch bylo potřeba zhruba 140 kilogramů trhaviny, a to vlastní navrtání. Ty práce trvaly, pokud si vzpomínám, v řádu dnů."

V areálu bývalého dolu budou dále probíhat likvidační práce a ve finále se bude z podzemí těžit důlní plyn pro energetické využití.

---
BUDOUCNOST AREÁLU DOLU STAŘÍČ II

V tématu likvidace dolu Staříč ještě pokračujeme. Práce budou rozděleny do několika etap. V první fázi se budou odstraňovat objekty v bezpečnostních pásmech jam. Dál se řeší také způsob těžby a využití důlního plynu.

Rostislav Dudáš, ředitel odštěpného závodu Karviná, DIAMO: „Můžeme říct, že někdy kolem roku 2030 by měla být zakončena likvidace. Následné využití komunikujeme samozřejmě s obcí, se SIRSem (Státní investiční a rozvojová společnost). A uvidíme, k čemu dalšímu ten areál bude sloužit. Naše činnost tady by měla sloužit k těžbě plynu. A také vzpomínkovým a vzdělávacím akcím tady kousek, kde je umístěna cvičná štola.“

---

Moravskoslezská rada studentů chce vylepšit náš kraj

Zastupitelstvo Krajského úřadu MS kraje se stalo dějištěm zasedání MS rady studentů. O čem jednali a jaké problémy řeší dlouhodobě, to vám prozradí následující reportáž.

Moravskoslezská rada studentů je vlastně mládežnický krajský parlament, který zasedá a řeší, jak zlepšit náš kraj a jak zlepšit studentské prostředí.

Adam Procházka, předseda MS rady studentů: "Ostatně to je i dneska na programu. Máme tady přednášky třeba o talent managementu, o akademii. Díky tomu můžeme a následně řešíme třeba i věci v našich nějakých výborech, pracovních skupinkách, které budeme představovat pak lidem z kraje, kteří tady budou celou dobu přítomní."

Pojďme k nějakému konkrétnímu příkladu, který jste třeba řešili minule a podařilo se ho posunout.

Adam Procházka, předseda MS rady studentů: "Tak my jsme řešili třeba různé projekty, které tady chceme zorganizovat ze začátku, protože zatím nemáme takovou moc řešit vyloženě třeba nějaké legislativní změny nebo něco podobného. Řešili jsme zejména projekty. Zorganizovali jsme například debatní turnaj. Teď plánujeme udělat velkou přednáškovou konferenci, která se koná shodou okolností za měsíc, kdy budou různí hosté. Následně tam uděláme i zasedání předsedů krajských parlamentů a dále máme na programu třeba různé simulace, které budou za dva měsíce."

Například na programu této rady byly i vstupy nejrůznějších odborníků.

Ivana Češková, lektorka: "Já myslím, že je strašně fajn, že se studenti angažují a aktivizují v tom smyslu, aby ovlivňovali, co se děje kolem nich, a tím pádem svoji budoucnost."

O čem bude ta vaše dnešní přednáška?

Ivana Češková, lektorka: "To si myslím, že to nebude až tak přednáška. Bude to spíš upoutávka na to, jak je fajn rozvíjet své dovednosti, své talenty. O tom, že každý nějaké talenty má a že je dobré si je co nejdřív uvědomit a pak je rozvíjet. A že k tomu jsou nástroje i finanční, jak tomu pomoct. A že by byla škoda, kdyby ty talenty vlastně spaly a zůstávaly v šuplíku."

Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Rada studentů je z mého pohledu významným prvkem, protože přináší zase určitý pohled na současné dění v rámci regionu a i v rámci vzdělávání."

Jaké je to vaše dnešní sdělení Radě?

Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Moje sdělení je, aby přinášeli co nejlepší nápady, které pomohou našemu kraji."

Moravskoslezskou Radu studentů by měli brzy doplnit i vysokoškoláci.

---

Frýdek-Místek řeší bezpečnost chodců na Bruzovské ulici

Bruzovská ulice ve Frýdku-Místku je často místem dopravních nehod, někdy i s tragickými následky. Město na to proto reaguje: začaly přípravné práce na rekonstrukci světelného signalizačního zařízení křižovatky ulic Revoluční a Bruzovské.

Ve Frýdku-Místku se nachází několik míst, která jsou nebezpečná pro chodce. Patří k nim i Bruzovská ulice.

Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Můj pohled z hlediska bezpečnosti je ten, že tady chodí hodně rodičů s dětmi nebo dětí samostatně. Je tady několik mateřských škol, základních škol. Je tady také střední škola a nedaleko je nemocnice ve Frýdku-Místku. To znamená, že tady chodí spousta lidí na ošetření, starších lidí, imobilních lidí, a proto to vnímám jako velmi kritické místo. V několika posledních týdnech zde proběhlo několik dopravních nehod, jak na tomto přechodu, tak na přechodu pro chodce o 100 metrů výše, kde byla sražena také mladá holčička. Jde o to, že chceme tu dopravu ve městě zklidnit a jsou na to různé možné způsoby."

Prvním krokem je rekonstrukce semaforů na křižovatce ulic Gruzínské a Revoluční. Další kroky budou následovat.

Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "My na těch místech obecně hledáme bezpečnostní opatření, na které musí odpovědět dopravní inženýři a musí je schválit dopravní policie tady na Bruozvské. Už delší dobu řešíme zřízení dalšího ostrůvku na tom spodním přechodu. Plus jsme samozřejmě se ptali i na další opatření. Řešili jsme poměrně dlouho majetkoprávní vztahy, protože ta cesta není městská. Nicméně to už máme vyřešeno. Financujeme projekt a první bezpečnostní opatření, které kde vznikne, je ten středový ostrůvek, který bude dostatečně označený a umožní to, aby se chodec mohl v polovině toho přechodu zastavit, znovu se rozhlédnout a bude to zcela jistě bezpečnější."

Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Těch způsobů je několik. Já bych to nechal asi na nějakých dopravních inženýrech a dopravních expertech. Jestli to bude radar, nebo to bude ostrůvek, nebo nějaká zpomalovací zařízení, těžko říct, ale důležité je tu situaci zklidnit. Vidíte za námi, že to je fakt velice frekventovaná silnice a je potřeba tu dopravu ve městě zklidnit ."

Dalším možným řešením je radar.

Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Aby radar působil preventivně, musí být viditelně označen , a to už na začátku nějakého měření, tak i samotný radar by měl být označen takovým způsobem, aby každý řidič si toho všiml zavčasu a tu rychlost snížil."

Náklady na rekonstrukci činí 14,5 milionu korun a město na ni obdrželo dotaci. Město také zmodernizovalo signalizační zařízení na dalších velkých řízených křižovatkách ulic Opletala a Hálkově a Beskydské a Pod Puklí.

---

Ostrava chce vychovávat školáky k lásce k přírodě

Ostrava v posledních letech pracuje nejen na své pověsti zeleného města, ale snaží se vzdělávat také děti a mládež k lásce k přírodě. Do nejrůznějších projektů jsou zapojeny i městské společnosti jako je OZO, městské lesy nebo ZOO.

Ostravě se podařilo významně zlepšit životní prostředí. Začalo to ovzduším, které je dnes už na podobné úrovni jako v jiných velkých městech. Pokračuje výsadba a důkladná péče o zeleň a město také realizuje stavby s důrazem na zeleno-modrou infrastrukturu. Město se ale zaměřuje i na environmentální vzdělávání, které je nově zpracováno v koncepci na příštích deset let.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Ostravské školky a školy v rámci environmentální výchovy mohou navštěvovat jednotlivá zařízení, která je vytáhnou z toho běžného prostředí, z těch tříd."

Kvalitní program pro školáky nabízí například Ostravské městské lesy, které se zaměřují nejen na děti a mládež, ale mají program i pro seniory.

Pavel Kotala, pedagog lesní školy Ostrava: "Vždycky máme sraz někde na kraji lesa na začátku, nebo děti docházejí přímo sem. Dvě třetiny trávíme v přírodě a třetinu potom na svačinu a nějaký oddech na zahradě."

Na environmentální vzdělávání se zaměřují i další městské firmy.

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: "Chceme, aby dospělí byli ovlivňováni prostřednictvím dětí a aby přece jen to chování vůči přírodě, vůči životnímu prostředí, bylo zlepšováno."

Koncepce environmentálního vzdělávání nezapomíná ani na pedagogy prostřednictvím seminářů, přednášek a zapojení do mezinárodních programů. Dokument se snaží o propojení aktivit škol, univerzit, neziskového sektoru, městských organizací i podnikatelské sféry. 

---

Okresní přebory škol v Obřím slalomu a snowboardu

Největší zimní akcí ve skiareálu v Andělské Hoře jsou každoročně zimní přebory škol okresu Bruntál. Letos proběhly již podeváté a byly dokladem oblíbenosti lyžování v podhorských školách.

Krásné téměř jarní počasí přilákalo na sjezdovky Annabergu více než 250 mladých lyžařů. Na závodech se setkali také pedagogové, kteří vedu děti ke sportu, zástupci vedení škol i obcí.

Radek Zatloukal (Prozměnu), místostarosta Bruntálu: „Velké poděkování organizátorům tohoto závodu. Město Bruntál tento závod finančně podpořilo, tak jako ostatní sport ve městě a okolí. Přeji všem, aby se jim podařilo zajet tak, jak si přejí, aby měli umístění co nejlepší a hlavně aby tento závod proběhl bez zranění.“

Petr Drápala, hlavní rozhodčí: „Na Annabergu se bude závodit v obřím slalomu, který jsem postavil. Je to už taková tradice, jede se 9. ročník. Na lyžích jdou obřák a ten obřák potom budou sjíždět i snowboarďáci.“

Dominik Beza, ředitel závodu: „Doufáme, že nám vydrží dneska pista, která je údajně jedna z nejkvalitnějších tady široko daleko ve všech areálech. Závodníci dnešního závodu jdou vesměs všechno z okresu Bruntál, z okolních škol. Jedna z našich partnerských škol je soukromá škola Amos a Petr Novotný nám sem vozí zhruba nějakých 35 dětí. Další partnerská škola je tady místní z Andělské Hory, kterou se snažíme podporovat co nejvíce.“

Celé přebory zahájil obří slalom jednotlivých školních výprav, dle věkových kategorií.

Karel Toman, vedoucí výpravy, Rýmařov: "Přijeli jsme ze základní školy Rýmařov, Jelínkova 1. Máme 19závodníků- Je to počet, za který jsme v dnešní době docela rádi. Máme jezdce na lyžích a na snowboardu, dokonce i 2 závodnice startují obojživelně, to znamená s lyžema i snowboardem. Moc se těšíme, děti jsou rády, že ty závody vyšly, co se týká sněhových podmínek, dokonce mají i tu boční trať, na které se můžou rozjezdit. Takže letošní ročník i s tím sluníčkem vypadá báječně.“

Vedle nejmladších závodníků kategorie předžáků a přípravek byly k vidění také špičkové výkony zkušených mladších a starších žáků. Bylo jasně znát, že někteří závodníci se inspirovali také nedávnými olympijskými hrami a výkony profesionálů.

Adam Lašák: „Jsem z Rýmařova a soutěžím ve velkém slalomu. Závodím 3 toky:

Julie Zieglerová: „Jsem z Rýmařova a jezdím už 4 roky. Závodím ve snowboardingu.“

Šárka Hetmánková: „Je to prostě dobrý pocit, jsem ze školy Amos a loni jsem vyhrála 2. místo.“

Gabriela Bešíková: „Jsem ze 4A a jsem ze školy Amos, jelo se mi dneska fakt moc dobře, je to hezky postavené.“

Anna Herodesová: „Jsem ze základní školy Jesenická 10 a jelo se mi dobře.“

Jakub Šimko: „Z Malé Morávky jsem, jelo se mi dobře.“

Kája Matějková: „Já závodím za jedničku a jelo se mi skvěle.“

Zoe Kotyzová: „Já závodím za jedničku a jelo se mi dneska moc dobře. Myslím si, že se nijak moc neumístím, ale dobrá zkušenost.“

Na závody obřího slalomu pak navázaly závody snowboardistů s neméně kvalitními výkony.

---

Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-polar-12-03-2026-17-00