Záchranná služba už vozí děti jinam. Ty, které přivedou rodiče, nemusí Nemocnice ve Frýdku-Místku přijmout. Dětské oddělení zavřené není, ale omezilo akutní péči. Do původního stavu se už zřejmě nevrátí. Pomoci by mohlo alespoň obnovení lékařské pohotovosti nebo příchod kvalitních pediatrů.
Vedení Nemocnice ve Frýdku-Místku a zástupci kraje informovali o aktuálním stavu na tamním dětském oddělení. Vyvrátili informace o tom, že oddělení je zavřené. Od dubna nefunguje pouze režim akutní péče.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "My jsme o tom rodiče informovali, já jsem prosil i prostřednictvím médií, aby tuto situaci pochopili, takže většina z nich tady volá dopředu, jestli mají jet k nám nebo jestli mají jet někde jinde. Tato komunikace probíhá. Samozřejmě se objeví i děti, které přijdou přímo na urgent. Pokud ten stav je takový, že přijdou triáží, tak je přijmeme a řešíme je tady u nás."
Lucie Hradečná, maminka hospitalizované holčičky: "My jsme přišli do nemocnice s tím, že dcera měla úraz. Upadla na chodník, udeřila se do hlavy. Nebylo jí dobře. Takže jsme přišli tady do frýdecké nemocnice na vyšetření. Příjem byl perfektní. Já si nemůžu stěžovat na nic. Pan doktor byl příjemný. S tím, že nás teda hospitalizovali a uvidíme, co bude dál. Je 24 hodin na pozorování v tuto chvíli."
Naproti tomu maminka z Palkovic měla u infekce trávícího traktu komplikaci s přijetím dítěte i do dalších tří nemocnic. Pomoci musela praktická lékařka.
Petra Kučová, maminka z Palkovic: "Řekli, že mají plný stav, takže nemůžou přijmout další dítě. A dovolala se až potom do Jičína, kde se s paní primářkou domluvily, že mi to dítě přijmou. Já jsem jela ráno do práce, z práce do Jičína, tam jsem byla s dítětem do půl deváté, než usnula, pak jsem jela domů za druhým dítětem, s tím jsem byla přes noc. Ráno jsem ji zavedla do školky, do práce a zase potom do Jičína za dítětem."
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Pro nás by byl velký problém, kdyby tady chodili všichni rodiče právě díky tomu, že není zajištěna ta LPS, abychom museli dělat triáž, jestli je ten pacient k přijetí nebo k hospitalizaci anebo není. To je zásadní. Toto má dělat praktický lékař, takže věříme, že se s nimi dohodneme."
Kraj i nemocnice s praktiky jedná, ale zajistit nepřetržitou službu Lékařské pohotovostní služby není jednoduché.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Musím říct, že paní doktorka Nováková, jako koordinátor byla vstřícná a zajistila ty pátky. Věřím, že postupně, když ne každý měsíc, tak se nám podaří vždycky navýšit jeden den. A pokud všechno dobře dopadne, tak někdy v říjnu bychom mohli jet na plnou LPS a tím pádem obnovu toho provozu."
Za měsíc a půl bylo z nemocnice přesměrováno jinam zhruba 7 desítek dětí. Hospitalizováno bylo v dubnu 85 dětí, z toho 13 na jednotce intenzivní péče.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Procentuálně je to pokles asi na 80 procent. To je právě to, že jsme odklonili rychlou záchrannou službu. Že jezdí do jiných zdravotnických zařízení. Nicméně tady třeba 15 převozů rychlé skončilo u nás v nemocnici. Dokonce byly převozy z jiné nemocnice k nám."
Nemocnice zároveň požádala město, aby nešířilo informace o tom, že dětské oddělení je zavřené. Město naopak hledá způsob, jak pomoci obnovit plné fungování oddělení a nemocnici dál podporuje.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Předali jsme kontakt na jednoho lékaře, který by rád oddělení posílil a zároveň jsem zopakoval informaci, že pokud nastoupí nový lékař, tak město je schopno nabídnout ubytování. Za sebe osobně budu stále opakovat to, že snahou města a věřím, že si snahou nemocnice a kraje by mělo být obnovení té péče do stavu 24 hodin denně 7 dnů v týdnu přítomnost pediatra, aby každý rodič, který do té nemocnice přijede, tak přesně věděl, co se s jeho dítětem bude dít. Včetně pohotovostní služby, kterou nemocnice nyní nezajišťuje v plném rozsahu a měli by ji zajišťovat pediatři."
Z nemocnice odešlo postupně sedm lékařů. Údajně kvůli obavám o další vzdělávání.
---
Možná jste si všimli, že pravidelné zkoušky varovných sirén, které se konaly každý měsíc, byly dočasně zrušeny. Důvodem jsou ukrajinští uprchlíci, pro které by jejich houkání mohlo být traumatizující. Sirény ale samozřejmě fungují a jsou připraveny nás varovat před každým nebezpečím.
Česká republika má propracovaný systém varování před mimořádnými událostmi, které ohrožují životy a zdraví obyvatel. Bohužel ale způsoby varování nejsou všude stejné a každá země si je řeší po svém. I proto byly nyní zrušeny pravidelné zkoušky sirén, které byly prováděny první středu v měsíci. Mohly by děsit Ukrajince.
Miloš Střelka, náměstek pro prevenci HZS MS kraje: "Varovné signály nejsou v Evropě a ve světě jednotné a tak by to mohlo vyvolat u těchto osob nějakou paniku."
Základ celého systému varování obyvatelstva jsou dálkově ovládané sirény, které mohou být použity lokálně, na ohroženém území a nebo i v celé zemi. Provádí se jednotným a jediným varovných signálem "všeobecná výstraha." Jde o kolísavý ton po dobu 140 sekund.
Miloš Střelka, náměstek pro prevenci HZS MS kraje: "Pokud se tento tón ozve, měli bychom vyhledat nejbližší budovu, jít dovnitř, vyjít do vyšších pater, protože nebezpečné látky jsou většinou těžší než vzduch."
Další signály sirén jsou určeny profesionálům. Jde o zmíněnou zkoušku sirén, což je táhlý nepřerušovaný tón a požární poplach, který můžeme slyšet zpravidla na vesnicích a je určen dobrovolný jednotkám. Jde o kolísavý tón, který napodobuje zvuk trubky - hóóóřííí.
---
Krátké zprávy, 12. 5. 2022, 3
Letečtí záchranáři zasahovali v Českém Těšína. Z okna ve čtvrtém patře vypadl osmadvacetiletý muž, byl v bezvědomí a v ohrožení života.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: “Prvotní vyšetření ukázalo poranění hlavy a mozku, rovněž i břicha. Pacientovi byly podány léky, lékař musel zaintubovat jeho dýchací cesty a převést na přístrojem řízenou ventilaci. Byl zajištěn pánevním pásem, krčním límcem a uložen do podtlakové matrace. Vrtulník poté muže transportoval do ostravské Fakultní nemocnice. Na oddělení urgentního příjmu byl předán v kritickém stavu.”
---
Konalo se Veřejné fórum, na kterém mohli občané předložit své návrhy, co by si ve městě přáli vybudovat nebo změnit. Na místě bylo vybráno dvanáct priorit. Nejčastějším požadavkem byla podpora zubní pohotovosti ve městě.
Zájem zapojit se do diskuze o rozvoji města projevilo na Veřejném fóru v Novém Jičíně asi 40 občanů. V sále Střediska volného času Fokus mohli své názory sdělovat u 8 tematických stolů, zaměřených například na dopravu, bydlení, sociální oblast, sport nebo kulturu.
Ondřej Syrovátka (Zelení), 2. místostarosta Nového Jičína: “Jde o to dát občanům možnost vyjádřit se k tomu, co by chtěli ve městě realizovat, vybudovat, přednést nějaké své vize. Takže v podstatě dneska skutečně každý kdo přišel, tak má možnost navrhnout něco, co následně projde tím hlasováním, a bude realizováno, což je opravdu jedinečná možnost.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Město má své investiční akce a svůj plán rozvoje a častokrát se tato fóra blíží záměrům města. Ale toto je jedinečná šance možnost, kdy ten občan se svými nápady a podněty může za námi přijít je prodiskutovat.”
účastníci diskuzní akce:
“Byl jsem u stolu dopravy, jako cyklista bych rád zkvalitnil cyklodopravu ve městě.”
“Další věc, co tady apeluji na město je, ať nevytváří energeticky a finančně náročné projekty na údržbu, aby se spíše zaměřilo na to, ať zachrání stávající sportoviště.”
Ze všech nápadů, které účastníci fóra zapsali na papír, hlasováním na místě rozhodli o 12 prioritách. Nejvíce sympatií získal návrh, aby město vstoupilo do jednání o zajištění zubní pohotovosti. Priority ještě potvrdí elektronická anketa a jejich podporu projedná zastupitelstvo.
---
Hudební uskupení Anima band, vydalo debutové album s názvem Živá duše. V kapele hrají lidé, kteří mají zkušenost s duševním onemocněním. Společné muzicírování pomáhá překonat těžkosti, které jim do života nemoc vnáší.
Anima Band působí pří neziskové organizaci Anima Viva, která pomáhá lidem s duševním onemocněním. Jeho vznik je nutné hledat před osmi lety, kdy jeden z klientů začal hrát a zpívat a postupně se k němu přidávali další lidé. Pěti člennou skupinu dnes tvoří ti, kteří bojují s psychickými problémy, nebo také ti, kteří jim pomáhají.
Hana Brňáková, ředitelka, Anima Viva: „Můžeme tam najít naše bývalé klienty, peer pracovníky, pracovníky se zdravotním postižením, odborné zaměstnance, kamarády, blízké. Na první pohled není vidět, kdo je nemocný, a kdo se trápí s křehkou duší.“
Zpočátku jejich repertoár tvořily písně jiných interpretů. Teď hrají skladby vlastní, které označují jako „svébytný folk“.
Lukáš Vojvodík, kytara a zpěv, Anima Band: „My jsme chtěli zpívat o našich životech, problémech a strastech. Abychom vyplnili to, co neumí ty ostatní texty říct.“
Vratislava Musilová, kytara, zpěv, jambo, Anima Band: „Texty tvoříme na základě našich zkušeností s nemocí nebo i z běžného života.“
Nyní vydali své debutové CD s názvem Živá duše. Kromě stejnojmenné písně obsahuje také osm dalších. K jedné z nich s názvem Hendikep, byla inspirací také reportáž naší televize o tréninkové kavárně, ve které lídr kapely, Lukáš Vojvodík, pracuje. Jedna věta z jeho rozhovoru „já hendikep napsaný na čele nemám,“ se pak stala základem úspěšné písně.
Vratislava Musilová, kytara, zpěv, jambo, Anima Band: „A mně to nějak oslovilo a já jsem složila ten text. To bylo opravdu spontánní.“
V psaní hudby a textu se členové kapely střídají. Mnohdy tvoří také společně. Hraní v kapele je těší a pomáhá jim normálně žít.
Lukáš Vojvodík, kytara a zpěv, Anima Band: „Ty různorodé povahy lidí tvoří výbornou symbiózu. Nemoc se najednou rozplyne. Není. Mezi těmito lidmi to vypadá, jakoby všechno bylo v pořádku. Ta hudba nás vede k dobrým věcem.“
Na pódiu se při křtu cédéčka a následném koncertu sešel Anima Band s dětským pěveckým sborem Domino.
Koncert byl zároveň připomínkou letošního 20 výročí založení neziskové organizace Anima Viva, která pomáhá začleňovat lidi s psychickými potížemi do společnosti.
---
Krátké zprávy, 12. 5. 2022, 4
Vestibul Lékařské fakulty Ostravské univerzity patřil dva dny robotickému systému DaVinci. Budoucí lékaři se měli možnost seznámit s přesnou kopií operačního přístroje, se kterým pracují lékaři ostravské fakultní nemocnice.
Od pondělí 16. května se bude pracovat na plánované opravě silnice I/46 z Moravského Berouna po hranici kraje. Směrem na Opavu a zpět bude proto platit úplná čili obousměrná uzavírka nahrazená objízdnou trasou vedoucí přes Bruntál a Horní Benešov. Práce potrvají do poloviny července.
---
Na letním koupališti v Karviné vládne v těchto dnech čilý ruch, začaly totiž přípravy na následující sezónu. Zaměstnanci koupaliště i brigádníci upravují areál a čistí všechny bazény.
S údržbou letního koupaliště se začalo v polovině dubna. Po zimě areál potřebuje kompletní údržbu, od sekání trávníku přes nejrůznější drobné opravy až po samotné čištění bazénových van. To probíhá právě nyní.
Jaroslav Lausch, strojník: "My, chlapi, jsme tady od toho, jeden u vapky, druhý u hadice, to se musí napřed ta hrubá špína dát pryč, ženské to vyčistí, ono to už někde chytá i rez, druhý den se to musí resistinem vyčistit.”
Hned poté, co se všechny bazény vyčistí, začne se znovu napouštět voda. Bazény se po sezóně nevypouštějí celé, voda se odpouští pouze 30 cm od okraje. Má to svůj specifický důvod.
David Kudláček, vedoucí provozu bazénů: "Voda se nechává v bazénu, protože je to postaveno na štěrkopískovém základě a mohlo by se stát, jak bude jarní tání, tak spodní hladina by mohla vytlačit nerezové vany a mohlo by nám prasknout dno.”
A kdy se tedy návštěvníci mohou těšit na zahájení letošní sezony?
David Kudláček, vedoucí provozu bazénů: "Když bude takové počasí jako máme, tak bychom mohli mít už první týden v červnu všechno hotové."
---
Záchranná služba už vozí děti jinam. Ty, které přivedou rodiče, nemusí Nemocnice ve Frýdku-Místku přijmout. Dětské oddělení zavřené není, ale omezilo akutní péči. Do původního stavu se už zřejmě nevrátí. Pomoci by mohlo alespoň obnovení lékařské pohotovosti nebo příchod kvalitních pediatrů.
Vedení Nemocnice ve Frýdku-Místku a zástupci kraje informovali o aktuálním stavu na tamním dětském oddělení. Vyvrátili informace o tom, že oddělení je zavřené. Od dubna nefunguje pouze režim akutní péče.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "My jsme o tom rodiče informovali, já jsem prosil i prostřednictvím médií, aby tuto situaci pochopili, takže většina z nich tady volá dopředu, jestli mají jet k nám nebo jestli mají jet někde jinde. Tato komunikace probíhá. Samozřejmě se objeví i děti, které přijdou přímo na urgent. Pokud ten stav je takový, že přijdou triáží, tak je přijmeme a řešíme je tady u nás."
Lucie Hradečná, maminka hospitalizované holčičky: "My jsme přišli do nemocnice s tím, že dcera měla úraz. Upadla na chodník, udeřila se do hlavy. Nebylo jí dobře. Takže jsme přišli tady do frýdecké nemocnice na vyšetření. Příjem byl perfektní. Já si nemůžu stěžovat na nic. Pan doktor byl příjemný. S tím, že nás teda hospitalizovali a uvidíme, co bude dál. Je 24 hodin na pozorování v tuto chvíli."
Naproti tomu maminka z Palkovic měla u infekce trávícího traktu komplikaci s přijetím dítěte i do dalších tří nemocnic. Pomoci musela praktická lékařka.
Petra Kučová, maminka z Palkovic: "Řekli, že mají plný stav, takže nemůžou přijmout další dítě. A dovolala se až potom do Jičína, kde se s paní primářkou domluvily, že mi to dítě přijmou. Já jsem jela ráno do práce, z práce do Jičína, tam jsem byla s dítětem do půl deváté, než usnula, pak jsem jela domů za druhým dítětem, s tím jsem byla přes noc. Ráno jsem ji zavedla do školky, do práce a zase potom do Jičína za dítětem."
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Pro nás by byl velký problém, kdyby tady chodili všichni rodiče právě díky tomu, že není zajištěna ta LPS, abychom museli dělat triáž, jestli je ten pacient k přijetí nebo k hospitalizaci anebo není. To je zásadní. Toto má dělat praktický lékař, takže věříme, že se s nimi dohodneme."
Kraj i nemocnice s praktiky jedná, ale zajistit nepřetržitou službu Lékařské pohotovostní služby není jednoduché.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Musím říct, že paní doktorka Nováková, jako koordinátor byla vstřícná a zajistila ty pátky. Věřím, že postupně, když ne každý měsíc, tak se nám podaří vždycky navýšit jeden den. A pokud všechno dobře dopadne, tak někdy v říjnu bychom mohli jet na plnou LPS a tím pádem obnovu toho provozu."
Za měsíc a půl bylo z nemocnice přesměrováno jinam zhruba 7 desítek dětí. Hospitalizováno bylo v dubnu 85 dětí, z toho 13 na jednotce intenzivní péče.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Procentuálně je to pokles asi na 80 procent. To je právě to, že jsme odklonili rychlou záchrannou službu. Že jezdí do jiných zdravotnických zařízení. Nicméně tady třeba 15 převozů rychlé skončilo u nás v nemocnici. Dokonce byly převozy z jiné nemocnice k nám."
Nemocnice zároveň požádala město, aby nešířilo informace o tom, že dětské oddělení je zavřené. Město naopak hledá způsob, jak pomoci obnovit plné fungování oddělení a nemocnici dál podporuje.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Předali jsme kontakt na jednoho lékaře, který by rád oddělení posílil a zároveň jsem zopakoval informaci, že pokud nastoupí nový lékař, tak město je schopno nabídnout ubytování. Za sebe osobně budu stále opakovat to, že snahou města a věřím, že si snahou nemocnice a kraje by mělo být obnovení té péče do stavu 24 hodin denně 7 dnů v týdnu přítomnost pediatra, aby každý rodič, který do té nemocnice přijede, tak přesně věděl, co se s jeho dítětem bude dít. Včetně pohotovostní služby, kterou nemocnice nyní nezajišťuje v plném rozsahu a měli by ji zajišťovat pediatři."
Z nemocnice odešlo postupně sedm lékařů. Údajně kvůli obavám o další vzdělávání.
---
Možná jste si všimli, že pravidelné zkoušky varovných sirén, které se konaly každý měsíc, byly dočasně zrušeny. Důvodem jsou ukrajinští uprchlíci, pro které by jejich houkání mohlo být traumatizující. Sirény ale samozřejmě fungují a jsou připraveny nás varovat před každým nebezpečím.
Česká republika má propracovaný systém varování před mimořádnými událostmi, které ohrožují životy a zdraví obyvatel. Bohužel ale způsoby varování nejsou všude stejné a každá země si je řeší po svém. I proto byly nyní zrušeny pravidelné zkoušky sirén, které byly prováděny první středu v měsíci. Mohly by děsit Ukrajince.
Miloš Střelka, náměstek pro prevenci HZS MS kraje: "Varovné signály nejsou v Evropě a ve světě jednotné a tak by to mohlo vyvolat u těchto osob nějakou paniku."
Základ celého systému varování obyvatelstva jsou dálkově ovládané sirény, které mohou být použity lokálně, na ohroženém území a nebo i v celé zemi. Provádí se jednotným a jediným varovných signálem "všeobecná výstraha." Jde o kolísavý ton po dobu 140 sekund.
Miloš Střelka, náměstek pro prevenci HZS MS kraje: "Pokud se tento tón ozve, měli bychom vyhledat nejbližší budovu, jít dovnitř, vyjít do vyšších pater, protože nebezpečné látky jsou většinou těžší než vzduch."
Další signály sirén jsou určeny profesionálům. Jde o zmíněnou zkoušku sirén, což je táhlý nepřerušovaný tón a požární poplach, který můžeme slyšet zpravidla na vesnicích a je určen dobrovolný jednotkám. Jde o kolísavý tón, který napodobuje zvuk trubky - hóóóřííí.
---
Krátké zprávy, 12. 5. 2022, 3
Letečtí záchranáři zasahovali v Českém Těšína. Z okna ve čtvrtém patře vypadl osmadvacetiletý muž, byl v bezvědomí a v ohrožení života.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: “Prvotní vyšetření ukázalo poranění hlavy a mozku, rovněž i břicha. Pacientovi byly podány léky, lékař musel zaintubovat jeho dýchací cesty a převést na přístrojem řízenou ventilaci. Byl zajištěn pánevním pásem, krčním límcem a uložen do podtlakové matrace. Vrtulník poté muže transportoval do ostravské Fakultní nemocnice. Na oddělení urgentního příjmu byl předán v kritickém stavu.”
---
Konalo se Veřejné fórum, na kterém mohli občané předložit své návrhy, co by si ve městě přáli vybudovat nebo změnit. Na místě bylo vybráno dvanáct priorit. Nejčastějším požadavkem byla podpora zubní pohotovosti ve městě.
Zájem zapojit se do diskuze o rozvoji města projevilo na Veřejném fóru v Novém Jičíně asi 40 občanů. V sále Střediska volného času Fokus mohli své názory sdělovat u 8 tematických stolů, zaměřených například na dopravu, bydlení, sociální oblast, sport nebo kulturu.
Ondřej Syrovátka (Zelení), 2. místostarosta Nového Jičína: “Jde o to dát občanům možnost vyjádřit se k tomu, co by chtěli ve městě realizovat, vybudovat, přednést nějaké své vize. Takže v podstatě dneska skutečně každý kdo přišel, tak má možnost navrhnout něco, co následně projde tím hlasováním, a bude realizováno, což je opravdu jedinečná možnost.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Město má své investiční akce a svůj plán rozvoje a častokrát se tato fóra blíží záměrům města. Ale toto je jedinečná šance možnost, kdy ten občan se svými nápady a podněty může za námi přijít je prodiskutovat.”
účastníci diskuzní akce:
“Byl jsem u stolu dopravy, jako cyklista bych rád zkvalitnil cyklodopravu ve městě.”
“Další věc, co tady apeluji na město je, ať nevytváří energeticky a finančně náročné projekty na údržbu, aby se spíše zaměřilo na to, ať zachrání stávající sportoviště.”
Ze všech nápadů, které účastníci fóra zapsali na papír, hlasováním na místě rozhodli o 12 prioritách. Nejvíce sympatií získal návrh, aby město vstoupilo do jednání o zajištění zubní pohotovosti. Priority ještě potvrdí elektronická anketa a jejich podporu projedná zastupitelstvo.
---
Hudební uskupení Anima band, vydalo debutové album s názvem Živá duše. V kapele hrají lidé, kteří mají zkušenost s duševním onemocněním. Společné muzicírování pomáhá překonat těžkosti, které jim do života nemoc vnáší.
Anima Band působí pří neziskové organizaci Anima Viva, která pomáhá lidem s duševním onemocněním. Jeho vznik je nutné hledat před osmi lety, kdy jeden z klientů začal hrát a zpívat a postupně se k němu přidávali další lidé. Pěti člennou skupinu dnes tvoří ti, kteří bojují s psychickými problémy, nebo také ti, kteří jim pomáhají.
Hana Brňáková, ředitelka, Anima Viva: „Můžeme tam najít naše bývalé klienty, peer pracovníky, pracovníky se zdravotním postižením, odborné zaměstnance, kamarády, blízké. Na první pohled není vidět, kdo je nemocný, a kdo se trápí s křehkou duší.“
Zpočátku jejich repertoár tvořily písně jiných interpretů. Teď hrají skladby vlastní, které označují jako „svébytný folk“.
Lukáš Vojvodík, kytara a zpěv, Anima Band: „My jsme chtěli zpívat o našich životech, problémech a strastech. Abychom vyplnili to, co neumí ty ostatní texty říct.“
Vratislava Musilová, kytara, zpěv, jambo, Anima Band: „Texty tvoříme na základě našich zkušeností s nemocí nebo i z běžného života.“
Nyní vydali své debutové CD s názvem Živá duše. Kromě stejnojmenné písně obsahuje také osm dalších. K jedné z nich s názvem Hendikep, byla inspirací také reportáž naší televize o tréninkové kavárně, ve které lídr kapely, Lukáš Vojvodík, pracuje. Jedna věta z jeho rozhovoru „já hendikep napsaný na čele nemám,“ se pak stala základem úspěšné písně.
Vratislava Musilová, kytara, zpěv, jambo, Anima Band: „A mně to nějak oslovilo a já jsem složila ten text. To bylo opravdu spontánní.“
V psaní hudby a textu se členové kapely střídají. Mnohdy tvoří také společně. Hraní v kapele je těší a pomáhá jim normálně žít.
Lukáš Vojvodík, kytara a zpěv, Anima Band: „Ty různorodé povahy lidí tvoří výbornou symbiózu. Nemoc se najednou rozplyne. Není. Mezi těmito lidmi to vypadá, jakoby všechno bylo v pořádku. Ta hudba nás vede k dobrým věcem.“
Na pódiu se při křtu cédéčka a následném koncertu sešel Anima Band s dětským pěveckým sborem Domino.
Koncert byl zároveň připomínkou letošního 20 výročí založení neziskové organizace Anima Viva, která pomáhá začleňovat lidi s psychickými potížemi do společnosti.
---
Krátké zprávy, 12. 5. 2022, 4
Vestibul Lékařské fakulty Ostravské univerzity patřil dva dny robotickému systému DaVinci. Budoucí lékaři se měli možnost seznámit s přesnou kopií operačního přístroje, se kterým pracují lékaři ostravské fakultní nemocnice.
Od pondělí 16. května se bude pracovat na plánované opravě silnice I/46 z Moravského Berouna po hranici kraje. Směrem na Opavu a zpět bude proto platit úplná čili obousměrná uzavírka nahrazená objízdnou trasou vedoucí přes Bruntál a Horní Benešov. Práce potrvají do poloviny července.
---
Na letním koupališti v Karviné vládne v těchto dnech čilý ruch, začaly totiž přípravy na následující sezónu. Zaměstnanci koupaliště i brigádníci upravují areál a čistí všechny bazény.
S údržbou letního koupaliště se začalo v polovině dubna. Po zimě areál potřebuje kompletní údržbu, od sekání trávníku přes nejrůznější drobné opravy až po samotné čištění bazénových van. To probíhá právě nyní.
Jaroslav Lausch, strojník: "My, chlapi, jsme tady od toho, jeden u vapky, druhý u hadice, to se musí napřed ta hrubá špína dát pryč, ženské to vyčistí, ono to už někde chytá i rez, druhý den se to musí resistinem vyčistit.”
Hned poté, co se všechny bazény vyčistí, začne se znovu napouštět voda. Bazény se po sezóně nevypouštějí celé, voda se odpouští pouze 30 cm od okraje. Má to svůj specifický důvod.
David Kudláček, vedoucí provozu bazénů: "Voda se nechává v bazénu, protože je to postaveno na štěrkopískovém základě a mohlo by se stát, jak bude jarní tání, tak spodní hladina by mohla vytlačit nerezové vany a mohlo by nám prasknout dno.”
A kdy se tedy návštěvníci mohou těšit na zahájení letošní sezony?
David Kudláček, vedoucí provozu bazénů: "Když bude takové počasí jako máme, tak bychom mohli mít už první týden v červnu všechno hotové."
---
