V září začala tisícům dětí v Ostravě povinná školní docházka a jejich společníkem se tak stala kniha. Nejprve to jsou učebnice, později pohádky a další žánry. Přilákat děti ke knihám pomáhá kampaň, díky které mají prvňáčci knihovny po celém městě zdarma.
V Ostravě nastoupilo do prvních tříd přes dva a půl tisíce žáků, kteří se od prvního dne pilně učí číst, psát a počítat. Město se velmi angažuje ve snaze přilákat děti ke knihám a proto vznikl projekt - Váš prvňáček se stane čtenářem, který malým školákům umožňuje roční registraci zdarma ve všech knihovnách v Ostravě.
Pavla Řehová, Knihovna města Ostravy: "Děti se mohu přihlásit od 1. září do konce srpna. Můžou se zaregistrovat zdarma. Stačí navštívit s rodiči knihovnu, zaregistrovat se a mohou si půjčovat knihy."
Vrátit školáky od televizí, počítačů nebo mobilů zpátky ke knihám je jistě ambiciózní plán, ale na spoustě škol se opravdu daří. Pomáhají k tomu i knihovny a placená funkce knihovníka, která už je na 20 z 55 ostravských škol.
Andrea Hoffmannová, náměstkyně primátora Ostravy: "Ne na všech školách je to úvazek na celou pracovní dobu. Vždy to záleží na financování, zda ta škola najde zdroje nebo ne. My to podporujeme ale pouze částečně."
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Já si myslím, že kniha jako médium informací, poznatků a vzdělávání zůstane navzdory všem těm moderním technologiím nezastupitelná."
Mezi dětmi jsou prý v současné době nejoblíbenější knihy s Harry Potterem, Deníky malého poseroutky a už mnoho let školáci rádi čtou i komiksy.
---
Snaha změnit život ve své obci či městě k lepšímu. To je hlavní důvod, proč lidé chtějí uspět ve volbách do obecního zastupitelstva. V komunální politice je patrný odklon od tradičních celorepublikových stran k lokálním hnutím.
Nových hnutí, která mají za cíl hájit zájmy občanů výhradně ve své obci nebo městě, přibývá v celém kraji. Je to i případ Živého Hlučína, který chce město bezpečnější a zaměřit se hodlá například i na neutěšenou situaci v parkování.
Veronika Zoubková, Živý Hlučín: “Politické uskupení Živého Hlučína klade důraz nejenom na parkování, ale zaobíráme se samozřejmě veškerým spektrem, to znamená od nejmladších po nejstarší obyvatele Hlučína. Důležitými jsou sport a kultura ve městě. Pro seniory budeme usilovat o obnovu domu s pečovatelskou službou a budeme rádi, pokud se občané Hlučína rozhodnou přijít k volbám.”
Milan Glonka, Živý Hlučín: “Pro nás jako pro Živý Hlučín je nosným tématem bezpečnost a chceme se zaměřit na problémové lokality. Chceme, aby Hlučín byla dobrá adresa pro všechny a ne jen pro některé.”
S podobnými cíli vytvořilo svou kandidátku hnutí Bezpečná země v Orlové. Také tam chtějí usilovat o vyšší bezpečnost a sázejí i na diskusi s občany.
Tomáš Kuča, lídr hnutí Bezpečná země: "Nabízíme úplně nový pohled na komunální politiku. Chceme s lidmi debatovat a diskutovat o tom, co by chtěli, co by je zajímalo, co by chtěli změnit a ne rozhodovat za ně.”
O tom, kdo nakonec skutečně obsadí místa v zastupitelstvech, rozhodnou občané ve volbách, které se konají 23. a 24. září.
---
Jak už asi jistě víte, Hraběticemi na Novojičínsku se přehnala větrná smršť a napáchala obyvatelům značné škody. Na místo velmi rychle dorazili hasiči, kteří pomohli lidem především se zakrýváním poničených střech, protože hrozily deště.
Hned sedm jednotek hasičů vyjelo na pomoc obyvatelům Jeseníku nad Odrou části Hrabětice, kde větrná smršť způsobila doslova spoušť. Hrabětice jsou malou obcí s 20 domky a vítr řádil téměř všude. Poškozeny byly domky, stodoly a vichřice shodila i kříž z věže kapličky.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Je malým zázrakem, že se tato událost s vysoko létajícími plechy, křesly či trampolínou obešla bez zranění. Na zahradě u jednoho z rodinných domků spadla i mohutná stoletá lípa. Hasiči ji pořezali. Místy byla ztrouchnivělá, především u kořenů."
Po řádění vichřice šlo především o čas, protože neustále hrozily deště a lidem často chyběly kusy střech, což by v případě lijáku mohlo znamenat další škody. Na místo dorazili také odborníci na meteorologické jevy, aby zjistili, co se vlastně stalo.
Matěj Grék, meteorolog: "Každopádně to bylo tornádo, máme k dispozici nové záběry z kamer z toho místa a je vidět i vír na poli. Takže to tornádo doopravdy bylo."
Zajímavé je, že tato část Jeseníku nad Odrou je jediná, která nebyla zasažena vodou při bleskových povodních v roce 2009.
Tomáš Machýček, starosta Jeseníku nad Odrou: "Povodně byly ve všech místních částích kromě Hrabětic, tzn. v Jeseníku, Polouvsí, Blahutovicích. Hrabětice byly ušetřeny, bohužel je ale nyní stihl silný vítr."
V neděli byly v obci přistavěny kontejnery na likvidaci odpadu, které lidé plnili především rozbitými taškami ze střech. V pondělí už žila obec běžným životem. Občané kontaktovali své pojišťovny a řešili škody.
---
Moravskoslezský kraj navštívila jedna z kandidátek na prezidenta, paní Danuše Nerudová. Zavítala mimo jiné do Nového Jičína, Frýdku-Místku, Karviné a Ostravy. Lidem představila nejen sebe, ale také svůj program.
Už příští rok budeme volit nového prezidenta. Z žen, které chtějí být hlavou státu, má největší šanci ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová.
Danuše Nerudová, kandidátka na prezidentku: “Lidé v Ostravě a okolí jsou nesmírně milí. Chodí na stánek a svěřují se se svými problémy, které je tu trápí a já jsem velmi ráda, že můj program, který mám, to znamená řešení dopadu ekonomické krize a zájem o lidi, takže v tom mém programu nachází řešení toho svého problému.”
Anketa: obyvatelé Ostravy: “Myslím si, že paní Nerudová je rozumná paní, vidím v ní jakoby budoucnost českého národa. Že má reprezentativní vzhled a reprezentativní vystupování. Líbí se mi její kampaň.”
“Je strašně milá, strašně příjemná, dá se s ní pokecat a připadá mi taková upřímná.”
Co se týká energetické krize, je nejen pro zastropování cen elektrické energie na úrovni EU.
Danuše Nerudová, kandidátka na prezidentku: “Určitě je potřeba začít motivovat lidi a dávat jim peníze za to, že ušetří elektrickou energii jak je to v Rakousku. To znamená, pokud třeba ušetříte 10 % elektrické energie, tak prvních x kilowatthodin máte za velmi nízkou cenu.”
Podle výzkumu STEM/MARK má Nerudová nejméně odpůrců ze všech nejsilnějších kandidátů. Navíc má i čistou minulost. Její šance na vítězství jsou tak poměrně vysoké.
---
Měsíc září už po 65. patří multižánrovému festivalu Bezručova Opava. Milovníci kultury se mohou těšit na všechny její podoby: od výstav, koncertů, divadelních a filmových představení až třeba po přednášky. Na slavnostním zahájení převzal Cenu Petra Bezruče skladatel, klavírista a pedagog Petr Hanousek.
Festival babího léta, Bezručova Opava, letos vstoupil do svého 65. ročníku. Jeho kontinuitu nepřerušila ani pandemie koronaviru v minulých letech. Ta se naopak stala inspirací pro 53 pořadů, které během měsíce mohou lidé navštívit. Spojuje je téma Stěhování mezi světy.
Petr Rotrekl, dramaturg festivalu: „Chceme právě na základě zkušenosti z covidové pandemie, kdy jsme se přestěhovali do počítačového, digitálního světa, tak budeme zvažovat výhody a nevýhody virtuálního a fyzického světa.
Téma je zpracováno ve výstavách, přednáškách, koncertech filmech či divadelních představeních. V některých pořadech bude využita také virtuální realita, kdy s pomocí virtuálních brýlí bude možné stát se např. přímo účastníkem divadelního představení. A nebo se ocitnout v kůži brouka, jak o tom píše Franz Kafka v povídce Proměna. Program se bude během září odehrávat na různých místech ve městě. Některé pořady jsou bez vstupného.
Během úvodního ceremoniálu předal primátor Opavy ocenění za celoživotní práci v oblasti kultury. Cenu Petra Bezruče převzal Petr Hanousek. Klavírista, skladatel, pedagog a publicista se pak přítomným představil v krátkém vystoupení se svým synem Janem.
Petr Hanousek, klavírista a skladatel, laureát Ceny P. Bezruče: „Já jsem muziku jako kluk dělat nechtěl. Ale pak se to tak seběhlo. A teď je to pro mne součást života.“
Zahájení festivalu Bezručova Opava bylo také příležitostí pro udělení Ceny města. Její první laureátkou se stala dlouholetá ředitelka Knihovny Petra Bezruče Zuzana Bornová. Ceremoniálu se ale nemohla ze zdravotních důvodů zúčastnit.
Zuzana Bornová, ředitelka, Knihovna P. Bezruče v Opavě: „Ocenění města mne potěšilo. Já jsem vlastně celý svůj /životní/ profesní život zasvětila službě městu.“
Druhou laureátkou byla výtvarnice a dříve také učitelka na základní umělecké škole Marcela Mrázková. Stále aktivně tvoří a své grafiky, malby a koláže prezentuje také na veřejnosti.
Marcela Mrázková, výtvarnice, členka výtvarné skupiny X: „Já také ráda cestuji. A tak si po každém výletě si udělám výstavu svých 15 – 20 prací.“
Cena města Opavy je udělována každoročně osobnostem z nejrůznějších oblastí. Letos ji získaly dvě ženy shodně z oblasti kultury.
Jana Foltysová, kancelář primátora, Magistrát města Opavy: „Je to náhoda, ale nám se to velmi hodí. Když máme zahájení festivalu, tak je příjemné, že můžeme zrovna předávat Ceny města z oblasti kultury.“
V rámci festivalu Bezručova Opava je už nyní v Domě umění zpřístupněna výstava bezejmenných velkoformátových abstraktních olejových maleb Miloslava Mouchy. Tento výtvarník se po emigraci v roce 1968 do Francie výrazně prosadil v zahraničí.
Dagmar Hlubučková, kurátorka výstavy: „Jsem ráda, že tady opět po 30 letech můžeme vystavovat dílo Miloslava Mouchy. Jeho dílo je ojedinělé, unikátní.“
V prostorách kostela sv. Václava jsou umístěna díla studentů opavské základní umělecké školy. A to jednak jejich výtvarné práce a také intermediální projekt Proměny, který spojuje monumentální malbu s filmem.
---
Slezskoostravský hrad zaplnila umělecká díla Oldřicha Haroka. V galerii i venkovních prostorách jsou k vidění nejen jeho obrazy, ale také sochy, mezi nimiž vynikají rozměrné plastiky ze dřeva a jiných materiálů.
Slezskoostravský hrad je unikátní svým prostorem. Umělecká díla šenovského rodáka Oldřicha Haroka pak svými tvary a rozměry. Do prostoru hradu tak krásně zapadají.
Oldřich Harok, umělecký malíř a sochař: “Já jsem posbíral, co bylo jako, protože se tady dá toho umístit hodně a nejen hodně, ale prostě i ty velké a těžké věci. Protože mám rád ženskou tématiku a biomorfní tvary, prostě sochy, které lákají lidi, aby si je pohladili, aby si je osahali, takže toto jsou dřevěné věci, na kterých se dá sedět. Jinak je to různé. Ale ta tématika těch ženských torz se tady objevuje opakovaně.”
Krista Balcar, kurátorka expozic, Slezskoostravský hrad: “Máme dobré ohlasy. Lidé se na tím zastavují, snaží se přemýšlet, co to asi znamená, nebo co to může vyjadřovat.”
Kromě rozměrných plastik, které jsou rozmístěny i v okolí hradu, můžete v hradní galerii obdivovat také Harokovy obrazy.
Návštěvnice Slezskoostravského hradu: “Mě se prohlídka určitě líbí. Jsou tady hrozně zajímavé obrazy a i venkovní prohlídka je hodně zajímavá.”
Výstava bude na Slezskoostravském hradě k vidění až do konce října.
---
V září začala tisícům dětí v Ostravě povinná školní docházka a jejich společníkem se tak stala kniha. Nejprve to jsou učebnice, později pohádky a další žánry. Přilákat děti ke knihám pomáhá kampaň, díky které mají prvňáčci knihovny po celém městě zdarma.
V Ostravě nastoupilo do prvních tříd přes dva a půl tisíce žáků, kteří se od prvního dne pilně učí číst, psát a počítat. Město se velmi angažuje ve snaze přilákat děti ke knihám a proto vznikl projekt - Váš prvňáček se stane čtenářem, který malým školákům umožňuje roční registraci zdarma ve všech knihovnách v Ostravě.
Pavla Řehová, Knihovna města Ostravy: "Děti se mohu přihlásit od 1. září do konce srpna. Můžou se zaregistrovat zdarma. Stačí navštívit s rodiči knihovnu, zaregistrovat se a mohou si půjčovat knihy."
Vrátit školáky od televizí, počítačů nebo mobilů zpátky ke knihám je jistě ambiciózní plán, ale na spoustě škol se opravdu daří. Pomáhají k tomu i knihovny a placená funkce knihovníka, která už je na 20 z 55 ostravských škol.
Andrea Hoffmannová, náměstkyně primátora Ostravy: "Ne na všech školách je to úvazek na celou pracovní dobu. Vždy to záleží na financování, zda ta škola najde zdroje nebo ne. My to podporujeme ale pouze částečně."
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Já si myslím, že kniha jako médium informací, poznatků a vzdělávání zůstane navzdory všem těm moderním technologiím nezastupitelná."
Mezi dětmi jsou prý v současné době nejoblíbenější knihy s Harry Potterem, Deníky malého poseroutky a už mnoho let školáci rádi čtou i komiksy.
---
Snaha změnit život ve své obci či městě k lepšímu. To je hlavní důvod, proč lidé chtějí uspět ve volbách do obecního zastupitelstva. V komunální politice je patrný odklon od tradičních celorepublikových stran k lokálním hnutím.
Nových hnutí, která mají za cíl hájit zájmy občanů výhradně ve své obci nebo městě, přibývá v celém kraji. Je to i případ Živého Hlučína, který chce město bezpečnější a zaměřit se hodlá například i na neutěšenou situaci v parkování.
Veronika Zoubková, Živý Hlučín: “Politické uskupení Živého Hlučína klade důraz nejenom na parkování, ale zaobíráme se samozřejmě veškerým spektrem, to znamená od nejmladších po nejstarší obyvatele Hlučína. Důležitými jsou sport a kultura ve městě. Pro seniory budeme usilovat o obnovu domu s pečovatelskou službou a budeme rádi, pokud se občané Hlučína rozhodnou přijít k volbám.”
Milan Glonka, Živý Hlučín: “Pro nás jako pro Živý Hlučín je nosným tématem bezpečnost a chceme se zaměřit na problémové lokality. Chceme, aby Hlučín byla dobrá adresa pro všechny a ne jen pro některé.”
S podobnými cíli vytvořilo svou kandidátku hnutí Bezpečná země v Orlové. Také tam chtějí usilovat o vyšší bezpečnost a sázejí i na diskusi s občany.
Tomáš Kuča, lídr hnutí Bezpečná země: "Nabízíme úplně nový pohled na komunální politiku. Chceme s lidmi debatovat a diskutovat o tom, co by chtěli, co by je zajímalo, co by chtěli změnit a ne rozhodovat za ně.”
O tom, kdo nakonec skutečně obsadí místa v zastupitelstvech, rozhodnou občané ve volbách, které se konají 23. a 24. září.
---
Jak už asi jistě víte, Hraběticemi na Novojičínsku se přehnala větrná smršť a napáchala obyvatelům značné škody. Na místo velmi rychle dorazili hasiči, kteří pomohli lidem především se zakrýváním poničených střech, protože hrozily deště.
Hned sedm jednotek hasičů vyjelo na pomoc obyvatelům Jeseníku nad Odrou části Hrabětice, kde větrná smršť způsobila doslova spoušť. Hrabětice jsou malou obcí s 20 domky a vítr řádil téměř všude. Poškozeny byly domky, stodoly a vichřice shodila i kříž z věže kapličky.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Je malým zázrakem, že se tato událost s vysoko létajícími plechy, křesly či trampolínou obešla bez zranění. Na zahradě u jednoho z rodinných domků spadla i mohutná stoletá lípa. Hasiči ji pořezali. Místy byla ztrouchnivělá, především u kořenů."
Po řádění vichřice šlo především o čas, protože neustále hrozily deště a lidem často chyběly kusy střech, což by v případě lijáku mohlo znamenat další škody. Na místo dorazili také odborníci na meteorologické jevy, aby zjistili, co se vlastně stalo.
Matěj Grék, meteorolog: "Každopádně to bylo tornádo, máme k dispozici nové záběry z kamer z toho místa a je vidět i vír na poli. Takže to tornádo doopravdy bylo."
Zajímavé je, že tato část Jeseníku nad Odrou je jediná, která nebyla zasažena vodou při bleskových povodních v roce 2009.
Tomáš Machýček, starosta Jeseníku nad Odrou: "Povodně byly ve všech místních částích kromě Hrabětic, tzn. v Jeseníku, Polouvsí, Blahutovicích. Hrabětice byly ušetřeny, bohužel je ale nyní stihl silný vítr."
V neděli byly v obci přistavěny kontejnery na likvidaci odpadu, které lidé plnili především rozbitými taškami ze střech. V pondělí už žila obec běžným životem. Občané kontaktovali své pojišťovny a řešili škody.
---
Moravskoslezský kraj navštívila jedna z kandidátek na prezidenta, paní Danuše Nerudová. Zavítala mimo jiné do Nového Jičína, Frýdku-Místku, Karviné a Ostravy. Lidem představila nejen sebe, ale také svůj program.
Už příští rok budeme volit nového prezidenta. Z žen, které chtějí být hlavou státu, má největší šanci ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová.
Danuše Nerudová, kandidátka na prezidentku: “Lidé v Ostravě a okolí jsou nesmírně milí. Chodí na stánek a svěřují se se svými problémy, které je tu trápí a já jsem velmi ráda, že můj program, který mám, to znamená řešení dopadu ekonomické krize a zájem o lidi, takže v tom mém programu nachází řešení toho svého problému.”
Anketa: obyvatelé Ostravy: “Myslím si, že paní Nerudová je rozumná paní, vidím v ní jakoby budoucnost českého národa. Že má reprezentativní vzhled a reprezentativní vystupování. Líbí se mi její kampaň.”
“Je strašně milá, strašně příjemná, dá se s ní pokecat a připadá mi taková upřímná.”
Co se týká energetické krize, je nejen pro zastropování cen elektrické energie na úrovni EU.
Danuše Nerudová, kandidátka na prezidentku: “Určitě je potřeba začít motivovat lidi a dávat jim peníze za to, že ušetří elektrickou energii jak je to v Rakousku. To znamená, pokud třeba ušetříte 10 % elektrické energie, tak prvních x kilowatthodin máte za velmi nízkou cenu.”
Podle výzkumu STEM/MARK má Nerudová nejméně odpůrců ze všech nejsilnějších kandidátů. Navíc má i čistou minulost. Její šance na vítězství jsou tak poměrně vysoké.
---
Měsíc září už po 65. patří multižánrovému festivalu Bezručova Opava. Milovníci kultury se mohou těšit na všechny její podoby: od výstav, koncertů, divadelních a filmových představení až třeba po přednášky. Na slavnostním zahájení převzal Cenu Petra Bezruče skladatel, klavírista a pedagog Petr Hanousek.
Festival babího léta, Bezručova Opava, letos vstoupil do svého 65. ročníku. Jeho kontinuitu nepřerušila ani pandemie koronaviru v minulých letech. Ta se naopak stala inspirací pro 53 pořadů, které během měsíce mohou lidé navštívit. Spojuje je téma Stěhování mezi světy.
Petr Rotrekl, dramaturg festivalu: „Chceme právě na základě zkušenosti z covidové pandemie, kdy jsme se přestěhovali do počítačového, digitálního světa, tak budeme zvažovat výhody a nevýhody virtuálního a fyzického světa.
Téma je zpracováno ve výstavách, přednáškách, koncertech filmech či divadelních představeních. V některých pořadech bude využita také virtuální realita, kdy s pomocí virtuálních brýlí bude možné stát se např. přímo účastníkem divadelního představení. A nebo se ocitnout v kůži brouka, jak o tom píše Franz Kafka v povídce Proměna. Program se bude během září odehrávat na různých místech ve městě. Některé pořady jsou bez vstupného.
Během úvodního ceremoniálu předal primátor Opavy ocenění za celoživotní práci v oblasti kultury. Cenu Petra Bezruče převzal Petr Hanousek. Klavírista, skladatel, pedagog a publicista se pak přítomným představil v krátkém vystoupení se svým synem Janem.
Petr Hanousek, klavírista a skladatel, laureát Ceny P. Bezruče: „Já jsem muziku jako kluk dělat nechtěl. Ale pak se to tak seběhlo. A teď je to pro mne součást života.“
Zahájení festivalu Bezručova Opava bylo také příležitostí pro udělení Ceny města. Její první laureátkou se stala dlouholetá ředitelka Knihovny Petra Bezruče Zuzana Bornová. Ceremoniálu se ale nemohla ze zdravotních důvodů zúčastnit.
Zuzana Bornová, ředitelka, Knihovna P. Bezruče v Opavě: „Ocenění města mne potěšilo. Já jsem vlastně celý svůj /životní/ profesní život zasvětila službě městu.“
Druhou laureátkou byla výtvarnice a dříve také učitelka na základní umělecké škole Marcela Mrázková. Stále aktivně tvoří a své grafiky, malby a koláže prezentuje také na veřejnosti.
Marcela Mrázková, výtvarnice, členka výtvarné skupiny X: „Já také ráda cestuji. A tak si po každém výletě si udělám výstavu svých 15 – 20 prací.“
Cena města Opavy je udělována každoročně osobnostem z nejrůznějších oblastí. Letos ji získaly dvě ženy shodně z oblasti kultury.
Jana Foltysová, kancelář primátora, Magistrát města Opavy: „Je to náhoda, ale nám se to velmi hodí. Když máme zahájení festivalu, tak je příjemné, že můžeme zrovna předávat Ceny města z oblasti kultury.“
V rámci festivalu Bezručova Opava je už nyní v Domě umění zpřístupněna výstava bezejmenných velkoformátových abstraktních olejových maleb Miloslava Mouchy. Tento výtvarník se po emigraci v roce 1968 do Francie výrazně prosadil v zahraničí.
Dagmar Hlubučková, kurátorka výstavy: „Jsem ráda, že tady opět po 30 letech můžeme vystavovat dílo Miloslava Mouchy. Jeho dílo je ojedinělé, unikátní.“
V prostorách kostela sv. Václava jsou umístěna díla studentů opavské základní umělecké školy. A to jednak jejich výtvarné práce a také intermediální projekt Proměny, který spojuje monumentální malbu s filmem.
---
Slezskoostravský hrad zaplnila umělecká díla Oldřicha Haroka. V galerii i venkovních prostorách jsou k vidění nejen jeho obrazy, ale také sochy, mezi nimiž vynikají rozměrné plastiky ze dřeva a jiných materiálů.
Slezskoostravský hrad je unikátní svým prostorem. Umělecká díla šenovského rodáka Oldřicha Haroka pak svými tvary a rozměry. Do prostoru hradu tak krásně zapadají.
Oldřich Harok, umělecký malíř a sochař: “Já jsem posbíral, co bylo jako, protože se tady dá toho umístit hodně a nejen hodně, ale prostě i ty velké a těžké věci. Protože mám rád ženskou tématiku a biomorfní tvary, prostě sochy, které lákají lidi, aby si je pohladili, aby si je osahali, takže toto jsou dřevěné věci, na kterých se dá sedět. Jinak je to různé. Ale ta tématika těch ženských torz se tady objevuje opakovaně.”
Krista Balcar, kurátorka expozic, Slezskoostravský hrad: “Máme dobré ohlasy. Lidé se na tím zastavují, snaží se přemýšlet, co to asi znamená, nebo co to může vyjadřovat.”
Kromě rozměrných plastik, které jsou rozmístěny i v okolí hradu, můžete v hradní galerii obdivovat také Harokovy obrazy.
Návštěvnice Slezskoostravského hradu: “Mě se prohlídka určitě líbí. Jsou tady hrozně zajímavé obrazy a i venkovní prohlídka je hodně zajímavá.”
Výstava bude na Slezskoostravském hradě k vidění až do konce října.
---
