O bezpečnost se ve FNO stará integrovaný dispečink
O fungování Fakultní nemocnici Ostrava se nově stará moderní integrovaný dispečink, který sdružuje technické, zdravotnické i bezpečnostní složky. Díky tomu tak daleko rychleji a efektivněji může nemocnice řešit případné krizové situace, jako byl například útok střelce v roce 2019.
Nemocnice obecně patří mezi tzv. měkké cíle, tedy místa, kde je velká koncentrace osob a téměř se nedají zabezpečit proti násilnému útoku. Fakultní nemocnice Ostrava se bohužel v roce 2019 stala cílem takového útoku a stálo to život 7 osob. Nyní nemocnice přichází s opatřením, které by v případě ohrožení mohlo alespoň částečně pomoci. Fungovat začal integrovaný dispečink.
Jiří Havrlant, ředitel FNO: "Samozřejmě, že ta situace, která nastala, to umocnila. Uvažovali jsme o tom ale už od léta 2019, protože to je strašně důležitá věc pro nemocnici, mít takový centrální mozek."
Dispečink by se dal přirovnat k Centru tísňového volání, kde jsou také sdruženy všechny záchranné složky. V nemocnici se tedy z jednoho místa dohlíží na všechno důležité pro fungování zařízení.
Daniel Naivert, vedoucí Odboru vnitřní bezpečnosti FNO: "Jde vlastně o tři pracoviště - je to pracoviště bezpečnosti, pracoviště technického charakteru a zdravotní pracoviště. Tyto tři pracoviště jsou primárním prvkem pro celkový chod naší nemocnice."
Na samotnou bezpečnost v areálu nemocnice dohlíží zhruba 600 kamer a polovina z nich bude v nejbližší době vylepšena tak, aby samy dokázaly najít a upozornit na podezřelé jednání či třeba požár.
dispečer
Přestavba pracoviště, které bylo původně jen technickým dispečinkem, vyšla na 21 milionů korun.
---
Kamioňáci ignorují zákaz, u přehrady Šance hlídkuje policie
Dopravní značky jako by pro některé řidiče neexistovaly. Na silnici poblíž beskydské přehrady Šance musí opět hlídkovat policisté. Ti brání kamionům v jízdě do horského úseku, který se nesmí ošetřovat solí.
Situace se opakuje každý rok. Řidiči kamionů míjejí několik značek, které jim signalizují zákaz vjezdu do úseku, který se kvůli zdroji pitné vody nesolí, oni to však nerespektují.
Silnice přes Staré Hamry je přitom velmi frekventovaná a celý úsek se jen obtížně objíždí. Jakákoli mimořádná událost nebo dopravní nehoda komplikuje život nejen řidičů, ale také místním obyvatelům.
Eva Tořová (ČSSD a nezávislí kandidáti), starostka Starých Hamrů: “Zimní období je pro obyvatel Starých Hamer a Bílé vždy komplikované. Obzvlášť, když tady vjedou kamiony, které mnohdy tu silnici zablokují, protože nemohou vyjet a pak se lidé nemohou dostat do práce, do škol a opačně. A je špatný pocit, když vy jste jako rodič nahoře, čekáte dole a víte, že někde dole máte děti, které se nemohou těmi autobusy dostat domů.”
Situaci se snaží řešit policie, která hlídkuje v posledním místě, kde se mohou kamiony otočit.
Kateřina Kubzová, mluvčí Policie ČR MSK: “V úseku, kde v současné době platí zákaz vjezdu nákladním vozidlům s hmotností nad 12 tun, policisté nepřetržitě hlídkují a kontrolují dodržování tohoto zákazu. Řidičům za jeho porušení hrozí až dvoutisícová pokuta."
Policejní hlídky budou kamiony kontrolovat po celou dobu, kdy bude silnice pokryta sněhem. Jen tak se ji podaří udržet průjezdnou.
---
Krátké zprávy, 14. prosince, 16 h - 1
Pracovníci ostrahy v jednom hypermarketu v Ostravě zadrželi zloděje másel. Muž jim byl podezřelý hned při příchodu, a proto ho sledovali. Zloděj nejdříve karton másel schoval mezi toaletní papír. Potom lup naložil do tašky a vydal se k pokladnám, kde ho už čekala ostraha. Po krátkém přetahování o tašku se 32letý muž vzdal. Přivolaní strážníci ho zadrželi a následně předali policistům. Muž už byl za podobný přečin v minulosti odsouzen. Teď mu hrozí až tři roky za mřížemi.
Lékaři mají málo dárců krevní plazmy. Přitom krevní plazma je zásadní surovinou pro léky na mnoho vážných nemocí, i pro ošetření pacientů po úrazech či popáleninách. Například pro léky jednoho pacienta s hemofilií na jeden rok je potřeba 1200 odběrů krevní plazmy. Lidé ve věku od 18 do 65 let mohou ročně darovat až 26x.
---
Studénka o zásadní investici rozhodne v únoru
Studénka má rozpočet na rok 2023. Sestaven je zatím jako přebytkový, nicméně o hlavní investiční akci bude rozhodnuto v únoru. Město vyčkává, jak dopadne záměr rekonstrukce Dělnického domu.
Zastupitelstvo Studénky na své poslední schůzi letošního roku schválilo rozpočet na rok 2023. V příjmech se pohybuje ve výši 227 milionů korun, výdaje zatím obsahují 201 milionů.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Nám se podařilo rozpočet sestavit jako vyrovnaný, respektive přebytkový, a to z toho důvodu, že zatím nemáme jasno o případné realizaci rekonstrukce Dělnického domu. Což by výrazně ovlivnilo rozpočet města, protože tato akce je rozpočtovaná na 90 milionů korun.”
Ve schváleném rozpočtu má Studénka na tuto akci rezervu zhruba 55 milionů korun, zbytek by dofinancovala z úvěru. O realizaci projektu bude rozhodnuto pravděpodobně v únoru.
Rozpočet tak v tuto chvíli obsahuje v investičních spíše menší opravy a údržbu.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Mezi ty významnější bych zařadil asi rekonstrukci podtlakové stanice v Butovicích, jedná se o úpravu kanalizace. Dále pak dojde k dokončení výměny oken a dveří v základní umělecké škole v Butovicích. Bude se pokračovat v opravách chodníků a cest, zejména výtluků.”
Zvýšené ceny energií budou stát město v příštím roce zhruba 10 milionů korun navíc. Omezovat tu chod třeba sportovního centra ale nebudou. Prioritou je spořit energie provozně, rozumným šetřením a úsporným osvětlením.
---
Nemocnice v Havířově testuje umělou inteligenci
Havířovská nemocnice testuje umělou inteligenci na radiologii od českých vývojářů. Třetí oko lékaře, které pomáhá číst rentgenové snímky, je o krok blíž k nasazení do praxe.
Počet rentgenových snímků stále přibývá, na rozdíl od lékařů. Proto havířovská nemocnice jako první v republice testuje umělou inteligenci od společnosti Carebot. Mladí vývojáři začali s projektem v době covidu.
Daniel Kvak, jednatel společnosti Carebot: "Napadlo nás natrénovat jednoduchou neuronovou síť, která by rozlišila mezi pacienty s covidem-19 a pacienty s jinými nálezy. Pandemie už je pryč, ale zjistili jsme, že problém pořád přetrvává a pustili jsme se do vývoje systému, který v současnosti zvládá rozlišit až třináct různých patologických nálezů.”
Umělá inteligence byla natrénována na 80 tisících snímků z různých pracovišť po celém světě. Data z havířovské nemocnice sloužila pro ověření, že systém může fungovat správně kdekoliv.
Matěj Misař, jednatel společnosti Carebot: "Máme skvělou zpětnou vazbu od lékařů z havířovské nemocnice a od nového roku začínáme s tou druhou fází. Carebot, systém umělé inteligence, který směřuje k certifikaci zdravotního prostředku, tak bude moci odlišit jednotlivé nálezy. Už to nebude snímek, kdy pacient má nález, nebo nemá nález, ale zároveň dokáže upozornit, jaký nález na tom snímku je.”
Za dva měsíce v nemocnici vyhodnotili na 2,5 tisíce snímků.
Roman Michálek, lékař Nemocnice Havířov: "Předpokládáme, že pokud celý systém bude odladěn do optimální podoby a bude zařazen do klinické praxe, měl by lékaři pomoci v rozhodování, měl by zrychlit celou práci.”
Umělá inteligence může být dobrým pomocníkem, nicméně konečné slovo a stanovení diagnózy vždy bude v rukou lékařů.
---
Vánoce na raduňském zámku
Do Vánoc zbývají ještě dva týdny, ovšem Zámek v Raduni už je na tento sváteční čas připravený a také nádherně vyzdobený. Návštěvníci se během prohlídek mohou nejen svátečně naladit, ale také se dozvědět mnohé o historii těchto svátků. Zámek bude pro veřejnost otevřený až do konce roku.
Raduňský zámek je obvykle v tuto dobu zavřený. Na čas se teď ale probudil ze zimního spánku, aby návštěvníkům připomenul, jak se dříve slavily Vánoce na šlechtických sídlech. Tyto tradiční vánoční prohlídky přerušil před dvěma lety koronavirus. Teď jsou ale zpět.
Markéta Kouřilová, kastelánka, Státní zámek Raduň: „Konečně máme Vánoce zpátky a máme příležitost otevřít zámek návštěvníkům a ukázat jim, jak se slavilo v šlechtickém prostředí především v 19. století toto vánoční období.“
Vyzdobeným zámkem provádí kněžna Wanda. A je to nádherná podívaná: interiér ozdobily girlandy ze smrkových větviček, kytice jmelí a také adventní věnec, který odpočítává čas do Vánoc.
Slavnostně prostřený stůl čeká na hosty. V menu o několika chodech nechybí ani tradiční ryba nebo luxusní mořské plody. Stůl zdobí exotické ovoce a sladkosti. Zdejší rodina Blücherových servírovala o svátcích rovněž anglické či německé dobroty.
Ozdobený strom se stal součástí Vánoc až v první půli 19. století. Skleněné dekorace byly spíš výjimečné. Zdobil se přírodními materiály, papírovými ozdobami a také třeba perníčky.
Markéta Kouřilová, kastelánka, Státní zámek Raduň: „Dárky se kladly pod stromeček či ke stromečku a nebyly zabalené. Až později právě ve 20. letech k nám přichází zvyk balení dárků a přichází k nám z Ameriky.“
Ve vstupní hale šlechta připravila občerstvení a dárky pro své poddané, kterým na konci roku takto děkovala za službu. Dostávali především praktické dárky, pak také jídlo a peníze.
Prohlídky vánočně nazdobeného zámku mají své kouzlo. Pro veřejnost jsou přístupné vždy o víkendu. Větší skupiny si mohou zarezervovat termín také během všedních dní, a to až do 18. prosince. Po vánočních svátcích bude raduňský zámek pro veřejnost otevřený ještě od 26. do 30. prosince.
---