Lupič z banky zapomněl po infarktu své falešné jméno
Unikátní náhoda pomohla policistům v dopadení pachatele 11 let staré loupeže v ostravské bance. Kriminalisté sice po celou dobu věděli, kdo peníze ukradl, ale nemohli polského dělníka najít, protože změnil jméno i bydliště. Nyní ale dostal na Plzeňsku infarkt a po probuzení v nemocnici se bezstarostně představil pravým jménem.
Na záběrech z Komerční banky v Mariánských Horách v Ostravě se můžete znovu podívat, jak se před 11 lety loupež stala. Polský zedník Jacek Kaminski ukázal pokladní lísteček, s výhružkou odpálením tašky granátů, pokud nedostane peníze. Dala mu 12 tisíc a on utekl. Kriminalisté sice vypátrali, kdo loupež spáchal, ale nikdy ho nenašli. Změnil si jméno a odstěhoval se.
Radim Bena, kriminalista: "Prý ve filmu viděl loupežné přepadení banky, kde pachatel použil lísteček. Napsal si několikm lístečků s různými výhružkami a jeden z nich pak použil."
Uplynulo 11 let a lékaři v klatovské nemocnici ošetřovali muže po infarktu, který dostal několik elektrických výbojů defibrilátorem. Když se probral, nepamatoval si, že používá jméno Josef Žídek a představil se pravým jménem. Policisté ho prolustrovali a zjistili, že je v pátrání.
Radim Bena, kriminalista: "Identitu pachatele jsme znali už ten den večer. Bohužel měl před námi několik hodin náskok a doma jsme ho už nezastihli."
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Hrozí mu trest odnětí svobody na 2 až 5 let."
Muž je vazbě, což je pro něj paradoxně záchrana. Po propuštění z nemocnice, kde byl už druhý měsíc, by totiž zřejmě skončil na ulici jako bezdomovec.
---
Po požáru v Kopřivnici jsou v nemocnici dvě ženy
Hasiči brzy ráno zasahovali u požáru v Kopřivnici, kde hořelo v domově pro seniory. Dva jeho obyvatelé se nadýchali kouře a byli převezeni do nemocnice. Více než padesát lidí muselo být evakuováno.
Požár v bytě v pátém patře domova pro seniory na ulici Česká v Kopřivnici na Novojičínsku vypukl kolem půl páté ráno ve středu 13. dubna. Na místě zasahovalo osm jednotek hasičů, profesionálních i dobrovolných.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: “Hasiči dostali požár pod kontrolu za půl hodiny. Zraněny, tedy nadýchány kouřem, byly dvě osoby, hasiči evakuovali dalších 54 osob do bezpečí. Předběžná škoda byla zatím hrubě odhadnuta, zdá se, že bude vyšší než jeden milion korun, příčina vzniku požáru je v šetření.”
V nemocnici skončila obyvatelka bytu, ve kterém hořelo, a také žena, která bydlela naproti. Ostatní obyvatelé domu jsou v pořádku. Ti ze zasaženého patra tráví den tráví mimo domov.
Eva Mündleinová, ředitelka Střediska sociálních služeb Kopřivnice: “Po dohodě s jednotlivými nájemníky jsme se postarali o to, aby buď dnešní den přečkali u své rodiny nebo u přátel. Ten, kdo neměl kam jít, tak jsme ve spolupráci s městem zajistili klub pro seniory, kde mohou strávit ten čas.”
Podle aktualizované informace z kopřivnické radnice budou odhadované škody pravděpodobně o dost větší, a to v řádech několika milionů korun. Tři byty jsou neobyvatelné. Město řeší náhradní bydlení.
---
Těžba na Dole ČSM se prodlouží prozatím o půl roku
Na Dole ČSM se konal tiskový brífink, kterého se zúčastnilo vedení společnosti, zástupci odborů a náměstek ministra financí. S jistotou lze říct, že těžba bude pokračovat o dalšího půl roku. Následná analýza má ukázat možnosti těžby až do roku 2025.
Těžba černého uhlí na dvou šachtách Dolu ČSM měla být ukončena na konci tohoto roku. Nyní se vedení společnosti dohodlo s ministerstvem financí, že se těžba prodlouží.
Roman Binder, náměstek ministra financí: "Představenstvo OKD v pátek schválilo pokračování těžby do druhého kvartálu roku 2023 tak, jak se diskutovalo, jestli ten konec bude na konci roku 2022, nebo tam bude nějaké protažení v těch prvních měsících příštího roku. Toto rozhodnutí představenstvo udělalo.”
Ministerstvo nyní požaduje po společnosti, aby zpracovala analýzu možného pokračování těžby až do roku 2025, a to z důvodu energetické bezpečnosti v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.
Roman Sikora, předseda představenstva OKD: “Zpracovat takovou analýzu není jednoduché. Je to současná cena uhlí, která nemusí v cílovém roce být na takové úrovni, jako je dnes. Je to mezinárodní politická situace, která nahrává, nenahrává konkurenčním dodavatelům na území ČR v oblasti koksovatelného a energetického uhlí, jsou to zaměstnanci. Je to celá řada báňsko geologických a především ekonomických vlivů, které musíme v naší studii posoudit.”
Analýzu by společnost chtěla mít zpracovanou do konce června.
---
Základna USA v Mošnově by zvýšila bezpečnost v regionu
V okolí mošnovského letiště by mohla vzniknout vojenská základna Severoatlantické aliance. Po útoku Ruska na Ukrajinu je tato možnost znovu aktuální a přiklání se k ní stále více lidí. Podle hejtmana Ivo Vondráka by se tím zvýšila bezpečnost celého našeho regionu.
O možnosti vybudovat na Letišti Leoše Janáčka Ostrava vojenskou základnu USA se hovoří už několik let a nyní je tento projekt znovu na stole. Ministryně obrany Jana Černochová se chystá na cestu do USA a chce tam údajně o americké základně v naší zemi jednat. Mošnov je jednou z možných variant.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: "Myslím, že to není problém. Máme jednu z nejdelších přistávacích drah. Teď je to otázka dalších rozhodnutí, kdo by tady byl, za jakým účelem, o jaký typ techniky by se jednalo. Je to věc dalších diskuzí."
Mošnovské letiště už vojenským účelům sloužilo a dlouhá přistávací dráha umožňuje přítomnost všech letadel bez omezení. Kraj už navíc jedná s Armádou České republiky o budování logistického centra.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: "Jestliže by v Mošnově bylo logistické centrum nebo základna a ČR je členem NATO, tak s tím souvisí protivzdušná obrana. Je omyl si myslet, že letiště by v případě jakéhokoliv konfliktu nebylo strategickým cílem."
Zdeněk Nytra (ODS), senátor: "Následovaly by všechny legislativní kroky, muselo by to schválit NATO, ale z mého pohledu by to bylo zvýšení obranyschopnosti nejen ČR, ale celého východního křídla a byl by to dobrý krok."
V příštích letech je navíc v plánu rozsáhlá rekonstrukce přistávací dráhy za miliardy korun, na které by se v případě realizace projektu americké vojenské základny v Mošnově mohl stát finančně podílet. V regionu by pak zůstalo více peněz na jiné investice.
---
Revitalizace rybníku Pašůvka je před dokončením
Český rybářský svaz pro Severní Moravu a Slezsko investoval zhruba šest milionů korun do revitalizace rybníka Pašůvka nedaleko Havířova. Ten bude následně sloužit pro odchov mladých ryb do dalších revírů. Přes zimu budou moci na rybníce děti opět bruslit.
Takto vypadal ještě před pár lety rybník Pašůvka, který se nachází na rozhraní Horní Suché a Havířova. Místní organizace neměla na jeho údržbu a revitalizaci finance. Rybník byl proto převeden pod správu Českého rybářského svazu pro Severní Moravu a Slezsko. Vyčištění plochy, zpevnění břehů, byl ale nelehký úkol. Po opětovném napuštění rybníka následně ukáže čas, jakým rybám se bude ve vodní ploše dařit.
Rostislav Trybuček, jednatel, Český rybářský svaz pro Severní Moravu a Slezsko: "Takže buď malá, ranná stádia, třeba do roku, co nebude atraktivní pro pytláctví, protože to neuhlídáte. Když se nám nebude dařit ostroretka, parma, tak zkusíme candáta s nějakou doprovodnou rybou. Obhospodařujeme asi 4 800 hektarů ploch a toků, takže ten zarybňovací plán, který my plníme, je v řádech 32 milionů ročně do našich revírů vysazeno násad a tohle bude jen zlomek."
Svaz chce vyjít vstříc i místním obyvatelům a neplánuje chov ryb přes zimu.
anketa: "Konečně se s tím začalo něco dělat, vypadalo to hrozně. Uvidíme, bude to lepší, jestli tady budou moci i děti bruslit zase, jako to bylo kdysi.”
Revitalizace rybníka Pašůvka by měla být dokončena nejpozději v květnu.
---
Reborn panenky uchvátily návštěvníky výstavy
V karvinském Středisku volného času Juventus proběhla výstava reborn panenek. Reborn panenky vypadají jako skutečná miminka a pochlubit se s nimi přijelo pět českých rebornistek z různých koutů republiky.
Ve Středisku volného času Juventus představily české rebornistky své umělecké ručně vyrobené panenky. Málokdo by našel rozdíl mezi skutečným miminkem a těmito reborn panenkami.
Dagmar Galuszková, výtvarnice, organizátorka výstavy: "Mohou být různě velké, protože jsou to miminka, novorozeňata, máme tam panenku s pupeční šňůrou, máme i batolata, které představují větší děti."
Už 12 let se výrobě reborn panenek věnuje paní Iveta Eckertová z Ostravy.
Iveta Eckertová, výtvarnice: "Když mi přijde stavebnice, začnu malovat, je to malování třeba deset vrstev, pak glazura, aby se barva nešoupala, nakonec se píchají vlasy, řasy, píchají se po jednom vlásku jehličkami."
Dagmar Galuszková, výtvarnice, organizátorka výstavy: "Vlásky jsou mohérové, u velkých batolat se používají i lidské, dětské vlásky, aby byly jemňounké."
Karvinská výstava charitativní, výtěžek z ní byl věnován děvčátkům Kajce a Mimi.
Panenky jsou na výstavách určené k prodeji nebo je rebornistky vyrábí na objednávku.
---