Nemocnice Karviná-Ráj otevřela kataraktovou školu
Moravskoslezské oční centrum, jako jediné na Moravě, začalo vzdělávat lékaře v oblasti nácviku operací šedého zákalu. Prakticky si mladí lékaři zkoušeli operovat tuto oční vadu na prasečích očích.
V karvinské rájecké nemocnici se rozběhl unikátní vzdělávací program, který dosud na Moravě nebyl k dispozici.
Jiří Slepánek, primář Moravskoslezského očního centra: “Probíhá tady workshop, kurz operace katarakty, protože šedý zákal je nejčastější diagnóza, kterou potkává oční lékař a ti mladí, kteří se připravují na atestaci vlastně kromě toho, že se podívají jak se operuje do mikroskopu, nemají představu, co to je, jaké to jsou nástroje, jak se to drží, tak jsme se rozhodli, že ve spolupráci s MSK zorganizujeme Kataraktovou školu přímo na pracovišti."
Kataraktová škola byla určena mladým lékařům z regionu, medikům z ostravské lékařské fakulty i místním lékařům z rájecké nemocnice.
Jiří Slepánek, primář Moravskoslezského očního centra: “.Aby věděli - hodím se na operaci? Nehodím? Něco jiného je se dívat a něco jiného je strčit ty nástroje do ruky a na prasečím oku si to vyzkoušet."
Vyzkoušet si operaci šedého zákalu přišla i Urszula Kolínková.
Urszula Kolínková, účastnice Kataraktové školy, lékařka očního odd. Nemocnice Karviná-Ráj: "Na něčem to člověk trénovat musí a při běžné praxi není možné jít na sál tak často, není na to čas, ta jsme rádi, že jsme si na to vyhradili ty dva dny."
Primář Moravskoslezského očního centra by rád v praktické výuce operativy pokračoval, záleží, zda a o co bude v budoucnu zájem.
---
Ostrava přispěje znovu na obnovu památek
Ostrava se dlouhodobě snaží, aby byly významné stavby a památky v co nejlepším stavu a proto město jejich majitelům nabízí finanční pomoc při jejich rekonstrukci. Na příští rok je znovu připraveno pět a půl milionu korun.
Až 1,5 milionu korun mohou získat majitelé k obnově významných ostravských městských staveb jejich a až 500 tisíc k obnově sakrálních památek. Město v rámci tradičního programu vyčlenilo k údržbě, opravám, restaurování 5,5 milionů korun.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: "Dotační program vyhlašujeme již po třinácté. Díky odpovědnému přístupů vlastníků objektů i finanční podpoře města Ostrava tak bylo obnoveno již na 200 významných staveb ve městě. Lhůta pro předložení žádostí je nyní stanovena od 2. ledna 2023."
Dotace v obou případech může činit maximálně polovinu přímých nákladů, zbylé náklady hradí majitel stavby.
Zájemci naleznou detailní informace k programu na webu města. Letos se tak například kostel Neposkvrněného Početí Pany Marie v Přívoze vymaloval a opravil interiér.
Francizsek Gajewski, administrátor farnosti: "Je to velmi dobré a já jsem velmi vděčný, že něco takového vůbec je. Velmi mi to pomohlo a ještě bychom potřebovali opravit vitráže, které byly zničeny koncem války a očištěn hlavní oltář."
Projekty jsou posuzovány podle společenského významu renovovaného objektu, zároveň je ale posuzován stav jeho ohrožení či dostupnost široké veřejnosti. Žádosti budou orgány města schvalovat do konce června 2023.
---
Zprávy krátké 16. 11. 2022 17.00 - 1
Správa silnic Moravskoslezského kraje po skoro čtyřech měsících dokončila rekonstrukci Ostravské ulice v Českém Těšíně. Šlo o souvislou opravu povrchu silnice za víc než 23 milionů korun, kterou zaplatil Státní fond dopravní infrastruktury. Opravou prošla i tamní ulice Viaduktová, tu financoval kraj.
Docela nezvyklý důvod uvedli muži, kteří se v Třinci rozhodli navrtat nádrže dvou vozidel. Poté, co je velmi rychle zadržela policie, vypověděli, že si chtěli zatopit, ale chyběl jim benzín do motorové pily, kterou by si údajně nařezali dřevo. Teď jim opět hrozí až dvouleté vězení.
---
Dobrovolnické centrum ADRA v Havířově oslavilo 10 let
Dobrovolnické centrum ADRA vzniklo v Havířově před deseti lety. Toto významné výročí se organizace rozhodla náležitě oslavit. ADRA se bude chtít do budoucna ještě více zaměřit na službu dobrovolnictví v domácnostech.
První dobrovolníci začali v Havířově pomáhat lidem v roce 2009. Samostatné Dobrovolnické centrum ADRA, ale bylo založeno až v roce 2012. Organizace se proto rozhodla uspořádat velkou oslavu a tím i poděkovat obětavým lidem i partnerům, kteří ADRU podporují.
Hana Čadová, ředitelka Dobrovolnického centra ADRA Havířov: "Pořád chceme spojovat vlastě ty dva světy. Lidí, kteří potřebují pomoc a lidí, kteří chtějí pomáhat. Velice se rozvíjí dobrovolnictví v domácnostech u různých cílových skupin. Přibývá nám třeba nevidomých klientů, za kterými dobrovolníci chodí, to je taková krásná výzva, kterou máme, nebo lidí s postižením."
Stejně jako Armáda spásy tak právě i ADRA má podle radnice ve městě nezastupitelné místo.
Stanislava Gorecká (ANO), náměstkyně primátora: "Já bych jim přála, aby slavili ne jen deset, ale desetkrát deset let, protože to, že se objevili v Havířově, vytvořili dobrovolnický program, tak to je pro Havířov, ale i okolní města velké plus."
Popřát k výročí přijel ADŘE i celostátní ředitel Radomír Špinka.
Radomír Špinka, ředitel Humanitární organizace ADRA ČR: "Těch dobrovolníků jako ADRA máme v ČR něco přes tři tisíce a určitě v tom chceme dál do budoucna pokračovat. A zároveň bych přál i ADŘE tady v Havířově, aby jim práce přinášela radost.”
ADRA slaví v letošním roce ještě jedno významné výročí. Organizace působí v ČR již 30 let.
---
SVČ letos zavedlo kroužky programování pro nejmladší
Středisko volného času Klíč ve Frýdku-Místku připravilo letos úplně nový kroužek programování pro nejmladší. Zapojit se do něj mohou děti už od osmi let. Formou plnění úkolů v grafickém prostředí se jednoduše seznámí se základními principy programování.
Jsou ještě malí, ale jednou z nich možná vyrostou vážení programátoři. Tito školáci z Frýdku-Místku se rozhodli navštěvovat úplně nový kroužek programu Scratch.
Anketa: 1.) "Ještě jsem to nikdy nedělal, teď to dělám poprvé." – A proč ses dal na programování? – "Protože jsem si to chtěl zkusit a chtěl jsem se stát programátorem." 2.) "Nějaké zkušenosti s tím už mám, dělali jsme s tím ve škole. Neměl jsem co dělat nějaké dny, tak jsem si řekl, že budu chodit na kroužky." 3.) "Nemám zkušenosti." – A jaké to je zatím? – "Dobré."
David Plánička, vedoucí kroužku programování: "Některé děti už se s tím setkaly třeba na základních školách, takže to pro některé novinka není. U nás je to přímo novinka, začali jsme to nabízet v letošním roce poprvé. Je to taková varianta programování pro nejmenší nebo pro ty, kteří chtějí začínat s programováním."
Programováním se dnes na světě řídí téměř všechno. Pochopení psaného kódu může být ale velmi složité. Program Scratch je jednoduchá verze programování, kdy děti přímo vizuálně vidí, co dělají.
David Plánička, vedoucí kroužku programování: "Přes takové bloky skládají celý ten program a snaží se něco naprogramovat. Aktuálně pracujeme na nákupním seznamu, na receptu. Musí zjistit, na co ten recept je. Takže na to si přijdou sami a pomocí postavy sbírají různé suroviny, které se přičítají na seznam. Pak tam vidí všechno, co už sebrali a co ještě musí dosbírat."
Anketa: 4.) "Já s tím mám zkušenosti ze školy a přivedlo mě sem, že mě to ve škole bavilo a zajímalo." – A co teď zrovna děláš? Na čem pracuješ? – "Teď na listu a vymýšlení, co ten recept může být." 5.) "Celkem mi to jde, bych řekl. A já tady jsem, protože táta říkal, jestli bych nechtěl do nějakého kroužku, tak jsem si vybral tady programování ve Scratchi a baví mě to. Je to zábava."
David Plánička, vedoucí kroužku programování: "Ten Scratch samotný je dobrý na rozvíjení logického myšlení a myšlení celkově, jak mají být věci postupně. Tím, že to vidí graficky, tak přesně si mohou říct, co se stane. Co bude výsledkem toho a logicky si domyslet, co musí udělat, aby se dostaly k cíli. Je to koncipováno tak, že já ukazuju základní program, který si mohou děti udělat. A podle toho pokračují dál, relativně samy. Samy si tvoří další struktury toho programu, aby došly k tomu výsledku. Samozřejmě, když třeba si s něčím neví rady, tak přijdu na pomoc."
Z pohodných kroužků nabízí Středisko volného času Klíč například ještě Programování Arduino, Python nebo Malí herní vývojáři.
---
Zprávy krátké 16. 11. 2022 17.00 - 2
Obnova kostela Nejsvětější Trojice s rajským dvorem ve Fulneku a záchrana vlaku Slovenská strela. Tyto dva zvláštní počiny z Moravskoslezského kraje obdržely významné ocenění. V Praze získaly cenu generální ředitelky Národního památkového ústavu při udílení cen Patrimonium pro futuro.
Nemocnice Třinec a její dětská jednotka intenzivní péče získala nové pulsní oxymetry. Darem je dostala od Nadačního fondu Kapka naděje, který nasbíral na jejich pořízení 18 tisíc korun. Lidé mohou dál přispívat v lékárně Nemocnice Třinec.
---
Charita ve Studénce pomáhá třicet let, plánuje rozšíření
Charita ve Studénce působí 30 let. Provozuje několik sociálních služeb a její pomoci je s léty potřeba spíše více, než méně. Už delší dobu zde proto vzniká i projekt na výstavbu nové budovy.
U zrodu Charity stálo v roce 1992 ve Studénce pár dobrovolných nadšenců, kteří se rozhodli, že budou pomáhat potřebným lidem. Po čtyřech letech se služba profesionalizovala a dnes má Charita 35 zaměstnanců, provozuje domov pro seniory, pečovatelskou a ošetřovatelskou službu, azylový byt, půjčovnu kompenzačních pomůcek a humanitární šatník.
Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity Studénka: “V domově pro seniory máme kapacitu 18 klientů a domov máme neustále naplněný, máme plný pořadník.”
Marie Fečíková, obyvatelka domova pro seniory: “My se žije dobře a děkujeme našemu vedení, že se o nás starají.”
Stanislava Myslikovjanová, obyvatelka domova pro seniory: “Po všech stránkách je to spokojenost na sto procent.”
Protože místa pro seniory opravdu chybí, rádi by vedle postavili novým charitní dům.
Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity Studénka: “Ve které by byla rozšířená kapacita domova pro seniory o dalších 18 míst. V budově by také vznikla odlehčovací služba a denní stacionář pro seniory.”
Na realizaci už má Charita vydáno stavební povolení, aktuálně pracuje na drobných úpravách projektu a po novém roce bude vyhlížet dotační titul, do kterého by se mohla přihlásit a získat finance na výstavbu.
---