Ostrava pokřtila své další kalendárium. Jde již o 27 publikaci, která eviduje události uplynulého roku. O jejich výběr i záznam se stará ostravský kronikář Martin Juřica.
Kalendárium roku 2022 je pokřtěno. Postarala se o to ředitelka Archivu města Ostravy Hana Šůstková, náměstek primátora Miroslav Svozil a samozřejmě i autor a kronikář Martin Juřica. Ten navíc většinu událostí vybral a zpracoval. Má s tím už bohaté zkušenosti.
Martin Juřica, kronikář Ostravy: "Vzhledem k tomu, že je to už 23 ročník, který píšu já, tak má člověk už takový zaběhlý režim. Využívám samozřejmě médií a pak je to i osobní účast na těch akcích."
Publikace o 126 stranách vyšla v nákladu 500 kusů. Ostrava je v tomto unikátní. Kalendárium vydala už dvacet sedm krát.
Hana Šůstková, ředitelka Archivu města Ostravy: Myslím si, že je to v rámci ČR unikum, že by někdo vydával každý rok kalendárium a tímto způsobem jej zpracovával."
Loňský rok byl poznamenaný válkou a tak je samozřejmě zaznamenáno, jak to zasáhlo Ostravu. Velká většina zpráv je ale pozitivních.
Miroslav Svozil, náměstek primátora Ostravy: "Minulý rok byl rokem pozitivních změn pro Ostravu. Důležité událost byly určitě otevření Kulturního domu Poklad, pak jsou to Jatka a například se nám rozběhla rekonstrukce Ostravice."
Publikace je bezplatně k dostání v Archivu města Ostravy, ostravských informačních centrech, Knihovně města Ostravy, Moravskoslezské vědecké knihovně a antikvariátu Fiducia.
---
V Havířově se konalo vyhodnocení práce městské policie. Strážníci a zaměstnanci si převzali stužky za věrnost, nebo také za statečnost. Vedení radnice i městské policie si nejvíce váží pomoci zraněným lidem při pádu kolotoče během Havířovských slavností.
Rok 2022 z pohledu Městské policie v Havířově patřil k těm stabilnějším. Skončila covidová opatření, strážnici se dobře vyrovnali i s příchodem lidí s Ukrajiny. Přesto jedna událost se vymykala, a ke které se vrátil ředitel MP při vyhodnocení činnosti a ocenění strážníků za loňský rok.
Bohuslav Muras, ředitel MP Havířov: “Já v tom loňském roce jsem nejvíce pyšný na ten zákrok, nebo na tu pomoc, kterou jsme pomáhali dávat v době, kdy spadl kolotoč v Havířově na Havířovských slavnostech. A nejvíce špičkové bylo, že i když potom se přišli převlékat, protože byli celí od krve, umýt se, tak, když jsem se zeptal, jestli nechtějí jít domů, tak nikdo a všichni pracovali dál. Takže klobouk dolů.”
Na místě pomáhala i strážnice Martina Zauchová.
Martina Zauchová, strážnice MP Havířov: “Snažili jsme se zachránit životy jak mladých lidí, tak všech, kteří tam byli. Po té přijela záchranná služba a ti už převzali vše do svých rukou.”
I po této zkušenosti Městská policie stále zvedá téma a bojuje za to, aby byla zařazena do složek IZS.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Je třeba se pokusit o to, zařadit strážníky městské policie do složek IZS, protože už takový samotný krok by vedl k určitým konsekvencím z legislativního hlediska, který by na strážníky MP měl velmi pozitivní vliv. I na výkon jejich práce."
---
Krátké zprávy 17. 2. 2023 16.00 - 1
Na poslední chvíli řeší společnost OKD studii EIA, potřebnou pro prodloužení těžby na dole ČSM do roku 2025. Schválení ale komplikují očekávané požadavky účastníků řízení. Zatímco české úřady většinou s prodloužením těžby souhlasí, z Polska přišlo vyjádření hned pěti subjektů s velmi výraznými požadavky.
---
Gymnázium v Bruntále hostilo výjimečnou návštěvu. Poslanec a hejtman MS kraje Ivo Vondrák spolu s náměstkem pro cestovní ruch Janem Krkoškou diskutovali ve škole se studenty na téma transformace kraje.
Hejtman podrobně představil studentům podstatu záměru a současnost i výhledy rozvoje kraje.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: „Transformace je proces, kdy měníme charakter našeho kraje. To znamená, z toho průmyslového kraje, který byl typický svým těžkým průmyslem, hornictvím, ocelářstvím, prostě se měníme na něco nového, kdy ekonomika bude stát na inovativním průmyslu, nových technologiích,ale pozor, také tady bude ta část, která se bude starat o volný čas lidí, kteří tady žijí. To znamená transformace není jenom o té ekonomice, ale samozřejmě i to tom, jakou bude mít kulturu, jaký bude mít sport v tomto kraji.“
Hejtman kladl důraz především na potřebu neopouštět MS kraj, nebo se do něj opět vracet.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: „Ideální je, někam zajet, podívat se tam, naučit se to a vrátit se zpátky.“
Studenti se v diskuzi ptali na konkrétní situaci regionu, například na přehradu Nové Heřminovy, problémy s parkováním na horách či svými novými náměty.
Jan Krkoška (ANO),náměstek hejtmana: „Kde by měli společně řešit parkování Karlova Studánka a Malá Morávka.“
Michal Jindra, student gymnázia: „Debata mi vlastně přinesla takový rozhled, jak se bude rozvíjet náš MS kraj a že má smysl tady zůstat.“
Tereza Tesařová, studentka gymnázia: „Bylo to určitě hodně zajímavé a dozvěděla jsem se spoustu věcí, které jsem nevěděla.“
Tereza Hejbalová, studentka gymnázia: „Mnoho informací o tom, co všechno může kraj spravovat a ovlivnit.“
Diskuze se věnovala také problémům našeho školství, novým projektům a potřebám větší interakce mezi učiteli a studenty.
---
Z hornické kolonie finských domků v Horní Suché se pomalu stává jen torzo. Investor ji chce modernizovat, ale obec by chtěla zachovat jednotný ráz kolonie. Připravuje proto regulační plán, který by stavebníkům určil, co stavět mohou a co už ne.
Nejistota a obavy z toho, kdy a kam se budou muset vystěhovat. Lidé z kolonie finských dvojdomků podél Spodní ulice v Horní Suché se ve středu přišli seznámit s projektem, který jejich bydlení zásadně změní.
Anketa: “Vím, že plno občanů má strach o střechu nad hlavou, o své domovy, protože opravdu neví, kam půjdou, jak to s nimi dopadne, za jaké nájemné půjdou do nových bytů a jestli to utáhnou při té dnešní drahotě.”
Anketa: “Když oni mi ve finském domku neprodlouží smlouvu, já se budu muset vystěhovat a nikdo mi nedá veškeré náklady, které jsem do toho investoval. Ať ty staré kuče zbourají, ale měli by se nějak revanšovat lidem, kteří do toho nastrkali peníze.”
Investor plánuje kolonii zachovat, ale v moderním stylu.
Kateřina Piechowicz, mluvčí společnosti Heimstaden: “Co se týče dané lokality, tak my jsme obci již dříve předložili konkrétní záměr a podobu plánované výstavby a v tuto chvíli prozatím žádné nové informace nemáme. Nicméně jsme o podobě lokality připraveni jednat.”
Obec připravuje regulační plán, aby si kolonie zachovala jednotný ráz.
Jan Lipner (STAN), starosta Horní Suché: “Regulační plán nedokáže majiteli zakázat bourat stávající zástavbu, ale můžeme zabránit tomu zvěrstvu, kdy se mezi ty stávající finské domky postaví zcela něco jiného a zcela to zruší ten architektonický, či urbanistický ráz této lokality.”
Aby regulační plán platil, musí ho schválit zastupitelstvo obce.
---
Krátké zprávy 17. 2. 2023 16.00 - 2
Těšínské divadlo získalo v rámci Národního plánu obnovy 111,5 milionu korun na revitalizaci budovy. Do podzimu 2025 by měly být využity na vznik Těšínského divadelního a kulturního centra. Přinést ho má rekonstrukce hlavního vstupu, foyer, galerie, zázemí, sálu a jeviště a také prostor nad městskou knihovnou včetně střechy a hvězdárny.
V Ostravě v pivovaru Ostravar se uskutečnilo cvičení Integrovaného záchranného systému zaměřené na únik čpavku z technologií. Policisté omezili v okolí dopravu a několik jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů se postaralo o likvidaci úniku. Strážníci Městské policie informovali vyděšené občany o tom, že jde pouze o cvičení. Přesto se na internetu objevily zprávy, že někteří lidé čpavek skutečně cítili.
---
Školní kuchyně Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Ostravě prošla kompletní rekonstrukci. Ta původní už nevyhovovala dnešním standardům. Díky investici Moravskoslezského kraje, který školu zřizuje, je teď stravovací provoz modernější i úspornější.
Na začátku příběhu byla nefunkční vzduchotechnika. Její výměna by ale stála spoustu peněz a nic by nevyřešila, Vznikla tak myšlenka vybudovat úplně novou kuchyň, což se povedlo.
Jana Foltýnová, ředitelka, Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Ostrava: “Jednak se tady změnily dispozice celé kuchyně. Původní plocha byla v podstatě jedna velká kuchyně s nějakou přípravnou. Teď je kuchyň daleko více členěná na jednotlivé sektory a samozřejmě se změnilo úplně komplet vybavení.”
Jiří Válek, jednatel realizační firmy: “Kuchyň na zdravotní škole je postavena na nejšpičkovějších spotřebičích. Varná technologie je sto procent multifunkční, mycí technologie nevyžaduje jakékoliv ruční předmytí, takže šetří maximum vody na tom vstupu.”
Michal Chromek, jednatel realizační firmy: “Jedná se o unikátní kotle, které nahrazují až 5 zařízení varných, které se v obyčejných kuchyních nachází jako je fritéza, gril, obyčejný varný kotel, obyčejná pánev. //Navíc umí ještě nízkoteplotní vaření přes noc.”
Veškerá chladící a mrazící skladovací zařízení jsou pod dohledem bezdrátového monitoringu teplot.
Pavlína Vojtková, vedoucí kuchyně: “Některá jídla jsme změnili, třeba už děvčata zkoušela vařit přes noc, dělaly hovězí maso, povedlo se, byly s tím nadšené.”
Rekonstrukcí za více než 25 milionů korun prošla nejen samotná kuchyně, ale i jídelna a přilehlé sklady.
---
Ostrava pokřtila své další kalendárium. Jde již o 27 publikaci, která eviduje události uplynulého roku. O jejich výběr i záznam se stará ostravský kronikář Martin Juřica.
Kalendárium roku 2022 je pokřtěno. Postarala se o to ředitelka Archivu města Ostravy Hana Šůstková, náměstek primátora Miroslav Svozil a samozřejmě i autor a kronikář Martin Juřica. Ten navíc většinu událostí vybral a zpracoval. Má s tím už bohaté zkušenosti.
Martin Juřica, kronikář Ostravy: "Vzhledem k tomu, že je to už 23 ročník, který píšu já, tak má člověk už takový zaběhlý režim. Využívám samozřejmě médií a pak je to i osobní účast na těch akcích."
Publikace o 126 stranách vyšla v nákladu 500 kusů. Ostrava je v tomto unikátní. Kalendárium vydala už dvacet sedm krát.
Hana Šůstková, ředitelka Archivu města Ostravy: Myslím si, že je to v rámci ČR unikum, že by někdo vydával každý rok kalendárium a tímto způsobem jej zpracovával."
Loňský rok byl poznamenaný válkou a tak je samozřejmě zaznamenáno, jak to zasáhlo Ostravu. Velká většina zpráv je ale pozitivních.
Miroslav Svozil, náměstek primátora Ostravy: "Minulý rok byl rokem pozitivních změn pro Ostravu. Důležité událost byly určitě otevření Kulturního domu Poklad, pak jsou to Jatka a například se nám rozběhla rekonstrukce Ostravice."
Publikace je bezplatně k dostání v Archivu města Ostravy, ostravských informačních centrech, Knihovně města Ostravy, Moravskoslezské vědecké knihovně a antikvariátu Fiducia.
---
V Havířově se konalo vyhodnocení práce městské policie. Strážníci a zaměstnanci si převzali stužky za věrnost, nebo také za statečnost. Vedení radnice i městské policie si nejvíce váží pomoci zraněným lidem při pádu kolotoče během Havířovských slavností.
Rok 2022 z pohledu Městské policie v Havířově patřil k těm stabilnějším. Skončila covidová opatření, strážnici se dobře vyrovnali i s příchodem lidí s Ukrajiny. Přesto jedna událost se vymykala, a ke které se vrátil ředitel MP při vyhodnocení činnosti a ocenění strážníků za loňský rok.
Bohuslav Muras, ředitel MP Havířov: “Já v tom loňském roce jsem nejvíce pyšný na ten zákrok, nebo na tu pomoc, kterou jsme pomáhali dávat v době, kdy spadl kolotoč v Havířově na Havířovských slavnostech. A nejvíce špičkové bylo, že i když potom se přišli převlékat, protože byli celí od krve, umýt se, tak, když jsem se zeptal, jestli nechtějí jít domů, tak nikdo a všichni pracovali dál. Takže klobouk dolů.”
Na místě pomáhala i strážnice Martina Zauchová.
Martina Zauchová, strážnice MP Havířov: “Snažili jsme se zachránit životy jak mladých lidí, tak všech, kteří tam byli. Po té přijela záchranná služba a ti už převzali vše do svých rukou.”
I po této zkušenosti Městská policie stále zvedá téma a bojuje za to, aby byla zařazena do složek IZS.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Je třeba se pokusit o to, zařadit strážníky městské policie do složek IZS, protože už takový samotný krok by vedl k určitým konsekvencím z legislativního hlediska, který by na strážníky MP měl velmi pozitivní vliv. I na výkon jejich práce."
---
Krátké zprávy 17. 2. 2023 16.00 - 1
Na poslední chvíli řeší společnost OKD studii EIA, potřebnou pro prodloužení těžby na dole ČSM do roku 2025. Schválení ale komplikují očekávané požadavky účastníků řízení. Zatímco české úřady většinou s prodloužením těžby souhlasí, z Polska přišlo vyjádření hned pěti subjektů s velmi výraznými požadavky.
---
Gymnázium v Bruntále hostilo výjimečnou návštěvu. Poslanec a hejtman MS kraje Ivo Vondrák spolu s náměstkem pro cestovní ruch Janem Krkoškou diskutovali ve škole se studenty na téma transformace kraje.
Hejtman podrobně představil studentům podstatu záměru a současnost i výhledy rozvoje kraje.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: „Transformace je proces, kdy měníme charakter našeho kraje. To znamená, z toho průmyslového kraje, který byl typický svým těžkým průmyslem, hornictvím, ocelářstvím, prostě se měníme na něco nového, kdy ekonomika bude stát na inovativním průmyslu, nových technologiích,ale pozor, také tady bude ta část, která se bude starat o volný čas lidí, kteří tady žijí. To znamená transformace není jenom o té ekonomice, ale samozřejmě i to tom, jakou bude mít kulturu, jaký bude mít sport v tomto kraji.“
Hejtman kladl důraz především na potřebu neopouštět MS kraj, nebo se do něj opět vracet.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: „Ideální je, někam zajet, podívat se tam, naučit se to a vrátit se zpátky.“
Studenti se v diskuzi ptali na konkrétní situaci regionu, například na přehradu Nové Heřminovy, problémy s parkováním na horách či svými novými náměty.
Jan Krkoška (ANO),náměstek hejtmana: „Kde by měli společně řešit parkování Karlova Studánka a Malá Morávka.“
Michal Jindra, student gymnázia: „Debata mi vlastně přinesla takový rozhled, jak se bude rozvíjet náš MS kraj a že má smysl tady zůstat.“
Tereza Tesařová, studentka gymnázia: „Bylo to určitě hodně zajímavé a dozvěděla jsem se spoustu věcí, které jsem nevěděla.“
Tereza Hejbalová, studentka gymnázia: „Mnoho informací o tom, co všechno může kraj spravovat a ovlivnit.“
Diskuze se věnovala také problémům našeho školství, novým projektům a potřebám větší interakce mezi učiteli a studenty.
---
Z hornické kolonie finských domků v Horní Suché se pomalu stává jen torzo. Investor ji chce modernizovat, ale obec by chtěla zachovat jednotný ráz kolonie. Připravuje proto regulační plán, který by stavebníkům určil, co stavět mohou a co už ne.
Nejistota a obavy z toho, kdy a kam se budou muset vystěhovat. Lidé z kolonie finských dvojdomků podél Spodní ulice v Horní Suché se ve středu přišli seznámit s projektem, který jejich bydlení zásadně změní.
Anketa: “Vím, že plno občanů má strach o střechu nad hlavou, o své domovy, protože opravdu neví, kam půjdou, jak to s nimi dopadne, za jaké nájemné půjdou do nových bytů a jestli to utáhnou při té dnešní drahotě.”
Anketa: “Když oni mi ve finském domku neprodlouží smlouvu, já se budu muset vystěhovat a nikdo mi nedá veškeré náklady, které jsem do toho investoval. Ať ty staré kuče zbourají, ale měli by se nějak revanšovat lidem, kteří do toho nastrkali peníze.”
Investor plánuje kolonii zachovat, ale v moderním stylu.
Kateřina Piechowicz, mluvčí společnosti Heimstaden: “Co se týče dané lokality, tak my jsme obci již dříve předložili konkrétní záměr a podobu plánované výstavby a v tuto chvíli prozatím žádné nové informace nemáme. Nicméně jsme o podobě lokality připraveni jednat.”
Obec připravuje regulační plán, aby si kolonie zachovala jednotný ráz.
Jan Lipner (STAN), starosta Horní Suché: “Regulační plán nedokáže majiteli zakázat bourat stávající zástavbu, ale můžeme zabránit tomu zvěrstvu, kdy se mezi ty stávající finské domky postaví zcela něco jiného a zcela to zruší ten architektonický, či urbanistický ráz této lokality.”
Aby regulační plán platil, musí ho schválit zastupitelstvo obce.
---
Krátké zprávy 17. 2. 2023 16.00 - 2
Těšínské divadlo získalo v rámci Národního plánu obnovy 111,5 milionu korun na revitalizaci budovy. Do podzimu 2025 by měly být využity na vznik Těšínského divadelního a kulturního centra. Přinést ho má rekonstrukce hlavního vstupu, foyer, galerie, zázemí, sálu a jeviště a také prostor nad městskou knihovnou včetně střechy a hvězdárny.
V Ostravě v pivovaru Ostravar se uskutečnilo cvičení Integrovaného záchranného systému zaměřené na únik čpavku z technologií. Policisté omezili v okolí dopravu a několik jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů se postaralo o likvidaci úniku. Strážníci Městské policie informovali vyděšené občany o tom, že jde pouze o cvičení. Přesto se na internetu objevily zprávy, že někteří lidé čpavek skutečně cítili.
---
Školní kuchyně Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Ostravě prošla kompletní rekonstrukci. Ta původní už nevyhovovala dnešním standardům. Díky investici Moravskoslezského kraje, který školu zřizuje, je teď stravovací provoz modernější i úspornější.
Na začátku příběhu byla nefunkční vzduchotechnika. Její výměna by ale stála spoustu peněz a nic by nevyřešila, Vznikla tak myšlenka vybudovat úplně novou kuchyň, což se povedlo.
Jana Foltýnová, ředitelka, Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Ostrava: “Jednak se tady změnily dispozice celé kuchyně. Původní plocha byla v podstatě jedna velká kuchyně s nějakou přípravnou. Teď je kuchyň daleko více členěná na jednotlivé sektory a samozřejmě se změnilo úplně komplet vybavení.”
Jiří Válek, jednatel realizační firmy: “Kuchyň na zdravotní škole je postavena na nejšpičkovějších spotřebičích. Varná technologie je sto procent multifunkční, mycí technologie nevyžaduje jakékoliv ruční předmytí, takže šetří maximum vody na tom vstupu.”
Michal Chromek, jednatel realizační firmy: “Jedná se o unikátní kotle, které nahrazují až 5 zařízení varných, které se v obyčejných kuchyních nachází jako je fritéza, gril, obyčejný varný kotel, obyčejná pánev. //Navíc umí ještě nízkoteplotní vaření přes noc.”
Veškerá chladící a mrazící skladovací zařízení jsou pod dohledem bezdrátového monitoringu teplot.
Pavlína Vojtková, vedoucí kuchyně: “Některá jídla jsme změnili, třeba už děvčata zkoušela vařit přes noc, dělaly hovězí maso, povedlo se, byly s tím nadšené.”
Rekonstrukcí za více než 25 milionů korun prošla nejen samotná kuchyně, ale i jídelna a přilehlé sklady.
---
