Povodí Odry podniklo další krok k výstavbě přehrady v Nových Heřminovech, které byly silně zasaženy loňskými povodněmi. Požádalo o stavební povolení. Ministr zemědělství se zároveň s vedením obce dohodl na možných kompenzacích.
Ničivé zářijové povodně v loňském roce měly velký dopad zejména na Jesenicku a obec Nové Heřminovy zaznamenala velké škody. Povodí Odry nyní podalo žádost o povolení k výstavbě přehrady, které by mělo být vydáno příští rok.
Marek Výborný (KDU ČSL), ministr zemědělství: „Jsme na správné cestě a vodní dílo Nové Heřminovy bude nejpozději v roce 2033 skutečně stát. Kdyby bylo realizováno a bylo tady v roce 2024 v září tak podle dat, která spočítal český hydrometeorologický ústav, tak by byl kulminační průtok o 65 % nižší, než byl reálně loni.“
Petr Birklen, generální ředitel, Povodí Odry: „Teď intenzivně potřebujeme pracovat dál, zejména na dokončení realizační dokumentace, kterou budeme mít hotovou v závěru tohoto roku, zhruba listopadu v prosinci. Na jaře by jsme rádi spustili přípravu výběrového řízení na dodavatele stavby.“
Nové Heřminovy letos v dubnu podpořily výstavbu přehrady. Před 17 lety se obyvatelé v referendu vyslovili proti.
Michaela Hermanová, starostka Nových Heřminov: „Povodně pro nás byly velmi dramatické, protože zaplavily 80 % území vesnice a za oběť padlo v současné chvíli 21 nemovitostí. Já mohu potvrdit, že jsme dneska dohodli podobu budoucích kompenzačních opatření o jejich konkrétní podobě. V tomto směru je opravdu pro nás hlavně důležité získat pozemky pro novou výstavbu.“
Vodní dílo za bezmála pět miliard korun má ochránit před povodněmi obce a města na dolním toku řeky Opavy. Hlavní stavební práce by měly začít v roce 2029.
---
Ostravské sportovní hry letos odstartovala výzva Pěšky do školy. Jde o novinku, která má ke sportu a pohybu přilákat co nejvíce dětí a další výzvy budou následovat. Celý týden chodí pěšky do školy nejen děti z přihlášených škol v Ostravě, ale po celé zemi.
O projektu Pěšky do školy natáčíme reportáže každý rok. Letos jsme se vydali do Zábřehu na Základní školu Kosmonautů, kde tuto akci spojili s oblíbeným projektem Ostravské sportovní hry.
Andrea Hoffmannová (Piráti), náměstkyně primátora Ostravy: "Já jsem moc ráda, že v rámci projektu Pěšky do školy se v rámci Ostravy zapojilo nejvíce škol z České republiky. Moc nás to těší, protože projekt dlouhodobě podporujeme a zaštitujeme jako magistrát."
Novinkou letošního ročníku jsou čtyři speciální pohybové výzvy – Pěšky do škol, Šplhni si, Švihadlová challenge a Fit4School. Výzvy přinesou nejen zpestření projektu, ale i bonusové body pro školy, které je splní. V Ostravě vyrazili děti pěšky na 25 školách.
Marek Pabjan, ředitel ZŠ Ostrava-Zábřeh Kosmonautů: "Zúčastňujeme se letos poprvé, přihlásili jsme něco přes 45 kolektivů, takže jsem zvědavý, jak to dopadne."
žákyně: "Chodím pěšky čtyřikrát týdně, když jsem u mamky. S taťkou jezdíme autem."
Odměny čekají nejen na školy s největším počtem zapojených žáků a získaných bodů ze soutěží, ale i na nejlepší třídní kolektivy. Celoroční projekt Ostravských sportovních her vyvrcholí Velkým sportovním dnem příští rok 12. června.
---
KRIZE ČESKÉHO HUTNICTVÍ
Zástupci ocelářství, průmyslu, odborů i kraje se shodli, že je nutné okamžitě čelit krizi hutního průmyslu. Požadují nasazení všech dostupných prostředků k jeho záchraně. Své stanovisko shrnuli také v otevřeném dopise budoucí vládě.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: “Odbory vydaly svůj apel, který já plně podporuji. Věřím, že se snad konečně začne jednat evropském průmyslu a jeho zachování, včetně českého, a mělo by být klíčovým pro jednání české vlády do budoucna. Pevně věřím, že tyto výstupy budou konečně slyšet tam, kde by je slyšet mělo být.
---
Skipová věž v Horní Suché má za sebou první krok k nové budoucnosti. Obec ji nechce nechat chátrat a plánuje ji proměnit v atraktivní kulturní prostor s vyhlídkou. Projekt má už na zahájení prací stavební povolení.
Železobetonová 85 metrů vysoká bývalá těžní věž Dolu František je dominantou Horní Suché. Poslední uhlí zde bylo vytěženo před 26 lety. Od ledna roku 2005, kdy obec darem věž získala, vznikaly plány, jak tento unikátní prostor využít. Nyní radnice projekt, i s malou ukázkou kulturního vyžití, představila zástupcům obce.
Martin Adamiec (BEZPP), místostarosta Horní Suché: “V současné době tato věž má vydané stavební povolení na tzv. první etapu, to znamená, my musíme tuto věž zpřístupnit lidem. To znamená, musíme vybudovat zaprvé evakuační výtah až na střechu budovy, musíme opravit, nebo udělat kompletně novou střechu tak, aby byla pochůzí. Musí se udělat nové únikové schodiště, to znamená, to jsou takové ty základní věci tak, aby ta budova byla přístupná široké veřejnosti. Tak si myslím, že do budoucna, až tady tyto úpravy budou provedeny, bude to ještě víc atraktivnější, protože součástí té přestavby by měla být taková montážní plošina, která by mohla být nějakým adrenalinovým zážitkem s vyhlídkou na široké okolí.”
Industriální prostředí ocenila i pozvaná houslistka.
Dona Michelle, umělkyně: “Hrálo se mi moc pěkně, akustika výborná. Nebylo to ani na hlas, bylo to tak akorát a vlastně všechny tady ty kuriozní prvky, které tady jsou, myslím, že pomohly tomu, aby to znělo tak, jak si to pořadatel představoval. No určitě si myslím, že je to dobrý nápad, jak využít tyto prostory.”
Marek Kriš, zastupitel: “Co se týče hudby, tak pohlazení na duši. To bylo nádherné. Prostředí je zvláštní. Mám takový vztah k tomu, protože jsem tu udělal fotky, protože můj otec tu kdysi dělal tady v té věži. A tak mi to popisoval, co se tu všechno dělo. A dneska jak jsem to viděl, jak se může z takové budovy, která mohla být v demolici, vytvořit něco takového. Nazvali to Skip Art. Tak já těším se, co se tady bude dít. Jako krásný zážitek dneska."
Obec čeká ještě dlouhá a finančně náročná cesta, než se skipová věž stane kulturně-společenským místem. Na projekt bude chtít získat i dotace.
---
Další ročník Dne Vítkovic se opět zaměřil na historii Vítkovic. Pro zájemce byly přichystány tři okruhy komentovaných prohlídek. Zpřístupněn veřejnosti byl nejen zámeček, ale také Český dům a bunkr pod náměstím Jiřího z Poděbrad.
Nejen pro milovníky historie je zaměřena akce Den Vítkovic, která každoročně otevírá dveře do různých historických budov v obvodu. Návštěvníci měli tentokrát možnost s průvodcem poznat interiéry vítkovického zámku, Českého domu i podzemního bunkru na náměstí Jiřího z Poděbrad.
Petr Lexa Přendík, průvodce: "Vítkovický zámeček je vlastně jednou z nejstarších staveb, které dneska můžeme nalézt na území městského obvodu Ostrava-Vítkovic, je to empírová vila po vzoru vídeňských předloh, která byla postavena v roce 1848 a až do roku 1939 sloužila jako obydlí generálních ředitelů vítkovických železáren."
O prohlídky objektů byl velký zájem a rezervace se rychle naplnily. Prohlídku zámečku si nenechala ujít také pětaosmdesátiletá paní Jarmila Vilímcová, která zde pracovala úctyhodných 42 let.
Jarmila Vilímcová, bývalá pracovnice: "Já jsem tu dělala od 54 roku tak vzpomínám na mládí. Je to úplně jiné. Když já jsem tu začínala tak tu byly třeba loutky a divadelníci, pak nahoře byla knihovna ROH, rohatí tu seděli. Vzpomínám moc a miluju tady ten strom, ten byl štíhlounký a teď je to takový obr."
Petr Lexa Přendík, průvodce: "Návštěvníci často přemýšlejí jak vlastně ten zámek vypadá a jsou překvapení zejména z toho ohledu, že každá místnost je zařízená v jiném stylu takže nalezneme zde místnosti, které vypadají jako empírové, ale i třeba místnosti z 50. let ve stylu sorely nebo místnost ve stylu 60. let a retro Bruselu.
Návštěvníci, kteří se nedostali na některé okruhy nemusejí být zklamaní. Městský obvod Ostrava-Vítkovice se bude dál snažit tyto památky zpřístupňovat a prostřednictvím komentovaných vycházek přibližovat i historii Vítkovic.
---
POLICIE HLEDÁ SVĚDKY NEHODY V TŘINCI
Policie vyšetřuje dopravní nehodu z 13. května na parkovišti u Alberta v Třinci-Lyžbicích, kde řidič při couvání srazil chodce a poté odjel. Muži pomohli dva svědci a sám řidič, chodec však musel vyhledat lékařské ošetření. Policisté žádají svědky i samotného řidiče, aby se přihlásili na lince 158.
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ KRAJSKÉHO ÚŘADU
Moravskoslezský kraj chystá 28. září Den otevřených dveří na téma inovace a rozvoj. Návštěvníky čekají ukázky moderních technologií, robotiky, kulturní program i soutěže pro děti. Hejtman Josef Bělica představí svou pracovnu a úřad nabídne pohled do zákulisí své práce i krajských projektů.
---
Karvinská Základní umělecká škola Bedřicha Smetany získala mimo jiné věhlas i díky Klavírním ateliérům, které se již staly tradicí a letos se konaly po třinácté. Opět dorazili lektoři z Česka i ze zahraničí a opět inspirovali nejen žáky, ale i sebe navzájem.
Na Základní umělecké škole Bedřicha Smetany v Karviné se uskutečnily již třinácté klavírní ateliéry, které sdružují lektory výuky na klavír a žáky základních uměleckých škol.
Lukáš Michel, garant Klavírních ateliérů: “Letošní klavírní ateliéry jsou již třinácté. Ty první byly v roce 1999 a já jsem moc rád, že se na Základní umělecké škole v Karviné-Mizerově podařilo udržet tuto tradici. Je to tradice setkávání pedagogů klavírní hry, kteří se tady seznámí s tím novým, co je vůbec možné v našem oboru. A proto zveme naše lektory, kteří přednesou nejprve přednášku a potom budou vyučovat modely z řad žáků základních uměleckých škol.”
Z Bratislavy na Klavírní ateliéry dorazila paní docentka Jordana Palovičová, která měla přednášku na téma slovenské klavírní moderny. Odpoledne následovala přednáška pana profesora Zbyňka Marušky na téma Psychosomatické cítění u dětí při hře na klavír. Další den měli přednášky a následné ukázkové výuky pan profesor Ivan Klánský na téma Klasicismus a jeho technické a výrazové problémy a paní doktorka Hana Švajdová na téma Improvizace pro každého.
Jordana Palovičová, lektorka a klavíristka, Vysoká škola múzických umění Bratislava: “Sama budu, myslím, s očekávaním čekat reakce, ať už pedagogů, ale i žáků. Velmi sa těším na setkání s mladými talenty a taktéž s mými kolegy. Já jsem tu poprvé, je to pro mě velká čest, že jsem mohla být a budu součástí Klavírních ateliérů.”
Klavírní ateliéry navštívili žáci z různých uměleckých škol, a to nejen blízkého okolí.
Lukáš Michel, garant Klavírních ateliérů: "Máme tady i žáky z jiných základních uměleckých škol. Pokusím se vyjmenovat a na nikoho nezapomenout. Například Základní umělecká škola Bouslava Martinů Havířov, dále Základní umělecká škola Leoše Janáčka v Havířově, Základní umělecká škola Ostrava-Poruba, samozřejmě naše Základní umělecká škola Bedřicha Smetany v Karviné a Základní umělecká škola Žerotín v Olomouci."
Děti i dospívající žáci, kteří obvykle Klavírní ateliéry v Karviné navštěvují, jsou nadšeny především setkáním s osobnostmi ze světa hudby, klavíru a interpretace, stejně jako atmosférou, která je vždy vřelá a přátelská. Kromě toho se neučí jen účastníci, ale vzájemně například i lektoři.
Lukáš Michel, garant Klavírních ateliérů: "Velmi dobře reagují právě na tu klasickou výuku a samozřejmě klasické hudby, jak jinak. A my máme radost, že toto přináší něco jednak těmto modelům a žákům, ale především pedagogům, protože jak je známo, opakování - matka moudrosti, takže my, i když spoustu těch věcí víme, tak když je slyšíme jinými slovy, tak si je znova uvědomíme a můžeme s tím lépe pracovat přímo ve výuce."
Během Klavírních ateliérů jejich účastníci nabyli nové vědomosti a mohli si také doplnit svůj notový repertoár o partitury různých hudebních vydavatelství.
---
Povodí Odry podniklo další krok k výstavbě přehrady v Nových Heřminovech, které byly silně zasaženy loňskými povodněmi. Požádalo o stavební povolení. Ministr zemědělství se zároveň s vedením obce dohodl na možných kompenzacích.
Ničivé zářijové povodně v loňském roce měly velký dopad zejména na Jesenicku a obec Nové Heřminovy zaznamenala velké škody. Povodí Odry nyní podalo žádost o povolení k výstavbě přehrady, které by mělo být vydáno příští rok.
Marek Výborný (KDU ČSL), ministr zemědělství: „Jsme na správné cestě a vodní dílo Nové Heřminovy bude nejpozději v roce 2033 skutečně stát. Kdyby bylo realizováno a bylo tady v roce 2024 v září tak podle dat, která spočítal český hydrometeorologický ústav, tak by byl kulminační průtok o 65 % nižší, než byl reálně loni.“
Petr Birklen, generální ředitel, Povodí Odry: „Teď intenzivně potřebujeme pracovat dál, zejména na dokončení realizační dokumentace, kterou budeme mít hotovou v závěru tohoto roku, zhruba listopadu v prosinci. Na jaře by jsme rádi spustili přípravu výběrového řízení na dodavatele stavby.“
Nové Heřminovy letos v dubnu podpořily výstavbu přehrady. Před 17 lety se obyvatelé v referendu vyslovili proti.
Michaela Hermanová, starostka Nových Heřminov: „Povodně pro nás byly velmi dramatické, protože zaplavily 80 % území vesnice a za oběť padlo v současné chvíli 21 nemovitostí. Já mohu potvrdit, že jsme dneska dohodli podobu budoucích kompenzačních opatření o jejich konkrétní podobě. V tomto směru je opravdu pro nás hlavně důležité získat pozemky pro novou výstavbu.“
Vodní dílo za bezmála pět miliard korun má ochránit před povodněmi obce a města na dolním toku řeky Opavy. Hlavní stavební práce by měly začít v roce 2029.
---
Ostravské sportovní hry letos odstartovala výzva Pěšky do školy. Jde o novinku, která má ke sportu a pohybu přilákat co nejvíce dětí a další výzvy budou následovat. Celý týden chodí pěšky do školy nejen děti z přihlášených škol v Ostravě, ale po celé zemi.
O projektu Pěšky do školy natáčíme reportáže každý rok. Letos jsme se vydali do Zábřehu na Základní školu Kosmonautů, kde tuto akci spojili s oblíbeným projektem Ostravské sportovní hry.
Andrea Hoffmannová (Piráti), náměstkyně primátora Ostravy: "Já jsem moc ráda, že v rámci projektu Pěšky do školy se v rámci Ostravy zapojilo nejvíce škol z České republiky. Moc nás to těší, protože projekt dlouhodobě podporujeme a zaštitujeme jako magistrát."
Novinkou letošního ročníku jsou čtyři speciální pohybové výzvy – Pěšky do škol, Šplhni si, Švihadlová challenge a Fit4School. Výzvy přinesou nejen zpestření projektu, ale i bonusové body pro školy, které je splní. V Ostravě vyrazili děti pěšky na 25 školách.
Marek Pabjan, ředitel ZŠ Ostrava-Zábřeh Kosmonautů: "Zúčastňujeme se letos poprvé, přihlásili jsme něco přes 45 kolektivů, takže jsem zvědavý, jak to dopadne."
žákyně: "Chodím pěšky čtyřikrát týdně, když jsem u mamky. S taťkou jezdíme autem."
Odměny čekají nejen na školy s největším počtem zapojených žáků a získaných bodů ze soutěží, ale i na nejlepší třídní kolektivy. Celoroční projekt Ostravských sportovních her vyvrcholí Velkým sportovním dnem příští rok 12. června.
---
KRIZE ČESKÉHO HUTNICTVÍ
Zástupci ocelářství, průmyslu, odborů i kraje se shodli, že je nutné okamžitě čelit krizi hutního průmyslu. Požadují nasazení všech dostupných prostředků k jeho záchraně. Své stanovisko shrnuli také v otevřeném dopise budoucí vládě.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: “Odbory vydaly svůj apel, který já plně podporuji. Věřím, že se snad konečně začne jednat evropském průmyslu a jeho zachování, včetně českého, a mělo by být klíčovým pro jednání české vlády do budoucna. Pevně věřím, že tyto výstupy budou konečně slyšet tam, kde by je slyšet mělo být.
---
Skipová věž v Horní Suché má za sebou první krok k nové budoucnosti. Obec ji nechce nechat chátrat a plánuje ji proměnit v atraktivní kulturní prostor s vyhlídkou. Projekt má už na zahájení prací stavební povolení.
Železobetonová 85 metrů vysoká bývalá těžní věž Dolu František je dominantou Horní Suché. Poslední uhlí zde bylo vytěženo před 26 lety. Od ledna roku 2005, kdy obec darem věž získala, vznikaly plány, jak tento unikátní prostor využít. Nyní radnice projekt, i s malou ukázkou kulturního vyžití, představila zástupcům obce.
Martin Adamiec (BEZPP), místostarosta Horní Suché: “V současné době tato věž má vydané stavební povolení na tzv. první etapu, to znamená, my musíme tuto věž zpřístupnit lidem. To znamená, musíme vybudovat zaprvé evakuační výtah až na střechu budovy, musíme opravit, nebo udělat kompletně novou střechu tak, aby byla pochůzí. Musí se udělat nové únikové schodiště, to znamená, to jsou takové ty základní věci tak, aby ta budova byla přístupná široké veřejnosti. Tak si myslím, že do budoucna, až tady tyto úpravy budou provedeny, bude to ještě víc atraktivnější, protože součástí té přestavby by měla být taková montážní plošina, která by mohla být nějakým adrenalinovým zážitkem s vyhlídkou na široké okolí.”
Industriální prostředí ocenila i pozvaná houslistka.
Dona Michelle, umělkyně: “Hrálo se mi moc pěkně, akustika výborná. Nebylo to ani na hlas, bylo to tak akorát a vlastně všechny tady ty kuriozní prvky, které tady jsou, myslím, že pomohly tomu, aby to znělo tak, jak si to pořadatel představoval. No určitě si myslím, že je to dobrý nápad, jak využít tyto prostory.”
Marek Kriš, zastupitel: “Co se týče hudby, tak pohlazení na duši. To bylo nádherné. Prostředí je zvláštní. Mám takový vztah k tomu, protože jsem tu udělal fotky, protože můj otec tu kdysi dělal tady v té věži. A tak mi to popisoval, co se tu všechno dělo. A dneska jak jsem to viděl, jak se může z takové budovy, která mohla být v demolici, vytvořit něco takového. Nazvali to Skip Art. Tak já těším se, co se tady bude dít. Jako krásný zážitek dneska."
Obec čeká ještě dlouhá a finančně náročná cesta, než se skipová věž stane kulturně-společenským místem. Na projekt bude chtít získat i dotace.
---
Další ročník Dne Vítkovic se opět zaměřil na historii Vítkovic. Pro zájemce byly přichystány tři okruhy komentovaných prohlídek. Zpřístupněn veřejnosti byl nejen zámeček, ale také Český dům a bunkr pod náměstím Jiřího z Poděbrad.
Nejen pro milovníky historie je zaměřena akce Den Vítkovic, která každoročně otevírá dveře do různých historických budov v obvodu. Návštěvníci měli tentokrát možnost s průvodcem poznat interiéry vítkovického zámku, Českého domu i podzemního bunkru na náměstí Jiřího z Poděbrad.
Petr Lexa Přendík, průvodce: "Vítkovický zámeček je vlastně jednou z nejstarších staveb, které dneska můžeme nalézt na území městského obvodu Ostrava-Vítkovic, je to empírová vila po vzoru vídeňských předloh, která byla postavena v roce 1848 a až do roku 1939 sloužila jako obydlí generálních ředitelů vítkovických železáren."
O prohlídky objektů byl velký zájem a rezervace se rychle naplnily. Prohlídku zámečku si nenechala ujít také pětaosmdesátiletá paní Jarmila Vilímcová, která zde pracovala úctyhodných 42 let.
Jarmila Vilímcová, bývalá pracovnice: "Já jsem tu dělala od 54 roku tak vzpomínám na mládí. Je to úplně jiné. Když já jsem tu začínala tak tu byly třeba loutky a divadelníci, pak nahoře byla knihovna ROH, rohatí tu seděli. Vzpomínám moc a miluju tady ten strom, ten byl štíhlounký a teď je to takový obr."
Petr Lexa Přendík, průvodce: "Návštěvníci často přemýšlejí jak vlastně ten zámek vypadá a jsou překvapení zejména z toho ohledu, že každá místnost je zařízená v jiném stylu takže nalezneme zde místnosti, které vypadají jako empírové, ale i třeba místnosti z 50. let ve stylu sorely nebo místnost ve stylu 60. let a retro Bruselu.
Návštěvníci, kteří se nedostali na některé okruhy nemusejí být zklamaní. Městský obvod Ostrava-Vítkovice se bude dál snažit tyto památky zpřístupňovat a prostřednictvím komentovaných vycházek přibližovat i historii Vítkovic.
---
POLICIE HLEDÁ SVĚDKY NEHODY V TŘINCI
Policie vyšetřuje dopravní nehodu z 13. května na parkovišti u Alberta v Třinci-Lyžbicích, kde řidič při couvání srazil chodce a poté odjel. Muži pomohli dva svědci a sám řidič, chodec však musel vyhledat lékařské ošetření. Policisté žádají svědky i samotného řidiče, aby se přihlásili na lince 158.
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ KRAJSKÉHO ÚŘADU
Moravskoslezský kraj chystá 28. září Den otevřených dveří na téma inovace a rozvoj. Návštěvníky čekají ukázky moderních technologií, robotiky, kulturní program i soutěže pro děti. Hejtman Josef Bělica představí svou pracovnu a úřad nabídne pohled do zákulisí své práce i krajských projektů.
---
Karvinská Základní umělecká škola Bedřicha Smetany získala mimo jiné věhlas i díky Klavírním ateliérům, které se již staly tradicí a letos se konaly po třinácté. Opět dorazili lektoři z Česka i ze zahraničí a opět inspirovali nejen žáky, ale i sebe navzájem.
Na Základní umělecké škole Bedřicha Smetany v Karviné se uskutečnily již třinácté klavírní ateliéry, které sdružují lektory výuky na klavír a žáky základních uměleckých škol.
Lukáš Michel, garant Klavírních ateliérů: “Letošní klavírní ateliéry jsou již třinácté. Ty první byly v roce 1999 a já jsem moc rád, že se na Základní umělecké škole v Karviné-Mizerově podařilo udržet tuto tradici. Je to tradice setkávání pedagogů klavírní hry, kteří se tady seznámí s tím novým, co je vůbec možné v našem oboru. A proto zveme naše lektory, kteří přednesou nejprve přednášku a potom budou vyučovat modely z řad žáků základních uměleckých škol.”
Z Bratislavy na Klavírní ateliéry dorazila paní docentka Jordana Palovičová, která měla přednášku na téma slovenské klavírní moderny. Odpoledne následovala přednáška pana profesora Zbyňka Marušky na téma Psychosomatické cítění u dětí při hře na klavír. Další den měli přednášky a následné ukázkové výuky pan profesor Ivan Klánský na téma Klasicismus a jeho technické a výrazové problémy a paní doktorka Hana Švajdová na téma Improvizace pro každého.
Jordana Palovičová, lektorka a klavíristka, Vysoká škola múzických umění Bratislava: “Sama budu, myslím, s očekávaním čekat reakce, ať už pedagogů, ale i žáků. Velmi sa těším na setkání s mladými talenty a taktéž s mými kolegy. Já jsem tu poprvé, je to pro mě velká čest, že jsem mohla být a budu součástí Klavírních ateliérů.”
Klavírní ateliéry navštívili žáci z různých uměleckých škol, a to nejen blízkého okolí.
Lukáš Michel, garant Klavírních ateliérů: "Máme tady i žáky z jiných základních uměleckých škol. Pokusím se vyjmenovat a na nikoho nezapomenout. Například Základní umělecká škola Bouslava Martinů Havířov, dále Základní umělecká škola Leoše Janáčka v Havířově, Základní umělecká škola Ostrava-Poruba, samozřejmě naše Základní umělecká škola Bedřicha Smetany v Karviné a Základní umělecká škola Žerotín v Olomouci."
Děti i dospívající žáci, kteří obvykle Klavírní ateliéry v Karviné navštěvují, jsou nadšeny především setkáním s osobnostmi ze světa hudby, klavíru a interpretace, stejně jako atmosférou, která je vždy vřelá a přátelská. Kromě toho se neučí jen účastníci, ale vzájemně například i lektoři.
Lukáš Michel, garant Klavírních ateliérů: "Velmi dobře reagují právě na tu klasickou výuku a samozřejmě klasické hudby, jak jinak. A my máme radost, že toto přináší něco jednak těmto modelům a žákům, ale především pedagogům, protože jak je známo, opakování - matka moudrosti, takže my, i když spoustu těch věcí víme, tak když je slyšíme jinými slovy, tak si je znova uvědomíme a můžeme s tím lépe pracovat přímo ve výuce."
Během Klavírních ateliérů jejich účastníci nabyli nové vědomosti a mohli si také doplnit svůj notový repertoár o partitury různých hudebních vydavatelství.
---
