V Opavě se rodina přiotrávila plynem z karmy
Záchranáři řešili v Opavě další případ otravy oxidem uhelnatým z vadného plynového topidla. Záchranáři museli celou čtyřčlennou rodinu převést do nemocnice a 13letý chlapec dokonce skončil ve vážném stavu na oddělení resuscitační péče.
V úterý před 17 hodinu vyrazili záchranáři na tísňové volání z opavského bytu, kde se měla otrávit plynem celá rodina. Hned po příjezdu byly naměřeny vysoké koncentrace oxidu uhelnatého a hasiči proto v maskách ihned začali místnosti odvětrávat, aby usnadnili zásah zdravotníkům.
Lukáš Popp, velitel stanice HZS Ostrava-Poruba: "Po příjezdu hasiči v bytě naměřili vysoké hodnoty CO, ihned odstavili karmu, odvětrali bytové prostory. V bytě se nacházely 4 osoby, které skončily v péči přítomných záchranářů. Hasiče dále proměřili zbylé prostory."
Mezitím už zdravotníci bojovali o život obyvatel bytu. Koncentrace CO2 byla přibližně 350 jednotek ppm, přičemž nad 150 jednotek už jde opravdu o život. Stačí pár nádechů a člověk upadne do bezvědomí.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Záchranáři po příchodu zjistili vysokou hladinu nebezpečného oxidu uhelnatého, který zřejmě unikal z plynového kotle. Z prostor bytu vynesli tři zasažené osoby, všechny v bezvědomí a ohrožení života. Nejvážnější byl stav třináctiletého chlapce, kterého musel zasahující lékař zaintubovat a převést na přístrojem řízenou ventilaci. Po dalších nezbytných opatřeních byl transportován do ostravské Fakultní nemocnice, a to na oddělení resuscitační péče."
Bohužel hasiči v bytě nenašli hlásič oxidu uhelnatého, který by včas přítopmnost tohoto smrtelně nebezpečného plynu hlásil
Lukáš Popp, velitel stanice HZS Ostrava-Poruba: "Kdyby měli hlásič co2 nemuselo k této události vůbec dojít."
Policisté budou nyní zjišťovat, zda šlo o závadu na karmě a jestli majitelé nezanedbali pravidelné kontroly tohoto zařízení, které jsou povinné každý rok.
---
Tříkrálová sbírka je v ekonomicky těžké době rekordní
Letošní Tříkrálová sbírka dokázala, že lidé jsou štědří i v této ekonomicky složité době. Například v Novém Jičíně a spádových obcích dohromady darovali na pomoc druhým přes 900 tisíc korun.
Všech 63 pokladniček, se kterými Charita Nový Jičín vyslala v lednu do ulic své knedlíky, už bylo za účastí zástupů finančního odboru města rozpečetěno a jejich obsah sečten.
Markéta Brožová, koordinátor Tříkrálové sbírky: “Letos jsme opravdu překvapeni. Mysleli jsem si, že vzhledem k té ekonomické situaci v zemi, že nebude takto štědrá, ale opravdu ve všech našich obcích zase padl rekord.”
V působišti této Charity, v Novém a Starém Jičíně, Šenově, Bernarticích nad Odrou a Kuníně, plus v online sbírce, darovali lidé 918 tisíc korun, zhruba o 70 tisíc více než v loňském roce.
Marcel Brož, ředitel Charity Nový Jičín: “Je to opravdu zázrak, že se něco takového podařilo. A jsme za to samozřejmě rádi, ale druhá strana té věci je také ta zodpovědnost, abychom ty peníze také zodpovědně utratili. A to bude příběh těch následujících dnů, týdnů a měsíců.”
Vybrané peníze například pomohou v půjčovně kompenzačních pomůcek, zaplatí volnočasové aktivity, školy v přírodě a tábory dětem, jejichž rodiny se ocitly v nouzi, a největší část bude směřovat do přípravy projektu sociálního bydlení.
---
Krátké zprávy 18. 1. 2023 17.00 - 1
Moravskoslezský kraj rozdělí mezi poskytovatele sociálních služeb 40 milionů korun. Peníze jsou určeny na investiční akce, vybavení sociálních zařízení i na odborné vzdělávání pracovníků.
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje: „V MS kraje víme, že peníze, které putují do sociálních služeb z centrály nejsou dostačující a mnozí poskytovatelé pak nemají peníze například na zakoupení auta nebo opravili výtahy a podobně, a proto každý rok uvolňujeme z krajského rozpočtu několik mil korun a ty peníze pak pomohou v MS kraji zvýšit kvalitu poskytovaných sociálních služeb.”
---
Policisté i strážníci se zaměřují i na bezpečnost chodců
Policisté apelují na chodce, aby dbali více na svou bezpečnost. Zejména při snížené viditelnosti, pokud jejich oblečení nemá žádné reflexní prvky a nepřecházejí silnici po vyznačeném přechodu pro chodce. Na bezpečné přecházení silnic dohlížejí v Karviné i strážníci.
Mít na sobě tmavé oblečení bez reflexních prvků a ještě k tomu přecházet mimo vyznačený přechod je vyslovený hazard se životem. Řidič nemusí špatně viditelného chodce registrovat včas. Stačí pak doslova sekundy, aby došlo k tragédii.
Miroslav Kolátek, preventista PČR MSK: "My se v tuto chvíli snažíme věnovat především chodcům, protože nám v posledním období přibylo několik nehod a tyto nehody mívají většinou fatální následek. I když není zákonná povinnost, aby chodci nosili reflexní prvky, tak se snažíme nabádat chodce, aby je používali, aby chodili po vyznačených přechodech a dbali zvýšené opatrnosti na pozemní komunikaci.”
Na bezpečnost zejména dětí při cestě do škol dohlížejí na různých místech v Karviné i městští strážníci.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: "Přítomnost strážníků u přechodů je letitá preventivní činnost, kdy se snažíme chránit zejména bezpečnost dětí. Strážník je oprávněn zastavit vozidlo pro bezpečný přechod osob, zejména, pokud to vyžaduje situace na přechodu a stav přecházejících osob.”
Rizikové přechody nebo přechody, které jsou v oblasti hustého provozu, mají strážníci vytipované a jsou zde přítomni každý všední den zhruba od půl osmé do osmi.
---
Geologové zkoumají ve Zlatých horách vydatnost ložiska
Vzestup ceny zlata na světových trzích byl důvodem obnovení průzkumu vydatnosti ložiska ve Zlatých horách. Státní podnik DIAMO tam nyní provádí odběry vzorků, aby se potvrdilo, zda je výhodné zlato těžit.
O tom, že v podzemí pod Příčným vrchem poblíž Zlatých hor se nachází ložisko zlata, není pochyb. Společně se zlatem tam je také zinek, měď, stříbro či galium. Geologové z DIAMA teď zkoumají, jak vydatné zásoby jsou.
František Toman, ředitel závodu GEAM, DIAMO: “Na základě výsledků, které zde získáme, stanovíme výpočet zásob, vypracujeme studii proveditelnosti podle mezinárodních standardů a poté posoudíme, za jakých podmínek ekologických, ekonomických a technických by eventuálně bylo pro smysluplné otevřít tento důl a těžit.”
V podzemí se nyní provádějí průzkumné vrty, ze kterých se zjišťuje obsah cenných kovů.
Ladislav Pašek, vedoucí projektu průzkumu, DIAMO: “My víme, že v těchto prostorách, kde naši předchůdci vyvrtali desítky vrtů, tak to ložisko zachytili, ale už ho nedotěžili. Bohužel, abychom byli schopni hodnověrně to ložisko ocenit a rozhodnout o tom, jestli to je ekonomické dobývat, tak je to malé množství. Proto vrtáme do prostoru mezi jejich vrty a zpřesňujeme údaje o ložisku. Takže my víme kam a důležité je, že všech 1200 vrtů je digitalizováno a máme to ve 3D, takže kolega geolog ví přesně, kam ty vrty naprojektovat, aby se nám to ukázalo.”
Tomáš Žitný, geolog: “Průměrná velikost těch zlatinek jsou desítky až stovky mikrometrů, takže pouhým okem to vidět nelze. Předpokládáme, že v průběhu vrtných prací se dovrtáme úseků, které budou bohatší, kde by se mohly vyskytnout makroskopické zlato, které bude vidět pouhým okem. Zatím v těch vzorcích, které máme zlato potvrzeno pouze z laboratoře, ale pouhým okem ho nevidíme.”
Výsledky průzkumu by mohly být známy do dvou až tří let.
---
Krátké zprávy 18. 1. 2023 17.00 - 2
Opilá řidička v Ostravě-Hulvákách. Žena v pondělí po půlnoci najížděla na chodník, nabourala do dopravní značky, sloupu trolejového vedení a zastavil ji až dým z motoru havarovaného vozidla. Projíždějící hlídka strážníků následně zjistila, že 31 letá řidička je opilá. Nadýchala 2,78 promile alkoholu. Naštěstí nezranila sebe ani další účastníky provozu na ulici 28. října v Ostravě. Případ si převzali policisté.
Letiště Leoše Janáčka Ostrava loni odbavilo 286 393 cestujících. Oproti roku 2021 je to více než dvojnásobek. Za poslední léta nejvíce lidí ostravské letiště přepravilo v roce 2019, rekordních přes 323.300 lidí.
---
V Heřmanicích otevřeli zrekonstruovanou knihovnu
Ostrava má znovu otevřeny všechny své pobočky, kterých je celkem 29. V Heřmanicích byla totiž po rekonstrukci kulturního domu otevřena jedna z nejmenších knihoven ve městě.
Heřmanice mají zpátky svou knihovnu. Rekonstrukce kulturního domu, jehož je součástí, je dokončena a tak se mohl knihy vrátit zpátky do regálů. Opravy trvaly rok a knihovna díky nim získala i moderní design, který je všech pobočkách podobný.
Irena Šťastná, ředitelka KMO: "Jsme v pobočce, která patří mezi ty úplně nejmenší. Jsme na 50 metrech čtverečních, ale zase tady je komfort toho, že lidé tady na sebe mají čas."
Miroslava Sabelová, vedoucí pobočky: "Máme ohromnou výhodu, že nás tady všichni vidí. Zvedneme žaluzie, otevřeme okna, lidé jsou do obchodu, na poštu, k zubaři a už na nás volají: Jen co si nechám vytrhnout osmičku, jsem u vás."
V Ostravě tak znovu funguje 29 knihoven, které jsou rozmístěny po celém městě, včetně malých vesnických obvodů.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Mám radost, že ty pobočky v posledních letech vznikají i v lokalitách, které nejsou úplně mainstreamové v centru dění."
V knihovnách už často dávno nejde jen o knihy, ale o důležité komunitní centrum a místo setkávání pro maminky s dětmi i dospělé.
---