Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Regionální zprávy POLAR

Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • Mateřské školy v Porubě přivítaly děti u zápisu
  • Horníci v podzemí budují výbuchuvzdorné hráze
  • Bazilika ve Frýdku-Místku se renovuje, otevře se 1. května
  • Učitelé ve Studénce debatovali o zvyšování kvality výuky
  • Ostrava vydala jubilejní 30. svazek kalendária

Mateřské školy v Porubě přivítaly děti u zápisu

Mateřské školy v Ostravě-Porubě zahájily zápisy na nový školní rok. Letos se konají podle novely školského zákona dříve než v minulosti, a to od 15. března do 15. dubna.

Zápisy pro školní rok 2026/2027 se v mateřských školách zřizovaných Městským obvodem Ostrava-Poruba uskutečnily 16. a 17. března. Po domluvě se školkou je ale možný i další termín. Pro děti, které budou mít k 31. srpnu 5 let, je zápis povinný.

Martina Dušková (PIRÁTI), místostarostka Ostravy-Poruby: "Přihlašování do mateřských škol probíhá online přes portál OvRon. Rodiče si vyberou mateřskou školu, na kterou chtějí jít. Mají až 3 možnosti."

Gabriela Horská, MŠ Čtyřlístek Ostrava-Poruba: "Rodiče přijdou s dítětem, mohou jít buď do třídy, nebo se mohou podívat na zahradu a mohou ochutnat i výrobky z naší kuchyně."

rodiče a děti: "Mě už tady chodí dvě děti, takže jsme tady spokojeni. Malý se těší, ale já se bojím, že začne brečet, že to bude takové těžké pro něj, když bude poprvé beze mě."

"Já jsem Gustíček a do školky se těším."

U zápisu je potřeba předložit občanský průkaz zákonného zástupce, rodný list dítěte a potvrzení od pediatra. O přijetí dítěte rozhoduje ředitel mateřské školy.

Martina Dušková (PIRÁTI), místostarostka Ostravy-Poruby: "Pokud by někdo nestihl osobní termín zápisu, tak je možný i dodatečný zápis, ale vždy po domluvě s konkrétní školkou. V Porubě je celkem 10 mateřských škol v 19 budovách a počet míst je dostatečný."

V září by mělo do porubských mateřských škol nastoupit asi 500 dětí. 

---

Horníci v podzemí budují výbuchuvzdorné hráze

Po ukončení těžby v poslední černouhelné šachtě v České republice se v podzemí Dolu ČSM ve Stonavě pracuje na utěsnění štol a definitivním zasypání. Práce jsou naplánovány na několik měsíců.

Nedávné vyvezení posledního vozíku uhlí na povrch Dolu ČSM ve Stonavě neznamenalo úplné ukončení práce v podzemí. Desítky horníků tam teď pracují na vyvezení materiálu, který lze ještě použít. Souběžně probíhají práce na stavbě výbuchuvzdorných hrází. Těch bude téměř 90 a průběžně se jimi utěsňují důlní prostory, kde už se nebude větrat a nikdo tam už nesmí vstoupit.

Marek Chodura, bezpečnostní technik Dolu ČSM: „Postupně se zavírají ty jednotlivé oblasti. Samozřejmě nejprve se uzavře ten samotný porub vykopaný. Ať to byl třeba ten porub 463 204/1, čili postaví se dvě hráze na úvodní třídě, na výdušné třídě, uzavře se ten samotný porub. A potom se ty oblasti uzavírají už třeba ve větší oblasti, celá ta část, a postupně se ty hráze stavějí až k šachtě.“

Jednotlivé cemento-popílkové hráze musí být vybudovány přesně podle propočtů, aby odolaly případné explozi důlního plynu.

Břetislav Hlavička, požární technik Dolu ČSM: „Nemůže se stát nic takového, že by tam vznikla nějaká puklina, prasklina. Jde o to, že se vlastně jednotlivými vrstvami ta hráz vyplňuje a potom nemůže docházet k tomu, aby tam byly nějaké deformace nebo něco takového.“

Jako první bude zasypána šachta Jih a následně pak i Sever. I po definitivním zasypání se bude z podzemí těžit důlní plyn pro energetické využití.

---
MRTVÝ SENIOR NA RYCHLOSTNÍ SILNICI I/11

Po 6. hodině ráno ležel v příkopu u rychlostní silnice I/11 na výjezdu z Ostravy na Opavu. Policisté se ho snažili oživit, ale záchranáři ho prohlásili za mrtvého. Nikdo neví, co se stalo a jak se tam dostal. 72letý senior se totiž od středečních šestnácti hodin pohřešoval. Policisté nyní žádají o pomoc svědky nebo řidiče s kamerou v autě, kteří mohli pohyb muže vidět.

POŽÁR VÝŠKOVÉHO DOMU V OSTRAVĚ

V centru Ostravy začala ve čtvrtek před polednem hořet střecha osmipatrového domu. Na místo vyrazilo 6 jednotek hasičů a 13 kusů techniky, záchranáři a policisté. Evakuováno bylo 15 lidí. Tři se nadýchali kouře a skončili v péči zdravotníků. Nádražní ulice se musela uzavřít. Neprojely ani tramvaje. Povolán do akce byl i bezpilotní letoun.

---

Bazilika ve Frýdku-Místku se renovuje, otevře se 1. května

Kostel Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku je římskokatolický poutní kostel. Barokní chrám dostavěný roku 1777 byl roku 1999 povýšen na basiliku minor, jako jedinou v MS kraji. Vnitřní prostory basiliky jsou nyní v rekonstrukci, znovu otevřena bude 1. května.

Bazilika ve Frýdku-Místku je významným poutním místem, kam směřují nejen obyvatelé města, ale také turisté z celé Evropy. Po mnoha letech provozu její technický stav ale vyžadoval důkladnou rekonstrukci.

František Boldy, farář: "Obnovená výmalba interiéru, pak komplexní rekonstrukce krypty, pak boční kaple sv. Kříže, která byla i nepřístupná pro veřejnost, a také varhany a hodinový stroj, který ukazuje přesný čas."

Frýdek-Místek rekonstrukci podpořil, protože baziliku považuje za důležitou turistickou destinaci na území města.

Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Bazilika Minor je jediná bazilika v Moravskoslezském kraji. Je to Národní kulturní památka a restaurace a obnova původního barokního vzhledu, která souvisí i s restaurací a přebudováním krypty, je velmi zásadní. A je to možná jeden z největších počinů obnovy historické paměti města. A my jsme rádi, že jako město jsme se na tom mohli svým dílem podílet a zároveň se budeme podílet i na tom otevření. A mým cílem je, aby ty památky, které vznikly jako církevní a stále slouží těmto účelům, přilákaly i občany města, kteří třeba v bazilice ještě nikdy nebyli, protože opravdu ten interiér je naprosto unikátní a i v rámci otevření tady budou probíhat akce, jako například videomapping na tom restaurovaném oltáři, který se podle mě mnoho let nebude opakovat. A tímto zvu občany, aby si opravdu tuto mimořádnou událost v historii města nenechali ujít."

Jakým způsobem se město na tom podílí?

Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Město se podílelo několika miliony i na samotné rekonstrukci a zároveň přispělo i na to slavnostní otevření. Nicméně podstatnou část těch financí získala farnost i z dalších zdrojů."

Do budoucna turisté, to je také cílová skupina?

Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Samozřejmě rekonstrukcí nebo nějakým navrácením původní podoby té baziliky, na které se podílel Marek Štěpán, architekt s věhlasným jménem, který se věnuje sakrální architektuře, tak zcela jistě tahle rekonstrukce přiláká i zástupy turistů. Tohle místo bylo vždycky poutní. Naši rodiče, prarodiče si pamatují ty davy, které směřovaly k bazilice, a jsem rád, že společně všichni děláme všechno pro to, aby to místo opět lákalo davy návštěvníků."

Slavnostní otevření je v plánu prvního května letošního roku a na programu je i jedno moderní překvapení.

František Boldy, farář: "Dopoledne v 10:30 bude slavnostní bohoslužba, po ní nějaké posezení venku, nějaké varhaní koncerty, ale zvlášť taková moderní novinka . Na hlavní oltář budou večer ve 20:30 a také ve 21:00  dva videomappingy. Každý z nich bude jiný, takže na to srdečně zveme."

---

Učitelé ve Studénce debatovali o zvyšování kvality výuky

Studénecká Základní škola Františka kardinála Tomáška pořádala setkání zástupců základních škol Moravskoslezského kraje, které jsou zapojeny do programu Pomáháme školám k úspěchu. Jeho cílem je sdílení dobré praxe vedoucí ke zvyšování kvality výuky.

Součástí projektu Pomáháme školám k úspěchu je studénecká základní škola Františka kardinála Tomáška od roku 2020. V Moravskoslezském kraji je do něj zapojeno 20 veřejných základních škol.

Milan Stiller, ředitel ZŠ Františka kardinála Tomáška: “V rámci projektu Pomáháme školám k úspěchu v naší lokalitě pořádáme každý měsíc setkání lídrů škol a vedení škol, hlavním cílem je podporovat se navzájem a společně se profesně učit. Dneska jsme přizvali k tomu setkání i koordinátory školních vzdělávacích programů, tak abychom mohli společně hledat cesty k tomu, k té samotné tvorbě, jak si představujeme to nové kurikulum v našich školách.”

Setkání se tak zúčastnilo 53 pedagogů.

Bohumil Zmrzlík, člen odborného týmu Pomáháme školám k úspěchu: “Cílem tohoto projektu je, aby se každý žák v České republice v podstatě učil naplno a s radostí, aby si své učení řídil. A ten projekt je zaměřený zejména na rozvoj čtenářství, které vnímáme jako důležitou podmínku pro to, aby žáci byli úspěšní ve škole, a na rozvoj jejich pisatelství.”

Ivana Machýčková, ředitelka ZŠ Kunín: “V projektu je naše škola zapojená 6 let a vlastně celá škola žije čtenářstvím a práci s textem. Česká školní inspekce chválila naše hodiny, které jsou zaměřené na kritické myšlení a na práci s textem.”

Právě nový rámcový vzdělávací program přináší to, že základem vzdělávání má být gramotnost čtenářská a pisatelská, a ty se mají promítat do všech předmětů.

---
VEŘEJNÉ POČÍTAČE V KARVINÉ POMÁHAJÍ

I v éře chytrých mobilů mají veřejné počítače své místo. V karvinské knihovně je každoročně využívají tisíce lidí. Například k hledání zaměstnání nebo komunikaci s úřady.

Monika Danková, mluvčí Karviné: „V loňském roce evidovala knihovna 4 671 návštěvníků, kteří využili internet prostřednictvím veřejných počítačů. Lidé je používají například při přípravě do školy, k psaní e-mailů, vyhledávání informací nebo k tisku dokumentů.“

---


Ostrava vydala jubilejní 30. svazek kalendária

V minulých dnech vyšlo další Ostravské kalendárium, což je jakási kronika města, kde jsou zpracovány zajímavé a důležité události ze všech oblastí života. Poslední svazek kalendária je zároveň jubilejní, třicátý.

Kroniky měst a obcí mají pro náš život velký význam. Uchovávají paměť a často je důležité znát minulost, abychom pochopili současnost. Kroniku města má samozřejmě i Ostrava, ale pokud někoho zajímá podrobně, co se ve městě odehrálo v uplynulých letech, existuje ještě jeden důležitý pramen a to ostravské kalendárium, jehož jubilejní třicátý svazek vydal Archiv města Ostravy.

Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Já mám radost, že Archiv města Ostravy vydává několik publikací a tahle si určitě své místo zaslouží. Je to něco de facto jako kronika v takové trochu popularizační formě."

Hana Šůstková, ředitelka Archivu města Ostravy: "Kalendária jsou nesmírně důležitým zdrojem pro poznání historie města a vlastně jsou takovým nejjednodušším zdrojem pro každého obyvatele, protože to je to první, po čem může sáhnout."

Autorem ostravského kalendária je už úctyhodných šestadvacet let kronikář města Martin Juřička. Text je doplňován členy komise muzejní, letopisecké, názvoslovné a heraldické při radě města.

Martin Juřica, kronikář Ostravy: "Je to taková klasická věc. Vybírají se důležité informace ze společenského, kulturního a sportovního života a dalších oblastí."

První kalendária byla černobílá. Dnes jsou mnohé události doplněny i o barevné fotografie. Kalendárium má 131 stran a vychází v nákladu 500 kusů. Od března je bezplatně k dostání v archivu města, informačních centrech, v muzeu, vědecké knihovně a antikvariátu Fiducia.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Regionální zprávy POLAR
19. března 2026, 16:00

Mateřské školy v Porubě přivítaly děti u zápisu

Mateřské školy v Ostravě-Porubě zahájily zápisy na nový školní rok. Letos se konají podle novely školského zákona dříve než v minulosti, a to od 15. března do 15. dubna.

Zápisy pro školní rok 2026/2027 se v mateřských školách zřizovaných Městským obvodem Ostrava-Poruba uskutečnily 16. a 17. března. Po domluvě se školkou je ale možný i další termín. Pro děti, které budou mít k 31. srpnu 5 let, je zápis povinný.

Martina Dušková (PIRÁTI), místostarostka Ostravy-Poruby: "Přihlašování do mateřských škol probíhá online přes portál OvRon. Rodiče si vyberou mateřskou školu, na kterou chtějí jít. Mají až 3 možnosti."

Gabriela Horská, MŠ Čtyřlístek Ostrava-Poruba: "Rodiče přijdou s dítětem, mohou jít buď do třídy, nebo se mohou podívat na zahradu a mohou ochutnat i výrobky z naší kuchyně."

rodiče a děti: "Mě už tady chodí dvě děti, takže jsme tady spokojeni. Malý se těší, ale já se bojím, že začne brečet, že to bude takové těžké pro něj, když bude poprvé beze mě."

"Já jsem Gustíček a do školky se těším."

U zápisu je potřeba předložit občanský průkaz zákonného zástupce, rodný list dítěte a potvrzení od pediatra. O přijetí dítěte rozhoduje ředitel mateřské školy.

Martina Dušková (PIRÁTI), místostarostka Ostravy-Poruby: "Pokud by někdo nestihl osobní termín zápisu, tak je možný i dodatečný zápis, ale vždy po domluvě s konkrétní školkou. V Porubě je celkem 10 mateřských škol v 19 budovách a počet míst je dostatečný."

V září by mělo do porubských mateřských škol nastoupit asi 500 dětí. 

---

Horníci v podzemí budují výbuchuvzdorné hráze

Po ukončení těžby v poslední černouhelné šachtě v České republice se v podzemí Dolu ČSM ve Stonavě pracuje na utěsnění štol a definitivním zasypání. Práce jsou naplánovány na několik měsíců.

Nedávné vyvezení posledního vozíku uhlí na povrch Dolu ČSM ve Stonavě neznamenalo úplné ukončení práce v podzemí. Desítky horníků tam teď pracují na vyvezení materiálu, který lze ještě použít. Souběžně probíhají práce na stavbě výbuchuvzdorných hrází. Těch bude téměř 90 a průběžně se jimi utěsňují důlní prostory, kde už se nebude větrat a nikdo tam už nesmí vstoupit.

Marek Chodura, bezpečnostní technik Dolu ČSM: „Postupně se zavírají ty jednotlivé oblasti. Samozřejmě nejprve se uzavře ten samotný porub vykopaný. Ať to byl třeba ten porub 463 204/1, čili postaví se dvě hráze na úvodní třídě, na výdušné třídě, uzavře se ten samotný porub. A potom se ty oblasti uzavírají už třeba ve větší oblasti, celá ta část, a postupně se ty hráze stavějí až k šachtě.“

Jednotlivé cemento-popílkové hráze musí být vybudovány přesně podle propočtů, aby odolaly případné explozi důlního plynu.

Břetislav Hlavička, požární technik Dolu ČSM: „Nemůže se stát nic takového, že by tam vznikla nějaká puklina, prasklina. Jde o to, že se vlastně jednotlivými vrstvami ta hráz vyplňuje a potom nemůže docházet k tomu, aby tam byly nějaké deformace nebo něco takového.“

Jako první bude zasypána šachta Jih a následně pak i Sever. I po definitivním zasypání se bude z podzemí těžit důlní plyn pro energetické využití.

---
MRTVÝ SENIOR NA RYCHLOSTNÍ SILNICI I/11

Po 6. hodině ráno ležel v příkopu u rychlostní silnice I/11 na výjezdu z Ostravy na Opavu. Policisté se ho snažili oživit, ale záchranáři ho prohlásili za mrtvého. Nikdo neví, co se stalo a jak se tam dostal. 72letý senior se totiž od středečních šestnácti hodin pohřešoval. Policisté nyní žádají o pomoc svědky nebo řidiče s kamerou v autě, kteří mohli pohyb muže vidět.

POŽÁR VÝŠKOVÉHO DOMU V OSTRAVĚ

V centru Ostravy začala ve čtvrtek před polednem hořet střecha osmipatrového domu. Na místo vyrazilo 6 jednotek hasičů a 13 kusů techniky, záchranáři a policisté. Evakuováno bylo 15 lidí. Tři se nadýchali kouře a skončili v péči zdravotníků. Nádražní ulice se musela uzavřít. Neprojely ani tramvaje. Povolán do akce byl i bezpilotní letoun.

---

Bazilika ve Frýdku-Místku se renovuje, otevře se 1. května

Kostel Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku je římskokatolický poutní kostel. Barokní chrám dostavěný roku 1777 byl roku 1999 povýšen na basiliku minor, jako jedinou v MS kraji. Vnitřní prostory basiliky jsou nyní v rekonstrukci, znovu otevřena bude 1. května.

Bazilika ve Frýdku-Místku je významným poutním místem, kam směřují nejen obyvatelé města, ale také turisté z celé Evropy. Po mnoha letech provozu její technický stav ale vyžadoval důkladnou rekonstrukci.

František Boldy, farář: "Obnovená výmalba interiéru, pak komplexní rekonstrukce krypty, pak boční kaple sv. Kříže, která byla i nepřístupná pro veřejnost, a také varhany a hodinový stroj, který ukazuje přesný čas."

Frýdek-Místek rekonstrukci podpořil, protože baziliku považuje za důležitou turistickou destinaci na území města.

Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Bazilika Minor je jediná bazilika v Moravskoslezském kraji. Je to Národní kulturní památka a restaurace a obnova původního barokního vzhledu, která souvisí i s restaurací a přebudováním krypty, je velmi zásadní. A je to možná jeden z největších počinů obnovy historické paměti města. A my jsme rádi, že jako město jsme se na tom mohli svým dílem podílet a zároveň se budeme podílet i na tom otevření. A mým cílem je, aby ty památky, které vznikly jako církevní a stále slouží těmto účelům, přilákaly i občany města, kteří třeba v bazilice ještě nikdy nebyli, protože opravdu ten interiér je naprosto unikátní a i v rámci otevření tady budou probíhat akce, jako například videomapping na tom restaurovaném oltáři, který se podle mě mnoho let nebude opakovat. A tímto zvu občany, aby si opravdu tuto mimořádnou událost v historii města nenechali ujít."

Jakým způsobem se město na tom podílí?

Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Město se podílelo několika miliony i na samotné rekonstrukci a zároveň přispělo i na to slavnostní otevření. Nicméně podstatnou část těch financí získala farnost i z dalších zdrojů."

Do budoucna turisté, to je také cílová skupina?

Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Samozřejmě rekonstrukcí nebo nějakým navrácením původní podoby té baziliky, na které se podílel Marek Štěpán, architekt s věhlasným jménem, který se věnuje sakrální architektuře, tak zcela jistě tahle rekonstrukce přiláká i zástupy turistů. Tohle místo bylo vždycky poutní. Naši rodiče, prarodiče si pamatují ty davy, které směřovaly k bazilice, a jsem rád, že společně všichni děláme všechno pro to, aby to místo opět lákalo davy návštěvníků."

Slavnostní otevření je v plánu prvního května letošního roku a na programu je i jedno moderní překvapení.

František Boldy, farář: "Dopoledne v 10:30 bude slavnostní bohoslužba, po ní nějaké posezení venku, nějaké varhaní koncerty, ale zvlášť taková moderní novinka . Na hlavní oltář budou večer ve 20:30 a také ve 21:00  dva videomappingy. Každý z nich bude jiný, takže na to srdečně zveme."

---

Učitelé ve Studénce debatovali o zvyšování kvality výuky

Studénecká Základní škola Františka kardinála Tomáška pořádala setkání zástupců základních škol Moravskoslezského kraje, které jsou zapojeny do programu Pomáháme školám k úspěchu. Jeho cílem je sdílení dobré praxe vedoucí ke zvyšování kvality výuky.

Součástí projektu Pomáháme školám k úspěchu je studénecká základní škola Františka kardinála Tomáška od roku 2020. V Moravskoslezském kraji je do něj zapojeno 20 veřejných základních škol.

Milan Stiller, ředitel ZŠ Františka kardinála Tomáška: “V rámci projektu Pomáháme školám k úspěchu v naší lokalitě pořádáme každý měsíc setkání lídrů škol a vedení škol, hlavním cílem je podporovat se navzájem a společně se profesně učit. Dneska jsme přizvali k tomu setkání i koordinátory školních vzdělávacích programů, tak abychom mohli společně hledat cesty k tomu, k té samotné tvorbě, jak si představujeme to nové kurikulum v našich školách.”

Setkání se tak zúčastnilo 53 pedagogů.

Bohumil Zmrzlík, člen odborného týmu Pomáháme školám k úspěchu: “Cílem tohoto projektu je, aby se každý žák v České republice v podstatě učil naplno a s radostí, aby si své učení řídil. A ten projekt je zaměřený zejména na rozvoj čtenářství, které vnímáme jako důležitou podmínku pro to, aby žáci byli úspěšní ve škole, a na rozvoj jejich pisatelství.”

Ivana Machýčková, ředitelka ZŠ Kunín: “V projektu je naše škola zapojená 6 let a vlastně celá škola žije čtenářstvím a práci s textem. Česká školní inspekce chválila naše hodiny, které jsou zaměřené na kritické myšlení a na práci s textem.”

Právě nový rámcový vzdělávací program přináší to, že základem vzdělávání má být gramotnost čtenářská a pisatelská, a ty se mají promítat do všech předmětů.

---
VEŘEJNÉ POČÍTAČE V KARVINÉ POMÁHAJÍ

I v éře chytrých mobilů mají veřejné počítače své místo. V karvinské knihovně je každoročně využívají tisíce lidí. Například k hledání zaměstnání nebo komunikaci s úřady.

Monika Danková, mluvčí Karviné: „V loňském roce evidovala knihovna 4 671 návštěvníků, kteří využili internet prostřednictvím veřejných počítačů. Lidé je používají například při přípravě do školy, k psaní e-mailů, vyhledávání informací nebo k tisku dokumentů.“

---


Ostrava vydala jubilejní 30. svazek kalendária

V minulých dnech vyšlo další Ostravské kalendárium, což je jakási kronika města, kde jsou zpracovány zajímavé a důležité události ze všech oblastí života. Poslední svazek kalendária je zároveň jubilejní, třicátý.

Kroniky měst a obcí mají pro náš život velký význam. Uchovávají paměť a často je důležité znát minulost, abychom pochopili současnost. Kroniku města má samozřejmě i Ostrava, ale pokud někoho zajímá podrobně, co se ve městě odehrálo v uplynulých letech, existuje ještě jeden důležitý pramen a to ostravské kalendárium, jehož jubilejní třicátý svazek vydal Archiv města Ostravy.

Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Já mám radost, že Archiv města Ostravy vydává několik publikací a tahle si určitě své místo zaslouží. Je to něco de facto jako kronika v takové trochu popularizační formě."

Hana Šůstková, ředitelka Archivu města Ostravy: "Kalendária jsou nesmírně důležitým zdrojem pro poznání historie města a vlastně jsou takovým nejjednodušším zdrojem pro každého obyvatele, protože to je to první, po čem může sáhnout."

Autorem ostravského kalendária je už úctyhodných šestadvacet let kronikář města Martin Juřička. Text je doplňován členy komise muzejní, letopisecké, názvoslovné a heraldické při radě města.

Martin Juřica, kronikář Ostravy: "Je to taková klasická věc. Vybírají se důležité informace ze společenského, kulturního a sportovního života a dalších oblastí."

První kalendária byla černobílá. Dnes jsou mnohé události doplněny i o barevné fotografie. Kalendárium má 131 stran a vychází v nákladu 500 kusů. Od března je bezplatně k dostání v archivu města, informačních centrech, v muzeu, vědecké knihovně a antikvariátu Fiducia.

---

Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-polar-19-03-2026-16-00