Před necelým měsícem byla v tělocvičně na krytém bazénu v Havířově vytvořena ve spolupráci s krajem lůžka nouzového přístřeší. Nyní došlo na jejich aktivaci. Během velikonočních svátků bylo do areálu přivezeno několik desítek válečných běženců.
Na padesát převážně matek s dětmi nalezlo od víkendu dočasný azyl v tělocvičně, která je součástí krytého bazénu v Havířově. Běženci ihned dostali jídlo, hygienické potřeby, humanitární organizace zajistily dětem i hračky. Město vytvořilo nouzové přístřeší ve spolupráci s Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině. Aktivováno bylo poprvé. V tělocvičně rodiny ale nezůstanou dlouho.
Jiří Matěj, ředitel SSRZ Havířov: "Pro ty běžence je to tady přechodná stanice. Dnes by převážná část z nich měla být přestěhována na ubytovnu Městské realitní agentury. Zítra by další skupina měla být přesunuta zase dál a pro nás nastane okamžik, kdy tu tělocvičnu budeme muset znovu připravit tak, abychom byli znovu schopni tu kapacitu nabídnout.”
Výhodou v současné době je, že město má určitý počet dlouhodobě neobsazených bytů.
Stanislava Gorecká (ANO), náměstkyně primátora: “Ti uprchlíci, kteří přišli jako první, tak už dnes bydlí v bytech MRA a i tito, kteří se dostanou na ubytovnu, budou postupně přestěhováni do bytů. Ony už jsou zprovozněny, ale potřebujeme je dovybavit tak, aby tam byly základní věci."
Současně odbor sociálních věcí v prvních dnech pomůže uprchlíkům s vyřízením veškerých záležitostí na úřadech.
---
Mošnovské letiště letiště se stále více zaměřuje na nákladní dopravu. V tomto roce začne fungovat nové logistické centrum České pošty a chystá se i podobný projekt ve spolupráci Armádou České republiky. MS kraj v současné době připravuje memorandum.
Snaho o prosazení Letiště Leoše Janáčka Ostrava v osobní dopravě nevedla k většímu úspěchu a tak se už asi 3 roky zaměřuje na cargo. Díky propojení železnice, dálnice a letadel se to daří a už v září bude na letišti otevřeno další logistické centrum. Česká pošta díky tomu ušetří na zásilkách z Číny asi třetinu nákladů. V plném proudu jsou i jednání s armádou, která chce podobné centrum.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: "Pokud někde bude zemětřesení, pokud někde bude válka nebo něco dalšího, tak armáda, pokud bude mít logistický hub v Mošnově, bude moci rozhodnout jestli naloží konzervy, lehátka na vlak, auto nebo letadlo. To je myšlenka logistického hubu na Mošnově."
Rada MS kraje nyní schválila rozšíření projektu rekonstrukce přistávací dráhy, což umožní lepší pohyb letadel po ploše. Došlo k dohodě s ochránci přírody a budou opravena i tzv. oka.
Radomír Radkovský, ředitel letiště Leoše Janáčka Ostrava: "Je to v severní části areálu. My jako letiště to potřebujeme k podpoře Dnů NATO a za druhé to máme jako odstavnou plochu pro letadla. "
Rekonstrukce přistávací dráhy vyjde na přibližně 3 miliardy korun a kraj by uvítal případnou spoluúčast státu.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Je to velká investice a proto jsme také zahájili debatu. Část těchto nákladů by mohla nést armáda, která by to potom potřebovala k provozu toho logistického skladu."
V těchto dnech probíhají mezi krajem a armádou rozhovory. Jejich cílem je podpis memoranda, které by specifikovalo potřeby a podmínky obou stran.
---
Těsně za polovinou svého cíle je horská běžkyně Linda Tekeliová, která chce v průběhu dubna zdolat 50 tisíc výškových metrů. Každý metr přitom znamená peníze pro nemocné a hendikepované děti.
Aby Linda Tekeliová dokázala během jediného měsíce vystoupat 50 tisíc výškových metrů, musí každý den vyběhnout dvakrát na Lysou horu, nebo stejnou výšku zdolat na jiných kopcích. O víkendu například opakovaně zdolávala Prašivou. Sportovním výkonem pomáhá dětem, kterým sbírá peníze na jejich léčbu a na potřebné vybavení.
Linda Tekeliová, sportovkyně: “Máme , kdy vlastně chceme dětem vybrat díky tomu, že budu stoupat 50 tisíc výškových metrů od 1. dubna do 30. dubna. Já běhám po horách a každý den musím naběhat plus mínus 1600 výškových metrů, což znamená tak nějak dvě Lysé hory."
Anketa: “No to je strašně krásné, si myslím. pomáhat lidem. Každý to dělá svým způsobem. Někdo vydělává peníze, někdo to dělá tím, že dělá to, co ho baví a ještě přitom pomáhá i lidem při sportu. To je krásné."
Anketa: “V současné situaci ekonomické, která teď momentálně je, tak je už je důležité pomáhat i těm, kteří jsou znevýhodnění, kteří prostě na tom nejsou zdravotně dobře a veškeré rehabilitační prostředky, veškeré vozíčky, nebo jakoukoliv formu pomoci, kterou potřebují, tak dneska stojí tolik peněz, že určitě je dobré jim tímto způsobem pomáhat."
Na dobrou věc mohou přispět i ostatní turisté, kteří darují například korunu za každý vystoupaný metr.
Linda Tekeliová, sportovkyně: “Ty penízky veškeré, které vybereme, jdou na nemocné děti, které máme na stránkách, takže mají nějaké zdravotní omezení a přispívat mohou tak, že na stránkách najdou portál, kde si vyberou dítě a je tam přímo možnost kliknout a přispět jakoukoliv částku."
Dubnovými výšlapy Linda Tekeliová rozhodně nekončí. Akce na podporu dětí bude pořádat dále.
---
Speciální návštěvu připravili pracovníci Slezského zemského muzea pro nevidomé. Zatímco obvykle se návštěvníci exponátů dotýkat nemohou, tentokrát se pro ně stal hmat důležitým zdrojem poznání.
Slezské zemské muzeum pozvalo k prohlídce svých expozic zrakově hendikepované obyvatele chráněného bydlení ve Vlaštovičkách.
Lucie Vlková, edukátorka, Slezské zemské muzeum: „Důležité je, připravit návštěvníky na to, v jakém prostoru se nacházejí, prostor jim popsat. To běžně neděláme.“
Protože návštěvníci byli buď nevidomí, nebo jim zůstaly jen zbytky zraku, museli se spoléhat na jiné smysly. Základem byl hmat.
Všechny předměty si mohli osahat a tak si lépe představit, jak skutečný živočich vypadá. Rostliny zase poznávali čichem. Přivonět si mohli k nejrůznějším bylinám nebo plodům.
Neživá příroda byla zastoupena exponáty z nerostných sbírek. Rukama návštěvníků prošel třeba galenit.
Žaneta, návštěvnice Slezského zemského muzea: „Ten kámen je pořádně těžký a drsný.“
Sluchem zase zkoumali nejrůznější nástroje.
David Váhala, mluvčí, Slezské zemské muzeum: „Jedná se zejména o duplikáty, o materiál, který máme zastoupený ve větším množství. Jsou tady i sádrové odlitky, které jsou určeny k tomu, aby si je návštěvníci mohli vzít do rukou."
Na závěr si mohli návštěvníci skutečné expozice projít.
---
O sdílená kola je mezi Porubany stále velký zájem. Ukazuje to žebříček oblíbenosti tohoto dopravního prostředku. Mezi 10 stanicemi, které jsou nejvíce využívané a mají nejvyšší počet výpůjček, je polovina z Poruby.
Sdílená kola jsou v Ostravě-Porubě stále velmi oblíbená. Z Top desítky nejfrekventovanějších stanovišť z celé Ostravy se 5 nachází právě v Porubě. Druhým nejvíce využívaným stanovištěm je Telekomunikační škola, která je považovaná za hlavní porubský uzel.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka MOb Ostrava-Poruba: “Vůbec celkově všechny stanice kolem Hlavní třídy, podél Opavské jsou ty nejvyužívanější. Taky mě velmi těší, že v Porubě se vandalismus na sdílených kolech zaznamenává úplně minimálně.”
Kvůli vandalismu a krádežím sdílených kol se bohužel musely některé stanice v Ostravě zrušit. Nejvíce případů firma Nextbike, která tuto službu provozuje, zaznamenala v Ostravě-Jihu.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: “Bylo to hlavně kolem OC Avion. Těch stanic bylo 9. My se samozřejmě budeme snažit ty stanice obnovit. Na některých místech zkusíme nainstalovat kamery a zavést opatření, aby k těm krádežím už nedocházelo."
Loni lidé v celé Ostravě na sdílených kolech najeli přes 700 tisíc kilometrů. Cílem ostravského magistrátu, který na tuto službu přispívá je, aby je využívali co nejvíce a nezatěžovali tolik životní prostředí auty.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: “My pracujeme na tom, abychom budovali hlavně páteřní cyklostezky, takže pracujeme na tom propojení hlavně centra s Porubou.”
S centrem města by se měla propojit i Dolní oblast Vítkovic a také Vítkovice a Mariánské Hory.
---
Během letošních Velikonoc nebylo snad místa, které by si jeho obyvatelé stylově nevyzdobili. V některých hospůdkách i větších restauracích točili i zelené pivo, naražené na Zelený čtvrtek. Stylová i originální byla vesnická galerie U řeky v Karlovicích na Vrbensku.
Nejen velikonoční tradice, ale i výtvarná kultura, tvoří v karlovické galerii jeden celek.
Libor Pavézka, majitel a galerista: „Točíme 16. sezónu, Je to třináctiprocentní a trvanlivost to má zajímavou, až do 26. září 2022. To znamená, že to nemusí být jenom na zelený čtvrtek, ale může to být jarní zelený speciál, letní zelený speciál, možná ta tradice celoroční nikomu nebude vadit. Je o to obrovský zájem.“
Zelené pivo je spodně kvašené, z moravského chmele, během varu se do něj přidává bylinný výluh z několika bylin včetně kopřivy. Kvašení trvá 8 dnů, pivo má plnou chuť i příjemnou hoiřkost.
Anketa, první návštěvníci: „Výborné a každému vřele doporučuji.“
„Výborné, dá se pít. Super. Doporučuji.“
Výbornou pověst karlovické galerii tvoří zejména pravidelné výstavy renomovaných umělců. Aktuálně zde vystavuje brněnská malířka Vlasta Švejdová.
Libor Pavézka, majitel a galerista: „Tu určitě znáte z Dikobrazu. To jsou takové ty okaté děti, ale hlavně z knížek vašich dětí. Z čítanek, které ilustrovala. Natáčela filmy pro děti ve Zlíně. Vlasta Švejdová je velmi zajímavá a všestranná paní. Na to, že je ročník 46, tak je velmi pracovitá.“
Současná výstava v galerii je již stodesátá v pořadí. V karlovické galerii dosud vystavovalo téměř 300 autorů nejen z ČR.
---
Před necelým měsícem byla v tělocvičně na krytém bazénu v Havířově vytvořena ve spolupráci s krajem lůžka nouzového přístřeší. Nyní došlo na jejich aktivaci. Během velikonočních svátků bylo do areálu přivezeno několik desítek válečných běženců.
Na padesát převážně matek s dětmi nalezlo od víkendu dočasný azyl v tělocvičně, která je součástí krytého bazénu v Havířově. Běženci ihned dostali jídlo, hygienické potřeby, humanitární organizace zajistily dětem i hračky. Město vytvořilo nouzové přístřeší ve spolupráci s Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině. Aktivováno bylo poprvé. V tělocvičně rodiny ale nezůstanou dlouho.
Jiří Matěj, ředitel SSRZ Havířov: "Pro ty běžence je to tady přechodná stanice. Dnes by převážná část z nich měla být přestěhována na ubytovnu Městské realitní agentury. Zítra by další skupina měla být přesunuta zase dál a pro nás nastane okamžik, kdy tu tělocvičnu budeme muset znovu připravit tak, abychom byli znovu schopni tu kapacitu nabídnout.”
Výhodou v současné době je, že město má určitý počet dlouhodobě neobsazených bytů.
Stanislava Gorecká (ANO), náměstkyně primátora: “Ti uprchlíci, kteří přišli jako první, tak už dnes bydlí v bytech MRA a i tito, kteří se dostanou na ubytovnu, budou postupně přestěhováni do bytů. Ony už jsou zprovozněny, ale potřebujeme je dovybavit tak, aby tam byly základní věci."
Současně odbor sociálních věcí v prvních dnech pomůže uprchlíkům s vyřízením veškerých záležitostí na úřadech.
---
Mošnovské letiště letiště se stále více zaměřuje na nákladní dopravu. V tomto roce začne fungovat nové logistické centrum České pošty a chystá se i podobný projekt ve spolupráci Armádou České republiky. MS kraj v současné době připravuje memorandum.
Snaho o prosazení Letiště Leoše Janáčka Ostrava v osobní dopravě nevedla k většímu úspěchu a tak se už asi 3 roky zaměřuje na cargo. Díky propojení železnice, dálnice a letadel se to daří a už v září bude na letišti otevřeno další logistické centrum. Česká pošta díky tomu ušetří na zásilkách z Číny asi třetinu nákladů. V plném proudu jsou i jednání s armádou, která chce podobné centrum.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: "Pokud někde bude zemětřesení, pokud někde bude válka nebo něco dalšího, tak armáda, pokud bude mít logistický hub v Mošnově, bude moci rozhodnout jestli naloží konzervy, lehátka na vlak, auto nebo letadlo. To je myšlenka logistického hubu na Mošnově."
Rada MS kraje nyní schválila rozšíření projektu rekonstrukce přistávací dráhy, což umožní lepší pohyb letadel po ploše. Došlo k dohodě s ochránci přírody a budou opravena i tzv. oka.
Radomír Radkovský, ředitel letiště Leoše Janáčka Ostrava: "Je to v severní části areálu. My jako letiště to potřebujeme k podpoře Dnů NATO a za druhé to máme jako odstavnou plochu pro letadla. "
Rekonstrukce přistávací dráhy vyjde na přibližně 3 miliardy korun a kraj by uvítal případnou spoluúčast státu.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Je to velká investice a proto jsme také zahájili debatu. Část těchto nákladů by mohla nést armáda, která by to potom potřebovala k provozu toho logistického skladu."
V těchto dnech probíhají mezi krajem a armádou rozhovory. Jejich cílem je podpis memoranda, které by specifikovalo potřeby a podmínky obou stran.
---
Těsně za polovinou svého cíle je horská běžkyně Linda Tekeliová, která chce v průběhu dubna zdolat 50 tisíc výškových metrů. Každý metr přitom znamená peníze pro nemocné a hendikepované děti.
Aby Linda Tekeliová dokázala během jediného měsíce vystoupat 50 tisíc výškových metrů, musí každý den vyběhnout dvakrát na Lysou horu, nebo stejnou výšku zdolat na jiných kopcích. O víkendu například opakovaně zdolávala Prašivou. Sportovním výkonem pomáhá dětem, kterým sbírá peníze na jejich léčbu a na potřebné vybavení.
Linda Tekeliová, sportovkyně: “Máme , kdy vlastně chceme dětem vybrat díky tomu, že budu stoupat 50 tisíc výškových metrů od 1. dubna do 30. dubna. Já běhám po horách a každý den musím naběhat plus mínus 1600 výškových metrů, což znamená tak nějak dvě Lysé hory."
Anketa: “No to je strašně krásné, si myslím. pomáhat lidem. Každý to dělá svým způsobem. Někdo vydělává peníze, někdo to dělá tím, že dělá to, co ho baví a ještě přitom pomáhá i lidem při sportu. To je krásné."
Anketa: “V současné situaci ekonomické, která teď momentálně je, tak je už je důležité pomáhat i těm, kteří jsou znevýhodnění, kteří prostě na tom nejsou zdravotně dobře a veškeré rehabilitační prostředky, veškeré vozíčky, nebo jakoukoliv formu pomoci, kterou potřebují, tak dneska stojí tolik peněz, že určitě je dobré jim tímto způsobem pomáhat."
Na dobrou věc mohou přispět i ostatní turisté, kteří darují například korunu za každý vystoupaný metr.
Linda Tekeliová, sportovkyně: “Ty penízky veškeré, které vybereme, jdou na nemocné děti, které máme na stránkách, takže mají nějaké zdravotní omezení a přispívat mohou tak, že na stránkách najdou portál, kde si vyberou dítě a je tam přímo možnost kliknout a přispět jakoukoliv částku."
Dubnovými výšlapy Linda Tekeliová rozhodně nekončí. Akce na podporu dětí bude pořádat dále.
---
Speciální návštěvu připravili pracovníci Slezského zemského muzea pro nevidomé. Zatímco obvykle se návštěvníci exponátů dotýkat nemohou, tentokrát se pro ně stal hmat důležitým zdrojem poznání.
Slezské zemské muzeum pozvalo k prohlídce svých expozic zrakově hendikepované obyvatele chráněného bydlení ve Vlaštovičkách.
Lucie Vlková, edukátorka, Slezské zemské muzeum: „Důležité je, připravit návštěvníky na to, v jakém prostoru se nacházejí, prostor jim popsat. To běžně neděláme.“
Protože návštěvníci byli buď nevidomí, nebo jim zůstaly jen zbytky zraku, museli se spoléhat na jiné smysly. Základem byl hmat.
Všechny předměty si mohli osahat a tak si lépe představit, jak skutečný živočich vypadá. Rostliny zase poznávali čichem. Přivonět si mohli k nejrůznějším bylinám nebo plodům.
Neživá příroda byla zastoupena exponáty z nerostných sbírek. Rukama návštěvníků prošel třeba galenit.
Žaneta, návštěvnice Slezského zemského muzea: „Ten kámen je pořádně těžký a drsný.“
Sluchem zase zkoumali nejrůznější nástroje.
David Váhala, mluvčí, Slezské zemské muzeum: „Jedná se zejména o duplikáty, o materiál, který máme zastoupený ve větším množství. Jsou tady i sádrové odlitky, které jsou určeny k tomu, aby si je návštěvníci mohli vzít do rukou."
Na závěr si mohli návštěvníci skutečné expozice projít.
---
O sdílená kola je mezi Porubany stále velký zájem. Ukazuje to žebříček oblíbenosti tohoto dopravního prostředku. Mezi 10 stanicemi, které jsou nejvíce využívané a mají nejvyšší počet výpůjček, je polovina z Poruby.
Sdílená kola jsou v Ostravě-Porubě stále velmi oblíbená. Z Top desítky nejfrekventovanějších stanovišť z celé Ostravy se 5 nachází právě v Porubě. Druhým nejvíce využívaným stanovištěm je Telekomunikační škola, která je považovaná za hlavní porubský uzel.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka MOb Ostrava-Poruba: “Vůbec celkově všechny stanice kolem Hlavní třídy, podél Opavské jsou ty nejvyužívanější. Taky mě velmi těší, že v Porubě se vandalismus na sdílených kolech zaznamenává úplně minimálně.”
Kvůli vandalismu a krádežím sdílených kol se bohužel musely některé stanice v Ostravě zrušit. Nejvíce případů firma Nextbike, která tuto službu provozuje, zaznamenala v Ostravě-Jihu.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: “Bylo to hlavně kolem OC Avion. Těch stanic bylo 9. My se samozřejmě budeme snažit ty stanice obnovit. Na některých místech zkusíme nainstalovat kamery a zavést opatření, aby k těm krádežím už nedocházelo."
Loni lidé v celé Ostravě na sdílených kolech najeli přes 700 tisíc kilometrů. Cílem ostravského magistrátu, který na tuto službu přispívá je, aby je využívali co nejvíce a nezatěžovali tolik životní prostředí auty.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: “My pracujeme na tom, abychom budovali hlavně páteřní cyklostezky, takže pracujeme na tom propojení hlavně centra s Porubou.”
S centrem města by se měla propojit i Dolní oblast Vítkovic a také Vítkovice a Mariánské Hory.
---
Během letošních Velikonoc nebylo snad místa, které by si jeho obyvatelé stylově nevyzdobili. V některých hospůdkách i větších restauracích točili i zelené pivo, naražené na Zelený čtvrtek. Stylová i originální byla vesnická galerie U řeky v Karlovicích na Vrbensku.
Nejen velikonoční tradice, ale i výtvarná kultura, tvoří v karlovické galerii jeden celek.
Libor Pavézka, majitel a galerista: „Točíme 16. sezónu, Je to třináctiprocentní a trvanlivost to má zajímavou, až do 26. září 2022. To znamená, že to nemusí být jenom na zelený čtvrtek, ale může to být jarní zelený speciál, letní zelený speciál, možná ta tradice celoroční nikomu nebude vadit. Je o to obrovský zájem.“
Zelené pivo je spodně kvašené, z moravského chmele, během varu se do něj přidává bylinný výluh z několika bylin včetně kopřivy. Kvašení trvá 8 dnů, pivo má plnou chuť i příjemnou hoiřkost.
Anketa, první návštěvníci: „Výborné a každému vřele doporučuji.“
„Výborné, dá se pít. Super. Doporučuji.“
Výbornou pověst karlovické galerii tvoří zejména pravidelné výstavy renomovaných umělců. Aktuálně zde vystavuje brněnská malířka Vlasta Švejdová.
Libor Pavézka, majitel a galerista: „Tu určitě znáte z Dikobrazu. To jsou takové ty okaté děti, ale hlavně z knížek vašich dětí. Z čítanek, které ilustrovala. Natáčela filmy pro děti ve Zlíně. Vlasta Švejdová je velmi zajímavá a všestranná paní. Na to, že je ročník 46, tak je velmi pracovitá.“
Současná výstava v galerii je již stodesátá v pořadí. V karlovické galerii dosud vystavovalo téměř 300 autorů nejen z ČR.
---
