MSK poskytne finanční dar 18 nejpostiženějším obcím
Moravskoslezský kraj daruje nejvíce povodněmi postiženým obcím jako bezprostřední pomoc devět milionů korun. Hejtman kraje Josef Bělica to oznámil na čtvrteční tiskové konferenci.
Nové Heřminovy, Krnov, Opava a patnáct dalších obcí obdrží od hejtmanství po půl milionu korun na zmírnění následků povodňových škod. Jedná se o první vlnu pomoci nejpostiženějším oblastem.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: „Je to taková ta bezprostřední pomoc, kterou může Moravskoslezský kraj poskytnout ihned, rychle. Protože kdo rychle dává, dvakrát dává.“
Hejtman Josef Bělica finanční pomocí reaguje na středeční návštěvu třinácti postižených obcí kraje, kde je podle něj situace horší než v roce 1997.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: „Mluvil jsem s jejich starosty, měl jsem možnost promluvit i s lidmi v té oblasti a musím říct, že míra devastace Moravskoslezského kraje a těchto obcí je opravdu gigantická.“
Seznam obcí vznikl na základě doporučení hasičského záchranného sboru kraje a finance obcím poslouží na pokrytí prvotních výdajů spojených s povodní.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: „V těchto obcích probíhají ty první práce, potřebují peníze na to, aby mohly objednat bagr, aby mohly nakoupit to nezbytné, co potřebují pro fungování a pro odstraňování škod, a já si myslím, že ty peníze budou velmi dobře využity.“
Kraj navíc omezí související administrativu, aby se k obcím finance dostaly co nejrychleji. Další pomoc by pak měla podle hejtmana následovat v horizontu dvou týdnů.
---
Nemocnice v Krnově bojuje s následky a likviduje škody
S velkými následky povodně se potýká také krnovská nemocnice. Velká voda zatopila sklepní prostory s technologiemi a ambulance ve sníženém přízemí. Nemocnice byla zcela ochromena bez elektřiny a vody. Materiální škody škody i nánosy bahna jsou obrovské.
Nemocnice se snaží odsávat vodu, bahno a obnovovat operativu.
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „V současné době odsáváme ze zbytků sklepů vody a čistíme jednotlivé rozvodny elektrické, abychom tam mohli spustit proud a mohli zprovoznit například výtahy, protože v celé té hlavní budově, kde je 10 výtahů, tak jede jeden, který samozřejmě je přetížený, ale zaměstnanci jsou solidární a pacientům jídlo roznášení na tácích z toho koridoru, kde to dojede z kuchyně. My jsme zachovali operativu po celou dobu na jednom chirurgickém sále čtyři a zachovali jsme gynekologický a porodní sál, ty jely bez režimu, v normálním režimu, od pondělka bychom chtěli mít všechny sály v provozu a začít poskytovat už i plánovanou péči.
Nemocnice akutně potřebuje především vysoušeče a hlavně pak ochotné ruce.
Ivana Košová, úklidová firma: „My v téhle situaci nevíme tedy, co dřív, protože je toho strašně moc, ta nemocnice je tedy celá pod vodou, hlavně ten suterén, někde dosahovala vody i přes dva metry, tady dělají sestřičky, doktoři, prostě veškerý personál, ale potřebovali bychom, help, help, potřebovali bychom nějaké dobrovolníky, protože tady ta nemocnice by měla co nejdříve začít fungovat a potřebovali bychom pomoc, protože je toho tady strašně moc zničeného.“
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „Roušky a ochranných pomůcek máme dost, přivítáme jakékoli dezinfekční věci a jinak bylo to vyplaveno i spodními vodami, je tam bahno, šlo to z kanalizací, takže ta hniloba bude rychle postupovat, proto to musíme rychle vyklidit, rychle vyčistit a vysušovat.“
Lidé mají také jasno v tom, co by nejvíce pomohlo.
Ivana Košová, úklidová firma: „Chybí tady hlavně ta armáda, co nám pan prezident slíbil. Pan prezident se byl tady včera podívat, tak nevím, co vyřešili, ale byli bychom prostě strašně rádi. Předejít by se tomu dalo, kdyby fakt už byla tady ta přehrada, protože 27 let je to, co tady byla ta povodeň, ale myslím si, že to nebylo tak hrozné a silné, ta voda, jako teď co napáchala ty škody. My máme tedy 80% Krnova opravdu zničeného."
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „Kromě toho, že přijeli třeba i z kraje úředníci, pomáhají nám hasiči z Jindřichova, pomáhají nám dobrovolníci, pomáhají i zaměstnanci, i když jsou třeba někteří doma vytopení, takže všem chci moc poděkovat a i kdo má chuť tady v nemocnic pomoci, tak rádi ho uvítáme.“
---
V Malých Hošticích voda zatopila přes 50 domů
Teď se podíváme do Malých Hoštic, kde voda zaplavila více než 50 rodinných domů.
Miroslava Konečná (OMČO), starostka Malých Hoštic: “Když opadla voda, tak teprve je vidět ta zkáza, co tady vlastně lidé museli zažít. My jsme od čtvrtku už tu vodu monitorovali, já se nebudu opakovat jak ty vlny šly po sobě, pořád se to zhoršovalo, pořád jsme vyhlašovali, že teď už se evakuujte, teď už to bude hrozné. Samozřejmě někteří lidé nechtěli odejít, někteří se evakuovali. Lidé už když opadla voda, protože hasiči čerpali celou noc, tak už to vynášejí ven všechny ty mokré věci, špinavé a sami jste to viděli, že je to něco katastrofického.”
Před povodněmi Malé Hoštice neochránil ani val, který tady vznikl po záplavách v roce 97, který byl navíc navýšen pytlemi s pískem.
anketa: obyvatelé Malých Hoštic: “Celé přízemí, celá garáž a celá zahrada i s bazénem. Je to horší jak v 97, protože v 97 jsem byl na Antonína Sovy, tam nás voda omyla a bylo to podobné. Teď začneme uklízet, možná přijdou nějací dobrovolníci, odpoledne přijede syn z Bludovic pomoct, přiveze kluky, kteří jsou už dospělí, tak snad do zmáknem.”
“Uvidíme až klesne voda, co tam bude za spoušť. Takže teď odčerpáváte vodu? Ano, my jsme už podruhé zatopeni, tak jsme věděli, že si máme dát všechno nahoru a čekali jsme a modlili jsme se ať to nemáme v patře, protože ty bysme nedali asi podruhé.”
“Kdyby byly Heřminovy, tak se to vůbec nemuselo stát, vůbec. V 97. se o tom tak mluvilo, nic se neudělalo. Nestačili ani pozemky vykoupit. Teď už prý je územní rozhodnutí, ale kdo ví, kdy se bude stavět.”
Lucie Franeková, dobrovolnice: “Snažíme se zajistit čistící prostředky, pití, jak vodu sladkou, vaříme jídla už třetí den, různé guláše, buchty, všechno se potom snažíme rozvést. Ptáme se, jestli potřebují pomoct, když už je navařeno, tak chodíme dál potom pracovat. Je opravdu super hledět, kolik lidí se dokáže takhle spojit.”
Lidé jsou tady navíc stále bez elektřiny a teplé vody. Ve čtvrtek jim kamion doveze osušky, ručníky a další potřebné věci.
---
Evakuovaní psi z karvinského útulku jsou zpátky
Karvinský magistrát ještě v době před záplavami zajistil preventivní odvoz psů z útulku v Darkově. Nebylo jasné, zda se voda dostane až do areálu a ohrozí jejich životy. Nyni jsou už psi zpátky v kotcích.
V karvinském útulku v Darkově se v době vyhlášení nebezpečí kvůli záplavám nacházelo celkem 23 psů. Preventivně tedy ještě před vydatnými dešti byli převezeni do bezpečí,
David Konieczný, ošetřovatel: "Minulý týden jsme se rozhodli z preventivních důvodů kdyby se rozlila voda přemístit psy. Ve čtvrtek jsme 13 psů přemístili do Dětmarovic, do spolku Tlapkoví patroni, kteří se po celou dobu starali o naše psy a v pátek jsme odvezli zbylých 10 psů do psího hotelu k panu Tihelkovi."
Voda se naštěstí k útulku nedostala, v areálu se držela pouze dešťová voda.
Jelikož se situace již uklidnila, byli psi převezeni během úterý a středy zpátky do útulku. V dočasném domově pobyt zvládli bez problémů.
Jan Tihelka, majitel psího hotelu: "Pejsků z útulku jsme tady měli deset, protože více jsme jich kapacitně nezvládli, měli jsme tady i jiné psy ubytované. Pejsci to tady zvládli poměrně v pohodě, chodili se 2x denně venčit, takže to zvládli i co se týče čistoty, ty štěkavější jsem měl uvnitř, aby neměli rušivé elementy. Takže jsme rádi, že jsme mohli vyhovět městu."
Útulek tedy znovu funguje jako před záplavami. Lidé sem mohou přinášet deky, pamlsky nebo granule.
---
Krátké zprávy, 19. 9. 2024 17.00 - 1
Ministerstvo vnitra na svém webu zveřejnilo manuál pro starosty obcí zasažených povodněmi, ve kterém radí s postupem při zajišťování nadcházejících voleb. Zároveň obcím nabídlo pomoc s náhradními prostorami, zdrojem elektřiny, členy volebních komisí či náhradními hlasovacími lístky. Ministr vnitra Vít Rakušan ve středu uvedl, že bez intenzívní pomoci nebude schopno volby zajistit deset obcí.
---
Nemocnice otevřela Kavárnu života Jany Feberové
Nadační fond Pavla Novotného společně s havířovskou nemocnicí otevřel pro onkologické pacienty Kavárnu života Jany Feberové. Dcera zesnulé bývalé náměstkyně primátora věří, že její maminka, která nemocným pomáhala, by z toho měla radost.
Dnes už bývalá náměstkyně primátora Havířova Jana Feberová byla dlouholetou dobrovolnicí na hematoonkologickém oddělení havířovské nemocnice. Byla u zrodu myšlenky vytvořit pro pacienty malou kavárnu přímo v pavilonu. Bohužel se otevření už nedožila. Proto se Nadace Pavla Novotného a nemocnice rozhodli, že Kavárna života ponese její jméno.
Šárka Jenei, dcera Jany Feberové: “Ta myšlenka je moc pěkná, mamka tady chodila pravidelně pomáhala těm onkologickým pacientům. Takže to, že to tady vzniklo, je moc pěkné gesto. A vypadá to moc hezky. Mamka by měla určitě radost, že to vzniklo. Moc se na to těšila.”
Pavel Novotný, předseda správní rady Nadační fond Pavla Novotného: "My i v těch ostatních kavárnách máme takové zkušenosti, že jsme takovým prvním kontaktním můstkem a ten dobrovolník se stává potom i součástí té rodiny toho onkologického pacienta.”
Své první kafe si v kavárně dala i paní Aneta Stašová.
Anita Stašová, pacientka: “Je tady hodně onkologických pacientů i sama já jsem měla problém se vyrovnat psychicky se svou nemocí, takže si myslím, že to je super, na jedničku.”
Nadace Pavla Novotného uvítá i další dobrovolníky, kteří by chtěli pacientům pomáhat.
---