Likvidace Dolu ČSM ve Stonavě pokročila do další fáze. Z podzemí šachty, nad kterou se tyčí vysoká betonová věž, jsou postupně vytahovány obří nádoby, kterými se z dolu vyváželo vytěžené uhlí.
Rozpálit na menší kusy a odvézt do šrotu k dalšímu zpracování. Takový osud čeká čtyři skipové nádoby, kterými bylo na povrch vytěženo několik milionů tun černého uhlí. Pomocí těžních strojů vyjel plně naložený skip z více než kilometrové hloubky za pouhé dvě minuty.
Marek Chodura, bezpečnostní technik Dolu ČSM: „Vytáhli jsme skipovou dopravní nádobu, která váží nějakých 25 tun. Vlezlo se do ní 21 tun těživa. Celá ta skipová nádoba se potom bude postupně rozpalovat a odvážet do šrotu.“
Skipové nádoby se musely nejdříve odpojit od těžních lan a ještě ve skipové věži položit na bok. Teprve potom je bylo možné vyvézt ven.
Martin Kisza, OKD, mechanik svislé dopravy Dolu ČSM: „Místa tam moc není. Ta nádoba je vysoká 17 metrů a ohlubeň je dlouhá 18 metrů. Takže toho místa tam je opravdu málo.“
Po likvidaci skipových nádob dojde na odstrojení dalších částí šachty, včetně těžních strojů.
Marek Chodura, bezpečnostní technik Dolu ČSM: „Co se týká této budovy, tak skipová těžní věž má na výšku 69,7 metrů a váží 22 600 tun. Zde je vlastně 10. patro – strojovna, čili celé to srdce toho ovládání, kde se vytěžené uhlí vytahovalo na povrch.“
Jáma pod věží bude nakonec zasypána a železobetonová skipová věž nejspíše odstřelena a rozebrána.
---
V Ostravě-Mariánských Horách a Hulvákách odstartoval jarní úklid. Technický úsek se pustil do čištění ulic, zeleně i oprav mobiliáře. Obvod navíc stále více prací zvládá vlastními silami.
S koncem zimy se v Mariánských Horách naplno rozběhly jarní práce. Technický úsek vyměnil zimní techniku za zametací stroje a postupně čistí ulice, chodníky i travnaté plochy.
Patrik Hujdus (Nezávislí), starosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Nabrali jsme v minulosti hodně velký počet dobrých zaměstnanců, které ta práce baví. Současně tak postupně vybavujeme tyto pracovníky potřebnou technikou, takže vlastně služby, které jsme museli před časem kupovat a platit za ně draze externím firmám, jsme schopni si v této době dělat sami.”
Technický úsek se nyní zaměřuje hlavně na úklid zbytků listí a nepořádku po zimě.
Vojtěch Potocký, vedoucí odboru místního hospodářství: “Naši techničtí pracovníci, jak vidíte za mnou, dělají úklid listí z minulé zimy. Používají k tomu hrabě, fukary a pytle, které logisticky potom převážíme našimi vozidly do velkoobjemových kontejnerů."
Opravuje se také mobiliář jako odpadkové koše a lavičky, které často poškozují vandalové.
Vojtěch Potocký, vedoucí odboru místního hospodářství: “Lavičky měníme tím stylem, že buď jsou poškozené, tak se vymění ty desky, nebo ty desky znovu hoblujeme a natřeme, protože se nám stává, že tady jsou vandalové, kdy nám ty lavičky ničí nožem, vyrývají tam různé ornamenty, tak to musíme měnit."
Úklid probíhá postupně po jednotlivých lokalitách a zahrnuje přibližně 300 tisíc metrů čtverečních travnatých ploch.
---
ZEMŘEL ALEŠ ZEDNÍK, BÝVALÝ PRIMÁTOR OSTRAVY
Ve věku 68 let zemřel bývalý primátor Ostravy Aleš Zedník. Město vedl v letech 2002 až 2006 a byl výraznou osobností komunální politiky spojenou s obdobím zásadních proměn Ostravy. Lidé si ho pamatují také jako hudebníka, DJe Aldu, manažera, výzkumníka i pedagoga. Ale také třeba jako milovníka uniforem nebo honorárního ruského konzula.
ITALOVÉ CHTĚJÍ V MOŠNOVĚ ROZŠIŘOVAT ZÁVOD
Ostrava prodá italské společnosti IRCE další pozemky v průmyslové zóně v Mošnově. Firma zde plánuje rozšířit výrobu magnetických vinutých drátů i skladovací prostory. Investice přesáhne 367 milionů korun a přinese i nová pracovní místa. Prodej pozemků za více než 26 milionů korun schválili zastupitelé.
---
Přeshraniční spolupráce mezi Havířovem, Karvinou a polským Jastrzębie-Zdrój trvá už více než dvě desítky let. Nyní města zhodnotila projekty v oblasti veřejného pořádku a Městská policie v Havířově měla co ukázat.
Prohlídka mobilní služebny, laserové střelnice, ukázka kamerového systému s možností propojení s dronem nebo výcvik služebních psů. To vše mohli vidět zástupci tří měst v Havířově v rámci projektu Restart, který podporuje spolupráci partnerských měst.
Bohuslav Muras, ředitel MP Havířov: „Tak my hlavně spolupracujeme v rámci městské policie naší, karvinské a městské stráže v Jastrzębie-Zdrój na projektech, které nás zajímají, to znamená veřejný pořádek, kamerové systémy, forenzní značení kol. My máme laserovou střelnici, takže to jsou projekty, na kterých jsme se nějakým způsobem podíleli a jejichž výsledky máme. V podstatě teď probíhá začátek dalšího kola těch projektů, takže my teď ukazujeme, co bylo, a budeme se bavit o tom, co bude.“
Sdílení informací a zkušeností je mezi městy důležité. Podobné setkání se konalo na podzim loňského roku také v Karviné.
Václav Ožana, strážník MP Karviná: „Prakticky, pokud se podíváte na havířovskou městskou policii nebo na karvinskou městskou policii, ta vybavenost je obdobná, protože máme z hlediska zákona stejné pravomoci. V současné době to, co máme ve vybavení, je dostačující pro naši službu, ale samozřejmě prostředky se mění, modernizují, přicházejí nová technická zařízení, která nám mohou tu službu usnadnit.“
Naopak úplně jiným způsobem funguje městská policie v Polsku.
Michał Urgoł, primátor Jastrzębie-Zdrój: „U vás je to velmi rozvinuté, máte hodně vybavení. Viděli jsme skvělou ukázku výcviku psů a ten mobilní vůz pro monitoring města je pro nás něco nového, u nás nic takového není. Naše městská stráž má trochu jiné úkoly. Jsme tím velmi ohromeni a právě proto existují partnerská města a tato spolupráce, abychom se učili a vyměňovali si ty nejlepší zkušenosti a to, co se osvědčilo u vás, abychom mohli přenést k nám.“
Přeshraniční spolupráce mezi městy probíhá i v dalších oblastech, ať už jde o cestovní ruch, kulturu nebo sport, a trvá už více než dvacet let.
---
Na střeše byl plynový hořák a stopy po práci dělníků, kteří měli lepit asfaltové pásy. Svědek pomohl zachránit několik lidí. Požár střechy paneláku v Ostravě si vyžádal 15 evakuovaných, 3 nadýchaní kouře a škoda 1,5 milionu korun. Hasiči budou místo hlídat do pátku.
Ve čtvrtek o půl dvanácté dopoledne začala hořet střecha osmipatrového bytového domu v centru Ostravy. Během chvíle se do vzduchu valil hustý černý dým viditelný široko daleko.
Josef Kačmařik, svědek: „Jsem naběhl jako první do té budovy. Vyšel jsem veškeré patra, kde jsem klepal po dveřích a evakuoval jsem polovinu lidí, než přijela policie. Tím pádem mi poděkovali. Přijel hasičský vůz, kde jsem nahlásil jaké patro hoří, jaká střecha hoří.“
Na místo dorazilo 6 jednotek hasičů s třinácti kusy techniky, policisté a záchranáři.
Kamila Langerová, mluvčí HZS MSK: „Bylo nutné vyhlásit druhý stupeň požárního poplachu. Co se týče obyvatel domu, tak bylo nutné evakuovat 15 osob. Tři lidé se nadýchali zplodin hoření. To znamená, že byli předáni do péče zdravotníků.“
Po dobu zásahu byla Nádražní ulice uzavřena. Místem neprojely ani tramvaje.
Kamila Langerová, mluvčí HZS MSK: „Pro monitoring celé situace jsme do akce povolali také bezpilotní letoun, který hledal případná ohniska nebo skrytá ložiska požáru.“
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: „Policisté v dané věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti.“
Hasiči požár lokalizovali kolem 13. hodiny. Pomocí průmyslových vysávačů odsávali hasební vodu. Škoda byla odhadnuta na 1,5 milionu korun a příčina požáru se zjišťuje.
---
OPRAVA UZAVŘE MOST V BOHUMÍNĚ
Ředitelství silnic a dálnic pokračuje s opravou silnice I/67 v Bohumíně. Aktuálně se práce přesouvají na skřečoňský most přes železniční koridor. Oprava vyjde na 12,4 milionu korun.
Lázně Karlova Studánka se v posledních letech potýkají s velkým nárůstem psychiatrických pacientů. Od roku 2020 jejich počet každoročně stoupá nejméně o 140. Lázně řeší nejen příčinu nárůstu těchto nemocí, ale chystají také nová opatření.
V Karlově Studánce se připravují především na posílení odborného zdravotnického personálu
Martin Voženílek, ředitel lázní: „My tady za posledních 5 let evidujeme téměř stoprocentní nárůst pacientů s psychickým onemocněním a i díky tomu se snažíme posílit tým o odborný personál, psychiatry a psychology a další rehabilitační pracovníky, kteří právě se věnují pacientům s psychiatrickým onemocněním. Péče o duševní zdraví je stejně důležitá, jako péče o to fyzické zdraví, myslím si, že to nevnímáme jenom my tady ve zdravotnických zařízeních, ale vnímají to stále více i klienti, proto si vysvětluji i ten nárůst pacientů s psychiatrickým onemocněním tady u nás v Karlově Studánce. Zároveň jsem přesvědčen o tom, že je potřeba se pacientům s psychiatrickým onemocněním mnohem více věnovat."
Petr Gloza, lékař, zástupce ředitele lázní: „Je to pravděpodobně způsobeno určitě hektickou dobou, jsou kladeny na ty lidi vyšší nároky v zaměstnání, mají nějaké problémy v rodině, je toho spoustu. Před 5 lety bylo těch pacientů kolem 500, vloni už jich bylo přes 1100.“
Lázně teď rozšiřují celou škálu léčebných procedur a terapií.
Petr Gloza, lékař, zástupce ředitele lázní: „Mají samozřejmě za cíl, uvolnit celkové napětí, zlepšit jejich náladu a pohodu, k čemuž třeba přispívají vodoléčebné procedury, teplá vody, perličkové koupele, jemné masáže, klasické masáže.“
Pacienty nejlépe hodnocené jsou především pohybové terapie, dechová cvičení a ergoterapie.
Irena Fryčáková, ergoterapeutka: "Tady je terapie prací, takže všechno, co je baví, hlavně se musí procvičit motorika, vypnout hlavu, ruční práce především. Pořád si chválí jako nejlepší proceduru pro ně. To přináší ta doba všechno, starosti, tlak na lidi. Tady fakt vypnou, vždycky přijdou a jsou úplně zhroucení a opravdu odchází a mají radost, jsou spokojení."
Sylva, pacientka, Frýdek-Místek: „Daří se mi strašně dobře a vytvářím tady svému vnoučeti pejska na tričko a těším se, že to obleče. A Čestmírkovi bude jako druhé tričko. Jsem ráda, že jsem tady mezi lidma, které miluju. Úplně super, prostě paráda.“
Martina, pacientka, Brno: „Já kreslím Dysney postavičku Stiche pro čtyřletého syna, jako dárek a tady díky paní si můžeme vyrobit cokoli, co nás tak jako baví, z čeho máme radost, takže věřím, že z toho syn určitě radost bude mít. Měla jsem obrázek a kreslila jsem to přím na to tričko podle toho obrázku.“
Psychické problémy pacientů terapie nevyřeší dlouhodobě, je cestou, jak najít nový směr života a řešení problémů, které přináší.
---
Likvidace Dolu ČSM ve Stonavě pokročila do další fáze. Z podzemí šachty, nad kterou se tyčí vysoká betonová věž, jsou postupně vytahovány obří nádoby, kterými se z dolu vyváželo vytěžené uhlí.
Rozpálit na menší kusy a odvézt do šrotu k dalšímu zpracování. Takový osud čeká čtyři skipové nádoby, kterými bylo na povrch vytěženo několik milionů tun černého uhlí. Pomocí těžních strojů vyjel plně naložený skip z více než kilometrové hloubky za pouhé dvě minuty.
Marek Chodura, bezpečnostní technik Dolu ČSM: „Vytáhli jsme skipovou dopravní nádobu, která váží nějakých 25 tun. Vlezlo se do ní 21 tun těživa. Celá ta skipová nádoba se potom bude postupně rozpalovat a odvážet do šrotu.“
Skipové nádoby se musely nejdříve odpojit od těžních lan a ještě ve skipové věži položit na bok. Teprve potom je bylo možné vyvézt ven.
Martin Kisza, OKD, mechanik svislé dopravy Dolu ČSM: „Místa tam moc není. Ta nádoba je vysoká 17 metrů a ohlubeň je dlouhá 18 metrů. Takže toho místa tam je opravdu málo.“
Po likvidaci skipových nádob dojde na odstrojení dalších částí šachty, včetně těžních strojů.
Marek Chodura, bezpečnostní technik Dolu ČSM: „Co se týká této budovy, tak skipová těžní věž má na výšku 69,7 metrů a váží 22 600 tun. Zde je vlastně 10. patro – strojovna, čili celé to srdce toho ovládání, kde se vytěžené uhlí vytahovalo na povrch.“
Jáma pod věží bude nakonec zasypána a železobetonová skipová věž nejspíše odstřelena a rozebrána.
---
V Ostravě-Mariánských Horách a Hulvákách odstartoval jarní úklid. Technický úsek se pustil do čištění ulic, zeleně i oprav mobiliáře. Obvod navíc stále více prací zvládá vlastními silami.
S koncem zimy se v Mariánských Horách naplno rozběhly jarní práce. Technický úsek vyměnil zimní techniku za zametací stroje a postupně čistí ulice, chodníky i travnaté plochy.
Patrik Hujdus (Nezávislí), starosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Nabrali jsme v minulosti hodně velký počet dobrých zaměstnanců, které ta práce baví. Současně tak postupně vybavujeme tyto pracovníky potřebnou technikou, takže vlastně služby, které jsme museli před časem kupovat a platit za ně draze externím firmám, jsme schopni si v této době dělat sami.”
Technický úsek se nyní zaměřuje hlavně na úklid zbytků listí a nepořádku po zimě.
Vojtěch Potocký, vedoucí odboru místního hospodářství: “Naši techničtí pracovníci, jak vidíte za mnou, dělají úklid listí z minulé zimy. Používají k tomu hrabě, fukary a pytle, které logisticky potom převážíme našimi vozidly do velkoobjemových kontejnerů."
Opravuje se také mobiliář jako odpadkové koše a lavičky, které často poškozují vandalové.
Vojtěch Potocký, vedoucí odboru místního hospodářství: “Lavičky měníme tím stylem, že buď jsou poškozené, tak se vymění ty desky, nebo ty desky znovu hoblujeme a natřeme, protože se nám stává, že tady jsou vandalové, kdy nám ty lavičky ničí nožem, vyrývají tam různé ornamenty, tak to musíme měnit."
Úklid probíhá postupně po jednotlivých lokalitách a zahrnuje přibližně 300 tisíc metrů čtverečních travnatých ploch.
---
ZEMŘEL ALEŠ ZEDNÍK, BÝVALÝ PRIMÁTOR OSTRAVY
Ve věku 68 let zemřel bývalý primátor Ostravy Aleš Zedník. Město vedl v letech 2002 až 2006 a byl výraznou osobností komunální politiky spojenou s obdobím zásadních proměn Ostravy. Lidé si ho pamatují také jako hudebníka, DJe Aldu, manažera, výzkumníka i pedagoga. Ale také třeba jako milovníka uniforem nebo honorárního ruského konzula.
ITALOVÉ CHTĚJÍ V MOŠNOVĚ ROZŠIŘOVAT ZÁVOD
Ostrava prodá italské společnosti IRCE další pozemky v průmyslové zóně v Mošnově. Firma zde plánuje rozšířit výrobu magnetických vinutých drátů i skladovací prostory. Investice přesáhne 367 milionů korun a přinese i nová pracovní místa. Prodej pozemků za více než 26 milionů korun schválili zastupitelé.
---
Přeshraniční spolupráce mezi Havířovem, Karvinou a polským Jastrzębie-Zdrój trvá už více než dvě desítky let. Nyní města zhodnotila projekty v oblasti veřejného pořádku a Městská policie v Havířově měla co ukázat.
Prohlídka mobilní služebny, laserové střelnice, ukázka kamerového systému s možností propojení s dronem nebo výcvik služebních psů. To vše mohli vidět zástupci tří měst v Havířově v rámci projektu Restart, který podporuje spolupráci partnerských měst.
Bohuslav Muras, ředitel MP Havířov: „Tak my hlavně spolupracujeme v rámci městské policie naší, karvinské a městské stráže v Jastrzębie-Zdrój na projektech, které nás zajímají, to znamená veřejný pořádek, kamerové systémy, forenzní značení kol. My máme laserovou střelnici, takže to jsou projekty, na kterých jsme se nějakým způsobem podíleli a jejichž výsledky máme. V podstatě teď probíhá začátek dalšího kola těch projektů, takže my teď ukazujeme, co bylo, a budeme se bavit o tom, co bude.“
Sdílení informací a zkušeností je mezi městy důležité. Podobné setkání se konalo na podzim loňského roku také v Karviné.
Václav Ožana, strážník MP Karviná: „Prakticky, pokud se podíváte na havířovskou městskou policii nebo na karvinskou městskou policii, ta vybavenost je obdobná, protože máme z hlediska zákona stejné pravomoci. V současné době to, co máme ve vybavení, je dostačující pro naši službu, ale samozřejmě prostředky se mění, modernizují, přicházejí nová technická zařízení, která nám mohou tu službu usnadnit.“
Naopak úplně jiným způsobem funguje městská policie v Polsku.
Michał Urgoł, primátor Jastrzębie-Zdrój: „U vás je to velmi rozvinuté, máte hodně vybavení. Viděli jsme skvělou ukázku výcviku psů a ten mobilní vůz pro monitoring města je pro nás něco nového, u nás nic takového není. Naše městská stráž má trochu jiné úkoly. Jsme tím velmi ohromeni a právě proto existují partnerská města a tato spolupráce, abychom se učili a vyměňovali si ty nejlepší zkušenosti a to, co se osvědčilo u vás, abychom mohli přenést k nám.“
Přeshraniční spolupráce mezi městy probíhá i v dalších oblastech, ať už jde o cestovní ruch, kulturu nebo sport, a trvá už více než dvacet let.
---
Na střeše byl plynový hořák a stopy po práci dělníků, kteří měli lepit asfaltové pásy. Svědek pomohl zachránit několik lidí. Požár střechy paneláku v Ostravě si vyžádal 15 evakuovaných, 3 nadýchaní kouře a škoda 1,5 milionu korun. Hasiči budou místo hlídat do pátku.
Ve čtvrtek o půl dvanácté dopoledne začala hořet střecha osmipatrového bytového domu v centru Ostravy. Během chvíle se do vzduchu valil hustý černý dým viditelný široko daleko.
Josef Kačmařik, svědek: „Jsem naběhl jako první do té budovy. Vyšel jsem veškeré patra, kde jsem klepal po dveřích a evakuoval jsem polovinu lidí, než přijela policie. Tím pádem mi poděkovali. Přijel hasičský vůz, kde jsem nahlásil jaké patro hoří, jaká střecha hoří.“
Na místo dorazilo 6 jednotek hasičů s třinácti kusy techniky, policisté a záchranáři.
Kamila Langerová, mluvčí HZS MSK: „Bylo nutné vyhlásit druhý stupeň požárního poplachu. Co se týče obyvatel domu, tak bylo nutné evakuovat 15 osob. Tři lidé se nadýchali zplodin hoření. To znamená, že byli předáni do péče zdravotníků.“
Po dobu zásahu byla Nádražní ulice uzavřena. Místem neprojely ani tramvaje.
Kamila Langerová, mluvčí HZS MSK: „Pro monitoring celé situace jsme do akce povolali také bezpilotní letoun, který hledal případná ohniska nebo skrytá ložiska požáru.“
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: „Policisté v dané věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti.“
Hasiči požár lokalizovali kolem 13. hodiny. Pomocí průmyslových vysávačů odsávali hasební vodu. Škoda byla odhadnuta na 1,5 milionu korun a příčina požáru se zjišťuje.
---
OPRAVA UZAVŘE MOST V BOHUMÍNĚ
Ředitelství silnic a dálnic pokračuje s opravou silnice I/67 v Bohumíně. Aktuálně se práce přesouvají na skřečoňský most přes železniční koridor. Oprava vyjde na 12,4 milionu korun.
Lázně Karlova Studánka se v posledních letech potýkají s velkým nárůstem psychiatrických pacientů. Od roku 2020 jejich počet každoročně stoupá nejméně o 140. Lázně řeší nejen příčinu nárůstu těchto nemocí, ale chystají také nová opatření.
V Karlově Studánce se připravují především na posílení odborného zdravotnického personálu
Martin Voženílek, ředitel lázní: „My tady za posledních 5 let evidujeme téměř stoprocentní nárůst pacientů s psychickým onemocněním a i díky tomu se snažíme posílit tým o odborný personál, psychiatry a psychology a další rehabilitační pracovníky, kteří právě se věnují pacientům s psychiatrickým onemocněním. Péče o duševní zdraví je stejně důležitá, jako péče o to fyzické zdraví, myslím si, že to nevnímáme jenom my tady ve zdravotnických zařízeních, ale vnímají to stále více i klienti, proto si vysvětluji i ten nárůst pacientů s psychiatrickým onemocněním tady u nás v Karlově Studánce. Zároveň jsem přesvědčen o tom, že je potřeba se pacientům s psychiatrickým onemocněním mnohem více věnovat."
Petr Gloza, lékař, zástupce ředitele lázní: „Je to pravděpodobně způsobeno určitě hektickou dobou, jsou kladeny na ty lidi vyšší nároky v zaměstnání, mají nějaké problémy v rodině, je toho spoustu. Před 5 lety bylo těch pacientů kolem 500, vloni už jich bylo přes 1100.“
Lázně teď rozšiřují celou škálu léčebných procedur a terapií.
Petr Gloza, lékař, zástupce ředitele lázní: „Mají samozřejmě za cíl, uvolnit celkové napětí, zlepšit jejich náladu a pohodu, k čemuž třeba přispívají vodoléčebné procedury, teplá vody, perličkové koupele, jemné masáže, klasické masáže.“
Pacienty nejlépe hodnocené jsou především pohybové terapie, dechová cvičení a ergoterapie.
Irena Fryčáková, ergoterapeutka: "Tady je terapie prací, takže všechno, co je baví, hlavně se musí procvičit motorika, vypnout hlavu, ruční práce především. Pořád si chválí jako nejlepší proceduru pro ně. To přináší ta doba všechno, starosti, tlak na lidi. Tady fakt vypnou, vždycky přijdou a jsou úplně zhroucení a opravdu odchází a mají radost, jsou spokojení."
Sylva, pacientka, Frýdek-Místek: „Daří se mi strašně dobře a vytvářím tady svému vnoučeti pejska na tričko a těším se, že to obleče. A Čestmírkovi bude jako druhé tričko. Jsem ráda, že jsem tady mezi lidma, které miluju. Úplně super, prostě paráda.“
Martina, pacientka, Brno: „Já kreslím Dysney postavičku Stiche pro čtyřletého syna, jako dárek a tady díky paní si můžeme vyrobit cokoli, co nás tak jako baví, z čeho máme radost, takže věřím, že z toho syn určitě radost bude mít. Měla jsem obrázek a kreslila jsem to přím na to tričko podle toho obrázku.“
Psychické problémy pacientů terapie nevyřeší dlouhodobě, je cestou, jak najít nový směr života a řešení problémů, které přináší.
---
