Přeshraniční spolupráce mezi Havířovem, Karvinou a polským Jastrzębie-Zdrój trvá už více než dvě desítky let. Nyní města zhodnotila projekty v oblasti veřejného pořádku a Městská policie v Havířově měla co ukázat.
Prohlídka mobilní služebny, laserové střelnice, ukázka kamerového systému s možností propojení s dronem nebo výcvik služebních psů. To vše mohli vidět zástupci tří měst v Havířově v rámci projektu Restart, který podporuje spolupráci partnerských měst.
Bohuslav Muras, ředitel MP Havířov: „Tak my hlavně spolupracujeme v rámci městské policie naší, karvinské a městské stráže v Jastrzębie-Zdrój na projektech, které nás zajímají, to znamená veřejný pořádek, kamerové systémy, forenzní značení kol. My máme laserovou střelnici, takže to jsou projekty, na kterých jsme se nějakým způsobem podíleli a jejichž výsledky máme. V podstatě teď probíhá začátek dalšího kola těch projektů, takže my teď ukazujeme, co bylo, a budeme se bavit o tom, co bude.“
Sdílení informací a zkušeností je mezi městy důležité. Podobné setkání se konalo na podzim loňského roku také v Karviné.
Václav Ožana, strážník MP Karviná: „Prakticky, pokud se podíváte na havířovskou městskou policii nebo na karvinskou městskou policii, ta vybavenost je obdobná, protože máme z hlediska zákona stejné pravomoci. V současné době to, co máme ve vybavení, je dostačující pro naši službu, ale samozřejmě prostředky se mění, modernizují, přicházejí nová technická zařízení, která nám mohou tu službu usnadnit.“
Naopak úplně jiným způsobem funguje městská policie v Polsku.
Michał Urgoł, primátor Jastrzębie-Zdrój: „U vás je to velmi rozvinuté, máte hodně vybavení. Viděli jsme skvělou ukázku výcviku psů a ten mobilní vůz pro monitoring města je pro nás něco nového, u nás nic takového není. Naše městská stráž má trochu jiné úkoly. Jsme tím velmi ohromeni a právě proto existují partnerská města a tato spolupráce, abychom se učili a vyměňovali si ty nejlepší zkušenosti a to, co se osvědčilo u vás, abychom mohli přenést k nám.“
Přeshraniční spolupráce mezi městy probíhá i v dalších oblastech, ať už jde o cestovní ruch, kulturu nebo sport, a trvá už více než dvacet let.
---
Podle předpokladu hospodařila Ostrava v roce 2025 s přebytkem půl miliardy korun. Tyto peníze rozdělilo březnové zastupitelstvo města zejména mezi běžící projekty, k dokrytí růstu mezd, ale i na zahájení některých staveb.
Rozpočet Ostravy na rok 2006 počítá s téměř 16 miliardami korun, ze kterých půjde třetina, tedy asi 5,5 miliardy na investice. Březnové zastupitelstvo města tuto částku ještě navýšilo, protože rozdělovalo přebytek hospodaření z minulého roku. Jde asi o půl miliardy korun.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Došlo k pokrytí potřeb už rozběhnutých staveb, což jsme samozřejmě očekávali. Bohužel část těchto peněz nám zabraly i narůstající mandatorní výdaje, protože vláda České republiky schválila opět tarifní navýšení mzdových prostředků. Na nás to dopadlo jak na zaměstnancích magistrátu, ale zejména v našich příspěvkových organizacích, v sociálních službách, v divadle, v nemocnici, u městské policie."
Přebytek umožní zahájit některé stavby, se kterými rozpočet nepočítal. Jde například o přestavbu pavilonu G na Černé louce, kde má vzniknout nová scéna a zázemí pro Národní divadlo moravskoslezské. Sto milionů půjde do fondu na městskou nemocnici a část peněz dostanou i městské obvody.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "I pro městské obvody tam je 36 milionů pro pokrytí Fondu pro obnovu a podporu bytového fondu a dále tam je částka ještě 40 milionů na předfinancování a spolufinancování dalších projektů z Evropské unie."
Využít peníze z přebytku hospodaření může také dopravní podnik, který chystá projekt nové tramvajové smyčky. Z půl miliardového přebytku tak jde větší polovina na investice.
---
BUDE V MOŠNOVĚ ARMÁDNÍ LOGISTICKÉ CENTRUM?
Ministerstvo obrany a Moravskoslezský kraj přehodnocují plán výstavby armádního logistického centra u letiště v Mošnově. Původní memorandum z roku 2022 podle nich nelze v současné podobě naplnit. Další kroky má připravit nová pracovní skupina. Projekt počítal s výstavbou na 40 hektarech i s rekonstrukcí letištní dráhy.
SDÍLENÁ KOLA JSOU V OSTRAVĚ OBLÍBENÁ
Sdílená kola nextbike jsou v Ostravě stále oblíbenější. Loni vzrostl počet výpůjček o 16 procent a přesáhl 577 tisíc. Přibylo také uživatelů, kteří kola využívají hlavně pro krátké cesty po městě. Prvních 15 minut je stále zdarma. Ostrava by zároveň chtěla mít příští rok v ulicích i sdílená elektrokola.
---
O seniory v domově v Lískovecké ulici je postaráno stejně kvalitně i pod městskou správou. Tamní obyvatelé si pochvalují personál i prostředí. Novinkou jsou tzv. klientské rady nebo nové aktivity.
Zastupitelstvo Frýdku-Místku v minulém roce rozhodlo o změně ve fungování Penzionu pro seniory na Lískovecké ulici. Stal se z něj Domov pro seniory s názvem Dům pokojného stáří.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Byla to příspěvková organizace města a na návrh rady města zastupitelé rozhodli, že dojde k transformaci tohoto zařízení. To znamená, že veškeré služby tady v tomto zařízení zůstávají stejné. Tak jak vidíte, to znamená, že tady jsou lůžka Domova pro seniory. Je tady osmnáct lůžek v rámci Domova pro seniory, funguje tady také pečovatelská služba, tedy služby byly zachovány a ještě v letošním roce dojde i k navýšení kapacity o čtyři lůžka také v rámci Domova pro seniory. Dojde tady k rekonstrukci některých prostor a tam vzniknou ještě další čtyři lůžka."
Když to tedy nespadá přímo pod město, tak kdo to teď provozuje?
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Toto zařízení provozuje Charita Frýdek-Místek, která má bohaté zkušenosti s provozováním Domovů pro seniory, pečovatelské služby a dalších služeb na území města."
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "My jsme na činnost navázali a v rámci Charity Frýdek-Místek normálně dál běží pečovatelská služba, tak jak má běžet jako sociální služba. A tady dole, kde jsme teď, tak z těch dvou sociálních služeb, které tady byly v nějaké menší kapacitě, tak je jedna, to znamená Domov pro seniory, ale s větší kapacitou, která by měla být. A začínali jsme s devíti klienty, kteří tady zůstali, a postupem času už nabíráme další. Povedlo se nabrat personál. Rozšířili jsme trošičku činnost v rámci prádelny, která je za mnou, takže ty činnosti, které tady byly předtím, jsou zachovány a navíc jsou některé rozšířeny."
Novinkou jsou klientské rady, na kterých se uživatelé domova mohou vyjádřit, vznést připomínky nebo svá přání. Mohou se účastnit tréninků paměti, zapojili se do jarního zdobení nebo do vaření.
Vlastimil Petr, vedoucí Domu pokojného stáří: "Město bylo velmi štědré v tom, že tady nechávalo většinu toho majetku, většinu prostředků, které budeme potřebovat. Takže v tomhle jsme byli zajištěni. To bylo super. A co jsme vůbec neměli a co se potřebovalo doplnit, je personál, který stále ještě se snažíme doplnit. A začali jsme už někdy v září. Takže je to opravdu pomalý proces."
Jaký je zájem o tyto služby?
Vlastimil Petr, vedoucí Domu pokojného stáří: "Zájem o naše služby je velký a máme v tuto chvíli v pořadníku 300 žadatelů o Domov pro seniory."
anketa: klienti: "Spokojená jsem tu až moc dobře. Žije se mi tu dobře. Moc krásně. Fakt. Nechtěla bych odcházet odsud."
Jak jste spokojená s personálem?
anketa: klienti: "Jé, to je úplně na jedničku."
Město tak chtělo zamezit duplicitě činností a vysokým i zbytečným nákladům. Ušetřené finance město věnuje na zvýšení komfortu bydlení.
---
Likvidace Dolu ČSM ve Stonavě pokročila do další fáze. Z podzemí šachty, nad kterou se tyčí vysoká betonová věž, jsou postupně vytahovány obří nádoby, kterými se z dolu vyváželo vytěžené uhlí.
Rozpálit na menší kusy a odvézt do šrotu k dalšímu zpracování. Takový osud čeká čtyři skipové nádoby, kterými bylo na povrch vytěženo několik milionů tun černého uhlí. Pomocí těžních strojů vyjel plně naložený skip z více než kilometrové hloubky za pouhé dvě minuty.
Marek Chodura, bezpečnostní technik Dolu ČSM: „Vytáhli jsme skipovou dopravní nádobu, která váží nějakých 25 tun. Vlezlo se do ní 21 tun těživa. Celá ta skipová nádoba se potom bude postupně rozpalovat a odvážet do šrotu.“
Skipové nádoby se musely nejdříve odpojit od těžních lan a ještě ve skipové věži položit na bok. Teprve potom je bylo možné vyvézt ven.
Martin Kisza, OKD, mechanik svislé dopravy Dolu ČSM: „Místa tam moc není. Ta nádoba je vysoká 17 metrů a ohlubeň je dlouhá 18 metrů. Takže toho místa tam je opravdu málo.“
Po likvidaci skipových nádob dojde na odstrojení dalších částí šachty, včetně těžních strojů.
Marek Chodura, bezpečnostní technik Dolu ČSM: „Co se týká této budovy, tak skipová těžní věž má na výšku 69,7 metrů a váží 22 600 tun. Zde je vlastně 10. patro – strojovna, čili celé to srdce toho ovládání, kde se vytěžené uhlí vytahovalo na povrch.“
Jáma pod věží bude nakonec zasypána a železobetonová skipová věž nejspíše odstřelena a rozebrána.
---
V KARVINÉ ZAČALY PRÁCE NA PROJEKTU CEPIS
V Karviné začaly přípravné práce na výstavbu projektu CEPIS – Centra podnikání, profesních a mezinárodních studií Obchodně podnikatelské fakulty. Lidé musí v místech počítat s omezením. Samotná stavba bude slavnostně zahájena 8. dubna.
Monika Danková, mluvčí Karviné: „Začalo se nezbytným kácením dřevin pro zajištění přístupů k nové budově. Na konci března dojde k odstranění již nefunkčního dětského hřiště. A bude nutné demontovat stávající drobné objekty i asfaltové plochy."
---
Přístavba Hotelu Praha je už několik měsíců na prodej. Dosud o ni neprojevil zájem žádný kupec. Nabídkové řízení teď město vyhlásilo počtvrté a snížilo cenu o více než 3 miliony korun.
O prodeji přístavby novojičínského Hotelu Praha, která je prázdná a město avizovalo, že ji nemá jak využít, rozhodla radnice v loňském roce. Ve třech dosud vyhlášených kolech nabídkového řízení se nepřihlásil žádný zájemce. Aktuálně je prodej zveřejněn počtvrté.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Původní cena vycházející ze znaleckého posudku byla lehce přes 17 milionů korun. Nicméně díky nezájmu v předchozích nabídkových řízeních dochází k jejímu postupnému snižování. Aktuálně je vyhlášeno nabídkové řízení s minimální nabídkovou cenou 13,7 milionů korun.”
Termín pro podávání nabídek běží do 13. dubna. Město podle slov místostarosty nyní eviduje několik potenciálních zájemců, kteří projevili zájem o prohlídku prostor.
Budoucí majitel objektu musí počítat s jeho určitým omezeným využitím, už také proto, že se nachází v městské památkové rezervaci.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Stanovili jsme v podmínkách nabídkového řízení určitá omezení, které by měly vliv právě na tento prostor nebo toto území, zejména například autoservisy, nějaká širší doprava, nějaké hlučné činnosti a podobně.”
Marie Machková, tisková mluvčí města Nový Jičín: “Secesní Hotel Praha s přístavbou ze 70. let býval krajským zařízením. Od 1. ledna 2013 získalo celý objekt do svého majetku město Nový Jičín.”
V minulosti chtělo vedení radnice přístavbu přeměnit na kulturní dům, nicméně nové vedení města koupilo jako budoucí kulturní stánek objekt Nového Slunce.
---
Přeshraniční spolupráce mezi Havířovem, Karvinou a polským Jastrzębie-Zdrój trvá už více než dvě desítky let. Nyní města zhodnotila projekty v oblasti veřejného pořádku a Městská policie v Havířově měla co ukázat.
Prohlídka mobilní služebny, laserové střelnice, ukázka kamerového systému s možností propojení s dronem nebo výcvik služebních psů. To vše mohli vidět zástupci tří měst v Havířově v rámci projektu Restart, který podporuje spolupráci partnerských měst.
Bohuslav Muras, ředitel MP Havířov: „Tak my hlavně spolupracujeme v rámci městské policie naší, karvinské a městské stráže v Jastrzębie-Zdrój na projektech, které nás zajímají, to znamená veřejný pořádek, kamerové systémy, forenzní značení kol. My máme laserovou střelnici, takže to jsou projekty, na kterých jsme se nějakým způsobem podíleli a jejichž výsledky máme. V podstatě teď probíhá začátek dalšího kola těch projektů, takže my teď ukazujeme, co bylo, a budeme se bavit o tom, co bude.“
Sdílení informací a zkušeností je mezi městy důležité. Podobné setkání se konalo na podzim loňského roku také v Karviné.
Václav Ožana, strážník MP Karviná: „Prakticky, pokud se podíváte na havířovskou městskou policii nebo na karvinskou městskou policii, ta vybavenost je obdobná, protože máme z hlediska zákona stejné pravomoci. V současné době to, co máme ve vybavení, je dostačující pro naši službu, ale samozřejmě prostředky se mění, modernizují, přicházejí nová technická zařízení, která nám mohou tu službu usnadnit.“
Naopak úplně jiným způsobem funguje městská policie v Polsku.
Michał Urgoł, primátor Jastrzębie-Zdrój: „U vás je to velmi rozvinuté, máte hodně vybavení. Viděli jsme skvělou ukázku výcviku psů a ten mobilní vůz pro monitoring města je pro nás něco nového, u nás nic takového není. Naše městská stráž má trochu jiné úkoly. Jsme tím velmi ohromeni a právě proto existují partnerská města a tato spolupráce, abychom se učili a vyměňovali si ty nejlepší zkušenosti a to, co se osvědčilo u vás, abychom mohli přenést k nám.“
Přeshraniční spolupráce mezi městy probíhá i v dalších oblastech, ať už jde o cestovní ruch, kulturu nebo sport, a trvá už více než dvacet let.
---
Podle předpokladu hospodařila Ostrava v roce 2025 s přebytkem půl miliardy korun. Tyto peníze rozdělilo březnové zastupitelstvo města zejména mezi běžící projekty, k dokrytí růstu mezd, ale i na zahájení některých staveb.
Rozpočet Ostravy na rok 2006 počítá s téměř 16 miliardami korun, ze kterých půjde třetina, tedy asi 5,5 miliardy na investice. Březnové zastupitelstvo města tuto částku ještě navýšilo, protože rozdělovalo přebytek hospodaření z minulého roku. Jde asi o půl miliardy korun.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Došlo k pokrytí potřeb už rozběhnutých staveb, což jsme samozřejmě očekávali. Bohužel část těchto peněz nám zabraly i narůstající mandatorní výdaje, protože vláda České republiky schválila opět tarifní navýšení mzdových prostředků. Na nás to dopadlo jak na zaměstnancích magistrátu, ale zejména v našich příspěvkových organizacích, v sociálních službách, v divadle, v nemocnici, u městské policie."
Přebytek umožní zahájit některé stavby, se kterými rozpočet nepočítal. Jde například o přestavbu pavilonu G na Černé louce, kde má vzniknout nová scéna a zázemí pro Národní divadlo moravskoslezské. Sto milionů půjde do fondu na městskou nemocnici a část peněz dostanou i městské obvody.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "I pro městské obvody tam je 36 milionů pro pokrytí Fondu pro obnovu a podporu bytového fondu a dále tam je částka ještě 40 milionů na předfinancování a spolufinancování dalších projektů z Evropské unie."
Využít peníze z přebytku hospodaření může také dopravní podnik, který chystá projekt nové tramvajové smyčky. Z půl miliardového přebytku tak jde větší polovina na investice.
---
BUDE V MOŠNOVĚ ARMÁDNÍ LOGISTICKÉ CENTRUM?
Ministerstvo obrany a Moravskoslezský kraj přehodnocují plán výstavby armádního logistického centra u letiště v Mošnově. Původní memorandum z roku 2022 podle nich nelze v současné podobě naplnit. Další kroky má připravit nová pracovní skupina. Projekt počítal s výstavbou na 40 hektarech i s rekonstrukcí letištní dráhy.
SDÍLENÁ KOLA JSOU V OSTRAVĚ OBLÍBENÁ
Sdílená kola nextbike jsou v Ostravě stále oblíbenější. Loni vzrostl počet výpůjček o 16 procent a přesáhl 577 tisíc. Přibylo také uživatelů, kteří kola využívají hlavně pro krátké cesty po městě. Prvních 15 minut je stále zdarma. Ostrava by zároveň chtěla mít příští rok v ulicích i sdílená elektrokola.
---
O seniory v domově v Lískovecké ulici je postaráno stejně kvalitně i pod městskou správou. Tamní obyvatelé si pochvalují personál i prostředí. Novinkou jsou tzv. klientské rady nebo nové aktivity.
Zastupitelstvo Frýdku-Místku v minulém roce rozhodlo o změně ve fungování Penzionu pro seniory na Lískovecké ulici. Stal se z něj Domov pro seniory s názvem Dům pokojného stáří.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Byla to příspěvková organizace města a na návrh rady města zastupitelé rozhodli, že dojde k transformaci tohoto zařízení. To znamená, že veškeré služby tady v tomto zařízení zůstávají stejné. Tak jak vidíte, to znamená, že tady jsou lůžka Domova pro seniory. Je tady osmnáct lůžek v rámci Domova pro seniory, funguje tady také pečovatelská služba, tedy služby byly zachovány a ještě v letošním roce dojde i k navýšení kapacity o čtyři lůžka také v rámci Domova pro seniory. Dojde tady k rekonstrukci některých prostor a tam vzniknou ještě další čtyři lůžka."
Když to tedy nespadá přímo pod město, tak kdo to teď provozuje?
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Toto zařízení provozuje Charita Frýdek-Místek, která má bohaté zkušenosti s provozováním Domovů pro seniory, pečovatelské služby a dalších služeb na území města."
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "My jsme na činnost navázali a v rámci Charity Frýdek-Místek normálně dál běží pečovatelská služba, tak jak má běžet jako sociální služba. A tady dole, kde jsme teď, tak z těch dvou sociálních služeb, které tady byly v nějaké menší kapacitě, tak je jedna, to znamená Domov pro seniory, ale s větší kapacitou, která by měla být. A začínali jsme s devíti klienty, kteří tady zůstali, a postupem času už nabíráme další. Povedlo se nabrat personál. Rozšířili jsme trošičku činnost v rámci prádelny, která je za mnou, takže ty činnosti, které tady byly předtím, jsou zachovány a navíc jsou některé rozšířeny."
Novinkou jsou klientské rady, na kterých se uživatelé domova mohou vyjádřit, vznést připomínky nebo svá přání. Mohou se účastnit tréninků paměti, zapojili se do jarního zdobení nebo do vaření.
Vlastimil Petr, vedoucí Domu pokojného stáří: "Město bylo velmi štědré v tom, že tady nechávalo většinu toho majetku, většinu prostředků, které budeme potřebovat. Takže v tomhle jsme byli zajištěni. To bylo super. A co jsme vůbec neměli a co se potřebovalo doplnit, je personál, který stále ještě se snažíme doplnit. A začali jsme už někdy v září. Takže je to opravdu pomalý proces."
Jaký je zájem o tyto služby?
Vlastimil Petr, vedoucí Domu pokojného stáří: "Zájem o naše služby je velký a máme v tuto chvíli v pořadníku 300 žadatelů o Domov pro seniory."
anketa: klienti: "Spokojená jsem tu až moc dobře. Žije se mi tu dobře. Moc krásně. Fakt. Nechtěla bych odcházet odsud."
Jak jste spokojená s personálem?
anketa: klienti: "Jé, to je úplně na jedničku."
Město tak chtělo zamezit duplicitě činností a vysokým i zbytečným nákladům. Ušetřené finance město věnuje na zvýšení komfortu bydlení.
---
Likvidace Dolu ČSM ve Stonavě pokročila do další fáze. Z podzemí šachty, nad kterou se tyčí vysoká betonová věž, jsou postupně vytahovány obří nádoby, kterými se z dolu vyváželo vytěžené uhlí.
Rozpálit na menší kusy a odvézt do šrotu k dalšímu zpracování. Takový osud čeká čtyři skipové nádoby, kterými bylo na povrch vytěženo několik milionů tun černého uhlí. Pomocí těžních strojů vyjel plně naložený skip z více než kilometrové hloubky za pouhé dvě minuty.
Marek Chodura, bezpečnostní technik Dolu ČSM: „Vytáhli jsme skipovou dopravní nádobu, která váží nějakých 25 tun. Vlezlo se do ní 21 tun těživa. Celá ta skipová nádoba se potom bude postupně rozpalovat a odvážet do šrotu.“
Skipové nádoby se musely nejdříve odpojit od těžních lan a ještě ve skipové věži položit na bok. Teprve potom je bylo možné vyvézt ven.
Martin Kisza, OKD, mechanik svislé dopravy Dolu ČSM: „Místa tam moc není. Ta nádoba je vysoká 17 metrů a ohlubeň je dlouhá 18 metrů. Takže toho místa tam je opravdu málo.“
Po likvidaci skipových nádob dojde na odstrojení dalších částí šachty, včetně těžních strojů.
Marek Chodura, bezpečnostní technik Dolu ČSM: „Co se týká této budovy, tak skipová těžní věž má na výšku 69,7 metrů a váží 22 600 tun. Zde je vlastně 10. patro – strojovna, čili celé to srdce toho ovládání, kde se vytěžené uhlí vytahovalo na povrch.“
Jáma pod věží bude nakonec zasypána a železobetonová skipová věž nejspíše odstřelena a rozebrána.
---
V KARVINÉ ZAČALY PRÁCE NA PROJEKTU CEPIS
V Karviné začaly přípravné práce na výstavbu projektu CEPIS – Centra podnikání, profesních a mezinárodních studií Obchodně podnikatelské fakulty. Lidé musí v místech počítat s omezením. Samotná stavba bude slavnostně zahájena 8. dubna.
Monika Danková, mluvčí Karviné: „Začalo se nezbytným kácením dřevin pro zajištění přístupů k nové budově. Na konci března dojde k odstranění již nefunkčního dětského hřiště. A bude nutné demontovat stávající drobné objekty i asfaltové plochy."
---
Přístavba Hotelu Praha je už několik měsíců na prodej. Dosud o ni neprojevil zájem žádný kupec. Nabídkové řízení teď město vyhlásilo počtvrté a snížilo cenu o více než 3 miliony korun.
O prodeji přístavby novojičínského Hotelu Praha, která je prázdná a město avizovalo, že ji nemá jak využít, rozhodla radnice v loňském roce. Ve třech dosud vyhlášených kolech nabídkového řízení se nepřihlásil žádný zájemce. Aktuálně je prodej zveřejněn počtvrté.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Původní cena vycházející ze znaleckého posudku byla lehce přes 17 milionů korun. Nicméně díky nezájmu v předchozích nabídkových řízeních dochází k jejímu postupnému snižování. Aktuálně je vyhlášeno nabídkové řízení s minimální nabídkovou cenou 13,7 milionů korun.”
Termín pro podávání nabídek běží do 13. dubna. Město podle slov místostarosty nyní eviduje několik potenciálních zájemců, kteří projevili zájem o prohlídku prostor.
Budoucí majitel objektu musí počítat s jeho určitým omezeným využitím, už také proto, že se nachází v městské památkové rezervaci.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Stanovili jsme v podmínkách nabídkového řízení určitá omezení, které by měly vliv právě na tento prostor nebo toto území, zejména například autoservisy, nějaká širší doprava, nějaké hlučné činnosti a podobně.”
Marie Machková, tisková mluvčí města Nový Jičín: “Secesní Hotel Praha s přístavbou ze 70. let býval krajským zařízením. Od 1. ledna 2013 získalo celý objekt do svého majetku město Nový Jičín.”
V minulosti chtělo vedení radnice přístavbu přeměnit na kulturní dům, nicméně nové vedení města koupilo jako budoucí kulturní stánek objekt Nového Slunce.
---
