Povodí Odry zahájilo náročnou rekonstrukci jezu na řece Olši v Karviné-Ráji. Jez byl vybudován v roce 1932 a v období sucha již neplní svou funkci, špatně zásobuje Mlýnku vodou. Bude proto vybudován úplně nový.
Jez v Karviné-Ráji se nachází v říčním 25 kilometru a byl postaven před 91 lety. Rekonstrukcí prošel v sedmdesátých letech minulého století. V současné době Povodí Odry vylepšuje jeho funkci, je proto nutný razantní zásah do objektu.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Důvodem pro rekonstrukci stávajícího jezu jsou přirozené opotřebení objektu a důlní poklesy způsobené hornickou činností na dolech Darkov a ČSM, které v současnosti již v období sucha znemožňují řádné plnění primární funkce jezu."
Stavbou nového jezu dojde ke zvýšení hladiny vody na Olši, čímž se do koryta Mlýnky v Karviné dostane více vody.
Lukáš Hudeček, mluvčí Karviné: "Mlýnka je uměle vytvořený vodní tok, který původně zásoboval Janečkův mlýn, s tím, že aktuálně zásobuje Olšinské rybníky. Ve správě má město z těch zhruba 11 kilometrů 4 kilometry, o těch dalších 7-8 kilometrů se stará podnik Povodí Odry."
Nový jez bude vybudován za 86 milionů korun. Náklady budou hrazeny státním podnikem Povodí Odry a také z prostředků OKD ve výši 40,5 milionů korun. Stavební práce budou probíhat ještě v letech 2024 a 2025.
---
Krevní centrum Ostrava bylo v pondělí ráno obsazeno policisty. Nešlo o žádný zásah ani cvičení, ale tentokrát přišli muži zákona skutečně darovat krev. Jedná se o pravidelnou akci a důležité je, že se každým rokem zvyšuje jejich počet.
O nedostatku krve v Krevním centru Ostrava ve fakultní nemocnici vás informujeme pravidelně. V minulosti býval tento problém zejména v letním období, kdy jsou dárci na dovolených a přibývá úrazů při sportu. To už je ale minulostí a nedostatek krve je celoroční problém. O to významnější jsou hromadné akce nejrůznějších profesních skupin. Tentokrát to byli policisté z MS kraje.
anketa, dárci, Policie ČR MS kraje: "Dnes už mám asi 150 odběrů, takže už to tak neprožívám."
"Určitě jsem nad tím uvažoval už dříve a teď jsme našel letáček v rámci interního řízení."
Krev nakonec darovalo 64 policistů z nejrůznějších měst celého kraje. Byli mezi nimi obvoďáci, vyšetřovatelé z kriminálky, i dopraváci. Rekordmanem je policista s 285 odběry krve a plazmy.
Tomáš Kužel, ředitel PČR MS kraje: "Jsem na ně hrdý. Já jsem dával krev taky, ale pak mi to lékaři nedoporučili a tak jsem toho po 15 odběrech nechal a vím, že to není jen tak. Jsem na ně hrdý."
Tomáš Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: "60 dárců je pro nás vysoké číslo. Jsou tady mezi policisty jak prvodárci, tak opakovaní dárci a každá krev se počítá. Jsme za to moc rádi."
Pokud vás tato policejní akce inspirovala, tak neváhejte. Darovat krev není nic složitého. Objednat se leze buď na bezplatném čísle 800 260 004 a nebo rovnou online přes internet na webu fno.cz.
---
Krátké zprávy 20. 11. 2023 17.00 - 1
Vítkovické slévárny chtějí reorganizaci. Společnost je v insolvenci, spoléhá ale na životaschopnost jedné ze svých divizí. Potíže firmy přišly s válkou na Ukrajině a vysokými cenami energií. Výpověď dostalo za poslední rok víc sto lidí.
Lékaři Prakticky denně lékaři ve FNO přijímají lidi s diagnózou - srdeční selhání. A jejich počty meziročně stoupají. Zatímco v roce 2019 jich bylo 1 766, loni už 2 302. Ve fakultní nemocnici funguje speciální ambulance - Centrum pro léčbu srdečního selhání.
---
Na Masarykově náměstí, po zhruba sto letech, opět rostou stromy. Jejich výsadba ovšem není návratem do historie, jako spíše potřebou současné doby.
Dva měsíce trvající práce, spočívající v přípravě čtyř speciálních výsadbových jam, dospěly ke svému závěru - dovnitř byly zasazeny lípy varšavského typu. Na novojičínské náměstí se tak zhruba po sto letech vrátily stromy, nicméně nejde o vzpomínání na minulost, jako spíše o nezbytnost dnešní doby.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Dílo je hotovo, já se domnívám, že to vypadá krásně, ale že to oceníme daleko více až na jaře, a také možná až po pár letech, až se trošku více rozvinou a ten stín, který budou dávat, tak bude ještě o něco větší.”
obyvatelé a návštěvníci Nového Jičína:
“Líbí, ony tady byly, takže já jsem ráda, že tady budou zase.”
“Mně se to líbí, u nás na Husovce takový strom zasadili a už je krásný. Bude to nádherné.”
“Líbí se mi to, ale nevím, co z toho vyroste.”
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Tam byl daný nějaký obvod kmene, který ta firma splnila. O moc větší stromy tu sázet nejde, jednak by to bylo složité převážet a jednak by se nemusely uchytit, takže toto je opravdu optimální velikost. Za pár let ty stromy dosáhnou takové velikosti, především košatosti koruny, že už to bude stačit.”
Projekt výsadby vyšel na 1 million 300 tisíc korun, a to zejména kvůli systému prokořenitelných buněk, který vyplňuje výsadbové jámy.
Jan Servus, arborista: “Je to jeden z nejdokonalejších systémů pro výsadby stromů v městském prostředí. Vytvoří se výsadbová jáma a do ní se dají tyto systémy, které jsou vytvořené v zahraničí, a ony vytvoří prokořenitelný prostor pro stromy. Tím, že nedochází ke zhutnění toho prostoru, ty stromy tam mohou volně růst a ten strom má prostor, který potřebuje k tomu životu. Protože nejdůležitější pro strom je prokořenitelná část. Tento systém pochází tuším z Německa a ty realizace už jsou po celé republice.”
Firma, která výsadbu stromů provedla, bude o lípy ještě následující tři roky pečovat. Provádět bude zálivky a ořez.
Umístění stromů na náměstí požadovali lidé na veřejných fórech v letech 2017 a 2019, doporučila to také adaptační strategie města na změnu klimatu.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Poskytnutí toho stínu je asi nejdůležitější, protože přes léto na té dlažbě bývá horko. Ale má to i další pozitivní efekty, jednak stromy ve velké míře zachytávají prachové částice, zlepšují mikroklima, vláhu v tom středu náměstí. Sice se může zdát, že je to málo, ale čím rozvinutější ty koruny budou a čím větší listy budou mít tak tím i tento efekt bude výraznější.”
Mezi stromy budou ještě po skončení Adventního jarmarku umístěny lavičky.
---
22 středních škol z okresů Bruntál, Olomouc, Opava, Ostrava a Šumperk a 15 významných zaměstnavatelů se účastnilo letošního veletrhu práce Artifex. Na něm se představily také nové možnosti podnikání a učební i studijní obory, o které je v současnosti největší zájem.
Na veletrhu vystavovali zástupci firem a byli přítomni i specialisté z Úřadu práce jako poradci při výběru zaměstnání ve spolupráci se školou a zaměstnavatelem.
Jiří Unverdorben, ředitel ÚP Bruntál: "Nejžádanější obory v současnosti jsou IT obory, obory řemeslné a technické, co se týká služeb, to je všeobecná a zdravotní sestra a kuchař číšník. Cílem této akce je poskytnout mladým lidem dostatek informací, aby si mohli vybrat správné povolání a v neposlední řadě, co všechno obnáší absolvování úspěšného studia na střední škole nebo učilišti."
Zástupci firem a škol informovali zájemce o možnostech zaměstnání a nových oborech. Byli mezi nimi i jejich současní žáci a studenti.
Lukáš Zemek, SPŠ podnikatelská Opava: „My jsme soukromá Střední škola podnikatelská z Opavy Kylešovic, nabízíme obory polygrafie, potom nabízíme multimediální reklamní tvorbu, žurnalistiku, cestovní ruch a průvodcovství, ekonom, účetní, obchodní zástupce a veřejnosprávní činnost. Takže si může každý vybrat podle toho, co si myslí, že je pro něho to pravé.“
František Tomčala, SŠP Krnov, p. a.: „My jsme čtyřletá škola průmyslová, máme tady vlastně obor Restaurování historického nábytku a design, je to čtyřletý obor s maturitou. Sídlíme v Krnově a spolupracujeme se SŠP v Krnově.“
Milena Kozáková, SOŠ Město Albrechtice: „Jsme Střední odborná škola a základní škola Město Albrechtice a máme obory pro žáky ze základních škol, tzv. háčkové obory, které jsou s krajským stipendiem farmář, strojní a automobilový mechanik, zahradník, kuchař – číšník a potom máme éčkové obory, které jsou pro žáky, kteří mají specifické potřeby vzdělávání a to máme opravářské práce, cukrářské práce, zahradnické práce.“
Valerie Kožaná, SŠHS Opava: „Já chodím a školu hotelnictví a služeb v Opavě a studuji výrobce potravin pro Mondeles. Máme tady maturitní obory, jsou na čtyři roky a máme tady výuční obory, ty jsou na tři roky, třeba cukráře, pekaře a řezníky nebo ty výrobce potravin. Já dělám výrobce potravin pro Mondeles.“
Marie Švančarová, SUŠ varhanářská Krnov: „Jsme Střední umělecká škola varhanářská a máme tři obory. Design interiérů, stavbu varhan a stavbu hudebních nástrojů drnkacích. Já jsem kytarář, takže stavbu drnkacích strunných nástrojů.“
Jana Horáková a Natálie Zvolenská, SPgŠ Krnov: „My jsme Stření pedagogická škola Krnov, obory máme – praktickou sestru, ta je na zdravce, potom máme mimoškolní a předškolní pedagogiku a pedagogické lyceum.“
Tereza Tesařová a Michal Jindra, Gymnázium Bruntál: „My tady dneska reprezentujeme naše gymnázium v Bruntále. My hodně lákáme studenty nebo žáky základních škol na náš gympl, protože je to takovým mezikrok mezi základní a vysokou, hodně se počítá s tím, že děcka půjdou dál ze střední školy na vysokou, takže je to hodně pro ty děcka, které by se vlastně chtěly hodně zajímat dál ve svém oboru. Zvažuji psychologii a nebo medicínu.“
Návštěvníci sbírali informace, někteří si svůj obor již vybrali, jiní zvažují své možnosti.
Anketa, účastníci Artifexu: „My jsme Vrbno pod Pradědem a hlásíme se na školy. Já jdu na psycholožku, já jdu chov koní nebo automechanik, já jdu do školky pracovat, učitelku, Já jdu na kadeřnici.“
„Tak přemýšlela jsem nad zdravkou.“
„Taky asi zdravotní nebo letuška.“
Letošní Artifex představil celkem 70 učebních a studijních oborů.
---
Krátké zprávy 20. 11. 2023 17.00 - 2
Myslivcům z Brušperka policisté před honem zkontrolovali dech a flinty. Letos již policie provedla přes dvacet kontrol napříč mysliveckými spolky Moravskoslezského kraje. Zatím nezjistili žádné pochybení na úseku zbraní a všechny dechové zkoušky byly s negativním výsledkem.
5. výzva kotlíkových dotací je určena pro nízkopříjmové domácnosti, mohou významně ušetřit. Kraj jim vyplatí až 180 tisíc korun z evropských peněz, navíc 7500 korun z vlastního rozpočtu. Žadatelům přispěje také 98 obcí z regionu, některé dokonce 20 tisíc korun. Lidem, kteří mají o dotaci zájem, nabízí pomoc krajská kotlíková poradna.
---
Povodí Odry zahájilo náročnou rekonstrukci jezu na řece Olši v Karviné-Ráji. Jez byl vybudován v roce 1932 a v období sucha již neplní svou funkci, špatně zásobuje Mlýnku vodou. Bude proto vybudován úplně nový.
Jez v Karviné-Ráji se nachází v říčním 25 kilometru a byl postaven před 91 lety. Rekonstrukcí prošel v sedmdesátých letech minulého století. V současné době Povodí Odry vylepšuje jeho funkci, je proto nutný razantní zásah do objektu.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Důvodem pro rekonstrukci stávajícího jezu jsou přirozené opotřebení objektu a důlní poklesy způsobené hornickou činností na dolech Darkov a ČSM, které v současnosti již v období sucha znemožňují řádné plnění primární funkce jezu."
Stavbou nového jezu dojde ke zvýšení hladiny vody na Olši, čímž se do koryta Mlýnky v Karviné dostane více vody.
Lukáš Hudeček, mluvčí Karviné: "Mlýnka je uměle vytvořený vodní tok, který původně zásoboval Janečkův mlýn, s tím, že aktuálně zásobuje Olšinské rybníky. Ve správě má město z těch zhruba 11 kilometrů 4 kilometry, o těch dalších 7-8 kilometrů se stará podnik Povodí Odry."
Nový jez bude vybudován za 86 milionů korun. Náklady budou hrazeny státním podnikem Povodí Odry a také z prostředků OKD ve výši 40,5 milionů korun. Stavební práce budou probíhat ještě v letech 2024 a 2025.
---
Krevní centrum Ostrava bylo v pondělí ráno obsazeno policisty. Nešlo o žádný zásah ani cvičení, ale tentokrát přišli muži zákona skutečně darovat krev. Jedná se o pravidelnou akci a důležité je, že se každým rokem zvyšuje jejich počet.
O nedostatku krve v Krevním centru Ostrava ve fakultní nemocnici vás informujeme pravidelně. V minulosti býval tento problém zejména v letním období, kdy jsou dárci na dovolených a přibývá úrazů při sportu. To už je ale minulostí a nedostatek krve je celoroční problém. O to významnější jsou hromadné akce nejrůznějších profesních skupin. Tentokrát to byli policisté z MS kraje.
anketa, dárci, Policie ČR MS kraje: "Dnes už mám asi 150 odběrů, takže už to tak neprožívám."
"Určitě jsem nad tím uvažoval už dříve a teď jsme našel letáček v rámci interního řízení."
Krev nakonec darovalo 64 policistů z nejrůznějších měst celého kraje. Byli mezi nimi obvoďáci, vyšetřovatelé z kriminálky, i dopraváci. Rekordmanem je policista s 285 odběry krve a plazmy.
Tomáš Kužel, ředitel PČR MS kraje: "Jsem na ně hrdý. Já jsem dával krev taky, ale pak mi to lékaři nedoporučili a tak jsem toho po 15 odběrech nechal a vím, že to není jen tak. Jsem na ně hrdý."
Tomáš Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: "60 dárců je pro nás vysoké číslo. Jsou tady mezi policisty jak prvodárci, tak opakovaní dárci a každá krev se počítá. Jsme za to moc rádi."
Pokud vás tato policejní akce inspirovala, tak neváhejte. Darovat krev není nic složitého. Objednat se leze buď na bezplatném čísle 800 260 004 a nebo rovnou online přes internet na webu fno.cz.
---
Krátké zprávy 20. 11. 2023 17.00 - 1
Vítkovické slévárny chtějí reorganizaci. Společnost je v insolvenci, spoléhá ale na životaschopnost jedné ze svých divizí. Potíže firmy přišly s válkou na Ukrajině a vysokými cenami energií. Výpověď dostalo za poslední rok víc sto lidí.
Lékaři Prakticky denně lékaři ve FNO přijímají lidi s diagnózou - srdeční selhání. A jejich počty meziročně stoupají. Zatímco v roce 2019 jich bylo 1 766, loni už 2 302. Ve fakultní nemocnici funguje speciální ambulance - Centrum pro léčbu srdečního selhání.
---
Na Masarykově náměstí, po zhruba sto letech, opět rostou stromy. Jejich výsadba ovšem není návratem do historie, jako spíše potřebou současné doby.
Dva měsíce trvající práce, spočívající v přípravě čtyř speciálních výsadbových jam, dospěly ke svému závěru - dovnitř byly zasazeny lípy varšavského typu. Na novojičínské náměstí se tak zhruba po sto letech vrátily stromy, nicméně nejde o vzpomínání na minulost, jako spíše o nezbytnost dnešní doby.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Dílo je hotovo, já se domnívám, že to vypadá krásně, ale že to oceníme daleko více až na jaře, a také možná až po pár letech, až se trošku více rozvinou a ten stín, který budou dávat, tak bude ještě o něco větší.”
obyvatelé a návštěvníci Nového Jičína:
“Líbí, ony tady byly, takže já jsem ráda, že tady budou zase.”
“Mně se to líbí, u nás na Husovce takový strom zasadili a už je krásný. Bude to nádherné.”
“Líbí se mi to, ale nevím, co z toho vyroste.”
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Tam byl daný nějaký obvod kmene, který ta firma splnila. O moc větší stromy tu sázet nejde, jednak by to bylo složité převážet a jednak by se nemusely uchytit, takže toto je opravdu optimální velikost. Za pár let ty stromy dosáhnou takové velikosti, především košatosti koruny, že už to bude stačit.”
Projekt výsadby vyšel na 1 million 300 tisíc korun, a to zejména kvůli systému prokořenitelných buněk, který vyplňuje výsadbové jámy.
Jan Servus, arborista: “Je to jeden z nejdokonalejších systémů pro výsadby stromů v městském prostředí. Vytvoří se výsadbová jáma a do ní se dají tyto systémy, které jsou vytvořené v zahraničí, a ony vytvoří prokořenitelný prostor pro stromy. Tím, že nedochází ke zhutnění toho prostoru, ty stromy tam mohou volně růst a ten strom má prostor, který potřebuje k tomu životu. Protože nejdůležitější pro strom je prokořenitelná část. Tento systém pochází tuším z Německa a ty realizace už jsou po celé republice.”
Firma, která výsadbu stromů provedla, bude o lípy ještě následující tři roky pečovat. Provádět bude zálivky a ořez.
Umístění stromů na náměstí požadovali lidé na veřejných fórech v letech 2017 a 2019, doporučila to také adaptační strategie města na změnu klimatu.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Poskytnutí toho stínu je asi nejdůležitější, protože přes léto na té dlažbě bývá horko. Ale má to i další pozitivní efekty, jednak stromy ve velké míře zachytávají prachové částice, zlepšují mikroklima, vláhu v tom středu náměstí. Sice se může zdát, že je to málo, ale čím rozvinutější ty koruny budou a čím větší listy budou mít tak tím i tento efekt bude výraznější.”
Mezi stromy budou ještě po skončení Adventního jarmarku umístěny lavičky.
---
22 středních škol z okresů Bruntál, Olomouc, Opava, Ostrava a Šumperk a 15 významných zaměstnavatelů se účastnilo letošního veletrhu práce Artifex. Na něm se představily také nové možnosti podnikání a učební i studijní obory, o které je v současnosti největší zájem.
Na veletrhu vystavovali zástupci firem a byli přítomni i specialisté z Úřadu práce jako poradci při výběru zaměstnání ve spolupráci se školou a zaměstnavatelem.
Jiří Unverdorben, ředitel ÚP Bruntál: "Nejžádanější obory v současnosti jsou IT obory, obory řemeslné a technické, co se týká služeb, to je všeobecná a zdravotní sestra a kuchař číšník. Cílem této akce je poskytnout mladým lidem dostatek informací, aby si mohli vybrat správné povolání a v neposlední řadě, co všechno obnáší absolvování úspěšného studia na střední škole nebo učilišti."
Zástupci firem a škol informovali zájemce o možnostech zaměstnání a nových oborech. Byli mezi nimi i jejich současní žáci a studenti.
Lukáš Zemek, SPŠ podnikatelská Opava: „My jsme soukromá Střední škola podnikatelská z Opavy Kylešovic, nabízíme obory polygrafie, potom nabízíme multimediální reklamní tvorbu, žurnalistiku, cestovní ruch a průvodcovství, ekonom, účetní, obchodní zástupce a veřejnosprávní činnost. Takže si může každý vybrat podle toho, co si myslí, že je pro něho to pravé.“
František Tomčala, SŠP Krnov, p. a.: „My jsme čtyřletá škola průmyslová, máme tady vlastně obor Restaurování historického nábytku a design, je to čtyřletý obor s maturitou. Sídlíme v Krnově a spolupracujeme se SŠP v Krnově.“
Milena Kozáková, SOŠ Město Albrechtice: „Jsme Střední odborná škola a základní škola Město Albrechtice a máme obory pro žáky ze základních škol, tzv. háčkové obory, které jsou s krajským stipendiem farmář, strojní a automobilový mechanik, zahradník, kuchař – číšník a potom máme éčkové obory, které jsou pro žáky, kteří mají specifické potřeby vzdělávání a to máme opravářské práce, cukrářské práce, zahradnické práce.“
Valerie Kožaná, SŠHS Opava: „Já chodím a školu hotelnictví a služeb v Opavě a studuji výrobce potravin pro Mondeles. Máme tady maturitní obory, jsou na čtyři roky a máme tady výuční obory, ty jsou na tři roky, třeba cukráře, pekaře a řezníky nebo ty výrobce potravin. Já dělám výrobce potravin pro Mondeles.“
Marie Švančarová, SUŠ varhanářská Krnov: „Jsme Střední umělecká škola varhanářská a máme tři obory. Design interiérů, stavbu varhan a stavbu hudebních nástrojů drnkacích. Já jsem kytarář, takže stavbu drnkacích strunných nástrojů.“
Jana Horáková a Natálie Zvolenská, SPgŠ Krnov: „My jsme Stření pedagogická škola Krnov, obory máme – praktickou sestru, ta je na zdravce, potom máme mimoškolní a předškolní pedagogiku a pedagogické lyceum.“
Tereza Tesařová a Michal Jindra, Gymnázium Bruntál: „My tady dneska reprezentujeme naše gymnázium v Bruntále. My hodně lákáme studenty nebo žáky základních škol na náš gympl, protože je to takovým mezikrok mezi základní a vysokou, hodně se počítá s tím, že děcka půjdou dál ze střední školy na vysokou, takže je to hodně pro ty děcka, které by se vlastně chtěly hodně zajímat dál ve svém oboru. Zvažuji psychologii a nebo medicínu.“
Návštěvníci sbírali informace, někteří si svůj obor již vybrali, jiní zvažují své možnosti.
Anketa, účastníci Artifexu: „My jsme Vrbno pod Pradědem a hlásíme se na školy. Já jdu na psycholožku, já jdu chov koní nebo automechanik, já jdu do školky pracovat, učitelku, Já jdu na kadeřnici.“
„Tak přemýšlela jsem nad zdravkou.“
„Taky asi zdravotní nebo letuška.“
Letošní Artifex představil celkem 70 učebních a studijních oborů.
---
Krátké zprávy 20. 11. 2023 17.00 - 2
Myslivcům z Brušperka policisté před honem zkontrolovali dech a flinty. Letos již policie provedla přes dvacet kontrol napříč mysliveckými spolky Moravskoslezského kraje. Zatím nezjistili žádné pochybení na úseku zbraní a všechny dechové zkoušky byly s negativním výsledkem.
5. výzva kotlíkových dotací je určena pro nízkopříjmové domácnosti, mohou významně ušetřit. Kraj jim vyplatí až 180 tisíc korun z evropských peněz, navíc 7500 korun z vlastního rozpočtu. Žadatelům přispěje také 98 obcí z regionu, některé dokonce 20 tisíc korun. Lidem, kteří mají o dotaci zájem, nabízí pomoc krajská kotlíková poradna.
---
