Investor, který chce postavit v centru Ostravy mrakodrap, musí slevit ze svých ambicí. Odborníci totiž spočítali, že podloží by 230 metrů vysokou budovu neuneslo a tak ji musí architekti snížit. Do hry se tak vrací varianta dvou nižších věží. Zastupitelé vyhověli odkladu pro předělání projektu.
Když oznámila společnost RT Torax záměr vystavět mrakodrap v centru Ostravy, nejprve představili variantu dvou věží. Později ji architekti předělali na 230 metrů vysokou věž ve tvaru X. Mezitím ale provedli odborníci z Drážďan detailní průzkum podloží a stavbu nedoporučili.
Jindřich Vaňek, mluvčí RT Torax Group: "Pro jednověžovou variantu hrozí riziko poklesu až o 16 cm, což je mimo toleranční rámec, který předpokládá u těchto budov sesedání do 10 cm."
Nyní tedy čeká architekty nová práce. Projekt se musí předělat tak, aby byla zátěž na podloží jinak rozložena. Do hry se tak vrací první varianta dvou věží. Ty budou ale podstatně nižší. Přibližně 170 a 80 metrů.
Michal Kryštof, architekt: "Nejvyšší budova, kterou je na tomto místě možné realizovat, může mít nějakých 170, 175 metrů."
Investor proto požádal zastupitelstvo Ostravy, aby prodloužilo čas na vyhotovení nového projektu. Zástupci města návrh schválili.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Nechceme tu novou skutečnost ignorovat, jakkoliv se domníváme, že možná mohla být zjištěna dříve a chceme investorovi poskytnou dodatečný prostor, aby se s ní vypořádal."
Na celkový časový harmonogram s dokončením stavby v roce 2028 by prý odložení podpisu finální smlouvy nemělo mít vliv.
---
Slezská univerzita testuje aplikaci eHelper. Tento systém elektronické péče umožní rychlé přivolání pomoci, v případě že se senior v domácnosti dostane do nesnází. Umí vyhodnotit riziko situace a přivolat pomoc. V budoucnu by systém mohl částečně nahradit práci sociálních pracovníků, kterých je nedostatek.
Slezská univerzita zahájila na podzim roku 2020 práci na projektu, který mapuje vliv pandemie koronaviru na život seniorů. Tyto osoby totiž zůstaly kvůli přijatým opatřením nejvíce izolovány. V rámci projektu došlo také na testování systému elektronické péče. Absolvent Fakulty veřejných politik Slezské univerzity Ondřej Teichman vyvinul pro osaměle žijící starší osoby asistenční technologii s názvem eHelper.
Ladislav Průša, Fakulta veřejných politik, Slezská univerzita: „To zařízení pomocí čidel dokáže identifikovat krizovou situaci a zalarmuje poskytnutí pomoci v době, kdy senior je sám.“
eHelper umí sledovat pohyb osob v bytě a v případě, že se děje něco mimořádného, odesílá informaci na mobilní telefon příbuzným nebo dalším blízkým lidem.
Tamara N. Iskrickaja, jednatelka, Zdravotní a sociální služby: „Systém se skládá z řídící jednotky, to je srdce, které se napojuje na elektřinu: Dále LTE modem pro internet, jsou to čidla pohybu.“
Zkušebně je v Opavě systém instalován v deseti bytech seniorů. Alarm je prioritně propojený buď s jejich blízkými, nebo také s městskou policií, která může v případě potřeby, na místo hned vyrazit.
Jiří Klein, ředitel, Městská policie Opava: „V případě, kdy se nemůže dostavit pečující osoba, tak vyjíždí městská policie. K tomuto účelu máme podepsanou smlouvu. A máme klíče od bytu.“
Nedávno strážníci vyjížděli uprostřed noci ke starší ženě, která ve svém bytě upadla a nemohla si sama pomoci.
Martin Knitl, syn uživatelky systému eHelper: „Spadla, nemohla vstát. Ten systém vyhodnotil, že se něco stalo. Tak zalarmoval policii a mne.“
Čidla pohybu dokáží monitorovat, jak dlouho a ve kterých částech obydlí se uživatel nachází. Pokud se děje něco, co neodpovídá standardní situaci, upozorní na to přes mobilní aplikaci alarm. V koupelně či na toaletě může být k zavolání přímé pomoci umístěno SOS tlačítko.
Aplikace eHelper by mohla pomáhat nejen v soukromí ale také v sociálních zařízeních. Spolehlivost fungování teď prověřuje projekt Slezské univerzity.
Ladislav Průša, Fakulta veřejných politik, Slezská univerzita: „Máme velké problémy dostat do sociální oblasti nové pracovníky. Myslím, že toto zařízení by mohlo část jejich péče převzít.“
Tuto asistenční technologii je možné využívat nejen při péči o seniory, ale také třeba o hendikepované. Stejně tak může sloužit jako zabezpečovací systém pro hlídání objektu.
---
Zprávy krátké, 21. 4. 2022, 1
V Ostravě proběhla další Dopravní konference s BESIPEM a Fondem zábrany škody. Odborníci na ní mimo jiné řeší rizikové úseky na silnicích v Moravskoslezském kraji.
David Pauk, spoluorganizátor akce: "Smyslem dopravních konferencí je upozornit na místa, kde vznikají dopravní nehody vlivem špatné infrastruktury. V průběhu let se ta místa střádají a letos byla vybrána další dvě, která mají takové charakteristiky."
---
Zajištění dostupnosti kvalitní zdravotní péče je pro Frýdek-Místek prioritou. Proto dlouhodobě podporuje nemocnici ve městě. Nyní se zároveň snaží najít cestu, jak obnovit akutní péči na tamním dětském oddělení. Lidé mohou do poloviny května podepisovat petici. Ta má jít poté až na ministerstvo zdravotnictví.
Nemocnice ve Frýdku-Místku od začátku dubna neposkytuje akutní péči na dětském oddělení. Rodiče tak musí v případě problémů s dětmi jinam. Například od Ostravy, Třince, případně do Havířova nebo Nového Jičína.
Anketa: 1.) "Ještě mám nemocného kluka, tak je to úplně těžko, dojíždět někde s nemocným dítětem." 2.) "No tak jako celkově je to katastrofa. Protože já si myslím, že nemocniční péče je to hlavní, co by měl občanům sloužit a dojíždět někde daleko je prostě šílené. Nehledě na to, že Frýdek-Místek je okresní město, které má pod sebou další vesnice a vesničky. Tak to je prostě nehorázné."
Město proto iniciovalo vznik petice za plnou obnovu dětského oddělení.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Ta petice je směřovaná nejen na zřizovatele nemocnice, na kraj a na vedení nemocnice. Ale také na ministerstvo zdravotnictví, které může systémově učinit kroky, které pomohou naše dětské oddělení ve frýdecké nemocnici obnovit."
Jana Musálková, mluvčí Frýdku-Místku: "Petici za obnovu dětského oddělení je možné podepsat na více než dvaceti místech ve městě. Také na úřadech okolních obcí a v ordinacích některých lékařů. Hlavním petičním místem jsou informace v hlavní budově magistrátu."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Já bych chtěl vyzvat všechny občany, aby se připojili svým podpisem. Ať už fyzicky na více než dvaceti petičních místech, tak mohou elektronicky, pokud mají svoji digitální identitu. A čím více nás bude, tím větší bude náš hlas a bude nás slyšet opravdu až v Praze. Ale já pevně věřím, že všechny kroky, nejen tato petice, ale všechna jednání se všemi, povedou k úspěšnému cíli a dětské oddělení v naší nemocnici bude obnoveno."
Začátkem roku dalo výpověď 7 lékařů dětského oddělení, kteří měli podle nemocnice obavy, že jim zdravotnické zařízení nebude schopno zajistit další vzdělávání. Vedení nemocnice i kraje hovoří o tom, že v současné situaci bohužel nejsou schopni obnovit činnost dětského oddělení do původního stavu, s tím, že se jedná o systémový problém právě s nedostatkem lékařů.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Jako primátor jsem inicioval řadu jednání. Jedno z nich bylo i s hejtmanem Moravskoslezského kraje a jsem rád, že tak jako my peticí oslovujeme ministerstvo, napsal i on ministrovi zdravotnictví, aby se společnými silami podařilo situaci v nemocnici vyřešit. Pro Frýdek-Místek, i když není zřizovatelem nemocnice je její činnost velmi důležitá a proto Frýdek-Místek podporoval, podporuje, a i nadále bude podporovat nemocnici. Od roku 2020 z městského rozpočtu putovalo do nemocnice více než 6 milionů korun a my nyní aktuálně jsme schválili další podporu porodnímu oddělení a mohu všechny ubezpečit, že nemocnice a její dětské oddělení je pro město Frýdek-Místek prioritou."
Petici za plnou obnovu dětského oddělní je možné podepsat do 15. května. Podrobnosti o ní najdete na webu města Frýdek-Místek.
---
V Ostravě-Mariánských Horách a Hulvákách už našlo nový domov 13 ukrajinských rodin. K dispozici mají i tlumočníka a radnice pro jejich děti zařídila i místa ve školách a školkách a vyhlásila veřejnou sbírku.
V Ostravě-Mariánských Horách se zabydlely první ukrajinské rodiny. Jde převážně o maminky s dětmi, které potřebovaly nejen nový domov, ale také vzdělávání pro své potomky.
Patrik Hujdus (Nezávislí), starosta MOb Ostrava-Mariánské Hory a Hulváky: “Jedná se zpravidla o byty malometrážní, o byty, které nebyly opravené, případně o byty, kde místní obyvatelé neměli až tak velký zájem bydlet podle jejich technického stavu a vybavení.”
Například na Knüpferově ulici našly domov dvě rodiny s dětmi a třetí byt se pro ně připravuje.
Tatiana Pavliuk: “Moc děkujeme za to, že nám dali bydlení, děkujeme za pomoc. Ani jsme takovou pomoc nečekali a jsme moc rádi, že se tady cítíme dobře. Jsem tady se svými dvěma mladšími sestrami."
Radnice se uprchlíkům snaží najít i práci a v základní škole zřídila 3 adaptační skupiny pro děti různého věku, kde se učí česky, hrají si spolu a postupně se začleňují do kolektivu v běžných českých třídách.
Olesia Šemota, učitelka: “Dneska máme v adaptační školce 8 dětí. Chodíme s nimi na malé procházky, malujeme obrázky, zpíváme, zkoušíme různé aplikace. Prostě děláme to, co děti chtějí.”
Radnice zřídila i speciální webovou stránku pomoc.marianskehory.cz, kde si lidé mohou ze seznamu vybrat, co chtějí věnovat
---
Zprávy krátké, 21. 4. 2022, 2
Frýdek-Místek spustil nový platební portál. Lidé díky němu dostanou možnost zaplatit za odpady a psy elektronickou cestou. Portál je navíc jednodušší než dřívější platba přes portál občana. Není totiž nutné se registrovat.
Bývalý ředitel Dopravního podniku Ostrava František Kořínek dostal u soudu tříletou podmínku s odkladem na pět let za čtvrtmiliardový podvod. Společně s také obžalovaným tehdejším provozním náměstkem Radoslavem Hanzelkou podle obžaloby pochybili při zadávání veřejných zakázek na modernizaci tramvají nebo nákup trolejbusů.
---
Čti Jeseníky. Tak se jmenuje nová unikátní kniha, zabývající se turistikou v Jeseníkách a především její historií a vývojem. Obsahuje originální grafiku a řadu dosud nezveřejněných historických fotografií z archivů. V Bruntále ji i s autogramiádou představili její autoři.
Za vznikem knihy stojí kolektiv autorů, pod vedením Lukáše Abta.
Lukáš Abt, iniciátor vzniku knihy: „Já sám se zabývám sbíráním těchto pohlednic nebo starých fotografií a zároveň znám mnoho dalších sběratelů."
Pavel Rapušák, předseda Klubu za starý Bruntál: „Je to poprvé, kdy je zpracovaná historie toho turismu v Jeseníkách do takového souhrnného díla. Takže každý, kdo o těch Jeseníkách chce něco vědět, by si to měl přečíst."
Na vzniku knihy se podílelo mnoho spoluautorů i archivy v Jeseníkách.
Matěj Matela, spoluautor: "Každý z autorů měl svůj region, o který se zajímá a ten region právě tematizoval. Já, tím, že jsem z Vrbna pod Pradědem, tak jsem zpracoval právě Vrbensko, část Zlatohorska i Bruntálsko.“
Kniha zaujme na první pohled originální grafikou. Každý z milovníků hor má svá oblíbená místa, která by v Jeseníkách doporučil navštívit.
Anketa, návštěvníci besedy o knize: „Hrozně rád mám hřeben z Vrbna na Karlovu Studánku."
„Nejlépe je využít horizontálních chodníčků, které poskytují dobrý výhled do okolí."
„Pro mě je nejzajímavější Morgenland."
„Spíše na nějaké odlehlejší místa, jako jsou třeba Rešovské vodopády, Rabštejn, Sovinec."
Objednáním či nákupem knihy zájemci zároveň podpoří i nové projekty v horách, jako jsou kamenné rozhledny či obnovy pramenů.
---
Investor, který chce postavit v centru Ostravy mrakodrap, musí slevit ze svých ambicí. Odborníci totiž spočítali, že podloží by 230 metrů vysokou budovu neuneslo a tak ji musí architekti snížit. Do hry se tak vrací varianta dvou nižších věží. Zastupitelé vyhověli odkladu pro předělání projektu.
Když oznámila společnost RT Torax záměr vystavět mrakodrap v centru Ostravy, nejprve představili variantu dvou věží. Později ji architekti předělali na 230 metrů vysokou věž ve tvaru X. Mezitím ale provedli odborníci z Drážďan detailní průzkum podloží a stavbu nedoporučili.
Jindřich Vaňek, mluvčí RT Torax Group: "Pro jednověžovou variantu hrozí riziko poklesu až o 16 cm, což je mimo toleranční rámec, který předpokládá u těchto budov sesedání do 10 cm."
Nyní tedy čeká architekty nová práce. Projekt se musí předělat tak, aby byla zátěž na podloží jinak rozložena. Do hry se tak vrací první varianta dvou věží. Ty budou ale podstatně nižší. Přibližně 170 a 80 metrů.
Michal Kryštof, architekt: "Nejvyšší budova, kterou je na tomto místě možné realizovat, může mít nějakých 170, 175 metrů."
Investor proto požádal zastupitelstvo Ostravy, aby prodloužilo čas na vyhotovení nového projektu. Zástupci města návrh schválili.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Nechceme tu novou skutečnost ignorovat, jakkoliv se domníváme, že možná mohla být zjištěna dříve a chceme investorovi poskytnou dodatečný prostor, aby se s ní vypořádal."
Na celkový časový harmonogram s dokončením stavby v roce 2028 by prý odložení podpisu finální smlouvy nemělo mít vliv.
---
Slezská univerzita testuje aplikaci eHelper. Tento systém elektronické péče umožní rychlé přivolání pomoci, v případě že se senior v domácnosti dostane do nesnází. Umí vyhodnotit riziko situace a přivolat pomoc. V budoucnu by systém mohl částečně nahradit práci sociálních pracovníků, kterých je nedostatek.
Slezská univerzita zahájila na podzim roku 2020 práci na projektu, který mapuje vliv pandemie koronaviru na život seniorů. Tyto osoby totiž zůstaly kvůli přijatým opatřením nejvíce izolovány. V rámci projektu došlo také na testování systému elektronické péče. Absolvent Fakulty veřejných politik Slezské univerzity Ondřej Teichman vyvinul pro osaměle žijící starší osoby asistenční technologii s názvem eHelper.
Ladislav Průša, Fakulta veřejných politik, Slezská univerzita: „To zařízení pomocí čidel dokáže identifikovat krizovou situaci a zalarmuje poskytnutí pomoci v době, kdy senior je sám.“
eHelper umí sledovat pohyb osob v bytě a v případě, že se děje něco mimořádného, odesílá informaci na mobilní telefon příbuzným nebo dalším blízkým lidem.
Tamara N. Iskrickaja, jednatelka, Zdravotní a sociální služby: „Systém se skládá z řídící jednotky, to je srdce, které se napojuje na elektřinu: Dále LTE modem pro internet, jsou to čidla pohybu.“
Zkušebně je v Opavě systém instalován v deseti bytech seniorů. Alarm je prioritně propojený buď s jejich blízkými, nebo také s městskou policií, která může v případě potřeby, na místo hned vyrazit.
Jiří Klein, ředitel, Městská policie Opava: „V případě, kdy se nemůže dostavit pečující osoba, tak vyjíždí městská policie. K tomuto účelu máme podepsanou smlouvu. A máme klíče od bytu.“
Nedávno strážníci vyjížděli uprostřed noci ke starší ženě, která ve svém bytě upadla a nemohla si sama pomoci.
Martin Knitl, syn uživatelky systému eHelper: „Spadla, nemohla vstát. Ten systém vyhodnotil, že se něco stalo. Tak zalarmoval policii a mne.“
Čidla pohybu dokáží monitorovat, jak dlouho a ve kterých částech obydlí se uživatel nachází. Pokud se děje něco, co neodpovídá standardní situaci, upozorní na to přes mobilní aplikaci alarm. V koupelně či na toaletě může být k zavolání přímé pomoci umístěno SOS tlačítko.
Aplikace eHelper by mohla pomáhat nejen v soukromí ale také v sociálních zařízeních. Spolehlivost fungování teď prověřuje projekt Slezské univerzity.
Ladislav Průša, Fakulta veřejných politik, Slezská univerzita: „Máme velké problémy dostat do sociální oblasti nové pracovníky. Myslím, že toto zařízení by mohlo část jejich péče převzít.“
Tuto asistenční technologii je možné využívat nejen při péči o seniory, ale také třeba o hendikepované. Stejně tak může sloužit jako zabezpečovací systém pro hlídání objektu.
---
Zprávy krátké, 21. 4. 2022, 1
V Ostravě proběhla další Dopravní konference s BESIPEM a Fondem zábrany škody. Odborníci na ní mimo jiné řeší rizikové úseky na silnicích v Moravskoslezském kraji.
David Pauk, spoluorganizátor akce: "Smyslem dopravních konferencí je upozornit na místa, kde vznikají dopravní nehody vlivem špatné infrastruktury. V průběhu let se ta místa střádají a letos byla vybrána další dvě, která mají takové charakteristiky."
---
Zajištění dostupnosti kvalitní zdravotní péče je pro Frýdek-Místek prioritou. Proto dlouhodobě podporuje nemocnici ve městě. Nyní se zároveň snaží najít cestu, jak obnovit akutní péči na tamním dětském oddělení. Lidé mohou do poloviny května podepisovat petici. Ta má jít poté až na ministerstvo zdravotnictví.
Nemocnice ve Frýdku-Místku od začátku dubna neposkytuje akutní péči na dětském oddělení. Rodiče tak musí v případě problémů s dětmi jinam. Například od Ostravy, Třince, případně do Havířova nebo Nového Jičína.
Anketa: 1.) "Ještě mám nemocného kluka, tak je to úplně těžko, dojíždět někde s nemocným dítětem." 2.) "No tak jako celkově je to katastrofa. Protože já si myslím, že nemocniční péče je to hlavní, co by měl občanům sloužit a dojíždět někde daleko je prostě šílené. Nehledě na to, že Frýdek-Místek je okresní město, které má pod sebou další vesnice a vesničky. Tak to je prostě nehorázné."
Město proto iniciovalo vznik petice za plnou obnovu dětského oddělení.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Ta petice je směřovaná nejen na zřizovatele nemocnice, na kraj a na vedení nemocnice. Ale také na ministerstvo zdravotnictví, které může systémově učinit kroky, které pomohou naše dětské oddělení ve frýdecké nemocnici obnovit."
Jana Musálková, mluvčí Frýdku-Místku: "Petici za obnovu dětského oddělení je možné podepsat na více než dvaceti místech ve městě. Také na úřadech okolních obcí a v ordinacích některých lékařů. Hlavním petičním místem jsou informace v hlavní budově magistrátu."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Já bych chtěl vyzvat všechny občany, aby se připojili svým podpisem. Ať už fyzicky na více než dvaceti petičních místech, tak mohou elektronicky, pokud mají svoji digitální identitu. A čím více nás bude, tím větší bude náš hlas a bude nás slyšet opravdu až v Praze. Ale já pevně věřím, že všechny kroky, nejen tato petice, ale všechna jednání se všemi, povedou k úspěšnému cíli a dětské oddělení v naší nemocnici bude obnoveno."
Začátkem roku dalo výpověď 7 lékařů dětského oddělení, kteří měli podle nemocnice obavy, že jim zdravotnické zařízení nebude schopno zajistit další vzdělávání. Vedení nemocnice i kraje hovoří o tom, že v současné situaci bohužel nejsou schopni obnovit činnost dětského oddělení do původního stavu, s tím, že se jedná o systémový problém právě s nedostatkem lékařů.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Jako primátor jsem inicioval řadu jednání. Jedno z nich bylo i s hejtmanem Moravskoslezského kraje a jsem rád, že tak jako my peticí oslovujeme ministerstvo, napsal i on ministrovi zdravotnictví, aby se společnými silami podařilo situaci v nemocnici vyřešit. Pro Frýdek-Místek, i když není zřizovatelem nemocnice je její činnost velmi důležitá a proto Frýdek-Místek podporoval, podporuje, a i nadále bude podporovat nemocnici. Od roku 2020 z městského rozpočtu putovalo do nemocnice více než 6 milionů korun a my nyní aktuálně jsme schválili další podporu porodnímu oddělení a mohu všechny ubezpečit, že nemocnice a její dětské oddělení je pro město Frýdek-Místek prioritou."
Petici za plnou obnovu dětského oddělní je možné podepsat do 15. května. Podrobnosti o ní najdete na webu města Frýdek-Místek.
---
V Ostravě-Mariánských Horách a Hulvákách už našlo nový domov 13 ukrajinských rodin. K dispozici mají i tlumočníka a radnice pro jejich děti zařídila i místa ve školách a školkách a vyhlásila veřejnou sbírku.
V Ostravě-Mariánských Horách se zabydlely první ukrajinské rodiny. Jde převážně o maminky s dětmi, které potřebovaly nejen nový domov, ale také vzdělávání pro své potomky.
Patrik Hujdus (Nezávislí), starosta MOb Ostrava-Mariánské Hory a Hulváky: “Jedná se zpravidla o byty malometrážní, o byty, které nebyly opravené, případně o byty, kde místní obyvatelé neměli až tak velký zájem bydlet podle jejich technického stavu a vybavení.”
Například na Knüpferově ulici našly domov dvě rodiny s dětmi a třetí byt se pro ně připravuje.
Tatiana Pavliuk: “Moc děkujeme za to, že nám dali bydlení, děkujeme za pomoc. Ani jsme takovou pomoc nečekali a jsme moc rádi, že se tady cítíme dobře. Jsem tady se svými dvěma mladšími sestrami."
Radnice se uprchlíkům snaží najít i práci a v základní škole zřídila 3 adaptační skupiny pro děti různého věku, kde se učí česky, hrají si spolu a postupně se začleňují do kolektivu v běžných českých třídách.
Olesia Šemota, učitelka: “Dneska máme v adaptační školce 8 dětí. Chodíme s nimi na malé procházky, malujeme obrázky, zpíváme, zkoušíme různé aplikace. Prostě děláme to, co děti chtějí.”
Radnice zřídila i speciální webovou stránku pomoc.marianskehory.cz, kde si lidé mohou ze seznamu vybrat, co chtějí věnovat
---
Zprávy krátké, 21. 4. 2022, 2
Frýdek-Místek spustil nový platební portál. Lidé díky němu dostanou možnost zaplatit za odpady a psy elektronickou cestou. Portál je navíc jednodušší než dřívější platba přes portál občana. Není totiž nutné se registrovat.
Bývalý ředitel Dopravního podniku Ostrava František Kořínek dostal u soudu tříletou podmínku s odkladem na pět let za čtvrtmiliardový podvod. Společně s také obžalovaným tehdejším provozním náměstkem Radoslavem Hanzelkou podle obžaloby pochybili při zadávání veřejných zakázek na modernizaci tramvají nebo nákup trolejbusů.
---
Čti Jeseníky. Tak se jmenuje nová unikátní kniha, zabývající se turistikou v Jeseníkách a především její historií a vývojem. Obsahuje originální grafiku a řadu dosud nezveřejněných historických fotografií z archivů. V Bruntále ji i s autogramiádou představili její autoři.
Za vznikem knihy stojí kolektiv autorů, pod vedením Lukáše Abta.
Lukáš Abt, iniciátor vzniku knihy: „Já sám se zabývám sbíráním těchto pohlednic nebo starých fotografií a zároveň znám mnoho dalších sběratelů."
Pavel Rapušák, předseda Klubu za starý Bruntál: „Je to poprvé, kdy je zpracovaná historie toho turismu v Jeseníkách do takového souhrnného díla. Takže každý, kdo o těch Jeseníkách chce něco vědět, by si to měl přečíst."
Na vzniku knihy se podílelo mnoho spoluautorů i archivy v Jeseníkách.
Matěj Matela, spoluautor: "Každý z autorů měl svůj region, o který se zajímá a ten region právě tematizoval. Já, tím, že jsem z Vrbna pod Pradědem, tak jsem zpracoval právě Vrbensko, část Zlatohorska i Bruntálsko.“
Kniha zaujme na první pohled originální grafikou. Každý z milovníků hor má svá oblíbená místa, která by v Jeseníkách doporučil navštívit.
Anketa, návštěvníci besedy o knize: „Hrozně rád mám hřeben z Vrbna na Karlovu Studánku."
„Nejlépe je využít horizontálních chodníčků, které poskytují dobrý výhled do okolí."
„Pro mě je nejzajímavější Morgenland."
„Spíše na nějaké odlehlejší místa, jako jsou třeba Rešovské vodopády, Rabštejn, Sovinec."
Objednáním či nákupem knihy zájemci zároveň podpoří i nové projekty v horách, jako jsou kamenné rozhledny či obnovy pramenů.
---
