Pravděpodobně už v lednu by měly být zveřejněny závěry vyšetřování tragédie v Dole ČSM ve Stonavě. Ta se stala před 4 roky 20. prosince 2018, kdy při explozi metanu zahynulo 13 horníků a 10 dalších bylo zraněno.
Poměrně dlouhé vyšetřování bylo způsobeno spoluprací společného česko-polského týmu. Jeho činnost komplikoval především covid. Jak se však zdá, výsledky vyšetřování by měly být zveřejněny už v lednu. Čekají na ně nejen pozůstalí, ale také všichni ostatní horníci, kteří v rizikovém prostředí pracují.
Izabella Lucyna Wollejko-Chwastowicz, generální konzulka PL v Ostravě: "Doufám, že 4 roky je dostačující doba, abychom poznali příčiny. Abychom třeba i nejenom se pokusili někoho potrestat, ale spíš abychom zabránili dalším nehodám a zabezpečili životy ostatních pracujících v dolech.”
Například místostarosta Stonavy si nemyslí, že za tragédii může lidská chyba.
Ondřej Feber (ANO), místostarosta Stonavy: “Je to na orgánech, které šetří ty příčiny, báňská správa, policie,... A musíme je nechat pracovat. Zřejmě to není tak jednoduché, jak se na začátku zdálo a jak se vsugerovalo, že za to může lidský faktor. Já si to nemyslím.”
Od vyšetřování se očekává stanovení, co bylo příčinou výbuchu metanu, zda se mu dalo předejít už tak přísnými důlními postupy a jestli za tragédii může nějaká konkrétní osoba.
---
Martin Balhar, který si odpykává trest za vraždu poštovní úřednice ze Skřipova zůstane za mřížemi. Neuspěl se svou žádostí o obnovu procesu, kterou stavěl především na zpochybnění pachových stop.
Už potřetí se soud zabýval žádostí Martina Balhara o obnovu řízení v případu zavražděné poštovní úřednice ze Skřipova v roce 2013. Dle rozsudku tehdy Balhar brutálně umlátil matku dvou dětí a odnesl si 200 tisíc korun. 19letý trest vězení byl odůvodněn řetězcem nepřímých důkazů, z nichž byly klíčové pachové stopy. Ty Balhar opakovaně zpochybňuje.
Petr Hampel, obhájce odsouzeného: "Došlo k zásadnímu zvratu v oblasti vědeckého poznání vztahujícího se k metodě pachové identifikace pachatelů, která je v jeho případě stěžejní a v podstatě jediným důkazem prokazujícím to, že byl na místě činu."
otec odsouzeného Martina Balhara: "Já jsem přesvědčen o nevině. Vím, že Martin přišel před pátou, asi ve tři čtvrtě na pět a ještě jsme si zakouřili a on pak šel do svého pokoje."
Senát soudu si poslechl závěry znaleckého posudku na pachové stopy, závěrečné návrhy obou stran a žádost o obnovu procesu opět zamítl.
Vilemína Ondrušová, mluvčí Krajského soudu v Ostravě: "Krajský soud v Ostravě zamítl žádost o obnovu řízení, protože nebyly shledány podmínky pro povolení obnovy. V 99 procentech se argumentace obhájce a odsouzeného Martina Balhara odpovídala argumentaci použité v žádosti o obnovu řízení v roce 2017."
Balhar tedy ani napotřetí neuspěl a bude si ve věznici ve Valdicích dále odpykávat svůj 19letý trest.
---
Frýdek-Místek i okolní obce trápí přetížené kamiony, které ničí silnice. Sdružení obcí se proto dohodlo, že dá dohromady větší množství peněz a přispěje policii na nákup dalších mobilních vah. Slibují si od toho častější dopravně bezpečností akce zaměřené na kamiony v okolí.
Obce na Frýdecko-Místecku se složily na pořízení mobilních vah pro Policii České republiky. Ta je už používá právě v okrese Frýdek-Místek.
Petr Štencel, vedoucí odboru služby dopravní policie: "Tady ty konkrétní váhy máme necelé dva měsíce. Dá se říct, že už jsme s nimi zkoušeli vážit. Samozřejmě veškeré doklady k tomu máme. Co bylo zjištěno, tak ze třinácti vážení už jsme uložili nějakých deset sankcí. Nejsou to sankce jenom za váhy, ale i za sociální předpisy, popřípadě technické stavy."
Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Za statutární město Frýdek-Místek jsme se také zúčastnili sbírky, která se udělala na mobilní váhy pro Policii České republiky. S tím, že vidíme za tím zlepšení stavu na silnicích, takže nebudou jezdit přetížená vozidla přes Frýdek-Místek a přes celý region. Takže budou snížené náklady na opravu komunikací. A hlavně bude dodržován zákon a bude kontrolován."
Libor Schejok, náměstek ředitele pro vnější službu KŘP MSK: "Samozřejmě chtěl bych poděkovat obcím, které se složily na ty váhy. Pro nás to je velmi dobrý počin. Můžeme právě tady touto cestou zajistit ještě větší servis k tomu, aby nebyly porušovány předpisy. Aby vozidla, která jezdí, nebyla přetěžována, nebyly ničeny komunikace."
Helena Pešatová, senátorka a starostka Frýdlantu nad Ostravicí: "Ty váhy, to je jeden z takových prvních kroků, který se nám povedl a já věřím, že povedou k tomu, že řidič budou ukázněnější. Nebudou přetěžovat svá vozidla a dojde k tomu, že ta devastace těch našich komunikací bude menší."
Pokuta bývá na místě až 15 tisíc korun. A za každou tunu navíc pak až 9 tisíc.
Petr Štencel, vedoucí odboru služby dopravní policie: "Řidič samozřejmě může odmítnout vážení, ale tak už hrozí sankce až do výše 100 tisíc korun. My si vozidlo navedeme, máme takové rošty, na které najede a zvážíme defacto všechny nápravy na tom vozidle. Pak je tam počítač a program, který nám potom vyhodnotí, jestli je vozidlo vůbec přetížené nebo může být přetížené třeba na jednu nápravu. A podle toho se potom udělují ty sankce."
Policie už při používání těchto mobilních vah uložila kauce ve výši 250 tisíc.
Petr Štencel, vedoucí odboru služby dopravní policie: "V celém Moravskoslezském kraji provedla dopravní policie už 3 tisíce kontrol nejenom nákladních, ale i užitkových vozidel, dodávek a bylo zjištěno u 1 500 řidičů nějaké porušení. Jsou to jak váhy, rozměry, tak i sociální předpisy. Řidičům třeba chyběly předepsané dokumenty, popřípadě nějaké technické stavy tam byly zjištěné. A samozřejmě se zaměřujeme i na přestávky a dobu jízd."
Pořízení vah vyšlo obce na zhruba půl milionu korun.
---
Fakultní nemocnice Ostrava v tomto předvánočním čase dostala další hračky, ponožky a chobotničky pro děti, kterým zpříjemňují hospitalizaci. Ve svém volnu je háčkovaly a šily sociální pracovnice porubské radnice.
Na neonatologickém oddělení ostravské fakultní nemocnice je momentálně hospitalizovaných více než 40 předčasně narozených miminek. Díky pleteným chobotničkám mají pravidelný srdeční tep, lépe dýchají a jsou klidnější.
Alena Cwiková, vedoucí oddělení sociálních věcí, MOb Poruba: “Přinesli jsme na oddělení neonatologie chobotničky, ponožky pro miminka, potom jsme přinesli ponožky pro větší děti na dětské oddělení a taky hračky šité a háčkované pro děti z různých oddělení, které třeba dostanou když musí podstoupit nějaký nepříjemný zákrok tak dejme tomu jako malou odměnu."
Libuše Píšová, sociální pracovnice: “Je to příjemné, je to relax po práci a zároveň můžeme přinést prospěch někomu, kdo to potřebuje a pohladí ho to po duši."
Sociální pracovnice přinesly bezmála 120 vlastnoručně vyrobených chobotniček, více jak 150 šitých a háčkovaných hraček a spoustu ponožek různých velikostí.
Elena Kuldanová, lékařka, oddělení neonatologie, FNO: “Jsme strašně rádi, že to vůbec někdo dělá, že ho to baví. Chobotničky se využívají už od prvního dne vlastně do inkubátoru k dětem. Každé dítě má svoji chobotničku, kterou si pak vezmou i domů. Je to jednak trošku památka a jednak to, že děti občas něco potřebují chytat do ručky. Ponožky jsou vlastně k tomu že děti jsou v inkubátoru většinou nahaté."
Sociálním pracovnicím s háčkováním pomáhají i senioři z klubu Kreativ.
---
Výstava, která shrnuje život Joy Adamsonové, pomalu končí. Ale ještě během prvních lednových dnů ji můžete v opavském Obecním domě navštívit a dozvědět se mnoho zajímavostí o této opavské rodačce, slavné spisovatelce a ochránkyni přírody. Nyní máte také ojedinělou příležitost vidět reprodukce portrétů afrických kmenů, které Adamsonová během svého pobytu v Keni malovala.
Joy Adamsonová se narodila v roce 1910 v Opavě jako Friederike Victoria Gessner. Žila zde do svých 12 let a pak se po rozvodu rodičů přestěhovala k babičce do Vídně. Výstava s názvem Kořeny Joy Adamsonové se zaměřuje především na rodinné zázemí a vztahy, které významně určily její budoucí směřování.
Ivana Maloušková, spoluautorka výstavy, Opavská kulturní organizace (OKO): „Je to jedna z mála výstav, která se zaměřuje hlavně na její kořeny, rodinu. Na to, z čeho vycházela její láska k přírodě a snaha o její ochranu.“
Slavnou se Joy Adamsonová stala až po přesídlení do africké Keni, to bylo v roce 1937.
Ivana Maloušková, spoluautorka výstavy, Opavská kulturní organizace (OKO) „Důležité etapy jsou spjaty také s jejími manželi, protože každý z nich jí něco přinesl.“
První manžel baron Viktor von Klarwill ji ponoukl k vystěhování na africký kontinent, Botanik Petter Bally, ji převedl k malování. S britským strážcem zvěře Georgem Adamsonem žila nejdéle. Ten jí věnoval inspiraci – lvíče, pozdější námět slavné knihy Příběh lvice Elsy. Společně se pak stali průkopníky navracení divokých zvířat do volné přírody.
Adamsonová byla rovněž významnou malířkou. Vytvořila 700 botanických kreseb, které dokumentují africkou flóru. A dodnes jsou publikovány v botanických atlasech.
Ivana Maloušková, spoluautorka výstavy, Opavská kulturní organizace (OKO): „V této části výstavy jsme vyměnili kresby africké flóry za reprodukce afrických kmenů, které jsou také ze štětce Joy Adamsonové.“
Originály obrazů příslušníků keňských, mnohdy již zaniklých kmenů, jsou součástí stálé expozice Keňského národního muzea v Nairobi a vystaveny jsou také v sídle prezidenta.
V Opavě si je můžete v Obecním domě prohlédnout ještě do 8. ledna, stejně, jako celou výstavu o Joy Adamsonové.
---
Pravděpodobně už v lednu by měly být zveřejněny závěry vyšetřování tragédie v Dole ČSM ve Stonavě. Ta se stala před 4 roky 20. prosince 2018, kdy při explozi metanu zahynulo 13 horníků a 10 dalších bylo zraněno.
Poměrně dlouhé vyšetřování bylo způsobeno spoluprací společného česko-polského týmu. Jeho činnost komplikoval především covid. Jak se však zdá, výsledky vyšetřování by měly být zveřejněny už v lednu. Čekají na ně nejen pozůstalí, ale také všichni ostatní horníci, kteří v rizikovém prostředí pracují.
Izabella Lucyna Wollejko-Chwastowicz, generální konzulka PL v Ostravě: "Doufám, že 4 roky je dostačující doba, abychom poznali příčiny. Abychom třeba i nejenom se pokusili někoho potrestat, ale spíš abychom zabránili dalším nehodám a zabezpečili životy ostatních pracujících v dolech.”
Například místostarosta Stonavy si nemyslí, že za tragédii může lidská chyba.
Ondřej Feber (ANO), místostarosta Stonavy: “Je to na orgánech, které šetří ty příčiny, báňská správa, policie,... A musíme je nechat pracovat. Zřejmě to není tak jednoduché, jak se na začátku zdálo a jak se vsugerovalo, že za to může lidský faktor. Já si to nemyslím.”
Od vyšetřování se očekává stanovení, co bylo příčinou výbuchu metanu, zda se mu dalo předejít už tak přísnými důlními postupy a jestli za tragédii může nějaká konkrétní osoba.
---
Martin Balhar, který si odpykává trest za vraždu poštovní úřednice ze Skřipova zůstane za mřížemi. Neuspěl se svou žádostí o obnovu procesu, kterou stavěl především na zpochybnění pachových stop.
Už potřetí se soud zabýval žádostí Martina Balhara o obnovu řízení v případu zavražděné poštovní úřednice ze Skřipova v roce 2013. Dle rozsudku tehdy Balhar brutálně umlátil matku dvou dětí a odnesl si 200 tisíc korun. 19letý trest vězení byl odůvodněn řetězcem nepřímých důkazů, z nichž byly klíčové pachové stopy. Ty Balhar opakovaně zpochybňuje.
Petr Hampel, obhájce odsouzeného: "Došlo k zásadnímu zvratu v oblasti vědeckého poznání vztahujícího se k metodě pachové identifikace pachatelů, která je v jeho případě stěžejní a v podstatě jediným důkazem prokazujícím to, že byl na místě činu."
otec odsouzeného Martina Balhara: "Já jsem přesvědčen o nevině. Vím, že Martin přišel před pátou, asi ve tři čtvrtě na pět a ještě jsme si zakouřili a on pak šel do svého pokoje."
Senát soudu si poslechl závěry znaleckého posudku na pachové stopy, závěrečné návrhy obou stran a žádost o obnovu procesu opět zamítl.
Vilemína Ondrušová, mluvčí Krajského soudu v Ostravě: "Krajský soud v Ostravě zamítl žádost o obnovu řízení, protože nebyly shledány podmínky pro povolení obnovy. V 99 procentech se argumentace obhájce a odsouzeného Martina Balhara odpovídala argumentaci použité v žádosti o obnovu řízení v roce 2017."
Balhar tedy ani napotřetí neuspěl a bude si ve věznici ve Valdicích dále odpykávat svůj 19letý trest.
---
Frýdek-Místek i okolní obce trápí přetížené kamiony, které ničí silnice. Sdružení obcí se proto dohodlo, že dá dohromady větší množství peněz a přispěje policii na nákup dalších mobilních vah. Slibují si od toho častější dopravně bezpečností akce zaměřené na kamiony v okolí.
Obce na Frýdecko-Místecku se složily na pořízení mobilních vah pro Policii České republiky. Ta je už používá právě v okrese Frýdek-Místek.
Petr Štencel, vedoucí odboru služby dopravní policie: "Tady ty konkrétní váhy máme necelé dva měsíce. Dá se říct, že už jsme s nimi zkoušeli vážit. Samozřejmě veškeré doklady k tomu máme. Co bylo zjištěno, tak ze třinácti vážení už jsme uložili nějakých deset sankcí. Nejsou to sankce jenom za váhy, ale i za sociální předpisy, popřípadě technické stavy."
Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Za statutární město Frýdek-Místek jsme se také zúčastnili sbírky, která se udělala na mobilní váhy pro Policii České republiky. S tím, že vidíme za tím zlepšení stavu na silnicích, takže nebudou jezdit přetížená vozidla přes Frýdek-Místek a přes celý region. Takže budou snížené náklady na opravu komunikací. A hlavně bude dodržován zákon a bude kontrolován."
Libor Schejok, náměstek ředitele pro vnější službu KŘP MSK: "Samozřejmě chtěl bych poděkovat obcím, které se složily na ty váhy. Pro nás to je velmi dobrý počin. Můžeme právě tady touto cestou zajistit ještě větší servis k tomu, aby nebyly porušovány předpisy. Aby vozidla, která jezdí, nebyla přetěžována, nebyly ničeny komunikace."
Helena Pešatová, senátorka a starostka Frýdlantu nad Ostravicí: "Ty váhy, to je jeden z takových prvních kroků, který se nám povedl a já věřím, že povedou k tomu, že řidič budou ukázněnější. Nebudou přetěžovat svá vozidla a dojde k tomu, že ta devastace těch našich komunikací bude menší."
Pokuta bývá na místě až 15 tisíc korun. A za každou tunu navíc pak až 9 tisíc.
Petr Štencel, vedoucí odboru služby dopravní policie: "Řidič samozřejmě může odmítnout vážení, ale tak už hrozí sankce až do výše 100 tisíc korun. My si vozidlo navedeme, máme takové rošty, na které najede a zvážíme defacto všechny nápravy na tom vozidle. Pak je tam počítač a program, který nám potom vyhodnotí, jestli je vozidlo vůbec přetížené nebo může být přetížené třeba na jednu nápravu. A podle toho se potom udělují ty sankce."
Policie už při používání těchto mobilních vah uložila kauce ve výši 250 tisíc.
Petr Štencel, vedoucí odboru služby dopravní policie: "V celém Moravskoslezském kraji provedla dopravní policie už 3 tisíce kontrol nejenom nákladních, ale i užitkových vozidel, dodávek a bylo zjištěno u 1 500 řidičů nějaké porušení. Jsou to jak váhy, rozměry, tak i sociální předpisy. Řidičům třeba chyběly předepsané dokumenty, popřípadě nějaké technické stavy tam byly zjištěné. A samozřejmě se zaměřujeme i na přestávky a dobu jízd."
Pořízení vah vyšlo obce na zhruba půl milionu korun.
---
Fakultní nemocnice Ostrava v tomto předvánočním čase dostala další hračky, ponožky a chobotničky pro děti, kterým zpříjemňují hospitalizaci. Ve svém volnu je háčkovaly a šily sociální pracovnice porubské radnice.
Na neonatologickém oddělení ostravské fakultní nemocnice je momentálně hospitalizovaných více než 40 předčasně narozených miminek. Díky pleteným chobotničkám mají pravidelný srdeční tep, lépe dýchají a jsou klidnější.
Alena Cwiková, vedoucí oddělení sociálních věcí, MOb Poruba: “Přinesli jsme na oddělení neonatologie chobotničky, ponožky pro miminka, potom jsme přinesli ponožky pro větší děti na dětské oddělení a taky hračky šité a háčkované pro děti z různých oddělení, které třeba dostanou když musí podstoupit nějaký nepříjemný zákrok tak dejme tomu jako malou odměnu."
Libuše Píšová, sociální pracovnice: “Je to příjemné, je to relax po práci a zároveň můžeme přinést prospěch někomu, kdo to potřebuje a pohladí ho to po duši."
Sociální pracovnice přinesly bezmála 120 vlastnoručně vyrobených chobotniček, více jak 150 šitých a háčkovaných hraček a spoustu ponožek různých velikostí.
Elena Kuldanová, lékařka, oddělení neonatologie, FNO: “Jsme strašně rádi, že to vůbec někdo dělá, že ho to baví. Chobotničky se využívají už od prvního dne vlastně do inkubátoru k dětem. Každé dítě má svoji chobotničku, kterou si pak vezmou i domů. Je to jednak trošku památka a jednak to, že děti občas něco potřebují chytat do ručky. Ponožky jsou vlastně k tomu že děti jsou v inkubátoru většinou nahaté."
Sociálním pracovnicím s háčkováním pomáhají i senioři z klubu Kreativ.
---
Výstava, která shrnuje život Joy Adamsonové, pomalu končí. Ale ještě během prvních lednových dnů ji můžete v opavském Obecním domě navštívit a dozvědět se mnoho zajímavostí o této opavské rodačce, slavné spisovatelce a ochránkyni přírody. Nyní máte také ojedinělou příležitost vidět reprodukce portrétů afrických kmenů, které Adamsonová během svého pobytu v Keni malovala.
Joy Adamsonová se narodila v roce 1910 v Opavě jako Friederike Victoria Gessner. Žila zde do svých 12 let a pak se po rozvodu rodičů přestěhovala k babičce do Vídně. Výstava s názvem Kořeny Joy Adamsonové se zaměřuje především na rodinné zázemí a vztahy, které významně určily její budoucí směřování.
Ivana Maloušková, spoluautorka výstavy, Opavská kulturní organizace (OKO): „Je to jedna z mála výstav, která se zaměřuje hlavně na její kořeny, rodinu. Na to, z čeho vycházela její láska k přírodě a snaha o její ochranu.“
Slavnou se Joy Adamsonová stala až po přesídlení do africké Keni, to bylo v roce 1937.
Ivana Maloušková, spoluautorka výstavy, Opavská kulturní organizace (OKO) „Důležité etapy jsou spjaty také s jejími manželi, protože každý z nich jí něco přinesl.“
První manžel baron Viktor von Klarwill ji ponoukl k vystěhování na africký kontinent, Botanik Petter Bally, ji převedl k malování. S britským strážcem zvěře Georgem Adamsonem žila nejdéle. Ten jí věnoval inspiraci – lvíče, pozdější námět slavné knihy Příběh lvice Elsy. Společně se pak stali průkopníky navracení divokých zvířat do volné přírody.
Adamsonová byla rovněž významnou malířkou. Vytvořila 700 botanických kreseb, které dokumentují africkou flóru. A dodnes jsou publikovány v botanických atlasech.
Ivana Maloušková, spoluautorka výstavy, Opavská kulturní organizace (OKO): „V této části výstavy jsme vyměnili kresby africké flóry za reprodukce afrických kmenů, které jsou také ze štětce Joy Adamsonové.“
Originály obrazů příslušníků keňských, mnohdy již zaniklých kmenů, jsou součástí stálé expozice Keňského národního muzea v Nairobi a vystaveny jsou také v sídle prezidenta.
V Opavě si je můžete v Obecním domě prohlédnout ještě do 8. ledna, stejně, jako celou výstavu o Joy Adamsonové.
---
