Někteří domkaři nemohou sehnat uhlí, jiní se raději přioblečou
Zajistit dostatek uhlí a dřeva na zimu. Takový cíl mají lidé, kteří bydlí v rodinných domech. Tuhá paliva shánějí i ti, kteří dosud své domy vytápěli plynem nebo elektřinou. Při současných cenách se totiž ekologické vytápění prodraží a navíc se lidé bojí, že by plynu mohl být nedostatek.
Zatímco lidé bydlící v domech, které jsou napojené na centrální zásobování teplem, trápí pouze zvyšující se cena, mnozí domkaři řeší, zda se jim vůbec podaří sehnat dostatek uhlí nebo dřeva na celou zimu.
Jiří Kamenář, domkař z Dolních Domaslavic: “Doma topíme hnědým uhlím. Letos je celkem problém se sháněním, jelikož ho máme objednané tři možná čtyři měsíce a stále ještě nebylo dodané. A hlavně neustále roste cena. Objednávali jsme za nějakých 430 korun za metrák a aktuálně je cena 550 za metrák a nevím kam až to vyšplhá. Alternativní možnost vytápění nemáme.”
Starší domkaři, kteří pamatují horší časy, si často ponechali zadní vrátka a mají i záložní zdroj vytápění. Často to jsou krby na dřevo nebo si i při přechodu na plyn ponechali kotle na uhlí.
Karel Folwarczny, domkař z Albrechtic: “Já jsem to sledoval i kdysi, abych nebyl závislý na jednom zdroji. Vůbec se nebojím toho, jestli Putin zastaví plyn nebo nezastaví. Mám různé kamarády, kteří prostě mají ty lesy a mají různé zdroje, takže mám tu výhodu."
Vysoké ceny uhlí, dřeva, plynu i elektrické energie budou patrně motivující k tomu, aby lidé teplem neplýtvali a své domácnosti nepřetápěli.
Karel Folwarczny, domkař z Albrechtic: “Jsem ze staré školy a vím, že se nevytápělo na 22, ani na 24! Na domečkách se zatopilo a bylo teplo, ale v noci to kleslo. Kolikrát jsem šel na ranní šichtu a v lavoru v kuchyni byla voda zamrzlá. Umím představit to, že si obleču ty dva svetry.”
Na kolik peněz nadcházející topná sezona přijde, záleží na vývoji situace na Ukrajině a také na tom, jak tuhá zima nás čeká.
---
Dny NATO v Mošnově budou rekordní
Už za tři týdny se na letišti v Mošnově znovu uskuteční jedna z největších aero show v Evropě Dny NATO. Letošní ročník bude rekordní a to ve více směrech. Zejména ale v počtu účastnických zemí, kterých se letos předvede 22. Partnerem bude přímo Severoatlantická aliance.
Dny NATO na letišti Leoše Janáčka Ostrava asi nemusíme nijak zvlášť představovat. Letos se koná už jejich 22. ročník a i zemí, které představí svou vojenskou techniku a armádu bude 22. Připraveno je mnoho zajímavého.
Zbyněk Pavlačík, organizátor Dnů NATO: „Můžeme říci, že máme před sebou jeden z vůbec nejlepších ročníků s doposud nejdelším programem ukázek. Letošní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil AČR budou patřit k nejprestižnějším akcím v celé Evropě."
Naše armáda se na akci bude loučit vrtulníky MI24/35, které už ve výzbroji po téměř 50 letech nahradí americké stroje Venom a Viper. Představí se nové vozidla pěchoty i systém protivzdušné obrany.
Ivo Střecha, zástupce náčelníka Generálního štábu AČR: "Těší nás, že budeme moci veřejnosti prezentovat modernizační programy Armády České republiky takto komplexně v jeden čas a na jednom místě. Veřejnost si tak bude moci udělat konkrétní představu o pokroku v modernizaci a kam smysluplně směřují prostředky daňových poplatníků ze zvyšujícího se obranného rozpočtu.“
Tradičním partnerem akce je také MS kraj a město Ostrava. Strážníci dohlédnou na organizaci ale prezentovat se budou i v ukázkách.
Tomáš Macura, primátor MS kraje: "Já si nemyslím, že pořádáním této akce nějak zvyšujeme riziko. Naopak je to důležitá symbolika v tom, že Dny NATO pořádáme i nadále."
Policie se postará, aby nikdo nezmeškal letadlo při cestě na dovolenou. Bude k tomu zřízena horká linka. Dny NATO se konají 17. - 18. září.
---
Zprávy krátké, 23. 8. 2022, 3
Kriminalisté řeší v rozmezí několika dnů další vraždu v Ostravě. V lokalitě Bělského lesa byl v úterý nalezen muž bez známek života. Podle policie jde o bezdomovce.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Ohledáním těla zemřelého bylo zjištěno, že na úmrtí osoby se mohla podílet cizí osoba. Krajští kriminalisté si do své gesce tento případ převzali a nyní prověřují okolnosti trestného činu vraždy. V tuto chvíli můžeme potvrdit, že zemřelý byl s největší pravděpodobností muž bez přístřeší. V současné době prověřujeme získané informace a pátráme po pachateli."
--
Opravy obchodního domu Breda začínají
Chystá se výměna stovky oken na fasádě obchodního domu Breda. Investor, město Opava, se dohodl s památkáři, že většina z nich budou kopie těch původních, které byly ve špatném stavu. A za peníze z internetové sbírky se už opravuje děravá střecha. Do slavného obchodního domu z I. republiky budou moci lidé nahlédnout v září, pokud se přihlásí na workshop.
V dubnu podepsal primátor Opavy s insolvenčním správcem kupní smlouvu na 39,5 mil. korun a chátrající architektonický skvost, obchodní dům Breda, se stal majetkem města. Jeho záchrana se rozjela téměř okamžitě. Za peníze z internetové sbírky z loňského roku začala oprava děravé střechy.
A nyní se připravuje se také rekonstrukce fasády se stovkou oken. Diskuse o tom, zda budou repasována, či vyrobena nově, vedl investor s památkáři delší čas. Rozhodl jejich špatný stav.
Petr Stanjura, ved. odd. hlavního architekta, Magistrát města Opavy: „Proto se nakonec přistoupilo ve značné míře k replikám. Nějaké malé množství zůstane v repasu, tak aby se zachovala autentická stopa.“
Tomáš Navrádil (ANO), primátor města Opavy: „Jakmile budou okna finálně dořešena, tak můžeme připravit veřejnou zakázku na výměnu těchto oken nebo na výrobu oken.“
Řeší se také špatný stav dřevěného obložení ve vstupní dvoraně. Kvůli dřevokazným procesům muselo být odstraněno a teď je v rukou odborníků.
Renovuje se i 24 skleněných vitráží nad schodištěm.
Souběžně s opravami probíhají workshopy, které by mohly dát odpověď na otázku, jak plochu o rozloze 10 000 m využít. Do Bredy už se podívali podnikatelé nebo architekti. Nyní se budou moci zapojit i obyvatelé města. Informace najdou uvnitř tzv. malé Bredy, která stojí před slavným obchodním domem. Její výmalba také připomíná 150. výročí narození architekta Leopolda Bauera, který obchodní dům navrhnul.
Vojtěch Král, autor instalace: „Trochu jsem tam vtiskl i ty ornamenty, které on měl rád a jsou poznat na každé jeho budově.“
Na desky uvnitř mohou lidé své nápady na využití Bredy psát.
obyvatelka Opavy: „Sleduju to už od začátku. A byla bych ráda, kdyby to bylo jako dřív, co si pamatuju já z dětství.“
Debatovat o nich pak mohou přijít 13. a 14. září na plánovaný workshop.
Linda Bittová, jednatelka, Spolek na záchranu obchodního domu Breda: „Byli bychom rádi, aby se nám přihlásili. Chceme znát jejich názory, jejich nápady, co by v Bredě chtěli. A věřím, že se pak budeme moci inspirovat, abychom sestavili koncepci na celý dům.“
Spolek na záchranu obchodního domu Breda usiluje o to, aby se tato budova stala znovu živou součástí města. Bude to mj. třeba také během koncertu havířovské kapely Nebe, která zahraje 1. září na střeše slavného obchodního domu.
---
Závody dračích lodí na Slezské Hartě
Silnice, parkoviště, stanové městečko i zátoku v Leskovci nad Moravicí zaplnily davy návštěvníků a především závodníků největšího závodu v regionu. Závody dračích lodí na Slezské Hartě si získaly výbornou pověst a dokonale prověřily organizační schopnosti rozsáhlého pořadatelského týmu.
Na start letošních dračích lodí se přihlásil rekordní počet posádek z celé republiky.
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Máme přihlášeno v tomto roce 48 závodních týmů, kteří to zase nepodcenili, protože tady mají krásné kostýmy, mají stanové městečko, které si vybudovaly vlastně samy, takže všechno hraje.“
Závody probíhaly po celý víkend. Již v pátek byly zahájeny tréninkovými jízdami. Na plno odstartoval také doprovodný program pro návštěvníky.
Josef Havlík, předseda Mikroregionu Slezská Harta: „Atrakce pro děti, koníky, máme tady závody paddle boardů pro veřejnost a samozřejmě každý rok tady máme i vrtulník.“
Sobota patřila atraktivním stíhacím závodům na 200 metrů, v neděli pak lodě absolvovaly dálkový závod na jeden kilometr. Okolní obce Závodily se o pohár Mikroregionu Slezská Harta, všechny ostatní posádky pak o pohár MS kraje.
Richard Šanda (nez.), starosta Starého Města: „Staroměstská jelita a myslím, že tým zapádloval perfektně.“
Jaromír Vrobel, tým Staroměstská jelita, Staré Město: „No my ji vyhrajeme, my už jsme trénovali nástup na pódium.“
Filip Pavlas, tým VonDrak, Ostrava: „Zatím se daří, doufám, že to bude ještě lepší.“
Roman Tesař, tým Tesíci, Česká Ves: „Daří se nám. První jízdu jsme měli kolem minuty.“
Lubomír Hilgert, tým Erdrich Umfortechnik, Krnov: „Zatím první rozjížďku jsme byli první. Teď jedem na druhou, doufám, že to dáme.“
V poháru Mikroregionu zvítězili ve sprintu Vykotlaní duby z Horního Benešova a v dálkové plavbě Stránští bejci z Dlouhé Stráně. Oba hlavní závody poháru kraje s přehledem získal tým Dragon Boat Ostrava.
---
Parkouristé si vybudovali vlastní tréninkovou halu
Parta nadšenců provozující ve Frýdku-Místku parkour dlouho usilovala o vlastní sportoviště. To se jim nakonec podařilo a před pár měsíci otevřeli halu, na které pracovali zhruba rok. Navrhli a postavili vlastní překážky a nyní trénují děti z města i širokého okolí.
Parkour je pro někoho zábava, pro jiného životní styl a pro další nadšence prostředek k udržování kondice. Skupina Improve Yourself z Frýdku-Místku se mu věnuje už více než devět let. Letos v květnu se jim podařilo otevřít vlastní tréninkovou halu.
Jakub Komjathy, trenér parkouru: "Parkourovou halu jsme měli v hlavě už dlouho. Většinou jsme vedli tréninky na školách, v tělocvičnách. Tento prostor je bývalá lihovarna, takže jsme to museli vyklidit. Všechno si nachystat, vyčistit. Postupně jsme začali stavět první překážky. Celá ta stavba trvala zhruba rok. Pracovalo nás na tom asi 10 lidí zhruba. Jeli jsme opravdu každý den, makalo se tvrdě."
Obešli město, sehnali sponzory a nyní mohou naplno rozvíjet, co je baví. A hlavně učit zájemce této pohybové aktivitě.
Anketa: 1.) "Skákali jsme různá salta, přes překážky, a tak a bylo to dobré." 2.) "Moc se mi tady líbí, je to dobré a vyzkoušela jsem si hodně věcí. Já jsem tady skákala přes překážky a posilovala."
Jakub Komjathy, trenér parkouru: "Parkour je o překonávání překážek pomocí vlastního těla. Dostat se z bodu A do bodu B podle nejefektivnějšího stylu. Tady v hale máme od základních přeskoků, překážky, až po trošku složitější. Máme tady vysoké stěny, hrazdy na výlezy. Menší pro menší děti. Molitanovou jámu, kde se děti mohou naučit základní prvky gymnastiky. Gymnastický koberec."
Teodor Kozelský, trenér parkouru: "Věnuji se tomu pátým rokem. Je to podle mě svoboda pohybu a nějaké překonávání překážek za použití nějakého stylu. To trvá každému asi jinak. Mě, než jsem si řekl, že něco umím, tak to trvalo tak dva, až tři roky."
Většinu překážek si navrhli sami parkouristé. Tréninková plocha má 700 metrů čtverečních.
Jakub Komjathy, trenér parkouru: "Vedeme tady dva tréninky týdně. Chodí nám tady děti od 6 do 12 let. Kdokoliv by si chtěl parkour vyzkoušet, může za námi přijít. První trénink máme zadarmo, aby si to člověk vyzkoušel, jestli se mu to zalíbí, bude moci k nám chodit."
Kromě výuky parkouru pořádá skupina různé workshopy i letní tábory.
---