Mimořádně pilného zloděje zadrželi v minulých dnech ostravští kriminalisté. Za ani ne půl roku mu prokázali přes 22 vykradených nebo odcizených vozidel. Benzín do kradených aut zásadně neplatil, ale ujížděl od čerpacích stanic.
Od prosince roku 2021 pátrali kriminalisté po muži, který se vloupával do vozidel a v několika případech ukradl auta celá. V pár případech se na místa, kde byl úspěšný, vracel i v průběhu jedné noci několikrát a dokonce se stihl i převléct do jiného oblečení, aby zmátl vyšetřovatele. V jednom případě kradl i v autobazaru a to hned dvakrát během krátké chvíle.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Zřejmě nečekaná porucha vozidla způsobila, že auto neznámý pachatel odstavil na křižovatce ulic Mariánskohorská s Nádražní, a ještě v tu noc se vrátil do autoservisu pro jiné vozidlo, se kterým už odjel."
Dopadení pachatele pomohla náhoda, kdy ho policejní hlídka nachytala v kradeném autě. Kriminalisté zjistili, že jde o 45letého 26 krát trestaného muže, který byl v létě propuštěn z vězení. Dlouho sekat dobrotu nevydržel.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Soud na muže uvalil vazbu. Celkem se dopustil 6 trestných činů. V případě prokázání vinny mu hrozí až 3 roky vězení."
V řadě případů se zloděj vloupal do auta, ve kterém si všiml něčeho, co se dalo zpeněžit. Před tím policisté často varují.
Petr Směták, vedoucí oddělení prevence PČR MS kraje: "Je důležité nenechávat v autě nic cenného, jako třeba notebook nebo nějaké tašky či drahé oblečení. Je lepší schovat i navigaci."
Vykrádání aut patří mezi nejčastější trestné činy a policie proto znovu řidičům radí, aby nenechávali ve vozech nic cenného a vždy řádně zamykali.
---
Studenti posledního ročníku Střední školy hotelnictví a služeb v Opavě skládali praktickou maturitní zkoušku. Své dovednosti předvedli nejen komisi, která jejich výkony hodnotila, ale také svým rodičům a blízkým, které si pozvali na raut. Jeho příprava a také servírování pokrmů byly jejich maturitou.
21 studentů oboru Moderní gastronomie a zdravý životní styl opavské hotelové školy si vybralo jako téma své maturitní zkoušky řeckou kuchyni. Proto oblékli tógy a zlaté věnce, a to navzdory studenému počasí. Slavnostní otevírání sektu šavlí na úvod už bylo součástí maturity.
Rozálie Peterková, studentka 4.B, SŠHS a VOŠ v Opavě: „Nejdůležitější na sabráži, aby se povedla, je síla úderu.“
Uvnitř Restaurace Vesna pak čekal raut s názvem Hostina na Olympu. Maturanti jej připravili nejen pro zkoušející, ale také pro své blízké.
Hostům naservírovali víc jak dvě desítky pokrmů, typických pro Středomoří: plněná rajčata, olivové tyčinky, musaku nebo smažené sépiové kroužky. Každý student měl svůj úkol. Někdo měl na starosti studený bufet, jiný připravoval míchané nápoje, další třeba salát.
Jakub Quis, student 4.B, SŠHS a VOŠ v Opavě: „Celý den se budu starat o dranžírování. Jde vlastně o zkrajování, filírování, plátkování masa.“
Jiří Vizauer, člen maturitní komise, SŠHS a VOŠ v Opavě: „Raut probíhá velmi dobře, musím je pochválit. Příprava byla dlouhodobá.“
Přestože šlo o zkoušku z dospělosti, atmosféra tady byla uvolněná. Možná také díky tomu, že tady maturanti měli své rodiče.
matka jednoho z maturantů: „Všem přeji, ať se jim daří, ať něco nepokazí.“
Praktickou část maturity mají tedy studenti zdárně za sebou. Možná i proto se na závěr pustili do tance, který byl součástí připraveného programu. Teoretické znalosti doplní při ústním zkoušení 16. května.
---
Několik desítek zaměstnanců nemocnice v Krnově i se svými rodinnými příslušníky se sešlo mezi Lichnovem a Brumovicemi. Svátek Dne Země oslavili výsadbou zbrusu nového listnatého lesa. Čekal je velký úkol. Přibližně 4 tisíce sazenic Dubu letního.
Lokalitu pro nový les vybraly Lesy České republiky. Ty dodaly také sazenice
Ladislav Václavec, ředitel nemocnice: „Je to o tom, že nemocnice si zasadí svůj les aby pomohla taky trošku přírodě a pomohla trochu budoucnosti.“
Šárka Tavandzi, náměstkyně ředitele nemocnice: „Je to taková prima akce a je úplně nejlepší, že nám vyšlo počasí.“
Motyk a sazenic se po nezbytném proškolení chopili lékaři, sestry i administrativní zaměstnanci nemocnice.
Igor Michalec, zástupce primáře gynekologicko - porodního oddělení: „My jsme to dělali na škole, já patřím ke generaci, která chodila normálně do lesa, je to příjemné si odpočinout i po psychické stránce.“
Miroslav Došlík, primář očního oddělení: „Já sázím lesní stromky poprvé, ale myslím si, že to byl výborný nápad, protože já od šesti let chytám ryby a vidím, jak je ta příroda zdevastovaná, že se jí musí opravdu pomoci.“
Šárka Havrlantová, farmaceut: „Já si myslím, že jo. Děláme to sice napoprvé, ale zatím nic nebolí, tak dobré.“
Veronika Unverdorbenová, farmaceut: „Počet nevím, na pytlíky víme. Jeden pytlík a půl."
Mirka Musilová, lékařka ambulance chronické bolesti: „Je to úžasné, jsem hrozně vděčná, že tady jsem, protože je to moje premiéra, nikdy jsem žádné stromy nesázela. Vyšlo nám počasí, což je 50% pohody.“
Mezi sázejícími nechyběli ani lékaři – uprchlíci z Ukrajiny.
Nastja Starenko, lékařka gynekologie z Ukrajiny: „Děláme to poprvé a my to máme rádi. To je příroda, musíme to chránit.“
Poděkování patří také sponzorům a kuchyni nemocnice za zajištění pitného režimu i občerstvení při práci.
---
Třídění odpadu, poznávání stromů i zajímavé fyzikální pokusy v podání Smokemana a mnoho dalšího. Takový byl Den Země ve Frýdku-Místku. Hravou formou vzdělával tisíce dětí i dospělých. Letošní ročník byl na téma Globální oteplování a klimatické změny.
Už od pátečních ranních hodin proudily do parku ve Frýdku-Místku stovky školáků. Každý vyfasoval herní kartičku, se kterou pak musel obejít různá stanoviště, kde se plnily všemožné úkoly.
Anketa: 1.) "Nejvíc se mi asi líbilo poznávání šupin a skládání duhy. I když jsem to neskládala já." 2.) "Různé věci a líbilo se asi tady poznávání zvířat a tak, a stromů." 3.) "Foukání lodiček se mi hodně líbilo a poznávání šupin." 4.) "Líbilo se mi tady úplně všechno, máme raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, osm nálepek a je to pěkný zážitek." 5.) "Nejlepší byl Smokeman a jak jsme stříleli ty rakety s vodou."
Patrik Siegelstein, ředitel SVČ Klíč F-M: "Den Země je letos na téma Globální oteplování – Změna klimatu a na patnácti stanovištích, z nichž 7 zajišťuje Středisko volného času Klíč, zbývající ostatní spolupracující organizace, se děti dozví na toto téma spousty zajímavých informací."
Tradičně velký zájem vzbudil zážitkový program ukázek Smokemana z ostravské Vysoké školy báňské.
Jiří Horák, SMOKEMAN, Výzkumné energetické centrum VŠB-TUO: "My chceme, abychom věděli, že pokud se ve škole naučím něco a neumím si to představit v životě, tak je to v podstatě zbytečné a rychle to zapomenu. Takže u nás je dotýkání přísně nařízeno a snažíme se ukázat, kde to, co se učíme ve fyzice, v přírodovědě, v chemii, že to je všude kolem nás. A bez toho si neumíme představit svět."
Z dalších organizací se představila ADRA, Asociace malých debrujárů, Český rybářský svaz, Faunapark, Muzeum Beskyd nebo Frýdecká skládka a Lesy České republiky.
Dagmar Jančáková, Frýdecká skládka: "Prezentujeme se jako městská firma, která sbírá odpady a jakým způsobem je dále zpracovává. To znamená recyklace, využití do kompostu, bioodpadu. Jak se dále zpracovává sklo, papír, plasty."
Václav Langer, Lesy ČR: "Aby se děti něco naučily, tak máme poznávačku, jak stromů podle pupenů, listy ještě nejsou. Máme tady ukázky dřeva, vzorků dřeva. Takže mohou vidět, že každá dřevina má jiné to dřevo, které dále využíváme v nábytkářství a podobně. A máme tady samozřejmě z myslivosti různé parohy, lebky a kůže, aby taky poznaly, co v tom lese žije."
Jakub Tichý, radní Frýdku-Místku/Piráti/: "Den Země už se dělá přes 50 let, ale je skvělé, že naštěstí alespoň v posledních letech se konečně ty otázky spojené s ochranou životního prostředí a s udržitelností dostávají do popředí. Každá hodina věnovaná enviromentálnímu vzdělávání je velmi dobrá investice do budoucnosti. Protože obyvatelnou planetu máme jenom jednu, jak známo."
Den Země připadá tradičně na 22. dubna. V Česku se oficiálně slaví od roku 1990. Dnes se také spojuje s řadou úklidových akcí, kdy se čistí příroda od nepořádku.
---
Folklorní soubor Suszanie z Horní Suché má široký repertoár a současně má i obsáhlou sbírku lidových krojů. Zcela výjimečně mohla celou tuto sbírku vidět také veřejnost.
Málokterý folklorní soubor se může pyšnit tolika různými kroji jako Suszanie z Horní Suché. A není divu, soubor má široké zaměření a působí již od roku 1953. Nyní se členové rozhodli kroje ukázat široké veřejnosti v Domě PZKO.
Barbara Mračnová, vedoucí souboru Suszanie Horní Suchá: "Je to výstava výjimečná, protože nikdy v minulosti se neorganizovala. Je to zapříčiněno tím, že ta naše krojová šatna je tak bohatá, tam je tolik různých druhů krojů, že nám bylo líto to nevystavit. Jsou tu kroje, které my nejvíce využíváme k vystoupením. Záleží, kde jedeme, na jakém festivalu vystupujeme.”
Výstavu navštívila také polská generální konzulka i náměstek hejtmana MSK.
Izabella Lucyna Wollejko-Chwastowicz, generální konzulka PL v Ostravě: "Chtěla bych pogratulovat nápadu, bylo to těžké po covidu, ale ukazuje to nový směr, kterým by měl polský kulturně osvětový svaz pokračovat."
Stanislav Folwarczny,(ODS), náměstek hejtmana MSK : "Je tady opravdu velmi zajímavá přehlídka krojů a jsem také rád, že se na té výstavě také podílí krajské organizace, a to konkrétně Muzeum Těšínska."
Folklorní soubor sklízí úspěchy nejen v České republice, ale také se pravidelně účastní mnohých festivalů v zahraničí.
---
Polanka nad Odrou pořádala už tradiční Polanský charitativní běh. Sportovci si mohli vybrat hned z několika tratí. Letos se podařilo vybrat 127 600,-Kč na podporu předčasně narozených dětí a jejich rodin.
V sobotu 23. dubna proběhl v Polance nad Odrou šestý ročník už tradičního Polanského charitativního běhu. Akce slavila velký úspěch, dostavily se stovky mladých i starších běžců. Hlavní myšlenkou projektu je podpora předčasně narozených dětí a jejich rodin.
Kamila Juřičková, hlavní organizátor akce: „Já sama s manželem máme předčasně narozené dítě. Kluk je už dospělý a začal běhat. Díky tomu vznikla myšlenka uspořádat tuto akci.“
Soutěžící si letos vybírali hned z několika tratí, které byly určeny pro nejrůznější věkové kategorie. Na závěr akce si nezdatnější běžci vybrali desetikilometrovou trať, která vedla přes Poodří.
Kamila Juřičková, hlavní organizátor akce: „Máme takovou tradici, že jsou běhy pro děti. 400 metrů a 800 metrů pro starší děti. Potom je krátký běh pro hobíky a ten je v délce 2,7km.“
anketa:
„Každoročně se zúčastňujeme se všemi dětmi tím, že se nám Matyáš předčasně narodil, takže tuto akci rádi podporujeme. Já jsem letos po nemoci, tak poprvé nepoběžím.“
„Super je to tu, jsme tu už po několikáté.“
„Je to fajn, překvapilo nás kolik je tu lidí. Teď běžel malý a pak poběžím i já s manželkou. Kromě dvouleté dcery běžíme všichni.“
„Běžíme všichni. Malá teď běžela dětskou dráhu a s námi poběží 2,7km. Zas takový běžci nejsme, ale chtěli jsme podpořit akci.“
Výtěžek z akce každoročně putuje na pomoc předčasně narozeným dětem. Letos se organizátorům podařilo vybrat rekordní sumu v hodnotě 127 600,- Kč.
---
Mimořádně pilného zloděje zadrželi v minulých dnech ostravští kriminalisté. Za ani ne půl roku mu prokázali přes 22 vykradených nebo odcizených vozidel. Benzín do kradených aut zásadně neplatil, ale ujížděl od čerpacích stanic.
Od prosince roku 2021 pátrali kriminalisté po muži, který se vloupával do vozidel a v několika případech ukradl auta celá. V pár případech se na místa, kde byl úspěšný, vracel i v průběhu jedné noci několikrát a dokonce se stihl i převléct do jiného oblečení, aby zmátl vyšetřovatele. V jednom případě kradl i v autobazaru a to hned dvakrát během krátké chvíle.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Zřejmě nečekaná porucha vozidla způsobila, že auto neznámý pachatel odstavil na křižovatce ulic Mariánskohorská s Nádražní, a ještě v tu noc se vrátil do autoservisu pro jiné vozidlo, se kterým už odjel."
Dopadení pachatele pomohla náhoda, kdy ho policejní hlídka nachytala v kradeném autě. Kriminalisté zjistili, že jde o 45letého 26 krát trestaného muže, který byl v létě propuštěn z vězení. Dlouho sekat dobrotu nevydržel.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Soud na muže uvalil vazbu. Celkem se dopustil 6 trestných činů. V případě prokázání vinny mu hrozí až 3 roky vězení."
V řadě případů se zloděj vloupal do auta, ve kterém si všiml něčeho, co se dalo zpeněžit. Před tím policisté často varují.
Petr Směták, vedoucí oddělení prevence PČR MS kraje: "Je důležité nenechávat v autě nic cenného, jako třeba notebook nebo nějaké tašky či drahé oblečení. Je lepší schovat i navigaci."
Vykrádání aut patří mezi nejčastější trestné činy a policie proto znovu řidičům radí, aby nenechávali ve vozech nic cenného a vždy řádně zamykali.
---
Studenti posledního ročníku Střední školy hotelnictví a služeb v Opavě skládali praktickou maturitní zkoušku. Své dovednosti předvedli nejen komisi, která jejich výkony hodnotila, ale také svým rodičům a blízkým, které si pozvali na raut. Jeho příprava a také servírování pokrmů byly jejich maturitou.
21 studentů oboru Moderní gastronomie a zdravý životní styl opavské hotelové školy si vybralo jako téma své maturitní zkoušky řeckou kuchyni. Proto oblékli tógy a zlaté věnce, a to navzdory studenému počasí. Slavnostní otevírání sektu šavlí na úvod už bylo součástí maturity.
Rozálie Peterková, studentka 4.B, SŠHS a VOŠ v Opavě: „Nejdůležitější na sabráži, aby se povedla, je síla úderu.“
Uvnitř Restaurace Vesna pak čekal raut s názvem Hostina na Olympu. Maturanti jej připravili nejen pro zkoušející, ale také pro své blízké.
Hostům naservírovali víc jak dvě desítky pokrmů, typických pro Středomoří: plněná rajčata, olivové tyčinky, musaku nebo smažené sépiové kroužky. Každý student měl svůj úkol. Někdo měl na starosti studený bufet, jiný připravoval míchané nápoje, další třeba salát.
Jakub Quis, student 4.B, SŠHS a VOŠ v Opavě: „Celý den se budu starat o dranžírování. Jde vlastně o zkrajování, filírování, plátkování masa.“
Jiří Vizauer, člen maturitní komise, SŠHS a VOŠ v Opavě: „Raut probíhá velmi dobře, musím je pochválit. Příprava byla dlouhodobá.“
Přestože šlo o zkoušku z dospělosti, atmosféra tady byla uvolněná. Možná také díky tomu, že tady maturanti měli své rodiče.
matka jednoho z maturantů: „Všem přeji, ať se jim daří, ať něco nepokazí.“
Praktickou část maturity mají tedy studenti zdárně za sebou. Možná i proto se na závěr pustili do tance, který byl součástí připraveného programu. Teoretické znalosti doplní při ústním zkoušení 16. května.
---
Několik desítek zaměstnanců nemocnice v Krnově i se svými rodinnými příslušníky se sešlo mezi Lichnovem a Brumovicemi. Svátek Dne Země oslavili výsadbou zbrusu nového listnatého lesa. Čekal je velký úkol. Přibližně 4 tisíce sazenic Dubu letního.
Lokalitu pro nový les vybraly Lesy České republiky. Ty dodaly také sazenice
Ladislav Václavec, ředitel nemocnice: „Je to o tom, že nemocnice si zasadí svůj les aby pomohla taky trošku přírodě a pomohla trochu budoucnosti.“
Šárka Tavandzi, náměstkyně ředitele nemocnice: „Je to taková prima akce a je úplně nejlepší, že nám vyšlo počasí.“
Motyk a sazenic se po nezbytném proškolení chopili lékaři, sestry i administrativní zaměstnanci nemocnice.
Igor Michalec, zástupce primáře gynekologicko - porodního oddělení: „My jsme to dělali na škole, já patřím ke generaci, která chodila normálně do lesa, je to příjemné si odpočinout i po psychické stránce.“
Miroslav Došlík, primář očního oddělení: „Já sázím lesní stromky poprvé, ale myslím si, že to byl výborný nápad, protože já od šesti let chytám ryby a vidím, jak je ta příroda zdevastovaná, že se jí musí opravdu pomoci.“
Šárka Havrlantová, farmaceut: „Já si myslím, že jo. Děláme to sice napoprvé, ale zatím nic nebolí, tak dobré.“
Veronika Unverdorbenová, farmaceut: „Počet nevím, na pytlíky víme. Jeden pytlík a půl."
Mirka Musilová, lékařka ambulance chronické bolesti: „Je to úžasné, jsem hrozně vděčná, že tady jsem, protože je to moje premiéra, nikdy jsem žádné stromy nesázela. Vyšlo nám počasí, což je 50% pohody.“
Mezi sázejícími nechyběli ani lékaři – uprchlíci z Ukrajiny.
Nastja Starenko, lékařka gynekologie z Ukrajiny: „Děláme to poprvé a my to máme rádi. To je příroda, musíme to chránit.“
Poděkování patří také sponzorům a kuchyni nemocnice za zajištění pitného režimu i občerstvení při práci.
---
Třídění odpadu, poznávání stromů i zajímavé fyzikální pokusy v podání Smokemana a mnoho dalšího. Takový byl Den Země ve Frýdku-Místku. Hravou formou vzdělával tisíce dětí i dospělých. Letošní ročník byl na téma Globální oteplování a klimatické změny.
Už od pátečních ranních hodin proudily do parku ve Frýdku-Místku stovky školáků. Každý vyfasoval herní kartičku, se kterou pak musel obejít různá stanoviště, kde se plnily všemožné úkoly.
Anketa: 1.) "Nejvíc se mi asi líbilo poznávání šupin a skládání duhy. I když jsem to neskládala já." 2.) "Různé věci a líbilo se asi tady poznávání zvířat a tak, a stromů." 3.) "Foukání lodiček se mi hodně líbilo a poznávání šupin." 4.) "Líbilo se mi tady úplně všechno, máme raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, osm nálepek a je to pěkný zážitek." 5.) "Nejlepší byl Smokeman a jak jsme stříleli ty rakety s vodou."
Patrik Siegelstein, ředitel SVČ Klíč F-M: "Den Země je letos na téma Globální oteplování – Změna klimatu a na patnácti stanovištích, z nichž 7 zajišťuje Středisko volného času Klíč, zbývající ostatní spolupracující organizace, se děti dozví na toto téma spousty zajímavých informací."
Tradičně velký zájem vzbudil zážitkový program ukázek Smokemana z ostravské Vysoké školy báňské.
Jiří Horák, SMOKEMAN, Výzkumné energetické centrum VŠB-TUO: "My chceme, abychom věděli, že pokud se ve škole naučím něco a neumím si to představit v životě, tak je to v podstatě zbytečné a rychle to zapomenu. Takže u nás je dotýkání přísně nařízeno a snažíme se ukázat, kde to, co se učíme ve fyzice, v přírodovědě, v chemii, že to je všude kolem nás. A bez toho si neumíme představit svět."
Z dalších organizací se představila ADRA, Asociace malých debrujárů, Český rybářský svaz, Faunapark, Muzeum Beskyd nebo Frýdecká skládka a Lesy České republiky.
Dagmar Jančáková, Frýdecká skládka: "Prezentujeme se jako městská firma, která sbírá odpady a jakým způsobem je dále zpracovává. To znamená recyklace, využití do kompostu, bioodpadu. Jak se dále zpracovává sklo, papír, plasty."
Václav Langer, Lesy ČR: "Aby se děti něco naučily, tak máme poznávačku, jak stromů podle pupenů, listy ještě nejsou. Máme tady ukázky dřeva, vzorků dřeva. Takže mohou vidět, že každá dřevina má jiné to dřevo, které dále využíváme v nábytkářství a podobně. A máme tady samozřejmě z myslivosti různé parohy, lebky a kůže, aby taky poznaly, co v tom lese žije."
Jakub Tichý, radní Frýdku-Místku/Piráti/: "Den Země už se dělá přes 50 let, ale je skvělé, že naštěstí alespoň v posledních letech se konečně ty otázky spojené s ochranou životního prostředí a s udržitelností dostávají do popředí. Každá hodina věnovaná enviromentálnímu vzdělávání je velmi dobrá investice do budoucnosti. Protože obyvatelnou planetu máme jenom jednu, jak známo."
Den Země připadá tradičně na 22. dubna. V Česku se oficiálně slaví od roku 1990. Dnes se také spojuje s řadou úklidových akcí, kdy se čistí příroda od nepořádku.
---
Folklorní soubor Suszanie z Horní Suché má široký repertoár a současně má i obsáhlou sbírku lidových krojů. Zcela výjimečně mohla celou tuto sbírku vidět také veřejnost.
Málokterý folklorní soubor se může pyšnit tolika různými kroji jako Suszanie z Horní Suché. A není divu, soubor má široké zaměření a působí již od roku 1953. Nyní se členové rozhodli kroje ukázat široké veřejnosti v Domě PZKO.
Barbara Mračnová, vedoucí souboru Suszanie Horní Suchá: "Je to výstava výjimečná, protože nikdy v minulosti se neorganizovala. Je to zapříčiněno tím, že ta naše krojová šatna je tak bohatá, tam je tolik různých druhů krojů, že nám bylo líto to nevystavit. Jsou tu kroje, které my nejvíce využíváme k vystoupením. Záleží, kde jedeme, na jakém festivalu vystupujeme.”
Výstavu navštívila také polská generální konzulka i náměstek hejtmana MSK.
Izabella Lucyna Wollejko-Chwastowicz, generální konzulka PL v Ostravě: "Chtěla bych pogratulovat nápadu, bylo to těžké po covidu, ale ukazuje to nový směr, kterým by měl polský kulturně osvětový svaz pokračovat."
Stanislav Folwarczny,(ODS), náměstek hejtmana MSK : "Je tady opravdu velmi zajímavá přehlídka krojů a jsem také rád, že se na té výstavě také podílí krajské organizace, a to konkrétně Muzeum Těšínska."
Folklorní soubor sklízí úspěchy nejen v České republice, ale také se pravidelně účastní mnohých festivalů v zahraničí.
---
Polanka nad Odrou pořádala už tradiční Polanský charitativní běh. Sportovci si mohli vybrat hned z několika tratí. Letos se podařilo vybrat 127 600,-Kč na podporu předčasně narozených dětí a jejich rodin.
V sobotu 23. dubna proběhl v Polance nad Odrou šestý ročník už tradičního Polanského charitativního běhu. Akce slavila velký úspěch, dostavily se stovky mladých i starších běžců. Hlavní myšlenkou projektu je podpora předčasně narozených dětí a jejich rodin.
Kamila Juřičková, hlavní organizátor akce: „Já sama s manželem máme předčasně narozené dítě. Kluk je už dospělý a začal běhat. Díky tomu vznikla myšlenka uspořádat tuto akci.“
Soutěžící si letos vybírali hned z několika tratí, které byly určeny pro nejrůznější věkové kategorie. Na závěr akce si nezdatnější běžci vybrali desetikilometrovou trať, která vedla přes Poodří.
Kamila Juřičková, hlavní organizátor akce: „Máme takovou tradici, že jsou běhy pro děti. 400 metrů a 800 metrů pro starší děti. Potom je krátký běh pro hobíky a ten je v délce 2,7km.“
anketa:
„Každoročně se zúčastňujeme se všemi dětmi tím, že se nám Matyáš předčasně narodil, takže tuto akci rádi podporujeme. Já jsem letos po nemoci, tak poprvé nepoběžím.“
„Super je to tu, jsme tu už po několikáté.“
„Je to fajn, překvapilo nás kolik je tu lidí. Teď běžel malý a pak poběžím i já s manželkou. Kromě dvouleté dcery běžíme všichni.“
„Běžíme všichni. Malá teď běžela dětskou dráhu a s námi poběží 2,7km. Zas takový běžci nejsme, ale chtěli jsme podpořit akci.“
Výtěžek z akce každoročně putuje na pomoc předčasně narozeným dětem. Letos se organizátorům podařilo vybrat rekordní sumu v hodnotě 127 600,- Kč.
---
