Kompetence pro 21. století. To je strategický projekt Moravskoslezského kraje, který se v nejbližších letech zaměří na vzdělávánípracovníků ve firmách, zvyšování jejich kompetencí nebo rekvalifikace. Projekt získal finance z Fondu pro spravedlivou transformaci.
Evropský projekt slavnostně odstartovali představitelé Moravskoslezského kraje a MS Paktu zaměstnanosti i zástupci partnerů projektu. Těmi jsou VŠB–TUO a Moravskoslezský automobilový klastr.
Martin Navrátil, ředitel MS paktu zaměstnanosti: „Trautom je zaměřený na vzdělávání, ale od dalších podobných projektů se liší tím, že míří na vzdělávání dospělých. Lidí, kteří pracují v průmyslu v MS kraji a právě na ně bude nejvíce dopadat transformace, nová legislativa atd.“
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: „Věřím, že ti bude přínosný projekt pro náš kraj, který je v období přechodu, v období transformace.“
Kompetence pro 21. století nabídne řadu služeb pro firmy, instituce, úřady práce i jednotlivce. V rámci projektu budou vznikat nejrůznější vzdělávací programy, školení a kurzy. Zaměřené budou převážně na oblasti automotive, výroby kovů a kovodělných výrobků a energetiky, a to s cílem posílit zelenou a digitální transformaci průmyslu.
Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy: „Trautom má pomoct lidem v našem regionu se vzdělávat, zvednout své dovednosti v oblasti, kterou dříve třeba neuměli – digitální kompetence nebo rozvoj i ve svém oboru, ale na vyšší úroveň.“
Projekt TRAUTOM má rozpočet 104,5 milionu korun, z Fondu pro spravedlivou transformaci na něj kraj získal 85 %.
---
Ve Studénce likvidují škody po víkendové větrné smršti. Vítr lámal stromy mezi bytovými domy i na náměstí. Zdejší hasiči evidují za víkend čtyři desítky výjezdů.
Zkáza po víkendové větrné smršti je ve Studénce vidět napříč celým městem. Polámaných nebo vyvrácených stromů i s kořeny jsou desítky. Jsou mezi bytovými domy na ulici Budovatelská, na náměstí, u letního stadionu nebo třeba v zámeckém parku.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Nemáme potvrzeno, že by šlo vyloženě o tornádo, byla to super silná bouřka. Nicméně škody, zejména na stromech, jsou značné, naštěstí, co je podstatné, nikomu se nic nestalo zdravotně.”
obyvatelé Studénky: “Prostě hrůza, hrůza. Byly vichřice, ale vždycky stromy vydržely, tu a tam nějaký spadl, když byla podmočená půda.”
“Přišla jsem se tu podívat a bylo to hrozné.”
Tomáš Šnejdrla, velitel družstva jednotky SDH Studénka: “Naše jednotka zasahovala v noci z pátku na sobotu u více než dvaceti událostí, které byly spojené se vzniklou bouřkou, Zasahovalo 22 členů jednotky, neevidovali jsme žádné zranění.”
Postupně se do odklízení následků větrné bouře zapojila pracovní skupina z údržby města. Na majetku velké újmy nejsou, došlo k poškození několika vozidel, plotů a střech.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Snažíme se v určitých lokalitách objednat i dendrologický průzkum stromů, když nebudou v pořádku, tak je budeme samozřejmě řešit, budeme je kácet.”
Městská policie proto i situaci stále monitoruje, pořád mohou být v korunách prasknuté větve a než budou odstraněny, měli by být lidé obezřetní.
---
ZDROGOVANÝ CYKLISTA HÁZEL DLAŽEBNÍ KOSTKOU
Zdrogovaný 34letý cyklista rozbil dlažební kostkou v neděli ráno skleněnou výplň dveří prodejny Albert v Ostravě-Hrabůvce. Díky rychlé reakci strážníků skončil v rukou zákona. Muž byl zjevně pod vlivem omamných a psychotropních látek a po celou dobu mluvil zmateně.
LOŇSKÝ ZISK TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN BYL 44 MIL. KČ
Zisk Třineckých železáren byl loni 44 milionů korun. Spotřeba oceli se celosvětově propadla a zapsala tak čtvrtou roční recesi v posledních pěti letech. Na hospodaření se významně podepsaly především strmě rostoucí ceny energií. Třinecké železárny v roce 2023 vyrobily 2 415 kilotun oceli.
---
Ostrava si 25. června připomíná sto let od od návštěvy prezidenta T. G. Maryka. Kolona automobilů přijela do města od Hlučína a v ulicích ho spontánně vítaly tisíce občanů s vlaječkami. Na Masarykově náměstí ho pak slavnostně přivítal vládní komisař a pozdější starosta města Jan Prokeš.
První prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk navštívil Ostravu 25. června 1924, tedy v roce, kdy sloučením 7 obcí a měst vznikla Velká Ostrava a stala se po Praze a Bratislavě třetím největším městem. Začal tím její velký rozmach.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "začalo se opravdu plánovat, začalo územní plánování a do té doby několik malých průmyslových měst se začalo rozvíjet jako metropole."
Kolona vyjela z Opavy a v 9. 45 dorazila na hranice Ostravy, kterou tvořila Odra v Petřkovicích. Kromě politiků ho vítali také členové veslařského spolku. Prezident pokračoval do Přívozu, kde už ho čekaly tisíce lidí na ulici i ve vyzdobených oknech domů.
Josef Šerka, historik Archiv města Ostravy: "Na projetí té trasy měli poměrně málo času, asi 10 - 15 minut. byla tam ale vždycky taková místa, kde kolona přibrzdila, aby ho lidé mohli přivítat a pozdravit."
Kolona zastavila až na Masarykově náměstí, kde prezidenta přivítal pozdější starosta Ostravy Jan Prokeš a další vybraní politici. Na oběd v Národním domě měl TGM jako hlavní chod Svíčkovou s jarní zeleninou.
Josef Šerka, historik Archiv města Ostravy: "V odpoledních hodinách ještě navštívil Vítkovické železárny a novou válcovnu, která byla v Zábřehu."
Poslední zastávkou byly Mariánské Hory a pak už TGM odcestoval vlakem do Frýdku. Návštěva vyšla město na 110 tisíc korun. Oběd pro 70 lidí stál 17 tisíc. Byla to poslední Masarykova návštěva Ostravy.
---
V rámci celorepublikové akce Celé Česko čte dětem si na malé čtenáře udělali čas karvinští hasiči. Čtení se uskutečnilo v pobočce knihovny v Karviné-Novém Městě.
Pohádky, které jim četli, souvisely s hasičskou tématikou. Od požárů, záchran zvířátek, manipulace s ohněm a podobně. Takových knih má knihovna ve svých regálech hodně a nová - věnovaná hasiči - k nim ještě přibude.
Světlana Stoklasová, knihovnice: "Máme jak pro ty úplně malé čtenáře tak pro ty starší, nějakých 15 titulů tady najdeme. Jsme vděční naším hasičům, že nám věnovali knihu do fondu a děti si ji budou moci půjčovat.”
Aby celé setkání u knížky hasiči trochu zpestřili, přinesli sebou i své základní vybavení.
Marian Mrózek velitel HZS Karviná: "Přinesli jsme kompletní výstroj, zásahovou obuv, kalhoty, kabát, přilbu i rukavice, děti budou mít možnost si to vyzkoušet, obtěžkat, co to vůbec obnáší ještě v tomto počasí."
Podobné čtení plánují profesionální hasiči letos ještě jednou a to na podzim přímo v hasičské zbrojnici.
---
OTACE NA EKOLOGICKÉ VYTÁPĚNÍ
Až do konce letošního srpna si mohou lidé požádat o dotaci na nízkoemisní kotel nebo tepelné čerpadlo. V 5. kole kotlíkových dotací má Moravskoslezský kraj k dispozici 220 milionů korun.
POMALOVÁNÍ SOCHY EMILA ZÁTOPKA
Pomalování sochy Emila Zátopka. Zatím neznámý vandal mu rudou barvou „zvýraznil“ rty i nehty a „vytvořil“ i oční stíny. V minulosti někdo například nasadil sluneční brýle nebo v zimě čepici. Tentokrát se ale radnice obrátila na policii. Pachateli hrozí až jeden rok za mřížemi.
---
Frýdek-Místek má za sebou 27. mezinárodní folklorní festival. Letos pořadatele opět potrápilo počasí. A tak museli program přestěhovat do haly Polárka. Přesto si návštěvníci užili soubory z šesti zemí světa, včetně deseti souborů a muzik z domácí scény.
Hlavní festivalový program 27. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu Frýdek-Místek začal v pátek vystoupeních domácích souborů.
Petra Tužilová, vedoucí a choreografka folklorního souboru Mateník: "My jsme se tady s paní primáškou a vedoucí lidové muziky Osminka domluvily, že uděláme a představíme tady pásmo chodských tanců. Nejen to, i české tance, převážně z jižních a východních Čech. No, a právě jste ho měli možnost vidět."
Jana Pavlíčková, primáška lidové muziky Osminka: "Doplňují nám tu muziku, protože jsou to tanečníci. A občas si spolu zazpíváme, takže spolupráce naplněna folklorně." - Máte nějako zkušenost s tímto festivalem? - "S tímto festivalem zkušenost nemám, jsem tady poprvé a já si to užívám."
Největším lákadlem letošního ročníku byly soubory z pěti zemí světa.
Radana Polachová, ředitelka Mezinárodního folklorního festivalu: "V letošním roce máme pozvané zahraniční soubory ze Slovenska, Litvy, Turecka a Chile. A dudácký soubor ze španělské Asturie, který bude pro diváky velkým překvapením.!
Bernabé González Areces, člen španělského souboru: "Náš soubor patří k jedním z nejstarších souborů v Asturii, severním Španělsku. Je tam dlouhodobá tradice hraní na dudy. Patříme mezi soubory, které mají tu poctu, že pravidelně hrají i pro významné osobnosti. Jako je například španělský král. Ale hráli jsme třeba i pro papeže Jana Pavla II. Jsme strašně rádi, že tady můžeme být, protože je pro nás velmi důležité, protože velmi rádi prezentujeme naši kulturu a hudbu."
Ernestas Klimovas, člen litevského souboru: "Jsme z Litvy, z města Telšiai. Náš soubor se jmenuje Čiučiuruks, cestovali jsme sem 12 hodin a nyní jsme tady, přímo na pódiu. Jsme velmi rádi, že tady můžeme předvést ukázku naší lidové kultury. Je to moje první návštěva v České republice, je to pěkná země a doufám, že se sem zase někdy podívám."
Hlavní páteční a sobotní program, stejně jako loni, opět zradilo počasí. Organizátoři museli zrušit průvod městem a akci raději přesunuli akci do haly Polárka.
Radana Polachová, ředitelka Mezinárodního folklorního festivalu: "Po telefonátu na meteorologickou stanici do Ostravy nám bylo sděleno, že počasí bude katastrofální a opravdu nemůžeme riskovat to, že soubory, které letí přes půl světa, nakonec na našem festivalu nevystoupí."
Festival je každoročně spojen také s doprovodným programem, který začíná už na začátku týdne.
Radana Polachová, ředitelka Mezinárodního folklorního festivalu: "Po celý týden soubory vystupovaly v různých základních školách ve Frýdku-Místku i v přilehlých obcích a domovech důchodců, kde sklízely velké úspěchy."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Pro nás jako pro město je velmi důležité, abychom podporovali velmi pestrou nabídku. A jak už jsem o tom několikrát mluvil, ty tři festivaly, které ve městě probíhají, které považujeme za takové rodinné stříbro, každý nabízí něco jiného. A folklor je tradice, ze kterého každý muzikant vzejde. Každý začíná lidovými písničkami a je to ten prazáklad všeho, na čem stojí každá další tvorba."
Akce vyvrcholila galakoncertem v Nové scéně Vlast.
---
Kompetence pro 21. století. To je strategický projekt Moravskoslezského kraje, který se v nejbližších letech zaměří na vzdělávánípracovníků ve firmách, zvyšování jejich kompetencí nebo rekvalifikace. Projekt získal finance z Fondu pro spravedlivou transformaci.
Evropský projekt slavnostně odstartovali představitelé Moravskoslezského kraje a MS Paktu zaměstnanosti i zástupci partnerů projektu. Těmi jsou VŠB–TUO a Moravskoslezský automobilový klastr.
Martin Navrátil, ředitel MS paktu zaměstnanosti: „Trautom je zaměřený na vzdělávání, ale od dalších podobných projektů se liší tím, že míří na vzdělávání dospělých. Lidí, kteří pracují v průmyslu v MS kraji a právě na ně bude nejvíce dopadat transformace, nová legislativa atd.“
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: „Věřím, že ti bude přínosný projekt pro náš kraj, který je v období přechodu, v období transformace.“
Kompetence pro 21. století nabídne řadu služeb pro firmy, instituce, úřady práce i jednotlivce. V rámci projektu budou vznikat nejrůznější vzdělávací programy, školení a kurzy. Zaměřené budou převážně na oblasti automotive, výroby kovů a kovodělných výrobků a energetiky, a to s cílem posílit zelenou a digitální transformaci průmyslu.
Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy: „Trautom má pomoct lidem v našem regionu se vzdělávat, zvednout své dovednosti v oblasti, kterou dříve třeba neuměli – digitální kompetence nebo rozvoj i ve svém oboru, ale na vyšší úroveň.“
Projekt TRAUTOM má rozpočet 104,5 milionu korun, z Fondu pro spravedlivou transformaci na něj kraj získal 85 %.
---
Ve Studénce likvidují škody po víkendové větrné smršti. Vítr lámal stromy mezi bytovými domy i na náměstí. Zdejší hasiči evidují za víkend čtyři desítky výjezdů.
Zkáza po víkendové větrné smršti je ve Studénce vidět napříč celým městem. Polámaných nebo vyvrácených stromů i s kořeny jsou desítky. Jsou mezi bytovými domy na ulici Budovatelská, na náměstí, u letního stadionu nebo třeba v zámeckém parku.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Nemáme potvrzeno, že by šlo vyloženě o tornádo, byla to super silná bouřka. Nicméně škody, zejména na stromech, jsou značné, naštěstí, co je podstatné, nikomu se nic nestalo zdravotně.”
obyvatelé Studénky: “Prostě hrůza, hrůza. Byly vichřice, ale vždycky stromy vydržely, tu a tam nějaký spadl, když byla podmočená půda.”
“Přišla jsem se tu podívat a bylo to hrozné.”
Tomáš Šnejdrla, velitel družstva jednotky SDH Studénka: “Naše jednotka zasahovala v noci z pátku na sobotu u více než dvaceti událostí, které byly spojené se vzniklou bouřkou, Zasahovalo 22 členů jednotky, neevidovali jsme žádné zranění.”
Postupně se do odklízení následků větrné bouře zapojila pracovní skupina z údržby města. Na majetku velké újmy nejsou, došlo k poškození několika vozidel, plotů a střech.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Snažíme se v určitých lokalitách objednat i dendrologický průzkum stromů, když nebudou v pořádku, tak je budeme samozřejmě řešit, budeme je kácet.”
Městská policie proto i situaci stále monitoruje, pořád mohou být v korunách prasknuté větve a než budou odstraněny, měli by být lidé obezřetní.
---
ZDROGOVANÝ CYKLISTA HÁZEL DLAŽEBNÍ KOSTKOU
Zdrogovaný 34letý cyklista rozbil dlažební kostkou v neděli ráno skleněnou výplň dveří prodejny Albert v Ostravě-Hrabůvce. Díky rychlé reakci strážníků skončil v rukou zákona. Muž byl zjevně pod vlivem omamných a psychotropních látek a po celou dobu mluvil zmateně.
LOŇSKÝ ZISK TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN BYL 44 MIL. KČ
Zisk Třineckých železáren byl loni 44 milionů korun. Spotřeba oceli se celosvětově propadla a zapsala tak čtvrtou roční recesi v posledních pěti letech. Na hospodaření se významně podepsaly především strmě rostoucí ceny energií. Třinecké železárny v roce 2023 vyrobily 2 415 kilotun oceli.
---
Ostrava si 25. června připomíná sto let od od návštěvy prezidenta T. G. Maryka. Kolona automobilů přijela do města od Hlučína a v ulicích ho spontánně vítaly tisíce občanů s vlaječkami. Na Masarykově náměstí ho pak slavnostně přivítal vládní komisař a pozdější starosta města Jan Prokeš.
První prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk navštívil Ostravu 25. června 1924, tedy v roce, kdy sloučením 7 obcí a měst vznikla Velká Ostrava a stala se po Praze a Bratislavě třetím největším městem. Začal tím její velký rozmach.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "začalo se opravdu plánovat, začalo územní plánování a do té doby několik malých průmyslových měst se začalo rozvíjet jako metropole."
Kolona vyjela z Opavy a v 9. 45 dorazila na hranice Ostravy, kterou tvořila Odra v Petřkovicích. Kromě politiků ho vítali také členové veslařského spolku. Prezident pokračoval do Přívozu, kde už ho čekaly tisíce lidí na ulici i ve vyzdobených oknech domů.
Josef Šerka, historik Archiv města Ostravy: "Na projetí té trasy měli poměrně málo času, asi 10 - 15 minut. byla tam ale vždycky taková místa, kde kolona přibrzdila, aby ho lidé mohli přivítat a pozdravit."
Kolona zastavila až na Masarykově náměstí, kde prezidenta přivítal pozdější starosta Ostravy Jan Prokeš a další vybraní politici. Na oběd v Národním domě měl TGM jako hlavní chod Svíčkovou s jarní zeleninou.
Josef Šerka, historik Archiv města Ostravy: "V odpoledních hodinách ještě navštívil Vítkovické železárny a novou válcovnu, která byla v Zábřehu."
Poslední zastávkou byly Mariánské Hory a pak už TGM odcestoval vlakem do Frýdku. Návštěva vyšla město na 110 tisíc korun. Oběd pro 70 lidí stál 17 tisíc. Byla to poslední Masarykova návštěva Ostravy.
---
V rámci celorepublikové akce Celé Česko čte dětem si na malé čtenáře udělali čas karvinští hasiči. Čtení se uskutečnilo v pobočce knihovny v Karviné-Novém Městě.
Pohádky, které jim četli, souvisely s hasičskou tématikou. Od požárů, záchran zvířátek, manipulace s ohněm a podobně. Takových knih má knihovna ve svých regálech hodně a nová - věnovaná hasiči - k nim ještě přibude.
Světlana Stoklasová, knihovnice: "Máme jak pro ty úplně malé čtenáře tak pro ty starší, nějakých 15 titulů tady najdeme. Jsme vděční naším hasičům, že nám věnovali knihu do fondu a děti si ji budou moci půjčovat.”
Aby celé setkání u knížky hasiči trochu zpestřili, přinesli sebou i své základní vybavení.
Marian Mrózek velitel HZS Karviná: "Přinesli jsme kompletní výstroj, zásahovou obuv, kalhoty, kabát, přilbu i rukavice, děti budou mít možnost si to vyzkoušet, obtěžkat, co to vůbec obnáší ještě v tomto počasí."
Podobné čtení plánují profesionální hasiči letos ještě jednou a to na podzim přímo v hasičské zbrojnici.
---
OTACE NA EKOLOGICKÉ VYTÁPĚNÍ
Až do konce letošního srpna si mohou lidé požádat o dotaci na nízkoemisní kotel nebo tepelné čerpadlo. V 5. kole kotlíkových dotací má Moravskoslezský kraj k dispozici 220 milionů korun.
POMALOVÁNÍ SOCHY EMILA ZÁTOPKA
Pomalování sochy Emila Zátopka. Zatím neznámý vandal mu rudou barvou „zvýraznil“ rty i nehty a „vytvořil“ i oční stíny. V minulosti někdo například nasadil sluneční brýle nebo v zimě čepici. Tentokrát se ale radnice obrátila na policii. Pachateli hrozí až jeden rok za mřížemi.
---
Frýdek-Místek má za sebou 27. mezinárodní folklorní festival. Letos pořadatele opět potrápilo počasí. A tak museli program přestěhovat do haly Polárka. Přesto si návštěvníci užili soubory z šesti zemí světa, včetně deseti souborů a muzik z domácí scény.
Hlavní festivalový program 27. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu Frýdek-Místek začal v pátek vystoupeních domácích souborů.
Petra Tužilová, vedoucí a choreografka folklorního souboru Mateník: "My jsme se tady s paní primáškou a vedoucí lidové muziky Osminka domluvily, že uděláme a představíme tady pásmo chodských tanců. Nejen to, i české tance, převážně z jižních a východních Čech. No, a právě jste ho měli možnost vidět."
Jana Pavlíčková, primáška lidové muziky Osminka: "Doplňují nám tu muziku, protože jsou to tanečníci. A občas si spolu zazpíváme, takže spolupráce naplněna folklorně." - Máte nějako zkušenost s tímto festivalem? - "S tímto festivalem zkušenost nemám, jsem tady poprvé a já si to užívám."
Největším lákadlem letošního ročníku byly soubory z pěti zemí světa.
Radana Polachová, ředitelka Mezinárodního folklorního festivalu: "V letošním roce máme pozvané zahraniční soubory ze Slovenska, Litvy, Turecka a Chile. A dudácký soubor ze španělské Asturie, který bude pro diváky velkým překvapením.!
Bernabé González Areces, člen španělského souboru: "Náš soubor patří k jedním z nejstarších souborů v Asturii, severním Španělsku. Je tam dlouhodobá tradice hraní na dudy. Patříme mezi soubory, které mají tu poctu, že pravidelně hrají i pro významné osobnosti. Jako je například španělský král. Ale hráli jsme třeba i pro papeže Jana Pavla II. Jsme strašně rádi, že tady můžeme být, protože je pro nás velmi důležité, protože velmi rádi prezentujeme naši kulturu a hudbu."
Ernestas Klimovas, člen litevského souboru: "Jsme z Litvy, z města Telšiai. Náš soubor se jmenuje Čiučiuruks, cestovali jsme sem 12 hodin a nyní jsme tady, přímo na pódiu. Jsme velmi rádi, že tady můžeme předvést ukázku naší lidové kultury. Je to moje první návštěva v České republice, je to pěkná země a doufám, že se sem zase někdy podívám."
Hlavní páteční a sobotní program, stejně jako loni, opět zradilo počasí. Organizátoři museli zrušit průvod městem a akci raději přesunuli akci do haly Polárka.
Radana Polachová, ředitelka Mezinárodního folklorního festivalu: "Po telefonátu na meteorologickou stanici do Ostravy nám bylo sděleno, že počasí bude katastrofální a opravdu nemůžeme riskovat to, že soubory, které letí přes půl světa, nakonec na našem festivalu nevystoupí."
Festival je každoročně spojen také s doprovodným programem, který začíná už na začátku týdne.
Radana Polachová, ředitelka Mezinárodního folklorního festivalu: "Po celý týden soubory vystupovaly v různých základních školách ve Frýdku-Místku i v přilehlých obcích a domovech důchodců, kde sklízely velké úspěchy."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Pro nás jako pro město je velmi důležité, abychom podporovali velmi pestrou nabídku. A jak už jsem o tom několikrát mluvil, ty tři festivaly, které ve městě probíhají, které považujeme za takové rodinné stříbro, každý nabízí něco jiného. A folklor je tradice, ze kterého každý muzikant vzejde. Každý začíná lidovými písničkami a je to ten prazáklad všeho, na čem stojí každá další tvorba."
Akce vyvrcholila galakoncertem v Nové scéně Vlast.
---
