Ostrava slaví úspěch. Projekt zaměřený na prevenci předčasných odchodů ze škol pomohl více než stovce znevýhodněných dětí zvládnout cestu vzděláním. Za podpory pedagogů, rodin a terénních pracovníků se podařilo snížit rizika neúspěchu a posílit motivaci žáků.
Projekt proti školnímu neúspěchu a předčasným odchodům žáků ze vzdělávání ukázal, že propojení škol, rodin a odborníků může přinést ohroženým dětem nový pohled na vzdělávání. Klíčovou roli sehráli terénní pracovníci, kteří se stali mostem mezi školou a domácím prostředím.
Aneta Suchá, terénní pracovnice RKC Chaloupka: "Moje práce je hlavně v terénu. Především vyhledávám tyto rodiny ve vyloučených lokalitách, nebo máme třeba spolupráci s azylovými domy. Tam jsou matky, které nemají finanční prostředky na to, aby zajistily svým dětem školku, tak nabízím tuto naši službu, naše neformální předškolní centrum."
Součástí projektu byly i tvůrčí dílny, besedy a intervence. To vše přispělo k lepšímu zvládnutí školní látky i zdravému sebevědomí dětí.
Tereza Matysíková, ředitelka RKC Chaloupka: "Jsou to právě rodiče, kteří dětem nepředávají dostatečné dovednosti, nejsou v podnětném prostředí a tak si to sebou nesou už od toho předškolního vzdělávání."
Téměř polovina žáků zlepšila docházku i prospěch. V některých školách byl úspěch ještě vyšší. A co je nejdůležitější, míra předčasného odchodu ze vzdělávání se u zapojených dětí snížila o více než 95 procent.
Andrea Hoffmannová (Piráti) náměstkyně primátora: "Je to pro nás velmi důležité, protože tyto děti nastupují na střední školu a díky vzdělání potom mají lepší pozici na trhu práce."
Ostrava proto plánuje v nastavené podpoře pokračovat. Cílem je vytvořit stabilní a inkluzivní prostředí, kde vzdělání nebude překážkou, ale cestou k lepšímu životu.
---
Sál Dělnického domu zaplnilo oblečení, boty nebo i hračky. Konala se tu podzimní burza dětských věcí, kterou pořádal zdejší Spolek žen.
Oblečení od velikostí novorozenců, přes děti školkového věku až po teanegeery zaplnilo sál studéneckého Dělnického domu. Burza dětských věcí tu má dlouholetou tradici. Koná se na jaře a na podzim více než třicet let.
Hana Smetanová, předsedkyně Spolku žen Studénka: “Bereme boty, bereme kola, koloběžky, kočárky, prostě všechno, co se dá nijak, ještě využít. Taková nějaká, posuň to dál, recykluj to trošku, jako nevyhoď to hned, když se to ještě může použít.”
návštěvníci burzy:
“Vzala jsem, co jsem měla navíc doma od holky a přinesla sem. Díváte se, jestli by se vám to něco hodilo? Jo, určitě, teď bude mít holčičku kluk, tak jdu nakoupit.”
“My jsme rádi, já jsem tady sice teprve po druhé, ale určitě tady najdeme něco pěkného, protože většinou ty děti to úplně neroztrhají a má to aspoň další využití, to oblečení.”
Burza trvala tři dny. Na její organizaci se podílelo několik žen, většinou důchodového věku, každý kousek, který se tu objevil, jim prošel rukama.
Hana Smetanová, předsedkyně Spolku žen Studénka: “Tím, že my to zapisujeme, tak vidíme, jestli ta věc je špinavá, roztrhaná, tak ji prostě nevezmeme. Stane se někdy, že třeba maminka přinese a nefunguje zips, jsou tam i velké fleky, tak řekneme, nezlobte se, ale to prostě tady dávat nebudeme.”
Podmínkou pro prodejce, byl kromě čistoty a kvality věcí, také maximální počet padesáti donesených kusů.
---
VLAKY NA TRATI MALÁ MORÁVKA – BRUNTÁL POJEDOU DÁL
Moravskoslezský kraj zajistí provoz vlaků na trati Malá Morávka – Bruntál až do roku 2030. Kraj objedná minimálně 300 spojů ročně a vyčlenil potřebné finance. Podle náměstka hejtmana Radka Podstawky má spojení nejen dopravní, ale i historický, kulturní a turistický význam.
VÝMĚNA ŘIDIČSKÝCH PRŮKAZŮ ONLINE
V Karviné si musí letos vyměnit řidičský průkaz téměř 1 260 lidí, v kraji jde o 27 tisíc a v celé ČR o čtvrt milionu občanů. Žádost lze podat online přes Portál dopravy, nový doklad je možné vyzvednout na více než 1 100 výdejních místech či na úřadě. Výměna při končící platnosti je zdarma, starý průkaz si občan ponechá a sám znehodnotí.
---
Na hematoonkologickém oddělení v havířovské nemocnici oslavili rok od otevření Kavárny života Jany Feberové. Název nese po zesnulé primátorce města, která jako dobrovolnice navštěvovala těžce nemocné pacienty.
Onkologičtí pacienti podstupuji dlouhou a náročnou léčbu. Čas strávený v nemocnici jim pomáhají zvládat dobrovolníci. A to třeba povídáním u dobré kávy.
Petra Chýle, pacientka: “Je to senzační, protože oni tady přijdou, když si lehnete na tu kapačku, přijdou, zeptají se, jaké chcete kafe a donesou vám ho tady. Je to takové zpestření výborné.”
Anna Orlická, dobrovolnice: “Od pacientů mám úžasnou zpětnou vazbu. S pacienty si vykládám různě. O životě, o politice. Někdy se svěřují o tom zdraví, takže si povídáme o zdraví.”
Kavárna nese jméno bývalé primátorky Havířova Jany Feberové, která než podlehla těžké nemocni, byla sama dobrovolnicí. Zavzpomínat na ni přišli i její kolegové z radnice.
Stanislava Gorecká (ANO), náměstkyně primátora: “Já jsem ráda, že nezemřela jen tak, ale že si ji lidé budou připomínat tady na hematoonkologii, v prostorách, kde Jana trávila i svůj volný čas, protože byla dobrovolnicí. A Jani, jestli to vidíš, tak ti moc děkujeme.”
Pavel Novotný, předseda správní rady Nadačního fondu Pavla Novotného: "Před rokem, když jsme začínali, tak jsme měli sedm dobrovolníků a dneska jich máme 31. Dneska poskytujeme naše služby pět dnů v týdnu.”
Dobrovolníci navštěvují pacienty nejen v ambulantní části, ale také na lůžkovém oddělení.
---
Akce Zažít město jinak letos oživila lokalitu za Riegrovou ulicí. Nabídla návštěvníkům příležitost prožít veřejný prostor v sousedské atmosféře. Svůj areál otevřela v rámci tohoto celorepublikového happeningu i speciální škola.
Sousedská slavnost “Zažít město jinak” se letos v Novém Jičíně konala počtvrté - a opět na jiném místě. Po například Husově ulici nebo Dolní bráně zažilo sousedský happening prostranství za Riegrovou a Komenského ulicí.
Lucie Tovaryšová, spoluorganizátorka akce: “Každý rok se snažíme najít novou lokalitu, kterou bychom mohli oživit. Každý rok se snažíme vymyslet to nějak jinak, aby ti občané opravdu ten Nový Jičín mohli zažívat jinak.”
návštěvníci akce:
“Jo, úplně super, pěkné. Byl jsem tu i pomáhat ráno se stoly a tak. Jo, perfektní, super.”
“Krásné je to, super, užíváme si to. Na akci jsme poprvé.”
“Zažil jsem to, že jsem si tam dával limču.”
K happeningu se připojila třeba Základní škola Komenského 66 nebo nedaleká speciální mateřská a základní škola.
David Ježek, ředitel ZŠ a MŠ speciální Nový Jičín: “Chtěli jsme se do té akce zapojit. To se nám podařilo. Chtěli jsme otevřít školu veřejnosti, která se k nám standardně nedostane, protože když máme dny otevřených dveří, tak chodí většinou ti, kteří už o nás něco vědí. A připadalo nám to jako smysluplné.”
Michal Burda, Horolezecký oddíl Nový Jičín: “Určitě je to fajn. Jsme rádi, že jsme se mohli tady připojit tady té akci, ukázat dětem a dospělým, že tady máme k dispozici tu boulderovku a umožnit poznat tenhle sport.”
Tuto sousedskou slavnost, jejíž náplň si vytvářejí sami obyvatelé, organizuje neformální skupina sedmi žen. Připojuje se ale i celá řada dobrovolníků.
---
HOŠŤÁLKOVICE PROVĚŘÍ KVALITU PŮDY
Majitelé nových pozemků v ostravských Hošťálkovicích upozornili na možnou kontaminaci půdy a chtějí vrátit peníze. Radnice proto zadá vlastní průzkum, aby zjistila skutečný stav. O výsledcích rozhodne další postup obvodu. Informace zveřejnily události ostrava.
NOVÝ AKADEMICKÝ ROK NA UNIVERZITÁCH
Na vysokých školách začal nový akademický rok. V Ostravě nastoupilo téměř 3 tisíce studentů na Ostravskou univerzitu, 3,5 tisíce na Slezskou univerzitu a 4 500 na VŠB-TUO. Celkově v ČR studuje přes 315 tisíc lidí a roste i podíl cizinců.
---
Velmi detailní model v měřítku 1 : 400 bude připomínat, jak vypadal Důl ČSM ve Stonavě před jeho demolicí, která ho čeká po ukončení těžby uhlí v příštím roce. K dispozici bude také vystřihovánka, aby si nadšenci mohli sestavit vlastní model.
Model šachty je nyní umístěn ve vstupním vestibulu Dolu ČSM. Později bude přestěhován do nového sídla společnosti OKD.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: „My jsme chtěli zachytit podobu posledního černouhelného Dolu ČSM ještě v době, kdy v něm probíhají veškeré činnosti, protože jakmile začneme s technickou likvidací dolu a úpravami povrchu kvůli následnému podnikání, tak už se to všechno bude měnit. Pro milovníky hornictví ještě právě z těchto částí uděláme vystřihovánky, aby si mohli některé části Dolu ČSM postavit.”
Autorem modelu je modelář Pavel Maška, pro kterého bylo vytvoření mnoha objektu šachty velkou výzvou.
Pavel Maška, modelář: „Já se papírovému modelářství věnuji zhruba 40 let a tvořím různé auta, domečky a podobně. Kontaktovalo mě vlastně OKD letos na jaře, že by měli zájem o papírový model Dolu ČSM ve Stonavě. Dostal jsem vlastně podklady, fotky, infografiku, mapy, plány, jak vlastně celý areál vypadá s výškou a rozměry, které jsem si musel dopočítat. To bylo nejnáročnější, protože všecko nenamalujete nebo nenapíšete za jeden večer. Je to dlouhodobá práce. Na modelu jsem strávil nějakých 220 hodin. A mohu říct, že jsem se hodně těšil především na spousty detailů, které areál má, a tím pádem i model – což jsou právě dopravníky uhlí, třídírna, plničky, vagónky s uhlím, bez uhlí, různé trubky a různá technika, která je samozřejmě jako pro modeláře výzvou. A důležité bylo udržet rozměr. To znamená, že jsem volil měřítko 1:400, což je asi na tyhle velké industriální stavby ideální rozměr, aby se to vešlo aspoň na stůl, což v tomhle případě do velké prosklené vitríny."
Pavel Maška, modelář: „Co bylo na modelu nejzajímavější pro mě, tak byla různorodost těch staveb. Až když jsem začal navrhovat jednotlivé domečky, tak jsem koukal, že je to panel nebo velký panelový dům, do kterého člověk žije, tak to asi vnímá jinak, ale pro mě to bylo velké objevování. Těšil jsem se i na rozvod potrubí a různých součástek a malých detailů, jako jsou právě kontejnery na odpad, kam jsem dal, co se dalo uložit. On ten rozměr 1:400 vás vlastně zas moc nepouští do malých detailů, by se dalo říct. Takže hodně věcí namalujete, na některé třeba zapomenete, až když pak koukáte znovu na tu fotku, tak si řeknete: je, to jsem tam ještě mohl dát – tak to tam třeba přilepíte. Nebo držáky právě na potrubí, kterých je kolem areálu celá řada, tak někde jsem si s tím vyhrál, něco jsem musel předělat, takže některé prvky jsem třeba dělal dvakrát i třikrát."
Pavel Maška, modelář: „Jediné, co je, že to můžete namalovat v 3D programu, ale já maluji v 2D. Už 25 let pracuji v Illustratoru, ve kterém to maluji. A je to tak trošku lepší než malovat čistě na čtvrtku, protože spoustu dílů pak nemusíte předělávat. Namalujete, vytisknete, vystřihnete, sedí to, pokračujete dál, můžete si vlastně zkopírovat některé prvky na jiné stavbě, jako jsou třeba okýnka, různé typy okýnek, nebo právě i ty různé dopravníky. Ne všechno je ale dopravník, jsou to nejspíš i nějaké přechodové otvory, které vedou z budovy dovnitř do šachty. To jsou věci, které namalujete a pak je můžete jednoduše použít i jinde. Tady to bylo mnohem zajímavější, protože jsem to stavěl jako čistou stavbu, jednu stavbu. Takže jsem si ji namaloval, slepil. Když navrhuji modely, tak je obvykle slepím třikrát i čtyřikrát, aby byly opravdu lepší a dokonalejší. A pak teprve řeším grafiku. Tady jsem si to vlastně namaloval hned napoprvé. A s každým slepeným kouskem jsem se blížil k cíli. Naopak jsem se pak těšil na ty drobné detaily, které v modelu jsou. Je to třeba elektrické vedení nebo cívky, dráty, které model jemně doplňují.”
Model zachycuje pouze Důl ČSM-Sever, kterou by však mohl doplnit model sousední jižní části.
---
Ostrava slaví úspěch. Projekt zaměřený na prevenci předčasných odchodů ze škol pomohl více než stovce znevýhodněných dětí zvládnout cestu vzděláním. Za podpory pedagogů, rodin a terénních pracovníků se podařilo snížit rizika neúspěchu a posílit motivaci žáků.
Projekt proti školnímu neúspěchu a předčasným odchodům žáků ze vzdělávání ukázal, že propojení škol, rodin a odborníků může přinést ohroženým dětem nový pohled na vzdělávání. Klíčovou roli sehráli terénní pracovníci, kteří se stali mostem mezi školou a domácím prostředím.
Aneta Suchá, terénní pracovnice RKC Chaloupka: "Moje práce je hlavně v terénu. Především vyhledávám tyto rodiny ve vyloučených lokalitách, nebo máme třeba spolupráci s azylovými domy. Tam jsou matky, které nemají finanční prostředky na to, aby zajistily svým dětem školku, tak nabízím tuto naši službu, naše neformální předškolní centrum."
Součástí projektu byly i tvůrčí dílny, besedy a intervence. To vše přispělo k lepšímu zvládnutí školní látky i zdravému sebevědomí dětí.
Tereza Matysíková, ředitelka RKC Chaloupka: "Jsou to právě rodiče, kteří dětem nepředávají dostatečné dovednosti, nejsou v podnětném prostředí a tak si to sebou nesou už od toho předškolního vzdělávání."
Téměř polovina žáků zlepšila docházku i prospěch. V některých školách byl úspěch ještě vyšší. A co je nejdůležitější, míra předčasného odchodu ze vzdělávání se u zapojených dětí snížila o více než 95 procent.
Andrea Hoffmannová (Piráti) náměstkyně primátora: "Je to pro nás velmi důležité, protože tyto děti nastupují na střední školu a díky vzdělání potom mají lepší pozici na trhu práce."
Ostrava proto plánuje v nastavené podpoře pokračovat. Cílem je vytvořit stabilní a inkluzivní prostředí, kde vzdělání nebude překážkou, ale cestou k lepšímu životu.
---
Sál Dělnického domu zaplnilo oblečení, boty nebo i hračky. Konala se tu podzimní burza dětských věcí, kterou pořádal zdejší Spolek žen.
Oblečení od velikostí novorozenců, přes děti školkového věku až po teanegeery zaplnilo sál studéneckého Dělnického domu. Burza dětských věcí tu má dlouholetou tradici. Koná se na jaře a na podzim více než třicet let.
Hana Smetanová, předsedkyně Spolku žen Studénka: “Bereme boty, bereme kola, koloběžky, kočárky, prostě všechno, co se dá nijak, ještě využít. Taková nějaká, posuň to dál, recykluj to trošku, jako nevyhoď to hned, když se to ještě může použít.”
návštěvníci burzy:
“Vzala jsem, co jsem měla navíc doma od holky a přinesla sem. Díváte se, jestli by se vám to něco hodilo? Jo, určitě, teď bude mít holčičku kluk, tak jdu nakoupit.”
“My jsme rádi, já jsem tady sice teprve po druhé, ale určitě tady najdeme něco pěkného, protože většinou ty děti to úplně neroztrhají a má to aspoň další využití, to oblečení.”
Burza trvala tři dny. Na její organizaci se podílelo několik žen, většinou důchodového věku, každý kousek, který se tu objevil, jim prošel rukama.
Hana Smetanová, předsedkyně Spolku žen Studénka: “Tím, že my to zapisujeme, tak vidíme, jestli ta věc je špinavá, roztrhaná, tak ji prostě nevezmeme. Stane se někdy, že třeba maminka přinese a nefunguje zips, jsou tam i velké fleky, tak řekneme, nezlobte se, ale to prostě tady dávat nebudeme.”
Podmínkou pro prodejce, byl kromě čistoty a kvality věcí, také maximální počet padesáti donesených kusů.
---
VLAKY NA TRATI MALÁ MORÁVKA – BRUNTÁL POJEDOU DÁL
Moravskoslezský kraj zajistí provoz vlaků na trati Malá Morávka – Bruntál až do roku 2030. Kraj objedná minimálně 300 spojů ročně a vyčlenil potřebné finance. Podle náměstka hejtmana Radka Podstawky má spojení nejen dopravní, ale i historický, kulturní a turistický význam.
VÝMĚNA ŘIDIČSKÝCH PRŮKAZŮ ONLINE
V Karviné si musí letos vyměnit řidičský průkaz téměř 1 260 lidí, v kraji jde o 27 tisíc a v celé ČR o čtvrt milionu občanů. Žádost lze podat online přes Portál dopravy, nový doklad je možné vyzvednout na více než 1 100 výdejních místech či na úřadě. Výměna při končící platnosti je zdarma, starý průkaz si občan ponechá a sám znehodnotí.
---
Na hematoonkologickém oddělení v havířovské nemocnici oslavili rok od otevření Kavárny života Jany Feberové. Název nese po zesnulé primátorce města, která jako dobrovolnice navštěvovala těžce nemocné pacienty.
Onkologičtí pacienti podstupuji dlouhou a náročnou léčbu. Čas strávený v nemocnici jim pomáhají zvládat dobrovolníci. A to třeba povídáním u dobré kávy.
Petra Chýle, pacientka: “Je to senzační, protože oni tady přijdou, když si lehnete na tu kapačku, přijdou, zeptají se, jaké chcete kafe a donesou vám ho tady. Je to takové zpestření výborné.”
Anna Orlická, dobrovolnice: “Od pacientů mám úžasnou zpětnou vazbu. S pacienty si vykládám různě. O životě, o politice. Někdy se svěřují o tom zdraví, takže si povídáme o zdraví.”
Kavárna nese jméno bývalé primátorky Havířova Jany Feberové, která než podlehla těžké nemocni, byla sama dobrovolnicí. Zavzpomínat na ni přišli i její kolegové z radnice.
Stanislava Gorecká (ANO), náměstkyně primátora: “Já jsem ráda, že nezemřela jen tak, ale že si ji lidé budou připomínat tady na hematoonkologii, v prostorách, kde Jana trávila i svůj volný čas, protože byla dobrovolnicí. A Jani, jestli to vidíš, tak ti moc děkujeme.”
Pavel Novotný, předseda správní rady Nadačního fondu Pavla Novotného: "Před rokem, když jsme začínali, tak jsme měli sedm dobrovolníků a dneska jich máme 31. Dneska poskytujeme naše služby pět dnů v týdnu.”
Dobrovolníci navštěvují pacienty nejen v ambulantní části, ale také na lůžkovém oddělení.
---
Akce Zažít město jinak letos oživila lokalitu za Riegrovou ulicí. Nabídla návštěvníkům příležitost prožít veřejný prostor v sousedské atmosféře. Svůj areál otevřela v rámci tohoto celorepublikového happeningu i speciální škola.
Sousedská slavnost “Zažít město jinak” se letos v Novém Jičíně konala počtvrté - a opět na jiném místě. Po například Husově ulici nebo Dolní bráně zažilo sousedský happening prostranství za Riegrovou a Komenského ulicí.
Lucie Tovaryšová, spoluorganizátorka akce: “Každý rok se snažíme najít novou lokalitu, kterou bychom mohli oživit. Každý rok se snažíme vymyslet to nějak jinak, aby ti občané opravdu ten Nový Jičín mohli zažívat jinak.”
návštěvníci akce:
“Jo, úplně super, pěkné. Byl jsem tu i pomáhat ráno se stoly a tak. Jo, perfektní, super.”
“Krásné je to, super, užíváme si to. Na akci jsme poprvé.”
“Zažil jsem to, že jsem si tam dával limču.”
K happeningu se připojila třeba Základní škola Komenského 66 nebo nedaleká speciální mateřská a základní škola.
David Ježek, ředitel ZŠ a MŠ speciální Nový Jičín: “Chtěli jsme se do té akce zapojit. To se nám podařilo. Chtěli jsme otevřít školu veřejnosti, která se k nám standardně nedostane, protože když máme dny otevřených dveří, tak chodí většinou ti, kteří už o nás něco vědí. A připadalo nám to jako smysluplné.”
Michal Burda, Horolezecký oddíl Nový Jičín: “Určitě je to fajn. Jsme rádi, že jsme se mohli tady připojit tady té akci, ukázat dětem a dospělým, že tady máme k dispozici tu boulderovku a umožnit poznat tenhle sport.”
Tuto sousedskou slavnost, jejíž náplň si vytvářejí sami obyvatelé, organizuje neformální skupina sedmi žen. Připojuje se ale i celá řada dobrovolníků.
---
HOŠŤÁLKOVICE PROVĚŘÍ KVALITU PŮDY
Majitelé nových pozemků v ostravských Hošťálkovicích upozornili na možnou kontaminaci půdy a chtějí vrátit peníze. Radnice proto zadá vlastní průzkum, aby zjistila skutečný stav. O výsledcích rozhodne další postup obvodu. Informace zveřejnily události ostrava.
NOVÝ AKADEMICKÝ ROK NA UNIVERZITÁCH
Na vysokých školách začal nový akademický rok. V Ostravě nastoupilo téměř 3 tisíce studentů na Ostravskou univerzitu, 3,5 tisíce na Slezskou univerzitu a 4 500 na VŠB-TUO. Celkově v ČR studuje přes 315 tisíc lidí a roste i podíl cizinců.
---
Velmi detailní model v měřítku 1 : 400 bude připomínat, jak vypadal Důl ČSM ve Stonavě před jeho demolicí, která ho čeká po ukončení těžby uhlí v příštím roce. K dispozici bude také vystřihovánka, aby si nadšenci mohli sestavit vlastní model.
Model šachty je nyní umístěn ve vstupním vestibulu Dolu ČSM. Později bude přestěhován do nového sídla společnosti OKD.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: „My jsme chtěli zachytit podobu posledního černouhelného Dolu ČSM ještě v době, kdy v něm probíhají veškeré činnosti, protože jakmile začneme s technickou likvidací dolu a úpravami povrchu kvůli následnému podnikání, tak už se to všechno bude měnit. Pro milovníky hornictví ještě právě z těchto částí uděláme vystřihovánky, aby si mohli některé části Dolu ČSM postavit.”
Autorem modelu je modelář Pavel Maška, pro kterého bylo vytvoření mnoha objektu šachty velkou výzvou.
Pavel Maška, modelář: „Já se papírovému modelářství věnuji zhruba 40 let a tvořím různé auta, domečky a podobně. Kontaktovalo mě vlastně OKD letos na jaře, že by měli zájem o papírový model Dolu ČSM ve Stonavě. Dostal jsem vlastně podklady, fotky, infografiku, mapy, plány, jak vlastně celý areál vypadá s výškou a rozměry, které jsem si musel dopočítat. To bylo nejnáročnější, protože všecko nenamalujete nebo nenapíšete za jeden večer. Je to dlouhodobá práce. Na modelu jsem strávil nějakých 220 hodin. A mohu říct, že jsem se hodně těšil především na spousty detailů, které areál má, a tím pádem i model – což jsou právě dopravníky uhlí, třídírna, plničky, vagónky s uhlím, bez uhlí, různé trubky a různá technika, která je samozřejmě jako pro modeláře výzvou. A důležité bylo udržet rozměr. To znamená, že jsem volil měřítko 1:400, což je asi na tyhle velké industriální stavby ideální rozměr, aby se to vešlo aspoň na stůl, což v tomhle případě do velké prosklené vitríny."
Pavel Maška, modelář: „Co bylo na modelu nejzajímavější pro mě, tak byla různorodost těch staveb. Až když jsem začal navrhovat jednotlivé domečky, tak jsem koukal, že je to panel nebo velký panelový dům, do kterého člověk žije, tak to asi vnímá jinak, ale pro mě to bylo velké objevování. Těšil jsem se i na rozvod potrubí a různých součástek a malých detailů, jako jsou právě kontejnery na odpad, kam jsem dal, co se dalo uložit. On ten rozměr 1:400 vás vlastně zas moc nepouští do malých detailů, by se dalo říct. Takže hodně věcí namalujete, na některé třeba zapomenete, až když pak koukáte znovu na tu fotku, tak si řeknete: je, to jsem tam ještě mohl dát – tak to tam třeba přilepíte. Nebo držáky právě na potrubí, kterých je kolem areálu celá řada, tak někde jsem si s tím vyhrál, něco jsem musel předělat, takže některé prvky jsem třeba dělal dvakrát i třikrát."
Pavel Maška, modelář: „Jediné, co je, že to můžete namalovat v 3D programu, ale já maluji v 2D. Už 25 let pracuji v Illustratoru, ve kterém to maluji. A je to tak trošku lepší než malovat čistě na čtvrtku, protože spoustu dílů pak nemusíte předělávat. Namalujete, vytisknete, vystřihnete, sedí to, pokračujete dál, můžete si vlastně zkopírovat některé prvky na jiné stavbě, jako jsou třeba okýnka, různé typy okýnek, nebo právě i ty různé dopravníky. Ne všechno je ale dopravník, jsou to nejspíš i nějaké přechodové otvory, které vedou z budovy dovnitř do šachty. To jsou věci, které namalujete a pak je můžete jednoduše použít i jinde. Tady to bylo mnohem zajímavější, protože jsem to stavěl jako čistou stavbu, jednu stavbu. Takže jsem si ji namaloval, slepil. Když navrhuji modely, tak je obvykle slepím třikrát i čtyřikrát, aby byly opravdu lepší a dokonalejší. A pak teprve řeším grafiku. Tady jsem si to vlastně namaloval hned napoprvé. A s každým slepeným kouskem jsem se blížil k cíli. Naopak jsem se pak těšil na ty drobné detaily, které v modelu jsou. Je to třeba elektrické vedení nebo cívky, dráty, které model jemně doplňují.”
Model zachycuje pouze Důl ČSM-Sever, kterou by však mohl doplnit model sousední jižní části.
---
