V Ostravě v úterý oficiálně zahájil činnost Honorární konzulát Slovenské republiky. Nové zastoupení má posílit spolupráci mezi Moravskoslezským krajem a Slovenskem a zároveň usnadnit služby slovenským občanům žijícím nebo pracujícím v regionu.
Honorární konzulát má být kontaktním místem nejen pro slovenské občany, ale také pro firmy a instituce, které chtějí rozvíjet přeshraniční spolupráci.
Rastislav Maďar, honorární konzul v Ostravě: "Otevírací hodiny budou denně. My chceme podporovat spolupráci v oblasti ekonomické, včetně cestovního ruchu, akademickou, samozřejmě vědeckou ve zdravotnictví, a otevírat nové možnosti výměn pro studenty a kulturní oblast. Takže to všechno bude v příslušných institucích tady ve městě nebo v Moravskoslezském regionu."
Martin Muránsky, velvyslanec SR v ČR: "Ide naozaj o období, kdy česko-slovenská a slovensko-česká spolupráce získává jak strategickou, tak lidskou váhu směrem do budoucnosti v čase geopolitických krizí."
Moravskoslezský kraj patří dlouhodobě k regionům s úzkými vazbami na Slovensko, ať už historickými, kulturními nebo ekonomickými.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "My spolupracujeme se Žilinským samosprávným krajem, který je naším partnerským. Máme projekty, které realizujeme na běžné bázi, takže věřím, že otevření honorárního konzulátu přispěje k prohloubení spolupráce, kterou se slovenskou stranou máme."
Otevření konzulátu symbolicky potvrzuje dlouhodobě nadstandardní vztahy mezi Českem a Slovenskem. Podle zástupců obou stran má nové zastoupení tuto spolupráci ještě posílit.
---
Na Horním náměstí v Opavě začala demolice Slezanky. Bourá se část, která patří městu. O jejím odstranění rozhodli zastupitelé už před 5 lety. Budoucí podobu nové zástavby určí architektonická soutěž.
První kusy zdiva šly k zemi v pondělí v 8 hodin a 33 minut. Demolice Slezanky oficiálně začala podpisem příkazu k bourání a nástupem těžké techniky.
Zdeněk Čapka, stavbyvedoucí realizační firmy: "Konstrukce není až tak tuhá jak jsme předpokládali. Práce jdou o něco rychleji, než jsme předpokládali. Nejhorší bude ten roh, protože tam to sousedí s divadlem."
Demolice probíhá pod přísným dohledem. Okolní památkově chráněné objekty jsou monitorovány.
Zdeněk Čapka, stavbyvedoucí realizační firmy: “Monitorují se otřesy. Přenáší se to v podstatě na server a při nepředvídatelných otřesech dojde k zastavení prací. Bude se vyhodnocovat."
Demolice potrvá do konce dubna a naváže na ni archeologický průzkum.
Město aktuálně připravuje architektonickou soutěž na budoucí podobu této části centra.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Vyhlásíme komorovou soutěž přes komoru architektů, tak abychom celé toto území vlastně vyřešili stejně jako Bredu.”
Cílem města je vrátit do centra život.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Chceme tady multifunkční sál o velikosti 800 lidí, bytové domy, vzadu krásné atrium a krásný park a také podzemní parkoviště s maximální kapacitou 230 parkovacích míst. Aby prostě to centrum žilo. A pokud tady ty možnosti nebudou, tak lidé prostě z toho centra odejdou a budeme tady mít město duchů.”
Architektonická soutěž by mohla být vyhlášena na přelomu května a června a potrvá přibližně půl roku.
---
Zprávy krátké 4. 3. 2026, 3
MSK ZAHÁJIL STAVBU OBCHVATU OTIC
Otice na Opavsku mají do dvou let získat nový obchvat, který odvede tranzitní dopravu mimo obytnou zástavbu. Jde o prodloužení Jižního obchvatu Opavy – vznikne zhruba dvoukilometrový úsek silnice II/443, který povede po zemědělských pozemcích a napojí se na stávající stavbu ŘSD. Investice vyjde na 183,2 milionu korun, z 85 procent ji pokryjí evropské zdroje z IROP, zbytek zaplatí Moravskoslezský kraj. Termín dokončení je v únoru 2028.
---
Obyvatelé Frýdku-Místku mají sociální cítění. Svědčí o tom počet jízdních kol, která přivezli a odevzdali zdarma v rámci projektu Kola pro Afriku.
Ve Frýdku-Místku vzniklo sběrné místo, kde mohou občané přinést svá nepotřebná kola.
Libuše Petrová, koordinátorka, Kola pro Afriku: "Tyhle kola se dostanou k nám do centrálního skladu. Jsme v Ostravě - Koblově a jsme spádová pro celou Českou republiku."
A co se tedy děje dál?
Libuše Petrová, koordinátorka, Kola pro Afriku: "Kola třídíme. Vhodná kola dáme do jedné místnosti a čekáme na kontejner, až budeme schopni ho ufinancovat a poslat do Afriky. Do jednoho kontejneru do Afriky se nám vejde 500 kol. Dneska to vypadá na takových 100 až 120 kol z Frýdku-Místku. Díky dárcům."
Takže dárci pořád jsou, pořád se nacházejí?
Libuše Petrová, koordinátorka, Kola pro Afriku: "Ano, lidé jsou velice štědří a kola jsou ve velice dobrém stavu. Byla bych ráda, kdyby se dala ukázat ta laskavost těch dárců."
Sběrné místo ve Frýdku-Místku funguje už od roku 2013.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Během této doby se povedlo vybrat od občanů Frýdku-Místku, ale samozřejmě i okolních obcí, zhruba nějakých 1600 kol, které potom dvakrát ročně nakládáme tak, jak vidíte dneska, a putují do Ostravy, kde se potom opravují a některé z nich se potom dostanou do Afriky, do Gambie, kde slouží žákům, aby se mohli dostávat do škol."
Jaký je zájem obyvatel Frýdku-Místku takto přispět?
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já jsem velmi rád a mile překvapen, že ten zájem je opravdu velký a my dvakrát ročně odvezeme zhruba sto kol právě do Ostravy k té opravě. Takže ten zájem je opravdu velký a já jsem rád, že už fungujeme tak dlouho a věřím, že fungovat budeme i nadále."
Když budu chtít věnovat svoje kolo, na koho se mám obrátit?
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My tady vybíráme kola vždycky každou středu od tří hodin do pěti odpoledne. Takže stačí v ten daný den přijít a kolo tady darovat."
Gambie svým žákům se celkově podařilo předat už více než 14 000 kol.
Máte i zpětné vazby přímo z Afriky. Jak to vypadá?
Libuše Petrová, koordinátorka, Kola pro Afriku: "To je krásný dotaz. Děkuji. Třináct let organizace již funguje a v Africe máme už zázemí, to znamená praktickou školu. Vybudovali jsme školu, kde učíme místní lidi řemeslu. Je to konkrétně kolomechanik."
---
Zástupci základních a středních havířovských škol se opět sešli v rámci projektu ŠKOLZA. Tentokrát poprvé s novou primátorkou města. řešili mimo jiné dopravní situaci u škol i podobu studentského Majálesu.
Školské zastupitelstvo je projekt města Havířova, do kterého jsou zapojeni zástupci žáků základních a studentů středních škol. Slouží jako poradní orgán vedení města a dává mladým lidem možnost zapojit se do rozhodování o dění ve městě. Tématem bylo například parkování před ZŠ F. Hrubína.
Heřman Pazdziora, člen školského zastupitelstva: „U naší školy máme malé parkoviště, které je ráno plné aut přivážejících žáky do školy. Ptál jsem se paní primátorky, jestli by to nějak nešlo vyřešit.“
Školské zastupitelstvo poprvé vedla nová primátorka města.
Iveta Kočí Palkovská (ANO), primátorka Havířova: „Jsem moc ráda za spoustu podnětů jak ze školského prostředí, tak musím říct, že bylo hodně námětů i k běžnému životu ve městě. Mám spoustu poznámek a spoustu dojmů.“
Velkým tématem bylo i pořádání Majálesu.
Vojtěch Žvak, člen školského zastupitelstva: „Chtělo by to možná nějakým způsobem vylepšit, aby to bylo atraktivnější pro novou generaci a pro mladé lidi.“
David Slonina, organizátor Majálesu, student SPŠE: „Cílem Majálesu není úplně přilákat veškerou širší veřejnost, která si přijde jen zatančit a pobavit se, ale také udržet setkání studentů a původní myšlenku Majálesu.“
Majáles se v Havířově uskuteční 24. dubna na náměstí Republiky. Školské zastupitelstvo pak zasedne 1. června, kde tuto akci opět vyhodnotí.
---
Zprávy krátké 4. 3. 2026, 4
E-PAPERY MÍŘÍ NA ZASTÁVKÁCH TRAMVAJÍ
Dopravní podnik Ostrava nainstaluje nové elektronické jízdní řády, takzvané e-papery, hlavně na tramvajové zastávky. Celkem půjde o 200 zařízení, která kromě celodenních jízdních řádů ukážou i aktuální odjezdy a mimořádné informace o dění v MHD. Technologie už se v Ostravě pilotně používá od roku 2023 na zastávkách Telekomunikační škola a VŠB-TUO.
ŘSD DEMOLUJE MOST V MALÉ ŠTÁHLI
Most z roku 1925 v Malé Štáhli jde k zemi, ŘSD zahájilo jeho demolici. Trasa mezi Rýmařovem a Bruntálem je proto dočasně vedena kyvadlově přes provizorium, provoz řídí semafory. Po dokončení demolice začne zakládání nového mostu včetně opěr a středového pilíře.
---
Projekt Ptačí budky pro Ostravu!!! je velmi úspěšný a v těchto dnech už vrcholí přípravy na další sezónu. Budky se čistí, opravují, dělají se i nové a letos je na některých místech doplní také speciální budky pro netopýry.
Už od roku 2021 rozjela Ostrava unikátní projekt Ptačí budky pro Ostravu, jehož cílem je vytvořit co nejlepší podmínky pro hnízdění ptáků na vybraných místech ve městě. V loňském roce bylo na stromech celkem 251 takzvaných sýkorníků, tedy budek pro menší druhy ptáků. Na konci roku začala příprava na novou hnízdící sezónu.
Jan Kuchařík, vedoucí Střediska dřevařské výroby, Ostravské městské lesy: "Čistí se prakticky jednou ročně, což je v období podzimu, kdy se dají otevřít. Dají se vyčistit a nachystají se na další sezónu."
Budky jsou v devíti městských obvodech a většinou jsou instalovány na místech s nedostatkem vhodných hnízdících podmínek. Kromě sýkorníků budou instalovány také budky pro větší ptáky.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Minulý rok bylo 250 budek. Přes 80 % bylo osídleno. Teď dochází k jejich čištění, dezinfekci a přípravě na další sezónu. Je to krásné číslo."
Novinkou letošního roku jsou i speciální budky pro netopýry, které se od těch ptačích liší umístěním vchodu.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Budou umístěny tak, aby mohli netopýři zahnízdit a využívat je. Protože se kácí i staré stromy, kde žijí v dutinách."
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů: "Provádíme i instalaci a čištění a samozřejmě i opravy, protože postupem času dochází třeba pádem větví k poškození těch budek."
Budky budou v nejbližších dnech rozmístěny do korun stromů, zpravidla v zastavěných lokalitách, ve stromořadí a na parkových upravených plochách.
---
V Ostravě v úterý oficiálně zahájil činnost Honorární konzulát Slovenské republiky. Nové zastoupení má posílit spolupráci mezi Moravskoslezským krajem a Slovenskem a zároveň usnadnit služby slovenským občanům žijícím nebo pracujícím v regionu.
Honorární konzulát má být kontaktním místem nejen pro slovenské občany, ale také pro firmy a instituce, které chtějí rozvíjet přeshraniční spolupráci.
Rastislav Maďar, honorární konzul v Ostravě: "Otevírací hodiny budou denně. My chceme podporovat spolupráci v oblasti ekonomické, včetně cestovního ruchu, akademickou, samozřejmě vědeckou ve zdravotnictví, a otevírat nové možnosti výměn pro studenty a kulturní oblast. Takže to všechno bude v příslušných institucích tady ve městě nebo v Moravskoslezském regionu."
Martin Muránsky, velvyslanec SR v ČR: "Ide naozaj o období, kdy česko-slovenská a slovensko-česká spolupráce získává jak strategickou, tak lidskou váhu směrem do budoucnosti v čase geopolitických krizí."
Moravskoslezský kraj patří dlouhodobě k regionům s úzkými vazbami na Slovensko, ať už historickými, kulturními nebo ekonomickými.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "My spolupracujeme se Žilinským samosprávným krajem, který je naším partnerským. Máme projekty, které realizujeme na běžné bázi, takže věřím, že otevření honorárního konzulátu přispěje k prohloubení spolupráce, kterou se slovenskou stranou máme."
Otevření konzulátu symbolicky potvrzuje dlouhodobě nadstandardní vztahy mezi Českem a Slovenskem. Podle zástupců obou stran má nové zastoupení tuto spolupráci ještě posílit.
---
Na Horním náměstí v Opavě začala demolice Slezanky. Bourá se část, která patří městu. O jejím odstranění rozhodli zastupitelé už před 5 lety. Budoucí podobu nové zástavby určí architektonická soutěž.
První kusy zdiva šly k zemi v pondělí v 8 hodin a 33 minut. Demolice Slezanky oficiálně začala podpisem příkazu k bourání a nástupem těžké techniky.
Zdeněk Čapka, stavbyvedoucí realizační firmy: "Konstrukce není až tak tuhá jak jsme předpokládali. Práce jdou o něco rychleji, než jsme předpokládali. Nejhorší bude ten roh, protože tam to sousedí s divadlem."
Demolice probíhá pod přísným dohledem. Okolní památkově chráněné objekty jsou monitorovány.
Zdeněk Čapka, stavbyvedoucí realizační firmy: “Monitorují se otřesy. Přenáší se to v podstatě na server a při nepředvídatelných otřesech dojde k zastavení prací. Bude se vyhodnocovat."
Demolice potrvá do konce dubna a naváže na ni archeologický průzkum.
Město aktuálně připravuje architektonickou soutěž na budoucí podobu této části centra.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Vyhlásíme komorovou soutěž přes komoru architektů, tak abychom celé toto území vlastně vyřešili stejně jako Bredu.”
Cílem města je vrátit do centra život.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Chceme tady multifunkční sál o velikosti 800 lidí, bytové domy, vzadu krásné atrium a krásný park a také podzemní parkoviště s maximální kapacitou 230 parkovacích míst. Aby prostě to centrum žilo. A pokud tady ty možnosti nebudou, tak lidé prostě z toho centra odejdou a budeme tady mít město duchů.”
Architektonická soutěž by mohla být vyhlášena na přelomu května a června a potrvá přibližně půl roku.
---
Zprávy krátké 4. 3. 2026, 3
MSK ZAHÁJIL STAVBU OBCHVATU OTIC
Otice na Opavsku mají do dvou let získat nový obchvat, který odvede tranzitní dopravu mimo obytnou zástavbu. Jde o prodloužení Jižního obchvatu Opavy – vznikne zhruba dvoukilometrový úsek silnice II/443, který povede po zemědělských pozemcích a napojí se na stávající stavbu ŘSD. Investice vyjde na 183,2 milionu korun, z 85 procent ji pokryjí evropské zdroje z IROP, zbytek zaplatí Moravskoslezský kraj. Termín dokončení je v únoru 2028.
---
Obyvatelé Frýdku-Místku mají sociální cítění. Svědčí o tom počet jízdních kol, která přivezli a odevzdali zdarma v rámci projektu Kola pro Afriku.
Ve Frýdku-Místku vzniklo sběrné místo, kde mohou občané přinést svá nepotřebná kola.
Libuše Petrová, koordinátorka, Kola pro Afriku: "Tyhle kola se dostanou k nám do centrálního skladu. Jsme v Ostravě - Koblově a jsme spádová pro celou Českou republiku."
A co se tedy děje dál?
Libuše Petrová, koordinátorka, Kola pro Afriku: "Kola třídíme. Vhodná kola dáme do jedné místnosti a čekáme na kontejner, až budeme schopni ho ufinancovat a poslat do Afriky. Do jednoho kontejneru do Afriky se nám vejde 500 kol. Dneska to vypadá na takových 100 až 120 kol z Frýdku-Místku. Díky dárcům."
Takže dárci pořád jsou, pořád se nacházejí?
Libuše Petrová, koordinátorka, Kola pro Afriku: "Ano, lidé jsou velice štědří a kola jsou ve velice dobrém stavu. Byla bych ráda, kdyby se dala ukázat ta laskavost těch dárců."
Sběrné místo ve Frýdku-Místku funguje už od roku 2013.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Během této doby se povedlo vybrat od občanů Frýdku-Místku, ale samozřejmě i okolních obcí, zhruba nějakých 1600 kol, které potom dvakrát ročně nakládáme tak, jak vidíte dneska, a putují do Ostravy, kde se potom opravují a některé z nich se potom dostanou do Afriky, do Gambie, kde slouží žákům, aby se mohli dostávat do škol."
Jaký je zájem obyvatel Frýdku-Místku takto přispět?
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já jsem velmi rád a mile překvapen, že ten zájem je opravdu velký a my dvakrát ročně odvezeme zhruba sto kol právě do Ostravy k té opravě. Takže ten zájem je opravdu velký a já jsem rád, že už fungujeme tak dlouho a věřím, že fungovat budeme i nadále."
Když budu chtít věnovat svoje kolo, na koho se mám obrátit?
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My tady vybíráme kola vždycky každou středu od tří hodin do pěti odpoledne. Takže stačí v ten daný den přijít a kolo tady darovat."
Gambie svým žákům se celkově podařilo předat už více než 14 000 kol.
Máte i zpětné vazby přímo z Afriky. Jak to vypadá?
Libuše Petrová, koordinátorka, Kola pro Afriku: "To je krásný dotaz. Děkuji. Třináct let organizace již funguje a v Africe máme už zázemí, to znamená praktickou školu. Vybudovali jsme školu, kde učíme místní lidi řemeslu. Je to konkrétně kolomechanik."
---
Zástupci základních a středních havířovských škol se opět sešli v rámci projektu ŠKOLZA. Tentokrát poprvé s novou primátorkou města. řešili mimo jiné dopravní situaci u škol i podobu studentského Majálesu.
Školské zastupitelstvo je projekt města Havířova, do kterého jsou zapojeni zástupci žáků základních a studentů středních škol. Slouží jako poradní orgán vedení města a dává mladým lidem možnost zapojit se do rozhodování o dění ve městě. Tématem bylo například parkování před ZŠ F. Hrubína.
Heřman Pazdziora, člen školského zastupitelstva: „U naší školy máme malé parkoviště, které je ráno plné aut přivážejících žáky do školy. Ptál jsem se paní primátorky, jestli by to nějak nešlo vyřešit.“
Školské zastupitelstvo poprvé vedla nová primátorka města.
Iveta Kočí Palkovská (ANO), primátorka Havířova: „Jsem moc ráda za spoustu podnětů jak ze školského prostředí, tak musím říct, že bylo hodně námětů i k běžnému životu ve městě. Mám spoustu poznámek a spoustu dojmů.“
Velkým tématem bylo i pořádání Majálesu.
Vojtěch Žvak, člen školského zastupitelstva: „Chtělo by to možná nějakým způsobem vylepšit, aby to bylo atraktivnější pro novou generaci a pro mladé lidi.“
David Slonina, organizátor Majálesu, student SPŠE: „Cílem Majálesu není úplně přilákat veškerou širší veřejnost, která si přijde jen zatančit a pobavit se, ale také udržet setkání studentů a původní myšlenku Majálesu.“
Majáles se v Havířově uskuteční 24. dubna na náměstí Republiky. Školské zastupitelstvo pak zasedne 1. června, kde tuto akci opět vyhodnotí.
---
Zprávy krátké 4. 3. 2026, 4
E-PAPERY MÍŘÍ NA ZASTÁVKÁCH TRAMVAJÍ
Dopravní podnik Ostrava nainstaluje nové elektronické jízdní řády, takzvané e-papery, hlavně na tramvajové zastávky. Celkem půjde o 200 zařízení, která kromě celodenních jízdních řádů ukážou i aktuální odjezdy a mimořádné informace o dění v MHD. Technologie už se v Ostravě pilotně používá od roku 2023 na zastávkách Telekomunikační škola a VŠB-TUO.
ŘSD DEMOLUJE MOST V MALÉ ŠTÁHLI
Most z roku 1925 v Malé Štáhli jde k zemi, ŘSD zahájilo jeho demolici. Trasa mezi Rýmařovem a Bruntálem je proto dočasně vedena kyvadlově přes provizorium, provoz řídí semafory. Po dokončení demolice začne zakládání nového mostu včetně opěr a středového pilíře.
---
Projekt Ptačí budky pro Ostravu!!! je velmi úspěšný a v těchto dnech už vrcholí přípravy na další sezónu. Budky se čistí, opravují, dělají se i nové a letos je na některých místech doplní také speciální budky pro netopýry.
Už od roku 2021 rozjela Ostrava unikátní projekt Ptačí budky pro Ostravu, jehož cílem je vytvořit co nejlepší podmínky pro hnízdění ptáků na vybraných místech ve městě. V loňském roce bylo na stromech celkem 251 takzvaných sýkorníků, tedy budek pro menší druhy ptáků. Na konci roku začala příprava na novou hnízdící sezónu.
Jan Kuchařík, vedoucí Střediska dřevařské výroby, Ostravské městské lesy: "Čistí se prakticky jednou ročně, což je v období podzimu, kdy se dají otevřít. Dají se vyčistit a nachystají se na další sezónu."
Budky jsou v devíti městských obvodech a většinou jsou instalovány na místech s nedostatkem vhodných hnízdících podmínek. Kromě sýkorníků budou instalovány také budky pro větší ptáky.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Minulý rok bylo 250 budek. Přes 80 % bylo osídleno. Teď dochází k jejich čištění, dezinfekci a přípravě na další sezónu. Je to krásné číslo."
Novinkou letošního roku jsou i speciální budky pro netopýry, které se od těch ptačích liší umístěním vchodu.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Budou umístěny tak, aby mohli netopýři zahnízdit a využívat je. Protože se kácí i staré stromy, kde žijí v dutinách."
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů: "Provádíme i instalaci a čištění a samozřejmě i opravy, protože postupem času dochází třeba pádem větví k poškození těch budek."
Budky budou v nejbližších dnech rozmístěny do korun stromů, zpravidla v zastavěných lokalitách, ve stromořadí a na parkových upravených plochách.
---
