Ostravské asistenční centrum pro uprchlíky z Ukrajiny se přestěhovalo z Černé louky na ulici Dr. Malého. Hlavním důvodem je pokles počtu Ukrajinců, takže už nejsou potřeba tak velké prostory. Prostory navíc patří přímo MS kraji, takže to znamená i úsporu peněz.
V pondělí začalo fungovat nové asistenční centrum na ulici Dr. Malého v Ostravě. To původní ve velkorysých prostorách na Černé louce skončilo. Příliv uprchlíků z Ukrajiny už není tak silný, jako ze začátku, kdy jich přicházelo až tisíc za 24 hodin. Nyní je to kolem 60 a tak přes víkend hasiči vše přestěhovali.
Miloš Střelka, náměstek ředitele HZS MS kraje: "Tady je kraj ve vlastních prostorách, tzn. že dojde k úsporám. Co se týká provozu, prakticky se nic nemění."
Kromě nutných administrativních úkonů jsou připraveni i dobrovolníci z Českého červeného kříže, kteří pomohou s potravinami, oděvy a dalšími věcmi.
Marcela Červenáková, Český červený kříž Ostrava: "Nám se ta práce nemění. Máme tady pořád stejně ubytované lidi, vydáváme potravinové balíčky, staráme se o děti."
Asi polovina uprchlíků přichází za svou rodinou nebo známými, kteří už u nás žijí a často i pracují.
Valerij Tkačenko, tlumočník: "Nejčastěji přijíždějí uprchlíci z Chersonu a Záporoží. To je region, který je obsazen ruskými vojsky. Většinou žádají o vízum dočasné ochrany a nemají žádné ubytování."
Blíží se zima a tak se dá očekávat, že uprchlická vlna opět zesílí. Humanitární organizace proto žádají o pomoc. Chybí trvanlivé potraviny, pleny, dětské výživy a kapsičky, ale i teplé oblečení pro děti či fusaky do kočárku. Pomoc můžete nosit přímo do KACPU na ulici Dr. Malého.
---
V Ostravě-Mariánských Horách a Hulvákách po sečtení všech hlasů vyhrálo Sdružení Nezávislí. Na druhé příčce skončilo hnutí ANO a na třetím koalice SPOLU. Ke komunálním volbám přišla více než třetina oprávněných voličů.
Vítězem komunálních voleb v Ostravě-Mariánských Horách a Hulvákách se stali Nezávislí. Získali 6 mandátů, tedy stejný počet jako ve volbách před 4 lety. Už se také dohodli na nové koalici. Celkem v tomto obvodu lidé volili 15 zastupitelů.
Patrik Hujdus (Nezávislí), lídr kandidátky, Ostrava-Mariánské Hory a Hulváky: “Co se týče koalice, tam prvním partnerem, se kterým jsme jednali, byla koalice SPOLU. Můžu říct, že jsme se domluvili, protože máme blízké názory a myslím si, že už máme zkušenost s jednotlivými personami, které se dostaly za koalici SPOLU do zastupitelstva, takže tam je poměrně jednoduchá debata a přibereme ještě i Občany pro Mariánské Hory a Hulváky, protože tam jsme také spolupracovali už v minulých letech, tak si myslím, že by bylo dobré na tu spolupráci navázat.”
Prvním místostarostou by se měl stát Jiří Pagáč z KDU-ČSL.
Jiří Pagáč, KDU-ČSL, kandidát SPOLU, Ostrava-Mariánské Hory a Hulváky: "Samozřejmě je to úspěch pro KDU-ČSL, že v zastoupení v tom zastupitelstvu budeme mít dva mandáty, což je výsledek, který jsme v Mariánských Horách nikdy neměli.”
Vše rozhodne ustavující zastupitelstvo, které by se mělo uskutečnit v druhé polovině října.
---
Odvolací senát Krajského soudu v Ostravě v pondělí 26. září 2022 řešil více než 14 let starou tragédii ve Studénce. Při jednom z největších železničních neštěstí spadl 8. srpna 2008 před jedoucí rychlík opravovaný most. Následky byly tragické - 8 lidí zemřelo a desítky dalších byly zraněny. Pět pracovníků dostalo podmíněné tresty. Rozsudek je pravomocný.
Neuvěřitelných 14 let už uplynulo od chvíle, kdy před rozjetý rychlík spadl ve Studénce most, na kterém probíhala rekonstrukce. 8 lidí zemřelo a desítky dalších byly zraněny. Teprve v pondělí 26. září padl u soudu definitivní rozsudek nad viníky této tragédie.
Martina Schwettrová, mluvčí Krajského soudu v Ostravě: “Obžalovaní byli odsouzení ke třem letům odnětí svobody, který se podmíněně odkládá na dobu 3 - 3 a půl roku.”
Na lavici obžalovaných bylo původně 10 lidí. Okresní soud v Novém Jičíně je všechny nejprve 2 krát zprostil viny a až napotřetí polovinu z nich uznal vinnými. Dva si odnesli nepodmíněné tresty, což odvolací krajský soud nyní korigoval a s podmínkami odešli všichni.
Martina Schwettrová, mluvčí Krajského soudu v Ostravě: “Je to zejména z důvodu délky trestního stíhání a taky, protože obžalovaní doposud vedli řádný život.”
Zdeněk Malý, jeden z obžalovaných: “Cítím nějaké ulehčení, ale opět nevím za co.”
Oldřich Magnusek, jeden z obžalovaných: “Ta vina spočívá v tom, že nebyla dodržena některá nařízení, která se mají dodržovat.”
Zatímco odsouzeným se ulevilo, cestující z vlaku už ani nevěřili, že viníci vůbec budou někdy potrestáni.
Richard Salamon, pasažér vlaku: “Měli být odsouzení už dávno, lépe by se mi spalo a nejen mi, ale všem pozůstalým.”
Podle psychologů je důležité, že soudní spor konečně skončil a poškození tak mohou v sobě případ uzavřít. Nyní také mohou vymáhat po vinících odškodné.
Dnešní podmínečný rozsudek by měl být definitivní. Proti němu už je možné pouze dovolání k nejvyššímu soudu.
---
Do Havířova přijelo nejvyšší vedení humanitární organizace ADRA včetně světového ředitele Michaele Krugera. Během návštěvy se hosté podívali, jak funguje dobrovolnický program v domově seniorů. ADRA letos slaví 30 let působení v České republice.
Světový ředitel, evropský ředitel i ředitel pro Českou republiku. Právě tito nejvyšší představitelé humanitární organizace ADRA navštívili dobrovolnické centrum v Havířově. Konkrétně v domově seniorů SeneCura mohli vidět, jak se klientům věnují dobrovolníci se střední školy.
Michael Kruger, ředitel humanitární organizace ADRA: “Vidím, že práci, kterou ADRA v ČR dělá, je velmi široká. To co tady děláte, se neděje ve všech zemích, kde působíme a jsem velice hrdý."
Kromě toho, že ADRA letos slaví 30 let působení v Česku, v těchto dnech se v Praze koná i setkání všech finančních ředitelů.
Radomír Špinka, ředitel humanitární organizace ADRA ČR: “Ten osobní kontakt je vždy lepší proto, jakým způsobem fungovat. Co se týče do budoucna. Je spoustu mimořádných události po světě, jsou to různé přírodní katastrofy, někde i války. Jsou to lidé, kteří utíkají z různých zemí, takže i ta naše pomoc se hodně směřuje i na tu mimořádnou humanitární pomoc."
O práci ADRY v Havířově chtěl co nejvíce vědět i světový ředitel.
Hana Čadová, ředitelka Dobrovolnického centra ADRA Havířov: “Moc ho zajímalo, kde se dobrovolníci berou. Tak jsme říkali, že je nějaký systém propagace, školení a supervizí. Ale říkali jsme, že to jsou lidé, kteří mají srdce, kteří chtějí pomáhat."
Co na to říkal?
Hana Čadová, ředitelka Dobrovolnického centra ADRA Havířov: “Moc se mu to líbilo. Obdivoval tu šíři, ten záběr, jako nepředstavitelný. Ale jak jsem říkala, jsme jen blízko lidem."
---
Frýdek-Místek řeší narušování veřejného pořádku na sídlišti Anenská. Konkrétně jde hlavně o popíjející bezdomovce nebo drogově závislé. Sdružují se u dětských hřišť a porušují vyhlášky. Město uvažuje o tom, jak je motivovat ke slušnějšímu životu. Například zapojením lidí bez domova do úklidu veřejných míst.
Injekční stříkačky, odpadky na hřištích a srocování nepřizpůsobivých občanů trápí dlouhodobě obyvatele sídliště Anenská ve Frýdku-Místku. Město řeší problémy v této lokalitě opakovaně.
Ivo Kališ, ředitel Městské policie Frýdek-Místek: "Problémům s veřejným pořádkem na dětských hřištích, na dopravním hřišti se věnuje městská policie denně. Buď ze svých poznatků nebo nám volají občané, že někde sedí, popijí. Město má obecně závaznou vyhlášku, kde je zakázáno požívání alkoholických nápojů na dětských hřištích a do 100 metrů od dětských hřišť."
Jde o opatření, které má chránit hlavně děti, aby se nesetkávaly s lidmi, kteří v jejich okolí popíjejí nebo se někde válejí.
Ivo Kališ, ředitel Městské policie Frýdek-Místek: "Ono se to stejně děje, takže od toho jsme tady my. Jezdíme na ty případy, takové pachatele řešíme na místě. Problém je, že většinou jsou to bezdomovci, se kterými je těžko vyjít. Je to opakující se jednání. Pokuty moc nepomáhají, ale snažíme se to řešit tím, že je vykazujeme z těch míst, ale je to takový dlouhodobý, neustálý boj."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Město Frýdek-Místek má velmi propracovaný sociální systém. I díky řadě organizací, které s námi spolupracují. A myslím si, že mohu říct, že každý, kdo se dostane do nelehké situace a potřebuje pomoc, tak mu ta pomoc je nabídnuta. Bohužel stále častěji se setkáváme s jedinci, kteří nerespektují zákony a vyhlášky, ani si neváží pomoci, která je jim nabídnuta. A postupně ztrácejí sociální návyky."
Radnice už nechala prostřednictvím městské policie i magistrátního odboru bezpečnostních rizik zvýšit dohled a kontrolu na sídlišti. Také byl ustanoven domovník, který působí přímo v tamních hotelových domech. Dalším z opatření bylo odstranění betonové zídky, na které posedávali drogově závislí přímo pod okny bytového domu. Stížnosti přesto dále přibývají.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já bych chtěl říct za město, že nejenom podaná ruka, ale přišel čas i na to, abychom byli v některých situacích rázní a striktní. Není možné, aby například na dětských hřištích, dopravních hřištích nebo před školou, polehávali opilí nebo zfetovaní jedinci, kteří nerespektují vůbec nic. A já budu vyžadovat, aby opravdu každý, kdo nerespektuje pravidla a neváží si pomoci, která je mu nabídnuta, byl umravněn."
Kromě popíjení alkoholu nechávají, zvláště bezdomovci, kolem laviček, v parcích, i u hřišť velký nepořádek.
Ivo Kališ, ředitel Městské policie Frýdek-Místek: "Pokud ty osoby najdeme ještě na místě, donutíme je, ať si to uklidí po sobě. Samozřejmě ne vždycky už tam jsou, takže úzce spolupracujeme s odborem životního prostřední a s technickými službami, které následně ten úklid provedou. Často se tady setkáváme také s injekčními stříkačkami, zvlášť tady v okolí dopravního hřiště, je tady asi plno feťáků v okolí, takže ty se sbírají denně. Tak, aby se děti neporanily."
Město hledá další cesty, jak situace řešit a opět to nejprve zkusí po dobrém, formou motivace.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Město ale nechce být pouze restriktivní, a proto připravujeme projekt, který se osvědčil už v jiných městech. Kdy byli bezdomovci zapojeni do úklidu města a za ten aktivní přístup pak získali nějakou protislužbu, například stravenky na jídlo."
Všeobecně se problém s bezdomovci nebo drogově závislými objevuje i v jiných částech města, například v parku u 4. ZŠ. Také na toto a další místa se radnice zaměří.
---
Kanci, lončáci a selata. To nejsou jen věkové skupiny divočáků, ale také kategorie závodu horských kol Bike maraton kolem Slezské Harty. Na ten se vydalo více než 120 závodníků, od malých dětí, až po profesionální držitele licencí.
Závod se konal na tratích různé délky, mezi kterými si závodníci mohli vybrat. Nejdelší měřila 70 kilometrů.
Josef Hetmánek, pořadatel: "Startují o půl jedenácté, vrátí se nám odpoledne. Jedou kolem Slezské Harty, i ta krátká trasa nám objede celou Slezskou Hartu, to je 40 kilometrů.„Máme udělané trasy pro děti, které se pohybují od půl kilometru do pěti kilometrů.“
Oblíbený podzimní Bike maraton horských kol se konal již pojedenácté.
Josef Havlík, předseda Mikroregionu Slezská Harta: „Pořádá ho Mikroregion Slezská Harta. Spolupracuje na organizaci s obcí Nová Pláň, je tady úplně úžasné prostředí a optimální podmínky pro konání takového závodu.“
Závod si užily jak nejmenší děti s odrážedly, tak budoucí závodníci na terénním okruhu. Hlavní závody objely pak celou přehradu po silnicích i terénních stezkách.
Tomáš Koukol, závodník: „Jedeme určitě dlouhou, ať si to trošku užijeme v tom počasí.“
Tomáš Zlámal, vítěz kategorie 40-49 let: „Jedu za AMT Team a vybral jsem si dlouhou. Bude to tady pěkné kolem Harty.“
Kryštof Glogar, stříbrný v kategorii 15-16 let: „Jedu za Sportovní kurzy a jedu 40 km.“
Bedřich Štěpaník, bronz v kategorii 40-49 let: „Jedu dlouhou trať a těším se dost. Počasí sice není nic moc, ale snad to nějak dopadne.“
Kristýna Lamichová, vítězka kategorie 15-16 let: „Dlouhé tratě ne, ale závodím hodně často.“
Martin Seidl, vítěz kategorie 15-16 let: „Jsem trénoval dlouho na tento závod. Úplně na to mám.“
V hlavním závodě na 70 km zvítězil ostravský Dominik Buksa před Tomášem Flámou z Olomouce a Ludvíkem Kurečkou ze Zlína.
---
Ostravské asistenční centrum pro uprchlíky z Ukrajiny se přestěhovalo z Černé louky na ulici Dr. Malého. Hlavním důvodem je pokles počtu Ukrajinců, takže už nejsou potřeba tak velké prostory. Prostory navíc patří přímo MS kraji, takže to znamená i úsporu peněz.
V pondělí začalo fungovat nové asistenční centrum na ulici Dr. Malého v Ostravě. To původní ve velkorysých prostorách na Černé louce skončilo. Příliv uprchlíků z Ukrajiny už není tak silný, jako ze začátku, kdy jich přicházelo až tisíc za 24 hodin. Nyní je to kolem 60 a tak přes víkend hasiči vše přestěhovali.
Miloš Střelka, náměstek ředitele HZS MS kraje: "Tady je kraj ve vlastních prostorách, tzn. že dojde k úsporám. Co se týká provozu, prakticky se nic nemění."
Kromě nutných administrativních úkonů jsou připraveni i dobrovolníci z Českého červeného kříže, kteří pomohou s potravinami, oděvy a dalšími věcmi.
Marcela Červenáková, Český červený kříž Ostrava: "Nám se ta práce nemění. Máme tady pořád stejně ubytované lidi, vydáváme potravinové balíčky, staráme se o děti."
Asi polovina uprchlíků přichází za svou rodinou nebo známými, kteří už u nás žijí a často i pracují.
Valerij Tkačenko, tlumočník: "Nejčastěji přijíždějí uprchlíci z Chersonu a Záporoží. To je region, který je obsazen ruskými vojsky. Většinou žádají o vízum dočasné ochrany a nemají žádné ubytování."
Blíží se zima a tak se dá očekávat, že uprchlická vlna opět zesílí. Humanitární organizace proto žádají o pomoc. Chybí trvanlivé potraviny, pleny, dětské výživy a kapsičky, ale i teplé oblečení pro děti či fusaky do kočárku. Pomoc můžete nosit přímo do KACPU na ulici Dr. Malého.
---
V Ostravě-Mariánských Horách a Hulvákách po sečtení všech hlasů vyhrálo Sdružení Nezávislí. Na druhé příčce skončilo hnutí ANO a na třetím koalice SPOLU. Ke komunálním volbám přišla více než třetina oprávněných voličů.
Vítězem komunálních voleb v Ostravě-Mariánských Horách a Hulvákách se stali Nezávislí. Získali 6 mandátů, tedy stejný počet jako ve volbách před 4 lety. Už se také dohodli na nové koalici. Celkem v tomto obvodu lidé volili 15 zastupitelů.
Patrik Hujdus (Nezávislí), lídr kandidátky, Ostrava-Mariánské Hory a Hulváky: “Co se týče koalice, tam prvním partnerem, se kterým jsme jednali, byla koalice SPOLU. Můžu říct, že jsme se domluvili, protože máme blízké názory a myslím si, že už máme zkušenost s jednotlivými personami, které se dostaly za koalici SPOLU do zastupitelstva, takže tam je poměrně jednoduchá debata a přibereme ještě i Občany pro Mariánské Hory a Hulváky, protože tam jsme také spolupracovali už v minulých letech, tak si myslím, že by bylo dobré na tu spolupráci navázat.”
Prvním místostarostou by se měl stát Jiří Pagáč z KDU-ČSL.
Jiří Pagáč, KDU-ČSL, kandidát SPOLU, Ostrava-Mariánské Hory a Hulváky: "Samozřejmě je to úspěch pro KDU-ČSL, že v zastoupení v tom zastupitelstvu budeme mít dva mandáty, což je výsledek, který jsme v Mariánských Horách nikdy neměli.”
Vše rozhodne ustavující zastupitelstvo, které by se mělo uskutečnit v druhé polovině října.
---
Odvolací senát Krajského soudu v Ostravě v pondělí 26. září 2022 řešil více než 14 let starou tragédii ve Studénce. Při jednom z největších železničních neštěstí spadl 8. srpna 2008 před jedoucí rychlík opravovaný most. Následky byly tragické - 8 lidí zemřelo a desítky dalších byly zraněny. Pět pracovníků dostalo podmíněné tresty. Rozsudek je pravomocný.
Neuvěřitelných 14 let už uplynulo od chvíle, kdy před rozjetý rychlík spadl ve Studénce most, na kterém probíhala rekonstrukce. 8 lidí zemřelo a desítky dalších byly zraněny. Teprve v pondělí 26. září padl u soudu definitivní rozsudek nad viníky této tragédie.
Martina Schwettrová, mluvčí Krajského soudu v Ostravě: “Obžalovaní byli odsouzení ke třem letům odnětí svobody, který se podmíněně odkládá na dobu 3 - 3 a půl roku.”
Na lavici obžalovaných bylo původně 10 lidí. Okresní soud v Novém Jičíně je všechny nejprve 2 krát zprostil viny a až napotřetí polovinu z nich uznal vinnými. Dva si odnesli nepodmíněné tresty, což odvolací krajský soud nyní korigoval a s podmínkami odešli všichni.
Martina Schwettrová, mluvčí Krajského soudu v Ostravě: “Je to zejména z důvodu délky trestního stíhání a taky, protože obžalovaní doposud vedli řádný život.”
Zdeněk Malý, jeden z obžalovaných: “Cítím nějaké ulehčení, ale opět nevím za co.”
Oldřich Magnusek, jeden z obžalovaných: “Ta vina spočívá v tom, že nebyla dodržena některá nařízení, která se mají dodržovat.”
Zatímco odsouzeným se ulevilo, cestující z vlaku už ani nevěřili, že viníci vůbec budou někdy potrestáni.
Richard Salamon, pasažér vlaku: “Měli být odsouzení už dávno, lépe by se mi spalo a nejen mi, ale všem pozůstalým.”
Podle psychologů je důležité, že soudní spor konečně skončil a poškození tak mohou v sobě případ uzavřít. Nyní také mohou vymáhat po vinících odškodné.
Dnešní podmínečný rozsudek by měl být definitivní. Proti němu už je možné pouze dovolání k nejvyššímu soudu.
---
Do Havířova přijelo nejvyšší vedení humanitární organizace ADRA včetně světového ředitele Michaele Krugera. Během návštěvy se hosté podívali, jak funguje dobrovolnický program v domově seniorů. ADRA letos slaví 30 let působení v České republice.
Světový ředitel, evropský ředitel i ředitel pro Českou republiku. Právě tito nejvyšší představitelé humanitární organizace ADRA navštívili dobrovolnické centrum v Havířově. Konkrétně v domově seniorů SeneCura mohli vidět, jak se klientům věnují dobrovolníci se střední školy.
Michael Kruger, ředitel humanitární organizace ADRA: “Vidím, že práci, kterou ADRA v ČR dělá, je velmi široká. To co tady děláte, se neděje ve všech zemích, kde působíme a jsem velice hrdý."
Kromě toho, že ADRA letos slaví 30 let působení v Česku, v těchto dnech se v Praze koná i setkání všech finančních ředitelů.
Radomír Špinka, ředitel humanitární organizace ADRA ČR: “Ten osobní kontakt je vždy lepší proto, jakým způsobem fungovat. Co se týče do budoucna. Je spoustu mimořádných události po světě, jsou to různé přírodní katastrofy, někde i války. Jsou to lidé, kteří utíkají z různých zemí, takže i ta naše pomoc se hodně směřuje i na tu mimořádnou humanitární pomoc."
O práci ADRY v Havířově chtěl co nejvíce vědět i světový ředitel.
Hana Čadová, ředitelka Dobrovolnického centra ADRA Havířov: “Moc ho zajímalo, kde se dobrovolníci berou. Tak jsme říkali, že je nějaký systém propagace, školení a supervizí. Ale říkali jsme, že to jsou lidé, kteří mají srdce, kteří chtějí pomáhat."
Co na to říkal?
Hana Čadová, ředitelka Dobrovolnického centra ADRA Havířov: “Moc se mu to líbilo. Obdivoval tu šíři, ten záběr, jako nepředstavitelný. Ale jak jsem říkala, jsme jen blízko lidem."
---
Frýdek-Místek řeší narušování veřejného pořádku na sídlišti Anenská. Konkrétně jde hlavně o popíjející bezdomovce nebo drogově závislé. Sdružují se u dětských hřišť a porušují vyhlášky. Město uvažuje o tom, jak je motivovat ke slušnějšímu životu. Například zapojením lidí bez domova do úklidu veřejných míst.
Injekční stříkačky, odpadky na hřištích a srocování nepřizpůsobivých občanů trápí dlouhodobě obyvatele sídliště Anenská ve Frýdku-Místku. Město řeší problémy v této lokalitě opakovaně.
Ivo Kališ, ředitel Městské policie Frýdek-Místek: "Problémům s veřejným pořádkem na dětských hřištích, na dopravním hřišti se věnuje městská policie denně. Buď ze svých poznatků nebo nám volají občané, že někde sedí, popijí. Město má obecně závaznou vyhlášku, kde je zakázáno požívání alkoholických nápojů na dětských hřištích a do 100 metrů od dětských hřišť."
Jde o opatření, které má chránit hlavně děti, aby se nesetkávaly s lidmi, kteří v jejich okolí popíjejí nebo se někde válejí.
Ivo Kališ, ředitel Městské policie Frýdek-Místek: "Ono se to stejně děje, takže od toho jsme tady my. Jezdíme na ty případy, takové pachatele řešíme na místě. Problém je, že většinou jsou to bezdomovci, se kterými je těžko vyjít. Je to opakující se jednání. Pokuty moc nepomáhají, ale snažíme se to řešit tím, že je vykazujeme z těch míst, ale je to takový dlouhodobý, neustálý boj."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Město Frýdek-Místek má velmi propracovaný sociální systém. I díky řadě organizací, které s námi spolupracují. A myslím si, že mohu říct, že každý, kdo se dostane do nelehké situace a potřebuje pomoc, tak mu ta pomoc je nabídnuta. Bohužel stále častěji se setkáváme s jedinci, kteří nerespektují zákony a vyhlášky, ani si neváží pomoci, která je jim nabídnuta. A postupně ztrácejí sociální návyky."
Radnice už nechala prostřednictvím městské policie i magistrátního odboru bezpečnostních rizik zvýšit dohled a kontrolu na sídlišti. Také byl ustanoven domovník, který působí přímo v tamních hotelových domech. Dalším z opatření bylo odstranění betonové zídky, na které posedávali drogově závislí přímo pod okny bytového domu. Stížnosti přesto dále přibývají.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já bych chtěl říct za město, že nejenom podaná ruka, ale přišel čas i na to, abychom byli v některých situacích rázní a striktní. Není možné, aby například na dětských hřištích, dopravních hřištích nebo před školou, polehávali opilí nebo zfetovaní jedinci, kteří nerespektují vůbec nic. A já budu vyžadovat, aby opravdu každý, kdo nerespektuje pravidla a neváží si pomoci, která je mu nabídnuta, byl umravněn."
Kromě popíjení alkoholu nechávají, zvláště bezdomovci, kolem laviček, v parcích, i u hřišť velký nepořádek.
Ivo Kališ, ředitel Městské policie Frýdek-Místek: "Pokud ty osoby najdeme ještě na místě, donutíme je, ať si to uklidí po sobě. Samozřejmě ne vždycky už tam jsou, takže úzce spolupracujeme s odborem životního prostřední a s technickými službami, které následně ten úklid provedou. Často se tady setkáváme také s injekčními stříkačkami, zvlášť tady v okolí dopravního hřiště, je tady asi plno feťáků v okolí, takže ty se sbírají denně. Tak, aby se děti neporanily."
Město hledá další cesty, jak situace řešit a opět to nejprve zkusí po dobrém, formou motivace.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Město ale nechce být pouze restriktivní, a proto připravujeme projekt, který se osvědčil už v jiných městech. Kdy byli bezdomovci zapojeni do úklidu města a za ten aktivní přístup pak získali nějakou protislužbu, například stravenky na jídlo."
Všeobecně se problém s bezdomovci nebo drogově závislými objevuje i v jiných částech města, například v parku u 4. ZŠ. Také na toto a další místa se radnice zaměří.
---
Kanci, lončáci a selata. To nejsou jen věkové skupiny divočáků, ale také kategorie závodu horských kol Bike maraton kolem Slezské Harty. Na ten se vydalo více než 120 závodníků, od malých dětí, až po profesionální držitele licencí.
Závod se konal na tratích různé délky, mezi kterými si závodníci mohli vybrat. Nejdelší měřila 70 kilometrů.
Josef Hetmánek, pořadatel: "Startují o půl jedenácté, vrátí se nám odpoledne. Jedou kolem Slezské Harty, i ta krátká trasa nám objede celou Slezskou Hartu, to je 40 kilometrů.„Máme udělané trasy pro děti, které se pohybují od půl kilometru do pěti kilometrů.“
Oblíbený podzimní Bike maraton horských kol se konal již pojedenácté.
Josef Havlík, předseda Mikroregionu Slezská Harta: „Pořádá ho Mikroregion Slezská Harta. Spolupracuje na organizaci s obcí Nová Pláň, je tady úplně úžasné prostředí a optimální podmínky pro konání takového závodu.“
Závod si užily jak nejmenší děti s odrážedly, tak budoucí závodníci na terénním okruhu. Hlavní závody objely pak celou přehradu po silnicích i terénních stezkách.
Tomáš Koukol, závodník: „Jedeme určitě dlouhou, ať si to trošku užijeme v tom počasí.“
Tomáš Zlámal, vítěz kategorie 40-49 let: „Jedu za AMT Team a vybral jsem si dlouhou. Bude to tady pěkné kolem Harty.“
Kryštof Glogar, stříbrný v kategorii 15-16 let: „Jedu za Sportovní kurzy a jedu 40 km.“
Bedřich Štěpaník, bronz v kategorii 40-49 let: „Jedu dlouhou trať a těším se dost. Počasí sice není nic moc, ale snad to nějak dopadne.“
Kristýna Lamichová, vítězka kategorie 15-16 let: „Dlouhé tratě ne, ale závodím hodně často.“
Martin Seidl, vítěz kategorie 15-16 let: „Jsem trénoval dlouho na tento závod. Úplně na to mám.“
V hlavním závodě na 70 km zvítězil ostravský Dominik Buksa před Tomášem Flámou z Olomouce a Ludvíkem Kurečkou ze Zlína.
---
