Už 10 let trvá partnerství mezi Ostravou a tureckým městem Gaziantep, které leží na legendární Hedvábné stezce. Primátor Tomáš Macura se u této příležitosti setkal se zástupci tohoto města, aby upevnili a dále rozvíjeli spolupráci v nejrůznějších oblastech života.
Ostravu navštívili zástupci partnerského města Gaziantep, které je s milionem a 800 tisíci obyvateli 6 největším městem v Turecku. Vzájemná spolupráce trvá už deset let. Primátor Tomáš Macura se nejen chlubil úspěchy Ostravy, ale seznámil své kolegy i s tím, co město trápí.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Cílem pobytu turecké delegace je též snaha seznámit se s moderní městskou hromadnou dopravou, zejména s případným využitím autobusů na vodíkový pohon, a předpokládáme, že tato návštěva povede k dalšímu vzájemnému rozvoji spolupráce například v oblasti kultury, sportu, gastronomie, městské hromadné dopravy i obchodu."
Zástupci Gaziantepu už u v našem regionu několikrát byli. Ostrava do Turecka poslala v roce 2016 finanční dar ke krytí nákladů spojených s péčí o děti syrských uprchlíků. Gaziantep je starověké město, které se chlubí gastronomií nebo například mozaikami.
Mehmet Berk, místostarosta Gaziantepu: "Gaziantep i Ostrava jsou industriální města a hodně se zaměřujeme na zeleň a životní prostředí. Máme i podobné vize a líbí se mi co Ostrava dělá pro své obyvatele. Chceme se z toho poučit a čerpat vaše nápady."
Představitelé Gaziantepu si prohlédli Integrované bezpečnostní centrum Dolní Vítkovice a projevili zájem vidět komunitní projekty, na kterých se lidé sami podíleli. Seznámili se i s fungováním dopravního podniku. Ve foyeru radnice je k vidění výstava fotografií zajímavostí Gaziantepu.
Ostrava má 12 partnerských měst, nejstarší spolupráce je z roku 1957, kdy byla podepsána partnerská smlouva s britským městem Coventry. Nejkratší spolupráce s městem Shreveport se datuje od roku 2015.
---
Prostřednictvím MS energetického centra se náš kraj snaží v době energetické krize pomoci městům a obcím v našem regionu. Pilotním projektem se stala spolupráce na Třinecku.
Na konci loňského roku zástupci kraje a jeho organizací nabídli městům a obcím pomoc s řešením energetických problémů. Jako první se přihlásilo Třinecko. A právě tam se rozjel pilotní projekt.
Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Jedná se o úspory ve všech možných oblastech a také o komunitní energetiku. Je mnohem výhodnější pro obce nabízet elektřinu ne do distribuce, ale někomu, kdo sídlí hned vedle. Typickým příkladem je škola, která nepotřebuje elektřinu o víkendech ani o prázdninách a může ji nabídnout vedlejší fabrice. S tím chceme těm obcím pomoct.“
Celý projekt dostalo na starosti MS energetické centrum.
Rostislav Rožnovský, ředitel MEC: „MEC poskytuje úspory našim příspěvkovým organizacím a kraji, zajišťuje obnovitelné zdroje. Do Třince přijíždíme informovat o projektu Centra veřejných energetiků, tzn. co jsme schopni pro ty obce dělat.“
Věra Palkovská, primátorka Třince: „Chceme pomoci okolním obcím v poradenství. Takže jsme dohodnuti, že přímo na magistrátu bude poradenství, kde poradce bude přístupný nejen Třinci, ale i těm obcím, abychom tu energetickou situaci zvládli.“
Po vyhodnocení pilotu v Třinci bude projekt pokračovat v dalších částech MS kraje.
---
Krátké zprávy 27. 1. 2023 16.00 - 1
Čeští voliči si ve druhém kole prezidentských voleb definitivně vybírají novou hlavu státu mezi dvěma kandidáty – Petrem Pavlem a Andrejem Babišem. V Moravskoslezském kraji vyrazí volební komise s přenosnými volebními schránkami za 20 občany regionu. V kraji není ze strany hygieny uzavřeno žádné pobytové zařízení. TV Polar vám brzy přinese informace o tom, jak jsme v našem regionu volili.
---
O projektu Fajne školní bistro v ostravských školách už jste v naší televizi jistě slyšeli. V letošním roce tento oblíbený projekt pokračuje a navíc bude školní jídelny objíždět více kuchařů, kteří budou radit, pomáhat a inspirovat tamní kuchařky tak, aby děti nenechávali na talířích žádné zbytky.
Fajne školní bistro pokračuje na ostravských školách i v novém roce. Jako první si vaření s mentoringem renomovaného kuchaře Petra Bláhy vyzkoušely kuchařky v jídelně Základní školy ve Svinově.
Petr Bláha, šéfkuchař: "Je to dobrý nápad. Pomáhám školám, aby pro ně bylo vaření jednodušší, zábavnější a any se kuchařky netrápili s tím jídlem."
Vařit chutně, zdravě a vyváženě učí kuchařky ostravských školních jídelen od roku 2019 šéfkuchař David Valíček. Letos má ale posily, aby se projekt mohl uskutečnit na více školách, kde je o něj velký zájem.
Soňa Geriková, vedoucí školní jídelny ZŠ Svinov: "S panem kuchařem Bláhou jsme si vyříkali určité věci, vlastně jsme si pomohli a vaříme vlastně jídlo, které vaříme běžně, jen jme tam třeba zařadili jiný druh rýže."
anketa, děti ZŠ Svinov: "Je to jiné, skvělé a i polívka byla dobrá."
"Vaří tady skoro každý den dobře a dneska to hodnotím docela v pohodě."
Vaření v jídelně je samozřejmě jiné i pro šéfkuchaře, kteří se musejí rychle adaptovat a seznámit s prostředím. Děti jsou na jídlo náročné.
Andra Hoffmannová, náměstkyně primátora Ostravy: My ten tým kuchařů rozšiřujeme na tři, kteří společně s výživovou poradkyní a dalšími odborníky budou postupně navštěvovat naše základní a nově i mateřské školy."
V letošním roce také vznikne nová kuchařka nejoblíbenějších jídel jednotlivých ostravských škol.
---
Zbavit se potkanů zejména u popelnic, není jednoduché. Někteří lidé si myslí, že by to vyřešilo uzavření spodních otvorů, kudy má hlodavec snadnou cestu k potravě.
Havířov celoročně bojuje s přemnoženými potkany. Problém je ten, že v komunálním odpadu je mnoho zbytků jídla a tak hlodavci mají stálý přísun potravy. Podle některých lidí, by se dal problém jednoduše vyřešit.
Lubomír Kminiak, občan Havířova: "Hlavní problém je, že žádná popelnice nemá špunty zespodu, nevíme z jakého důvodu se vyndaly. Byl jsem se informovat u výrobce a říkal, že ty špunty se nesmí vyndávat, že tam plní určitou funkci a když tam je zespodu otvor v každé popelnici pět centimetrů, takže se nedivme, že oni to mají jak supermarket."
A máte tady teď ty potkany?
Lubomír Kminiak, občan Havířova: “Je jich tady tak minimálně deset, dvanáct potkanů pravidelně. Říkám fotbalový mančaft a je tam jedna taková veliká, já jí říkám big mama."
Město si ale myslí, že i když by byly v otvorech zátky, potkan si k potravě najde jinou cestu.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: "Tam je možnost ucpání těch dolních otvorů, ale jejich funkčnost je naprosto jasná, protože nádoby nejsou vždy uzavřeny občany tak, aby tam nedocházelo k napršení vody. Takže ty otvory mají sloužit k odtoku, snižuje se celková hmotnost odpadu. Celkový výskyt potkanů určitě nezávisí na otvorech v nádobách."
Například v Karviné zátky z kontejnerů nevytahují.
Lukáš Hudeček, mluvčí karvinského magistrátu: “Vyndávají se pouze, pokud se očekává nějaký silný déšť, aby ta voda mohla s kontejnerů odtéct."
Nicméně technické služby v Karviné vypozorovali, že velký vliv na výskyt potkanů zátky nemají.
---
Krátké zprávy 27. 1. 2023 16.00 - 2
Brutalita a extrémní nárůst zločinů provedených dětskými gangy trápí moravskoslezskou policii. Na svědomí mají devětatřicet procent všech loupeží! Mnohým pachatelům ještě není ani patnáct let a nejsou tudíž trestně zodpovědní. Často jde o chovance výchovných ústavů na útěku.
Hokejoví reprezentanti MS kraje obhájili titul na Olympiádě dětí a mládeže 2023 ve Vrchlabí. Svěřenci trenéra Petra Trojana porazili ve finále Plzeňský kraj 3:2, když vítězný gól vstřelil těsně před koncem Dominik Řípa. Náš kraj na olympiádě reprezentovalo téměř sto mladých sportovců.
---
Pečení dortů, muzeum i venkovní park. To jsou velké plány majitele Marlenky s areálem bývalé historické Lembergerovy textilní továrny ve Frýdku-Místku. Areál koupil v dražbě od Slezanu za téměř 100 milionů korun. Nechce v něm nic demolovat, ale právě naopak oživovat. Počítá s investicí až miliardy korun.
Bývalou tkalcovnu a rozsáhlý areál původní Lembergerovy továrny v ulici Hálkova ve Frýdku-Místku čekají velké změny. Majetek společnosti Slezan Holding vydražil v elektronické aukci místní výrobce dortů Marlenka. Potřebuje totiž rozšířit současnou výrobu.
Gevorg Avetisjan, majitel Marlenky: "Ten prostor mě hodně zajímal a líbil se mi. A už kdysi jsem říkal, že mi bude chybět pozemek. Přišla ta doba, kdy už nás tlačí čas. My v té stávající fabrice můžeme maximálně ještě dva až tři roky vyrábět, protože sklady, stroje, linky, všechno je omezeno."
Areál koupil v dražbě za 94,5 milionu korun. A to i přesto, že měl možnost koupit čtyřikrát levnější pozemek v Karviné nebo v průmyslové zóně Mošnov.
Gevorg Avetisjan, majitel Marlenky: "Další, i ten větší důvod je ten, že já jsem patriot. Žiju ve Frýdku, který pro mě znamená nejlepší město. A chci všechno vybudovat ve Frýdku. A ta budova je se vším všudy zajímavá. To je historie, taky to byla kdysi fabrika. Nějaká židovská rodina ji měla. A teď já chci pokračovat, tu budovu vzít, rekonstruovat a zřídit fabriku tam. A přitom být jenom ve Frýdku-Místku."
Jiří Karásek, předseda představenstva společnosti Slezan Holding: "Společnost Marlenka byla jedním z potenciálních zájemců již před tou dražbou a jednala se společností Slezan o možném nabytí. My jsme zvolili ty podmínky dražební tak, abychom otevřeli možnost nabýt to široké veřejnosti."
Město uzavřelo v roce 2016 se společností Slezan Holding , které mělo za cíl ochránit budovy s historickou hodnotou v bývalých textilních areálech.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Naším hlavním cílem bylo, aby se ty plochy přetvořily. Ať dojde ke konverzi na stabilní a nové městské čtvrti. To se postupně daří, což je velmi pozitivní zpráva pro město. Samozřejmě, že to je tak obrovská plocha, že tady musí přijít investoři. Nejlépe domácí investoři, kteří to přetvoří v nějaké funkční celky."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Myslím si, že právě jednání a společné kroky vlastníků, města a budoucích investorů, přinášejí takové ovoce. A já věřím, že tento krok bude jedním z nejdůležitějších na cestě k návratu těchto průmyslových areálů městu."
Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Myslím si, že jsme tuto transakci umožnili díky změně územního plánu, kdy plocha, která byla dříve určena pro výrobu, díky změně územního plánu může být využita polyfunkčně. V současné době může být ta plocha využívána pro výstavbu občanské vybavenosti, bydlení nebo právě skladování a výroby nebo kombinací těchto možností."
Převod areálu na nového vlastníka by měl být podle podmínek dražby zahájen do tří měsíců po vypořádání kupní ceny.
Jiří Karásek, předseda představenstva společnosti Slezan Holding: "My jsme samozřejmě spokojeni také s tím, že pan majitel hodlá respektovat ty podmínky memoranda, které jsou v obecné podobě, ale mají zajistit zachování a využití té budovy, která je v přední části, která sloužila administrativě."
Proměna areálu bude rozdělena do několika etap a vyjde na zhruba miliardu korun.
Gevorg Avetisjan, majitel Marlenky: "Udělat krásnou budovu, kde nebude jenom fabrika, ale administrativa. Máme v plánu ultramoderní muzeum historie Marlenky. Bude tam naše firemní prodejna. A ještě originální kavárna. Plus naproti ten malý park chceme také opravit a nachystat takovou hezkou terasu, aby tam lidé mohli přijet, odpočívat."
Kompletní proměnou by měl celý areál projít podle představ nového majitele zhruba do tří let.
---
Už 10 let trvá partnerství mezi Ostravou a tureckým městem Gaziantep, které leží na legendární Hedvábné stezce. Primátor Tomáš Macura se u této příležitosti setkal se zástupci tohoto města, aby upevnili a dále rozvíjeli spolupráci v nejrůznějších oblastech života.
Ostravu navštívili zástupci partnerského města Gaziantep, které je s milionem a 800 tisíci obyvateli 6 největším městem v Turecku. Vzájemná spolupráce trvá už deset let. Primátor Tomáš Macura se nejen chlubil úspěchy Ostravy, ale seznámil své kolegy i s tím, co město trápí.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Cílem pobytu turecké delegace je též snaha seznámit se s moderní městskou hromadnou dopravou, zejména s případným využitím autobusů na vodíkový pohon, a předpokládáme, že tato návštěva povede k dalšímu vzájemnému rozvoji spolupráce například v oblasti kultury, sportu, gastronomie, městské hromadné dopravy i obchodu."
Zástupci Gaziantepu už u v našem regionu několikrát byli. Ostrava do Turecka poslala v roce 2016 finanční dar ke krytí nákladů spojených s péčí o děti syrských uprchlíků. Gaziantep je starověké město, které se chlubí gastronomií nebo například mozaikami.
Mehmet Berk, místostarosta Gaziantepu: "Gaziantep i Ostrava jsou industriální města a hodně se zaměřujeme na zeleň a životní prostředí. Máme i podobné vize a líbí se mi co Ostrava dělá pro své obyvatele. Chceme se z toho poučit a čerpat vaše nápady."
Představitelé Gaziantepu si prohlédli Integrované bezpečnostní centrum Dolní Vítkovice a projevili zájem vidět komunitní projekty, na kterých se lidé sami podíleli. Seznámili se i s fungováním dopravního podniku. Ve foyeru radnice je k vidění výstava fotografií zajímavostí Gaziantepu.
Ostrava má 12 partnerských měst, nejstarší spolupráce je z roku 1957, kdy byla podepsána partnerská smlouva s britským městem Coventry. Nejkratší spolupráce s městem Shreveport se datuje od roku 2015.
---
Prostřednictvím MS energetického centra se náš kraj snaží v době energetické krize pomoci městům a obcím v našem regionu. Pilotním projektem se stala spolupráce na Třinecku.
Na konci loňského roku zástupci kraje a jeho organizací nabídli městům a obcím pomoc s řešením energetických problémů. Jako první se přihlásilo Třinecko. A právě tam se rozjel pilotní projekt.
Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Jedná se o úspory ve všech možných oblastech a také o komunitní energetiku. Je mnohem výhodnější pro obce nabízet elektřinu ne do distribuce, ale někomu, kdo sídlí hned vedle. Typickým příkladem je škola, která nepotřebuje elektřinu o víkendech ani o prázdninách a může ji nabídnout vedlejší fabrice. S tím chceme těm obcím pomoct.“
Celý projekt dostalo na starosti MS energetické centrum.
Rostislav Rožnovský, ředitel MEC: „MEC poskytuje úspory našim příspěvkovým organizacím a kraji, zajišťuje obnovitelné zdroje. Do Třince přijíždíme informovat o projektu Centra veřejných energetiků, tzn. co jsme schopni pro ty obce dělat.“
Věra Palkovská, primátorka Třince: „Chceme pomoci okolním obcím v poradenství. Takže jsme dohodnuti, že přímo na magistrátu bude poradenství, kde poradce bude přístupný nejen Třinci, ale i těm obcím, abychom tu energetickou situaci zvládli.“
Po vyhodnocení pilotu v Třinci bude projekt pokračovat v dalších částech MS kraje.
---
Krátké zprávy 27. 1. 2023 16.00 - 1
Čeští voliči si ve druhém kole prezidentských voleb definitivně vybírají novou hlavu státu mezi dvěma kandidáty – Petrem Pavlem a Andrejem Babišem. V Moravskoslezském kraji vyrazí volební komise s přenosnými volebními schránkami za 20 občany regionu. V kraji není ze strany hygieny uzavřeno žádné pobytové zařízení. TV Polar vám brzy přinese informace o tom, jak jsme v našem regionu volili.
---
O projektu Fajne školní bistro v ostravských školách už jste v naší televizi jistě slyšeli. V letošním roce tento oblíbený projekt pokračuje a navíc bude školní jídelny objíždět více kuchařů, kteří budou radit, pomáhat a inspirovat tamní kuchařky tak, aby děti nenechávali na talířích žádné zbytky.
Fajne školní bistro pokračuje na ostravských školách i v novém roce. Jako první si vaření s mentoringem renomovaného kuchaře Petra Bláhy vyzkoušely kuchařky v jídelně Základní školy ve Svinově.
Petr Bláha, šéfkuchař: "Je to dobrý nápad. Pomáhám školám, aby pro ně bylo vaření jednodušší, zábavnější a any se kuchařky netrápili s tím jídlem."
Vařit chutně, zdravě a vyváženě učí kuchařky ostravských školních jídelen od roku 2019 šéfkuchař David Valíček. Letos má ale posily, aby se projekt mohl uskutečnit na více školách, kde je o něj velký zájem.
Soňa Geriková, vedoucí školní jídelny ZŠ Svinov: "S panem kuchařem Bláhou jsme si vyříkali určité věci, vlastně jsme si pomohli a vaříme vlastně jídlo, které vaříme běžně, jen jme tam třeba zařadili jiný druh rýže."
anketa, děti ZŠ Svinov: "Je to jiné, skvělé a i polívka byla dobrá."
"Vaří tady skoro každý den dobře a dneska to hodnotím docela v pohodě."
Vaření v jídelně je samozřejmě jiné i pro šéfkuchaře, kteří se musejí rychle adaptovat a seznámit s prostředím. Děti jsou na jídlo náročné.
Andra Hoffmannová, náměstkyně primátora Ostravy: My ten tým kuchařů rozšiřujeme na tři, kteří společně s výživovou poradkyní a dalšími odborníky budou postupně navštěvovat naše základní a nově i mateřské školy."
V letošním roce také vznikne nová kuchařka nejoblíbenějších jídel jednotlivých ostravských škol.
---
Zbavit se potkanů zejména u popelnic, není jednoduché. Někteří lidé si myslí, že by to vyřešilo uzavření spodních otvorů, kudy má hlodavec snadnou cestu k potravě.
Havířov celoročně bojuje s přemnoženými potkany. Problém je ten, že v komunálním odpadu je mnoho zbytků jídla a tak hlodavci mají stálý přísun potravy. Podle některých lidí, by se dal problém jednoduše vyřešit.
Lubomír Kminiak, občan Havířova: "Hlavní problém je, že žádná popelnice nemá špunty zespodu, nevíme z jakého důvodu se vyndaly. Byl jsem se informovat u výrobce a říkal, že ty špunty se nesmí vyndávat, že tam plní určitou funkci a když tam je zespodu otvor v každé popelnici pět centimetrů, takže se nedivme, že oni to mají jak supermarket."
A máte tady teď ty potkany?
Lubomír Kminiak, občan Havířova: “Je jich tady tak minimálně deset, dvanáct potkanů pravidelně. Říkám fotbalový mančaft a je tam jedna taková veliká, já jí říkám big mama."
Město si ale myslí, že i když by byly v otvorech zátky, potkan si k potravě najde jinou cestu.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: "Tam je možnost ucpání těch dolních otvorů, ale jejich funkčnost je naprosto jasná, protože nádoby nejsou vždy uzavřeny občany tak, aby tam nedocházelo k napršení vody. Takže ty otvory mají sloužit k odtoku, snižuje se celková hmotnost odpadu. Celkový výskyt potkanů určitě nezávisí na otvorech v nádobách."
Například v Karviné zátky z kontejnerů nevytahují.
Lukáš Hudeček, mluvčí karvinského magistrátu: “Vyndávají se pouze, pokud se očekává nějaký silný déšť, aby ta voda mohla s kontejnerů odtéct."
Nicméně technické služby v Karviné vypozorovali, že velký vliv na výskyt potkanů zátky nemají.
---
Krátké zprávy 27. 1. 2023 16.00 - 2
Brutalita a extrémní nárůst zločinů provedených dětskými gangy trápí moravskoslezskou policii. Na svědomí mají devětatřicet procent všech loupeží! Mnohým pachatelům ještě není ani patnáct let a nejsou tudíž trestně zodpovědní. Často jde o chovance výchovných ústavů na útěku.
Hokejoví reprezentanti MS kraje obhájili titul na Olympiádě dětí a mládeže 2023 ve Vrchlabí. Svěřenci trenéra Petra Trojana porazili ve finále Plzeňský kraj 3:2, když vítězný gól vstřelil těsně před koncem Dominik Řípa. Náš kraj na olympiádě reprezentovalo téměř sto mladých sportovců.
---
Pečení dortů, muzeum i venkovní park. To jsou velké plány majitele Marlenky s areálem bývalé historické Lembergerovy textilní továrny ve Frýdku-Místku. Areál koupil v dražbě od Slezanu za téměř 100 milionů korun. Nechce v něm nic demolovat, ale právě naopak oživovat. Počítá s investicí až miliardy korun.
Bývalou tkalcovnu a rozsáhlý areál původní Lembergerovy továrny v ulici Hálkova ve Frýdku-Místku čekají velké změny. Majetek společnosti Slezan Holding vydražil v elektronické aukci místní výrobce dortů Marlenka. Potřebuje totiž rozšířit současnou výrobu.
Gevorg Avetisjan, majitel Marlenky: "Ten prostor mě hodně zajímal a líbil se mi. A už kdysi jsem říkal, že mi bude chybět pozemek. Přišla ta doba, kdy už nás tlačí čas. My v té stávající fabrice můžeme maximálně ještě dva až tři roky vyrábět, protože sklady, stroje, linky, všechno je omezeno."
Areál koupil v dražbě za 94,5 milionu korun. A to i přesto, že měl možnost koupit čtyřikrát levnější pozemek v Karviné nebo v průmyslové zóně Mošnov.
Gevorg Avetisjan, majitel Marlenky: "Další, i ten větší důvod je ten, že já jsem patriot. Žiju ve Frýdku, který pro mě znamená nejlepší město. A chci všechno vybudovat ve Frýdku. A ta budova je se vším všudy zajímavá. To je historie, taky to byla kdysi fabrika. Nějaká židovská rodina ji měla. A teď já chci pokračovat, tu budovu vzít, rekonstruovat a zřídit fabriku tam. A přitom být jenom ve Frýdku-Místku."
Jiří Karásek, předseda představenstva společnosti Slezan Holding: "Společnost Marlenka byla jedním z potenciálních zájemců již před tou dražbou a jednala se společností Slezan o možném nabytí. My jsme zvolili ty podmínky dražební tak, abychom otevřeli možnost nabýt to široké veřejnosti."
Město uzavřelo v roce 2016 se společností Slezan Holding , které mělo za cíl ochránit budovy s historickou hodnotou v bývalých textilních areálech.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Naším hlavním cílem bylo, aby se ty plochy přetvořily. Ať dojde ke konverzi na stabilní a nové městské čtvrti. To se postupně daří, což je velmi pozitivní zpráva pro město. Samozřejmě, že to je tak obrovská plocha, že tady musí přijít investoři. Nejlépe domácí investoři, kteří to přetvoří v nějaké funkční celky."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Myslím si, že právě jednání a společné kroky vlastníků, města a budoucích investorů, přinášejí takové ovoce. A já věřím, že tento krok bude jedním z nejdůležitějších na cestě k návratu těchto průmyslových areálů městu."
Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Myslím si, že jsme tuto transakci umožnili díky změně územního plánu, kdy plocha, která byla dříve určena pro výrobu, díky změně územního plánu může být využita polyfunkčně. V současné době může být ta plocha využívána pro výstavbu občanské vybavenosti, bydlení nebo právě skladování a výroby nebo kombinací těchto možností."
Převod areálu na nového vlastníka by měl být podle podmínek dražby zahájen do tří měsíců po vypořádání kupní ceny.
Jiří Karásek, předseda představenstva společnosti Slezan Holding: "My jsme samozřejmě spokojeni také s tím, že pan majitel hodlá respektovat ty podmínky memoranda, které jsou v obecné podobě, ale mají zajistit zachování a využití té budovy, která je v přední části, která sloužila administrativě."
Proměna areálu bude rozdělena do několika etap a vyjde na zhruba miliardu korun.
Gevorg Avetisjan, majitel Marlenky: "Udělat krásnou budovu, kde nebude jenom fabrika, ale administrativa. Máme v plánu ultramoderní muzeum historie Marlenky. Bude tam naše firemní prodejna. A ještě originální kavárna. Plus naproti ten malý park chceme také opravit a nachystat takovou hezkou terasu, aby tam lidé mohli přijet, odpočívat."
Kompletní proměnou by měl celý areál projít podle představ nového majitele zhruba do tří let.
---
