Začínají prázdniny, což každoročně znamená větší pohyb dětí po ulicích i v dopoledních hodinách. Řidiči by si to měli uvědomit a být pozornější. Policisté a zástupci BESIPU také poslední den školy dětem připomínali důležité zásady pro bezpečný pohyb v silničním provozu.
Poslední den školního roku čekali na děti u přechodů pro chodce před školou policisté a zástupci BESIPU, aby jim před začátkem prázdnin ještě naposledy zdůraznili důležitá pravidla, která by měly v silničním provozu dodržovat.
Pavel Blahut, koordinátor BESIP pro MS kraj: "Chci tě pochválit, protože ses poprvé podíval, než jsi vstoupil na přechod a potom znovu uprostřed, přesně tak je to správné."
Policisté zároveň koordinovali dopravu na přechodu pro chodce, aby rozjívené děti neskončily pod koly projíždějících aut.
Tomáš Zbranek, oddělení prevence PČR Ostrava: "začínají prázdniny, nějaký volnější režim, ale na té cestě je potřeba myslet na to, že ten volnější režim prostě není. Pořád jezdí auta a je provoz, takže musejí být obezřetné."
anketa: "Musíme dávat pozor, odkud jede auto a helmu musíme nosit vždycky."
Pavel Blahut, koordinátor BESIP pro MS kraj: "Řidiči by si měli dát pozor nejen v úsecích, kde jsou dopravní značky pozor děti, ale i jinde v obydlených zónách."
Policisté i zástupci BESIPU chystají na léto celou řadu nejrůznějších preventivních akcí. Přesto je ale důležitá také role rodičů a i když školáci už zásady silničního provozu znají, rodiče by jim je měli neustále znovu připomínat.
---
Ostrava si v těchto dnech připomíná 30 let od definitivního ukončení těžby černého uhlí. To se v tamních dolech těžilo 200 let.
Poslední vozík s ostravským uhlím byl na povrch vyvezen 30. června 1994 na Dole Odra. Těžbu dnes připomíná muzeum v místech, kde bylo uhlí nalezeno.
Pavlína Sachová, DIAMO, vedoucí odd. kontroly a zvláštních úkolů: “Historie Dolu Landek se píše od roku 1830. Tento Důl Anselm byl prvním dolem na Ostravsku. Byl založený olomouckým arcibiskupstvím a následně přešel do majetku Rothschildů."
Přesto, že uhlí se už v Ostravě už 30 let nedobývá, horníci na jedné šachtě stále fárají. Z podzemí čerpají slanou vodu někdejšího moře. Z vyšší ostravské lokality by se totiž přelila do nižších karvinských dolů. Na Jeremenku také hlídají metan.
Tomáš Svačina, DIAMO, inspekční technik: “Monitorujeme celé území bývalých dolů po Ostravě, Petřvaldě, Orlové a Karviné. Máme tam asi tisíc čidel. Další taková hlavní činnost je čerpání důlní vody. Je Vodní jáma Jeremenko, která vodu vypouští do řeky Ostravice a potom máme Vodní jámu Žofii, bývalý Důl Fučík 5 v Orlové.”
Pavel Malucha, DIAMO, oddělení životního prostředí: “Čerpá se proto, aby nepřetékala z Ostravy přes Petřvald do Karviné, kde dosud probíhá těžba uhlí a kde by voda mohla ohrožovat provoz. Pokud se přestane těžit uhlí a ustanou další navazující aktivity v podzemí, tak zanikne i účel Vodní jámy Jeremenko na snižování hladiny.”
Až se uzavřou doly na Karvinsku, čerpání se přeruší a voda bude stoupat několik desetiletí.
---
Ostrava má detailně zajištěno financování nové koncertního sálu. Největší částku z celkových nákladů 3,8 mld. korun bude hradit z úvěru Evropské investiční banky. V příštích dnech začne hloubení stavební jámy.
Stavba koncertního sálu začíná. V příštích 14 dnech začnou stavebníci hloubit stavební jámu, která je jakýmsi začátkem celé stavby. Mezitím ale přišla důležitá zpráva z ostravského magistrátu. Financování celého projektu je detailně zajištěno. Zastupitelstvo města schválilo smlouvu s Evropskou investiční bankou.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Úvěr je možné načerpat postupně prostřednictvím až 10 tranší do roku 2028. Uzavíraná Smlouva o financování představuje rámcovou smlouvu, která stanoví mimo jiné pravidla, podmínky a postupy pro jednotlivá čerpání a rovněž povinnosti města Ostravy vůči Evropské investiční bance."
Financování je vícezdrojové, kdy kromě vlastních zdrojů a dotací z Moravskoslezského kraje, z prostředků Evropské komise a ministerstva kultury bude hlavním zdrojem úvěr, poskytnutý Evropskou investiční bankou ve výši 2 miliard korun.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: „Postupné čerpání úvěru dává městu možnost realizovat a důsledně koordinovat toto čerpání v souladu s průběhem výstavby, a to zejména se snahou minimalizovat tím úrokové náklady."
Vyhloubení stavební jámy by mělo být dokončeno do listopadu a pak bude následovat založení stavby.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "Stavební jáma by neměla mít zásadní vliv na okolní dopravu. Bude se jednat pouze od odvoz zeminy na deponii."
Slavnostní poklepání základního kamene se uskuteční 19. července a měl by se ho zúčastnit i Steven Holl, který sál projektoval. Hotovo by mělo být v roce 2027.
---
Hejtman Moravskoslezského kraje, Josef Bělica, navštívil Nový Jičín. Dopoledne se na radnici setkal také s občany, kterým více než hodinu odpovídal na jejich dotazy.
Starostové obcí s rozšířenou působností, a tedy i ten novojičínský, se s novým hejtmanem Moravskoslezského kraje, kterým je zhruba tři měsíce havířovský primátor Josef Bělica, setkali oficiálně dvakrát v Ostravě. Teď za nimi hejtman vyjíždí do jejich měst, začal v Novém Jičíně a pobesedoval i s občany.
účastníci besedy:
“Pana hejtmana jsem viděla poprvé, stejně říkal, že je ve funkci teprve tři měsíce, bylo to zajímavé, i když tady osazenstvo moc nebylo, ale bylo to opravdu zajímavé.”
“Líbilo se mi to, škoda, že pan hejtman už měl málo času, ještě jsem se ho chtěl na něco zeptat, tak příště.”
Lidí v dopoledním čase do auly radnice nepřišlo mnoho, i tak se jejich dotazům hejtman věnoval více než hodinu. Ještě před tím se také sešel se starosty obcí z okolí Nového Jičína.
Josef Bělica (ANO) hejtman MS kraje: “Já jsem přesvědčen, že pokud mají vznikat strategická rozhodnutí na úrovni kraje, tak je nutné komunikovat se starosty a s primátory. A já jsme zvyklý s lidmi komunikovat, takže jsem moc rád, že jsme se nakonec setkali i s občany v Novém Jičíně a věřím, že takové plodné diskuze jako byla v Novém Jičíně, budu zažívat i v jiných obcích s rozšířenou působností, s jejich starosty a občany.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Já nesmírně kvituji návštěvy hejtmana ve městě Nový Jičín. Velmi důležitá je spolupráce mezi krajem a nejen těmi velkými obcemi, ale i tou poslední vesnicí v Moravskoslezském kraji.”
Takovéto výjezdy postupně hejtman plánuje i do dalších bývalých okresů severní Moravy.
---
V MS kraji působí na 260 profesionálních i dobrovolných hasičských jednotek. Z toho je téměř 250 jednotek dobrovolných. Nejdéle existující Sbor dobrovolných hasičů v okrese působí ve Městě Albrechticích a velkou akcí právě oslavil svých 150 let.
Jednotky SDH patří mezi prvosledové a pro města a obce jsou velmi důležitými pomocníky.
Jana Murová (ANO.), starostka Města Albrechtic: „Těch situací, kdy je těžko, ať už hoří komín, je autonehoda, přijde nějaká rychlá voda, déšť, vítr, to je prostě součástí běžného života. Neštěstí nechodí po horách, ale bohužel po lidech. A proto potřebujeme všichni hasiče.“
Soběslav Sedláček, starosta Okresního sdružení hasičů: „Když si připomeneme, že nejstarší český hasičský sbor má let 160, tak těch 150 už je vlastně skoro tolik.“
Pomoc v nouzi je zásadním úkolem dobrovolných hasičů. Prokázaly to i živelné události posledních dnů.
Radim Kuchař, brigádní generál, ředitel HZS MS kraje: „Přechod těch bouřkových front ze středy na čtvrtek a taky dneska v noci jasně ukázalo, že bez masivního nasazení DH nejsme schopni zvládat tyhlety stovky a stovky událostí, protože jich bylo téměř 1500.“
Význam SDH ve Městě Albrechticích podtrhla také ocenění, kterých se jim na oslavě dostalo.
Jiří Patrovský, ředitel Územního odboru HZS Bruntál: „Je soustředěna hlavně tady pro ten Osoblažský výběžek. Takže běžně se stává, že roční výjezd této jednotky je 100, 150, někdy i 200 výjezdů za rok.“
Ladislav Václavec, (ANO) senátor, ředitel SZZ Krnov: „Myslím si jako senátor, že je strašně nutné, abychom je dofinancovali, aby měli potřebnou techniku, ať můžou pomáhat, ať se zvýší naše vnitřní bezpečnost.“
Oslavu výročí provázela spousta doprovodných akcí, ukázky techniky, činnosti a výjezdu záchranných jednotek.
---
Návštěvníci oblíbených Pusteven v Beskydech mají zase o jednu atrakci více. Sochaři tam právě dokončili několik soch z písku. Vydržet by měly až do podzimu.
Do prostoru nedaleko horní stanice lanovky na Pustevnách bylo navezeno necelých 100 tun speciálního písku. Každý rok sochaři tvoří na stanovené téma. Tím letošním jsou ohrožení mořští živočichové.
Filip Lysek, sochař: “Sochy z Písku jsou spíše moje záliba, než že bych se tomu věnoval. Tvořím tady korálový útes s ohroženými druhy. Je tady mořský koník, bude tady vodní želva a nějaké korály. Je to takové docela komplikované s mnoha detaily, takže mi to zabere hodně času.”
Marian Maršálek, sochař: “Většinou ty soch vznikají rychle. Jeden den se dusá a dva až tři dny se vyřezávají sochy. Já jsem dělal delfíny a teď dělám tučňáky. Ten písek musí být nahutněný, aby držel staticky a pak se to povrchově penetruje.”
Prvními návštěvníky, kteří mohli sochy vidět těsně před dokončením, byli studenti z Příbora.
Matěj Sikora, Masarykovo gymnázium Příbor: “Dneska jsme se s naší třídou rozhodli, že si zajedeme na školní výlet. Zatím tedy moc pěkné a když jsme viděli sochy, tak jsem se museli přijít podívat. Já jsem měl doma pískoviště, kde jsem vytvářel hrady.”
Aby sochy dlouho vydržely, musí se nejdříve dobře připravit materiál a výtvory pak po celou dobu pečlivě udržovat.
Filip Lysek, sochař: “Jeden den nám trvá nadusat tu hromadu písku a potom to vyřezat, tak to asi tři dny.
Pokud sochy nezničí vandalové nebo počasí, budou k vidění až do podzimu.
---
Začínají prázdniny, což každoročně znamená větší pohyb dětí po ulicích i v dopoledních hodinách. Řidiči by si to měli uvědomit a být pozornější. Policisté a zástupci BESIPU také poslední den školy dětem připomínali důležité zásady pro bezpečný pohyb v silničním provozu.
Poslední den školního roku čekali na děti u přechodů pro chodce před školou policisté a zástupci BESIPU, aby jim před začátkem prázdnin ještě naposledy zdůraznili důležitá pravidla, která by měly v silničním provozu dodržovat.
Pavel Blahut, koordinátor BESIP pro MS kraj: "Chci tě pochválit, protože ses poprvé podíval, než jsi vstoupil na přechod a potom znovu uprostřed, přesně tak je to správné."
Policisté zároveň koordinovali dopravu na přechodu pro chodce, aby rozjívené děti neskončily pod koly projíždějících aut.
Tomáš Zbranek, oddělení prevence PČR Ostrava: "začínají prázdniny, nějaký volnější režim, ale na té cestě je potřeba myslet na to, že ten volnější režim prostě není. Pořád jezdí auta a je provoz, takže musejí být obezřetné."
anketa: "Musíme dávat pozor, odkud jede auto a helmu musíme nosit vždycky."
Pavel Blahut, koordinátor BESIP pro MS kraj: "Řidiči by si měli dát pozor nejen v úsecích, kde jsou dopravní značky pozor děti, ale i jinde v obydlených zónách."
Policisté i zástupci BESIPU chystají na léto celou řadu nejrůznějších preventivních akcí. Přesto je ale důležitá také role rodičů a i když školáci už zásady silničního provozu znají, rodiče by jim je měli neustále znovu připomínat.
---
Ostrava si v těchto dnech připomíná 30 let od definitivního ukončení těžby černého uhlí. To se v tamních dolech těžilo 200 let.
Poslední vozík s ostravským uhlím byl na povrch vyvezen 30. června 1994 na Dole Odra. Těžbu dnes připomíná muzeum v místech, kde bylo uhlí nalezeno.
Pavlína Sachová, DIAMO, vedoucí odd. kontroly a zvláštních úkolů: “Historie Dolu Landek se píše od roku 1830. Tento Důl Anselm byl prvním dolem na Ostravsku. Byl založený olomouckým arcibiskupstvím a následně přešel do majetku Rothschildů."
Přesto, že uhlí se už v Ostravě už 30 let nedobývá, horníci na jedné šachtě stále fárají. Z podzemí čerpají slanou vodu někdejšího moře. Z vyšší ostravské lokality by se totiž přelila do nižších karvinských dolů. Na Jeremenku také hlídají metan.
Tomáš Svačina, DIAMO, inspekční technik: “Monitorujeme celé území bývalých dolů po Ostravě, Petřvaldě, Orlové a Karviné. Máme tam asi tisíc čidel. Další taková hlavní činnost je čerpání důlní vody. Je Vodní jáma Jeremenko, která vodu vypouští do řeky Ostravice a potom máme Vodní jámu Žofii, bývalý Důl Fučík 5 v Orlové.”
Pavel Malucha, DIAMO, oddělení životního prostředí: “Čerpá se proto, aby nepřetékala z Ostravy přes Petřvald do Karviné, kde dosud probíhá těžba uhlí a kde by voda mohla ohrožovat provoz. Pokud se přestane těžit uhlí a ustanou další navazující aktivity v podzemí, tak zanikne i účel Vodní jámy Jeremenko na snižování hladiny.”
Až se uzavřou doly na Karvinsku, čerpání se přeruší a voda bude stoupat několik desetiletí.
---
Ostrava má detailně zajištěno financování nové koncertního sálu. Největší částku z celkových nákladů 3,8 mld. korun bude hradit z úvěru Evropské investiční banky. V příštích dnech začne hloubení stavební jámy.
Stavba koncertního sálu začíná. V příštích 14 dnech začnou stavebníci hloubit stavební jámu, která je jakýmsi začátkem celé stavby. Mezitím ale přišla důležitá zpráva z ostravského magistrátu. Financování celého projektu je detailně zajištěno. Zastupitelstvo města schválilo smlouvu s Evropskou investiční bankou.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Úvěr je možné načerpat postupně prostřednictvím až 10 tranší do roku 2028. Uzavíraná Smlouva o financování představuje rámcovou smlouvu, která stanoví mimo jiné pravidla, podmínky a postupy pro jednotlivá čerpání a rovněž povinnosti města Ostravy vůči Evropské investiční bance."
Financování je vícezdrojové, kdy kromě vlastních zdrojů a dotací z Moravskoslezského kraje, z prostředků Evropské komise a ministerstva kultury bude hlavním zdrojem úvěr, poskytnutý Evropskou investiční bankou ve výši 2 miliard korun.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: „Postupné čerpání úvěru dává městu možnost realizovat a důsledně koordinovat toto čerpání v souladu s průběhem výstavby, a to zejména se snahou minimalizovat tím úrokové náklady."
Vyhloubení stavební jámy by mělo být dokončeno do listopadu a pak bude následovat založení stavby.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "Stavební jáma by neměla mít zásadní vliv na okolní dopravu. Bude se jednat pouze od odvoz zeminy na deponii."
Slavnostní poklepání základního kamene se uskuteční 19. července a měl by se ho zúčastnit i Steven Holl, který sál projektoval. Hotovo by mělo být v roce 2027.
---
Hejtman Moravskoslezského kraje, Josef Bělica, navštívil Nový Jičín. Dopoledne se na radnici setkal také s občany, kterým více než hodinu odpovídal na jejich dotazy.
Starostové obcí s rozšířenou působností, a tedy i ten novojičínský, se s novým hejtmanem Moravskoslezského kraje, kterým je zhruba tři měsíce havířovský primátor Josef Bělica, setkali oficiálně dvakrát v Ostravě. Teď za nimi hejtman vyjíždí do jejich měst, začal v Novém Jičíně a pobesedoval i s občany.
účastníci besedy:
“Pana hejtmana jsem viděla poprvé, stejně říkal, že je ve funkci teprve tři měsíce, bylo to zajímavé, i když tady osazenstvo moc nebylo, ale bylo to opravdu zajímavé.”
“Líbilo se mi to, škoda, že pan hejtman už měl málo času, ještě jsem se ho chtěl na něco zeptat, tak příště.”
Lidí v dopoledním čase do auly radnice nepřišlo mnoho, i tak se jejich dotazům hejtman věnoval více než hodinu. Ještě před tím se také sešel se starosty obcí z okolí Nového Jičína.
Josef Bělica (ANO) hejtman MS kraje: “Já jsem přesvědčen, že pokud mají vznikat strategická rozhodnutí na úrovni kraje, tak je nutné komunikovat se starosty a s primátory. A já jsme zvyklý s lidmi komunikovat, takže jsem moc rád, že jsme se nakonec setkali i s občany v Novém Jičíně a věřím, že takové plodné diskuze jako byla v Novém Jičíně, budu zažívat i v jiných obcích s rozšířenou působností, s jejich starosty a občany.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Já nesmírně kvituji návštěvy hejtmana ve městě Nový Jičín. Velmi důležitá je spolupráce mezi krajem a nejen těmi velkými obcemi, ale i tou poslední vesnicí v Moravskoslezském kraji.”
Takovéto výjezdy postupně hejtman plánuje i do dalších bývalých okresů severní Moravy.
---
V MS kraji působí na 260 profesionálních i dobrovolných hasičských jednotek. Z toho je téměř 250 jednotek dobrovolných. Nejdéle existující Sbor dobrovolných hasičů v okrese působí ve Městě Albrechticích a velkou akcí právě oslavil svých 150 let.
Jednotky SDH patří mezi prvosledové a pro města a obce jsou velmi důležitými pomocníky.
Jana Murová (ANO.), starostka Města Albrechtic: „Těch situací, kdy je těžko, ať už hoří komín, je autonehoda, přijde nějaká rychlá voda, déšť, vítr, to je prostě součástí běžného života. Neštěstí nechodí po horách, ale bohužel po lidech. A proto potřebujeme všichni hasiče.“
Soběslav Sedláček, starosta Okresního sdružení hasičů: „Když si připomeneme, že nejstarší český hasičský sbor má let 160, tak těch 150 už je vlastně skoro tolik.“
Pomoc v nouzi je zásadním úkolem dobrovolných hasičů. Prokázaly to i živelné události posledních dnů.
Radim Kuchař, brigádní generál, ředitel HZS MS kraje: „Přechod těch bouřkových front ze středy na čtvrtek a taky dneska v noci jasně ukázalo, že bez masivního nasazení DH nejsme schopni zvládat tyhlety stovky a stovky událostí, protože jich bylo téměř 1500.“
Význam SDH ve Městě Albrechticích podtrhla také ocenění, kterých se jim na oslavě dostalo.
Jiří Patrovský, ředitel Územního odboru HZS Bruntál: „Je soustředěna hlavně tady pro ten Osoblažský výběžek. Takže běžně se stává, že roční výjezd této jednotky je 100, 150, někdy i 200 výjezdů za rok.“
Ladislav Václavec, (ANO) senátor, ředitel SZZ Krnov: „Myslím si jako senátor, že je strašně nutné, abychom je dofinancovali, aby měli potřebnou techniku, ať můžou pomáhat, ať se zvýší naše vnitřní bezpečnost.“
Oslavu výročí provázela spousta doprovodných akcí, ukázky techniky, činnosti a výjezdu záchranných jednotek.
---
Návštěvníci oblíbených Pusteven v Beskydech mají zase o jednu atrakci více. Sochaři tam právě dokončili několik soch z písku. Vydržet by měly až do podzimu.
Do prostoru nedaleko horní stanice lanovky na Pustevnách bylo navezeno necelých 100 tun speciálního písku. Každý rok sochaři tvoří na stanovené téma. Tím letošním jsou ohrožení mořští živočichové.
Filip Lysek, sochař: “Sochy z Písku jsou spíše moje záliba, než že bych se tomu věnoval. Tvořím tady korálový útes s ohroženými druhy. Je tady mořský koník, bude tady vodní želva a nějaké korály. Je to takové docela komplikované s mnoha detaily, takže mi to zabere hodně času.”
Marian Maršálek, sochař: “Většinou ty soch vznikají rychle. Jeden den se dusá a dva až tři dny se vyřezávají sochy. Já jsem dělal delfíny a teď dělám tučňáky. Ten písek musí být nahutněný, aby držel staticky a pak se to povrchově penetruje.”
Prvními návštěvníky, kteří mohli sochy vidět těsně před dokončením, byli studenti z Příbora.
Matěj Sikora, Masarykovo gymnázium Příbor: “Dneska jsme se s naší třídou rozhodli, že si zajedeme na školní výlet. Zatím tedy moc pěkné a když jsme viděli sochy, tak jsem se museli přijít podívat. Já jsem měl doma pískoviště, kde jsem vytvářel hrady.”
Aby sochy dlouho vydržely, musí se nejdříve dobře připravit materiál a výtvory pak po celou dobu pečlivě udržovat.
Filip Lysek, sochař: “Jeden den nám trvá nadusat tu hromadu písku a potom to vyřezat, tak to asi tři dny.
Pokud sochy nezničí vandalové nebo počasí, budou k vidění až do podzimu.
---
