Strážníci sledovali zloděje díky kradeného telefonu
Velmi pohotově se zachovali strážníci městské policie v Klimkovicích, kterým byla ohlášena krádeži kola a telefonu. Díky systému GPS našli aktuální polohu telefonu, kterou sledovali a informovali své kolegy. Ti pak překvapeného zloděje zadrželi.
V dnešní době policistům často pomáhá moderní technika. Strážníci spoustu případů odhalí díky kamerovým systémům, ale v posledním případě z Klimkovic pomohla i znalost fungování GPS systému mobilech. Začalo to tím, že neopatrná majitelka nechala své kolo neuzamčené v zádveří úřadu a dokonce nechala v brašně mobil. Spíše náhodou šel zrovna kolem zloděj a kolo ukradl.
Jan Kroker, MP Klimkovice " Nenašli jsme to a paní mi řekla, co tam všechno měla a dostali jsme se k tomu, že tam má telefon. Tam je taková funkce vyhledat zařízení. Po minutě a půl se to chytlo a ukázalo nám to, že telefon se pohybuje u nádraží. "
Díky systému GPS pak strážník v Klimkovicích zjistil, že mobilní telefon se pohybuje přes Polanku do Svinova a dále na Porubu. Proto okamžitě zavolal svým kolegům na služebnu v Porubě.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Ostravští strážníci pak provedli propátrání trasy uvedené kolegou z Klimkovic. Následně na ulici Ukrajinská na jedné z laviček spatřila hlídka sedět později zjištěného 32letého muže, který měl u sebe kolo odpovídající popisu odcizeného jízdního kola."
Muž byl zadržen a předán státní policii. Ukradené kolo i další osobní věci byly vráceny majitelce.
---
Hranici se Slovenskem hlídají stovky policistů a celníků
Na zvýšený počet migrantů, kteří v posledních týdnech překračují slovensko-českou hranici, reagovala také policie v Moravskoslezském kraji. Důsledné hraniční kontroly byly zavedeny v noci na čtvrtek na všech oficiálních přechodech a další desítky hlídek kontrolují také tzv. zelenou hranici na česko-slovenském pomezí v Beskydech.
Kontroly začaly úderem půlnoci. Například na silničním přechodu v Mostech u Jablunkova se v důsledku pečlivého prověřování posádek vozidel a nákladních prostor vytvářela kolona. Anketa: “Půl hodiny zpoždění. Kolona má asi 3 nebo 4 kilometry.”
Tomáš Kužel, krajský ředitel Policie ČR MSK: “ Opatření v rámci MSK se účastní 154 policistů a příslušníků celní stráže, kteří nám vypomáhají tady na hraničních přechodech. Opatření ale probíhá i na vlakovém hraničním přechodu, co se týče MSK a na takzvané zelené hranici. To znamená i v terénu mezi hraničními přechody, na průjezdových cestách, v lese a všude tam, kde je potřeba provést kontrolu toho, jestli se nelegálně nepřekračuje hranice."
Na omezený provoz na hranici Česka a Slovenska si musejí dávat pozor i místní obyvatelé nebo houbaři. Přecházet hranici je možné jen na vymezených místech, kde probíhají kontroly. Policejní kontroly jsou například i na česko-polsko-slovenském trojmezí v Hrčavě.
Anketa: "Co já vím. Je to správné, je třeba sledovat migranty. Když se dívám na televizi, je jich tam plno. Marné, musíme to vydržet.”
Anketa: "Za mě jsou kontroly super a mělo by to tak být, aby se k nám nedostávali lidé, kteří u nás nemají co dělat.”
V prvních hodinách od zavedení kontrol sice nebyli odhaleni žádní migranti, ale policistům se podařilo zadržet hledanou osobu.
---
Od utonutí utonutí 4 dětí v Odře uplynulo 100 let
Historii netvoří pouze velké a významné události, ale hlavně spousta malých, na které se často po letech zapomene. Přesně tento případ je i rodinná tragédie na hošťálkovickém přívozu, kde se před 100 lety utopily 4 děti. Událost připomínal pouze zarostlý hrob v Mariánských Horách, který byl ale nyní díky milovníkům historie opraven.
Hrob Evžena, Arnoštky, Zdenky a Bohumily Kozielových dlouhé roky chátral a zarůstal na hřbitově v Mariánských Horách v Ostravě. Chátral by asi dále, nebýt Petra Vaňka, který se dozvěděl tragickém příběhu těchto dětí a rozhodl se, že hrob nechá opravit.
Petr Vaněk, donátor: "Jedná se o hrob největší rodinné tragédie, ke které došlo v Mariánských Horách před 100 lety. V roce 1922 se 4 děti z 5 hostinského a řezníka Koziela utopily v Odře, když si šly na hošťálkovický břeh natrhat sněženky."
Za objevením tragického příběhu stojí vlastivědný spolek Pestré vrstvy, který mapuje zapomenutá místa i události historie a zájemce pak po zajímavých lokalitách provází.
Tomáš Majliš, historik, Pestré vrstvy: "Když jsme se spolkem Pestrých vrstev tento příběh v zimě zpracovávali, tak jsme jej chtěli zakončit pouze instalací tabule u bývalého přívozu u řeky Odry a byli jsme překvapeni, že se našel Petr Vaněk, který vlastně sám zajistil rekonstrukci hrobového místa."
V místech, kde hošťálkovický přívoz býval, stojí dnes bezpečná lávka, kterou využívají chodci a cyklisté.
Jestli vás příběh dětí Kozielových zaujal, celý si ho můžete přečíst na webu pestrevrstvy.cz. No a potvrdilo se také, že příklady táhnou. Ještě než byla oprava dokončena, vyčistil někdo i vedlejší hrob.
---
Rodiny s autistickými dětmi prožily zábavné odpoledne
Rodiny, které se starají o děti s autismem, to nemají jednoduché. V Havířově jim pomocnou ruku nabízí Středisko pro rodinu a dítě. Kromě individuální péče, středisko pořádá i skupinové akce.
Středisko pro rodinu a dítě, které spadá pod Sociální služby města Havířova, uspořádalo každoroční slavnost. Smyslem akce bylo, aby se rodiny, které mají děti s poruchou autistického spektra, sblížily, vyměnily si zkušenosti. Jelikož se letošní slavnost nesla v duchu venkova, nechyběla ve středisku zvířata.
Renáta Vališová, vedoucí střediska RaD: "Je náročné to zvládnutí a je těžké, aby si s tím rodiče sami poradili. Potřebují někoho, kdo je alespoň zpočátku trochu odborně navede a oni už potom vědí, jak na to."
Máte představu, co těm rodinám tady v Havířově ještě chybí? Jaké služby by uvítaly?
Renáta Vališová, vedoucí střediska RaD: “Z posledních let jsme zaregistrovali, že by pro ně bylo možná fajn mít nějaké volnočasové aktivity ve smyslu pravidelných kroužků."
Syn paní Zuzany Lukoszové dostal odklad do první třídy.
Zuzana Lukoszová, maminka: "My tady chodíme, že se tady učíme psát, počítat, písmenka. Celkově ho zapojovat do kolektivu a ještě tady mají různé aktivity."
Nikol Wilczek, maminka: "My jsme tady začali chodit z důvodu nácviku komunikace, když ještě Simon nepoužíval vůbec slova. Takže nám pomohli nastartovat komunikaci v rámci obrázků, gesta."
Obě maminky potvrdily, že by pro své děti uvítaly v Havířově více pravidelných kroužků.
---
Veletrh kariérového poradenství v Bruntále
Veletrh kariérového poradentství připravila pro žáky bruntálských základních škol Místní akční skupina Hrubý Jeseník. Vznikl v rámci projektu Úspěch zaručen a navštívily ho stovky žáků všech bruntálských základních škol.
Celý projekt Úspěch zaručen probíhá už dva roky a jeho cílem je pomáhat dětem při volbě povolání. Na jeho financován se podílí i ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy.
Michaela Chudá, MAS Hrubý Jeseník: „Takovým gró toho projektu je právě kariérové poradenství, které probíhá na školách a probíhá zejména formou workshopů řemeslných. Kdy lektoři chodí za dětmi přímo do škol.“
Během projektu byly děti atraktivní a přitažlivou formou v rámci seznamovány s celou paletou řemesel. O některých z nich měly jenom velmi mlhavou představu nebo je znaly jenom z knížek či filmů.
David Valach, truhlářství: „Abych jim přiblížil trošku práci se dřevem. Tak si vyrobíme takové malé klíčenky. Zatím dobré, jsou šikovní.“
Táňa Brňáková, SPŠ OA Bruntál: "Předvádíme žákům 3D tiskárnu a nejvíce se líbí tato virtuální realita, kde si mohou vyzkoušet sestavit pomůcky a pracovat jakoby v dílně.”
Veletrh kariérového poradenství byl největší podobnou akcí v Bruntále za poslední roky.
Veronika Kašpaříková, MAS Hrubý Jeseník: „Zúčastnilo se cca 1000 dětí z různých škol.”
Anketa, návštěvníci veletrhu: „Chtěl bych být automechanikem.“
„Mě se líbilo to truhlářství, tak ta firma se mi líbila.”
„Chci být asi učitelka a nejvíc se mi líbí tady ty stánky.“
„Mě se to celkově líbilo, ještě vůbec nevím, co bych chtěla být.“
S nabídkou učebních a studijních oborů se děti v Bruntále budou moci seznámit také na Veletrhu středních škol a zaměstnanosti Artifex, který 24. listopadu pořádá Úřad práce.
---
15. ročník Karvinského talentu
Nejlepší zpěváci a zpěvačky z řad základních a středních škol mají za sebou účast v patnáctém ročníku pěvecké soutěže Karvinský talent. Jejich vystoupení hodnotila odborná porota a o těch nejlepších ještě v budoucnu určitě uslyšíme.
Pěvecky nadané děti dostaly už po patnácté šanci ukázat svůj talent na veřejnosti. Základní a mateřská škola Prameny společně s městem a domem kultury pro ně opět zorganizovala soutěž nazvanou Karvinský talent.
Na pódiu se ve čtyřech kategoriích ukázali ti nejlepší z nejlepších, kteří prošli výběrovým kolem a před odbornou porotou zazpívali ze všech nejlíp.
Andonis Civopulos, předseda poroty: “Ti zpěváci zpívají suprově a je to zase o něco výš než to bylo předtím a je to čím dál lepší."
Z každé kategorie byli vybráni tři nejlepší. Vítězem první kategorie se stala Anna Plášková.
Nejlepší zpěvačkou druhé kategorie byla vyhlášena Žofie Johana Muchová.
Žofie Johana Muchová, vítězka 2. kategorie, 4. třída - 7. třída: "Jsem překvapena, hodně ráda, protože už 9 let zpívám, snažím se posouvat, jsme hodně ráda."
Třetí kategorii vyhrála soutěžící Karolína Šturcová. Je to poprvé, co na pěvecké soutěži vůbec vyhrála.
Karolína Šturcová, vítězka 3.kategorie, 8. třída - SŠ: "Jsem strašně šťastná, nečekala jsem to vůbec. Konkurence byla těžká. "
První místo ve čtvrté kategorii potěšilo a překvapilo duo Anna a Ella Škobrtalovy s písní Máme tu další dobrý den..
Ella Škobrtalová, z vítězného dua 4. kategorie, bez omezení věku: “Já jsem to vůbec nečekala, myslela jsme, že budeme třetí."
Všichni ocenění si domů odnesli spoustu hodnotných cen a také poukázky na nákup do obchodu s oblečením.
---