Jen pár minut stačilo ostravským policistům k tomu, aby po tísňovém telefonátu dopadli muže, který od března řádil v Ostravě a znásilňoval ženy. Pachatel vždy vybrané oběti napadl a osahával na intimních místech. Přiznal se k devíti případům.
Operační důstojník tísňové linky policie 158 přijal 19. prosince večer krátce po sobě hned tři oznámení žen, které napadl neznámý útočník. Ú toky byly v Hrabůvce a na Dubině, tedy kousek od sebe a i modus operandi byl podobný. Na místo okamžitě vyrazily prvosledové hlídky.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Muž k ženám přistoupil zezadu, uchopil je, rukou přikryl obličej a poté je povalil na záda. V prvním případě se neznámý pachatel násilně zmocnil kabelky, v dalším případě poškozenou osahával na intimních partiích a ve třetím případě ženu povalil na záda, zalehl ji a snažil se ji znemožnit pohyb."
Policisté společně s kynology už propátrávali okolí, když přišlo další tísňové volání o napadení. Při přesunu na toto místo byl násilník spatřen a zadržen. Zakrvácená ruka ho prozradila, jedna z žen ho totiž kousla.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: Kriminalisté z Ostravy Hrabůvky 28letému muži nad rámec třech zmíněných případů prokázali další skutky, kterých se měl dopustit. U výslechu se muž z Novojičínska ke svému jednání doznal. Uvedl, že již v březnu 2022 a v prosinci 2022 měl opakovaně do Ostravy přijet z důvodu větší anonymity."
Útočníka čeká také vyšetření psychiatrem a pokud se ukáže, že trpí nějakou deviací, je možné, že unikne vězení a skončí na uzavřeném oddělení psychiatrického oddělení např. v Opavě.
---
Vyšetřování nehody pouťové atrakce, při které se v sobotu 3. září v Havířově zranilo 17 lidí a několik dalších vyvázlo jako zázrakem bez zranění, pokračuje zpracováváním znaleckých posudků.
Experti posuzují nejen samotnou příčinu poruchy kolotoče, ale také zranění jednotlivých poškozených. Od závěrů znalců se bude odvíjet další postup v případu, případné obžalování konkrétního viníka a výše trestu.
Martin Bystroň, státní zástupce: “Prověřování v této věci nadále probíhá. V současnosti jsou vypracovávány znalecké posudky ohledně bezpečnosti předmětného kolotoče a znalecké posudky ohledně objektivizace zranění poškozených. Po jejich doručení lze očekávat rozhodnutí ve věci. Termín skončení přípravného řízení prozatím nelze odhadnout, právě stran zpracovávaných znaleckých posudků.”
Při nehodě utrpěli různě závažná zranění dospělí i děti. První pomoci se jim dostalo okamžitě po havárii od přítomných lidí a velmi rychle také od záchranářů.
Dvě sestry jely toho dne teprve první jízdu. Zatímco jejich kamarádka vyvázla jako zázrakem bez jediného škrábance, ony si poranily nohy. Naštěstí jen lehce.
Shanti Valjašek, zraněná dívka: “Jeli jsme nahoru, potom to kleslo dolů a jeli jsme ve velké rychlosti a najednou to kleslo o dost níž, že jsme to nečekali. Pak tam byla ta pokladna, do které jsme narazili. Do té první jsme narazili lehce, ale o tu druhou jsem se úplně rozbila a zůstala tam viset. Jeden pán mě vzal a položil na trávník, pak tam přijeli hasiči, jeden mi na nohu dal dlahu a ovázal. Pak jsem jela sanitkou do nemocnice. Myslela jsem si, že to je sen. Bylo to nepříjemné. Za minutu nebo dvě přijely sanitky, hasiči a policie. Hned všechny ošetřili. Byla to rychlá akce. Děkuji všem za pomoc."
Sofie Valjašek, zraněná dívka: “Té první budky jsem se dotkly jenom nohama, ale potom jsme narazili do druhé. Pak se to zastavilo. Bylo to nepříjemné, bolela mě noha a nemohla jsem chodit."
Kvůli neštěstí byl druhý den Havířovských slavností ukončen. Lidé tak museli oželet vystoupení Lucie Bílé nebo skupiny Kabát.
První technická zkouška kolotoče proběhla přímo na místě v pátek 9. září. Atrakce byla roztočena bez 12 dvojsedaček. Plošina tak byla zhruba o dvě tuny lehčí a zkouška proběhla jen v omezeném režimu. O několik dnů později se konal další test, tentokrát v policejním areálu a při plném zatížení. Výsledky nyní znalci zpracovávají.
---
SŠ řemesel ve Frýdku-Místku se stala dějištěm a organizátorem mistrovství České republiky mladých truhlářů. A jejich zručnost byla opravdu pozoruhodná.
Soutěže jako je mistrovství republiky mají podpořit zájem o jednotlivé řemeslné obory, v tomto případě o obor truhlář.
Vladan Šigut, hlavní organizátor soutěže: „Je to soutěž dovednostní, zadání je stojan na noviny nebo noty. Je vidět, že kluci mají o řemeslo zájem, což je oproti minulým letům velká změna.“
A jak se truhlářské umění vlastně hodnotí?
Augustin Krystyník, odborný garant, porotce soutěže: „Hodnotíme přístup soutěžícího, provedení, rozměry a také to samozřejmě musí být funkční.“
anketa: soutěžící
„Přijel jsem ze Šumperka a je to pro mě výborná zkušenost. Aspoň si vyzkouším práci ve stresu.“
„Tento obor bych doporučil, protože práce se dřevem je voňavá a toto řemeslo má své kouzlo.“
Oba vítězové z MS i Olomouckého kraje budou bojovat o titul mistra ČR v Brně.
---
Moravskoslezský kraj i přes úspory podporuje složky Integrovaného záchranného systému, jejichž význam v posledních letech ještě zesílil. Na přelomu roku proto připravil dar pro hasiče. Dostanou termokamery a souřadnicové zapisovače.
Hasiči z MS kraje jsou nejlépe vybaveným sborem v celé naší zemi. Technika se ale musí neustále obnovovat, což je samozřejmě nákladné. Na druhou stranu se tím zlepšuje vybavenost dobrovolných sborů, které starší, ale stále plně funkční techniku, získávají. Pomoci se snaží i krajský úřad, který každým rokem nakupuje složkám IZS techniku za desítky milionů korun.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Dění během pandemie a v posledním roce i války na Ukrajině nám potvrdilo, jak moc důležití jsou hasiči pro naši společnost. Jejich zapojení v rozvozu ochranných prostředků a vakcín, dezinfekce domovů či pomoc se zajištěním testování bylo nesmírně důležité v boji proti koronaviru. V posledním roce krajští hasiči významně pomáhají i s uprchlickou krizí, mimo jiné zajišťují provoz Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině. A samozřejmě nadále plní své běžné pracovní povinnosti, zasahují při požárech či jiných mimořádných událostech. Je proto nezbytně nutné, aby měli co nejvhodnější podmínky pro svou náročnou práci."
Posledním darem v uplynulém roce jsou termokamery Dräger, které budou umístěny na prvosledové stanice a budou pomáhat zejména při pátráních a záchranných akcích, živelných pohromách a dalších mimořádných událostech.
zástupce firmy Dräger: "Výsledný obraz je kombinací minimálně tří parametrů. Je to rozlišení, tepelná citlivost a dynamika obrazu."
Kraj také hasičům daruje dvě velkoformátové tiskárny za půl milionu korun, které bude využívat oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení při tvorbě krizových a havarijních plánů.
---
Frýdek-Místek už je jedním městem 80 let. Ke spojení obou měst došlo během druhé světové války. Další léta se pak hledal jednotný název, než bylo rozhodnuto o spojení obou názvů. Až koncem šedesátých let doplnil definitivně pojmenování spojovník.
1. ledna 2023 oslavil Frýdek-Místek 80 let od spojení původně dvou měst, které oddělovala zemská hranice v podobě řeky Ostravice.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Historicky byl Frýdek a Místek spojen od roku 1402 do roku 1584 pod jednu vrchnost. S výjimkou, že majitelé panství byli na Těšínsku, ve Slezsku. A místecká část, tedy hukvaldské panství a Místek zůstávaly jakoby pod vlivem olomouckých biskupů."
Po vzniku Československa se k otázce možného spojení dvou měst pokusili vrátit představitelé Masarykovy ligy v roce 1920. Byl nový obecní zákon, ale nějak k tomu nedošlo. Tehdy navrhovali jednotný název Bezručov.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Pak to rozhodla okupační správa, kdy radnice po roce 1939 ve Frýdku-Místku se poněmčily a k 1. lednu 1943 definitivně rozhodly, že vznikne takzvaný Gross Friedeck. Tedy Frýdek, který měl místní části Frýdek, Místek, spadaly tam pod to i Skalice, Chlebovice, i Dobrá, všechny tady ty okolní obce."
Situace se proměnila po roce 1945, kdy občané Místku protestovali, protože okresy zůstaly frýdecký a místecký.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Protestovali proti tomu, že se má jmenovat město jenom tedy Frýdek. A dosáhli toho, že v tom roce 1945, na podzim, vzniklo pojmenování Místek. Takže zas bylo vymalováno pro Frýdečany."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Ke spojení měst Frýdek a Místek a okrajových částí došlo během druhé světové války okupační správou. Nicméně myslím si, že to je proces, který by dříve nebo později nastal. A dnes víme, že byl správný. Pozoruhodné je možná to, jakým způsobem se vyvíjel název nově vzniklého celku."
V polovině srpna roku 1945 se veřejně hlasovalo o novém názvu města. Hlasování ale skončilo fiaskem, protože přišlo jen 1 293 lidí. Navrhovali názvy jako Bezručov, Beskyd, Hradec nad Ostravicí nebo také Molotov, Turistov nebo Stalinov.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Jsem rád, že nakonec vznikl název, který uspořádal ty dvě největší části Frýdek a Místek abecedně a spojil ho ne pomlčkou, ale spojovníkem. A tím to město je myslím něčím zajímavé."
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Definitivně po roce 1955 byl stanoven úřední název Frýdek bez pomlčky Místek, okres frýdecko-místecký. A pomlčka přibyla po jazykové reformě v polovině šedesátých let. Pak se některé obce k městu znovu připojovaly a po roce 1990 se odtrhly."
Místní jsou dodnes hrdí na to, že žijí ve Frýdku nebo v Místku.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Hovoříte v mém případě s hrdým frýdeckým patriotem. I když dneska samozřejmě jsem občan Frýdku-Místku, jsem na to hrdý, nikdy bych se odsud nevystěhoval. Já jsem ještě z té generace, kdy jsme se ještě honili a měli jsme šarvátky s Místečany. Stříleli jsme po sobě z praku, házeli jsme po sobě kamením, shnilou mrkví, odpalovali jsme po sobě šampusové lahve. A tak dál."
Většina obyvatel se do města postupně přistěhovala kvůli práci a bydlení. Generace se pomalu obměňují a těžko říct, zda rivalita vymizí.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "I když si lidé stěžují, že radnice je ve Frýdku, že vlakové nádraží je ve Frýdku, autobusové nádraží je ve Frýdku. Frýdečané zase říkají, proč nejsou adventní trhy také ve Frýdku? Musíme chodit do Místku."
Od roku 1992 má město oficiálně také nový znak, který vytvořil malíř a sochař Vilém Kocych.
---
V Ostravě-Bartovicích se vyskytla ptačí chřipka. Proto od 3. ledna platí na Ostravsku, Karvinsku i Frýdecko-Místecku zvýšená opatření. Kromě toho, že majitelé nesmí zvířata volně pouštět, mají povinnost nahlásit obcím jejich druh a počet.
Tyto slepice musí mít pan Kotula z Havířova zavřené v kurníku, a to kvůli ptačí chřipce. Jelikož se ale město nachází v pásmu dozoru, které bylo stanoveno na základě výskytu nemoci v Ostravě-Bartovicích, bude mít chovatel další povinnost.
Milan Menšík, tajemník havířovského magistrátu: “Ti, kteří chovají nějaké ptactvo, by měli do 10. ledna oznámit svému obecnímu úřadu podle nařízení Státní veterinární správy počty kusů podle jednotlivých druhů chovaného ptactva s tím, že úřady posunou tyto informace dál Státní veterinární správě. Další podrobnosti bych doporučoval chovatelům, aby se seznámili s tímto nařízením.”
Veškeré informace lidé naleznou na stránkách Státní veterinární správy a také na úředních deskách jednotlivých obcí. Na internetových stránkách chovatelé naleznou také formuláře pro nahlášení počtu zvířat. S vyplněním lidem pomohou i na radnicích.
Jan Kotula, chovatel: “Není to pro nás nic příjemného, musíme se tomu podvolit. Od vás jsem se dozvěděl, že jsou nějaké zóny, což jsem teď rád a naklikám si, co vlastně pro mne platí a co ne. A co proto udělám? Budu muset mít ty slepice zavřené. Nic jiného mi nezbývá."
Obce mají také povinnost rozmístit nádoby na uhynulé ptactvo. V Havířově se nacházejí ve sběrných dvorech a také v areálu Technických služeb. Opatření se týkají obcí na Karvinsku, Ostravsku i Frýdecko-Místecku.
---
Jen pár minut stačilo ostravským policistům k tomu, aby po tísňovém telefonátu dopadli muže, který od března řádil v Ostravě a znásilňoval ženy. Pachatel vždy vybrané oběti napadl a osahával na intimních místech. Přiznal se k devíti případům.
Operační důstojník tísňové linky policie 158 přijal 19. prosince večer krátce po sobě hned tři oznámení žen, které napadl neznámý útočník. Ú toky byly v Hrabůvce a na Dubině, tedy kousek od sebe a i modus operandi byl podobný. Na místo okamžitě vyrazily prvosledové hlídky.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Muž k ženám přistoupil zezadu, uchopil je, rukou přikryl obličej a poté je povalil na záda. V prvním případě se neznámý pachatel násilně zmocnil kabelky, v dalším případě poškozenou osahával na intimních partiích a ve třetím případě ženu povalil na záda, zalehl ji a snažil se ji znemožnit pohyb."
Policisté společně s kynology už propátrávali okolí, když přišlo další tísňové volání o napadení. Při přesunu na toto místo byl násilník spatřen a zadržen. Zakrvácená ruka ho prozradila, jedna z žen ho totiž kousla.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: Kriminalisté z Ostravy Hrabůvky 28letému muži nad rámec třech zmíněných případů prokázali další skutky, kterých se měl dopustit. U výslechu se muž z Novojičínska ke svému jednání doznal. Uvedl, že již v březnu 2022 a v prosinci 2022 měl opakovaně do Ostravy přijet z důvodu větší anonymity."
Útočníka čeká také vyšetření psychiatrem a pokud se ukáže, že trpí nějakou deviací, je možné, že unikne vězení a skončí na uzavřeném oddělení psychiatrického oddělení např. v Opavě.
---
Vyšetřování nehody pouťové atrakce, při které se v sobotu 3. září v Havířově zranilo 17 lidí a několik dalších vyvázlo jako zázrakem bez zranění, pokračuje zpracováváním znaleckých posudků.
Experti posuzují nejen samotnou příčinu poruchy kolotoče, ale také zranění jednotlivých poškozených. Od závěrů znalců se bude odvíjet další postup v případu, případné obžalování konkrétního viníka a výše trestu.
Martin Bystroň, státní zástupce: “Prověřování v této věci nadále probíhá. V současnosti jsou vypracovávány znalecké posudky ohledně bezpečnosti předmětného kolotoče a znalecké posudky ohledně objektivizace zranění poškozených. Po jejich doručení lze očekávat rozhodnutí ve věci. Termín skončení přípravného řízení prozatím nelze odhadnout, právě stran zpracovávaných znaleckých posudků.”
Při nehodě utrpěli různě závažná zranění dospělí i děti. První pomoci se jim dostalo okamžitě po havárii od přítomných lidí a velmi rychle také od záchranářů.
Dvě sestry jely toho dne teprve první jízdu. Zatímco jejich kamarádka vyvázla jako zázrakem bez jediného škrábance, ony si poranily nohy. Naštěstí jen lehce.
Shanti Valjašek, zraněná dívka: “Jeli jsme nahoru, potom to kleslo dolů a jeli jsme ve velké rychlosti a najednou to kleslo o dost níž, že jsme to nečekali. Pak tam byla ta pokladna, do které jsme narazili. Do té první jsme narazili lehce, ale o tu druhou jsem se úplně rozbila a zůstala tam viset. Jeden pán mě vzal a položil na trávník, pak tam přijeli hasiči, jeden mi na nohu dal dlahu a ovázal. Pak jsem jela sanitkou do nemocnice. Myslela jsem si, že to je sen. Bylo to nepříjemné. Za minutu nebo dvě přijely sanitky, hasiči a policie. Hned všechny ošetřili. Byla to rychlá akce. Děkuji všem za pomoc."
Sofie Valjašek, zraněná dívka: “Té první budky jsem se dotkly jenom nohama, ale potom jsme narazili do druhé. Pak se to zastavilo. Bylo to nepříjemné, bolela mě noha a nemohla jsem chodit."
Kvůli neštěstí byl druhý den Havířovských slavností ukončen. Lidé tak museli oželet vystoupení Lucie Bílé nebo skupiny Kabát.
První technická zkouška kolotoče proběhla přímo na místě v pátek 9. září. Atrakce byla roztočena bez 12 dvojsedaček. Plošina tak byla zhruba o dvě tuny lehčí a zkouška proběhla jen v omezeném režimu. O několik dnů později se konal další test, tentokrát v policejním areálu a při plném zatížení. Výsledky nyní znalci zpracovávají.
---
SŠ řemesel ve Frýdku-Místku se stala dějištěm a organizátorem mistrovství České republiky mladých truhlářů. A jejich zručnost byla opravdu pozoruhodná.
Soutěže jako je mistrovství republiky mají podpořit zájem o jednotlivé řemeslné obory, v tomto případě o obor truhlář.
Vladan Šigut, hlavní organizátor soutěže: „Je to soutěž dovednostní, zadání je stojan na noviny nebo noty. Je vidět, že kluci mají o řemeslo zájem, což je oproti minulým letům velká změna.“
A jak se truhlářské umění vlastně hodnotí?
Augustin Krystyník, odborný garant, porotce soutěže: „Hodnotíme přístup soutěžícího, provedení, rozměry a také to samozřejmě musí být funkční.“
anketa: soutěžící
„Přijel jsem ze Šumperka a je to pro mě výborná zkušenost. Aspoň si vyzkouším práci ve stresu.“
„Tento obor bych doporučil, protože práce se dřevem je voňavá a toto řemeslo má své kouzlo.“
Oba vítězové z MS i Olomouckého kraje budou bojovat o titul mistra ČR v Brně.
---
Moravskoslezský kraj i přes úspory podporuje složky Integrovaného záchranného systému, jejichž význam v posledních letech ještě zesílil. Na přelomu roku proto připravil dar pro hasiče. Dostanou termokamery a souřadnicové zapisovače.
Hasiči z MS kraje jsou nejlépe vybaveným sborem v celé naší zemi. Technika se ale musí neustále obnovovat, což je samozřejmě nákladné. Na druhou stranu se tím zlepšuje vybavenost dobrovolných sborů, které starší, ale stále plně funkční techniku, získávají. Pomoci se snaží i krajský úřad, který každým rokem nakupuje složkám IZS techniku za desítky milionů korun.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Dění během pandemie a v posledním roce i války na Ukrajině nám potvrdilo, jak moc důležití jsou hasiči pro naši společnost. Jejich zapojení v rozvozu ochranných prostředků a vakcín, dezinfekce domovů či pomoc se zajištěním testování bylo nesmírně důležité v boji proti koronaviru. V posledním roce krajští hasiči významně pomáhají i s uprchlickou krizí, mimo jiné zajišťují provoz Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině. A samozřejmě nadále plní své běžné pracovní povinnosti, zasahují při požárech či jiných mimořádných událostech. Je proto nezbytně nutné, aby měli co nejvhodnější podmínky pro svou náročnou práci."
Posledním darem v uplynulém roce jsou termokamery Dräger, které budou umístěny na prvosledové stanice a budou pomáhat zejména při pátráních a záchranných akcích, živelných pohromách a dalších mimořádných událostech.
zástupce firmy Dräger: "Výsledný obraz je kombinací minimálně tří parametrů. Je to rozlišení, tepelná citlivost a dynamika obrazu."
Kraj také hasičům daruje dvě velkoformátové tiskárny za půl milionu korun, které bude využívat oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení při tvorbě krizových a havarijních plánů.
---
Frýdek-Místek už je jedním městem 80 let. Ke spojení obou měst došlo během druhé světové války. Další léta se pak hledal jednotný název, než bylo rozhodnuto o spojení obou názvů. Až koncem šedesátých let doplnil definitivně pojmenování spojovník.
1. ledna 2023 oslavil Frýdek-Místek 80 let od spojení původně dvou měst, které oddělovala zemská hranice v podobě řeky Ostravice.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Historicky byl Frýdek a Místek spojen od roku 1402 do roku 1584 pod jednu vrchnost. S výjimkou, že majitelé panství byli na Těšínsku, ve Slezsku. A místecká část, tedy hukvaldské panství a Místek zůstávaly jakoby pod vlivem olomouckých biskupů."
Po vzniku Československa se k otázce možného spojení dvou měst pokusili vrátit představitelé Masarykovy ligy v roce 1920. Byl nový obecní zákon, ale nějak k tomu nedošlo. Tehdy navrhovali jednotný název Bezručov.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Pak to rozhodla okupační správa, kdy radnice po roce 1939 ve Frýdku-Místku se poněmčily a k 1. lednu 1943 definitivně rozhodly, že vznikne takzvaný Gross Friedeck. Tedy Frýdek, který měl místní části Frýdek, Místek, spadaly tam pod to i Skalice, Chlebovice, i Dobrá, všechny tady ty okolní obce."
Situace se proměnila po roce 1945, kdy občané Místku protestovali, protože okresy zůstaly frýdecký a místecký.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Protestovali proti tomu, že se má jmenovat město jenom tedy Frýdek. A dosáhli toho, že v tom roce 1945, na podzim, vzniklo pojmenování Místek. Takže zas bylo vymalováno pro Frýdečany."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Ke spojení měst Frýdek a Místek a okrajových částí došlo během druhé světové války okupační správou. Nicméně myslím si, že to je proces, který by dříve nebo později nastal. A dnes víme, že byl správný. Pozoruhodné je možná to, jakým způsobem se vyvíjel název nově vzniklého celku."
V polovině srpna roku 1945 se veřejně hlasovalo o novém názvu města. Hlasování ale skončilo fiaskem, protože přišlo jen 1 293 lidí. Navrhovali názvy jako Bezručov, Beskyd, Hradec nad Ostravicí nebo také Molotov, Turistov nebo Stalinov.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Jsem rád, že nakonec vznikl název, který uspořádal ty dvě největší části Frýdek a Místek abecedně a spojil ho ne pomlčkou, ale spojovníkem. A tím to město je myslím něčím zajímavé."
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Definitivně po roce 1955 byl stanoven úřední název Frýdek bez pomlčky Místek, okres frýdecko-místecký. A pomlčka přibyla po jazykové reformě v polovině šedesátých let. Pak se některé obce k městu znovu připojovaly a po roce 1990 se odtrhly."
Místní jsou dodnes hrdí na to, že žijí ve Frýdku nebo v Místku.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Hovoříte v mém případě s hrdým frýdeckým patriotem. I když dneska samozřejmě jsem občan Frýdku-Místku, jsem na to hrdý, nikdy bych se odsud nevystěhoval. Já jsem ještě z té generace, kdy jsme se ještě honili a měli jsme šarvátky s Místečany. Stříleli jsme po sobě z praku, házeli jsme po sobě kamením, shnilou mrkví, odpalovali jsme po sobě šampusové lahve. A tak dál."
Většina obyvatel se do města postupně přistěhovala kvůli práci a bydlení. Generace se pomalu obměňují a těžko říct, zda rivalita vymizí.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "I když si lidé stěžují, že radnice je ve Frýdku, že vlakové nádraží je ve Frýdku, autobusové nádraží je ve Frýdku. Frýdečané zase říkají, proč nejsou adventní trhy také ve Frýdku? Musíme chodit do Místku."
Od roku 1992 má město oficiálně také nový znak, který vytvořil malíř a sochař Vilém Kocych.
---
V Ostravě-Bartovicích se vyskytla ptačí chřipka. Proto od 3. ledna platí na Ostravsku, Karvinsku i Frýdecko-Místecku zvýšená opatření. Kromě toho, že majitelé nesmí zvířata volně pouštět, mají povinnost nahlásit obcím jejich druh a počet.
Tyto slepice musí mít pan Kotula z Havířova zavřené v kurníku, a to kvůli ptačí chřipce. Jelikož se ale město nachází v pásmu dozoru, které bylo stanoveno na základě výskytu nemoci v Ostravě-Bartovicích, bude mít chovatel další povinnost.
Milan Menšík, tajemník havířovského magistrátu: “Ti, kteří chovají nějaké ptactvo, by měli do 10. ledna oznámit svému obecnímu úřadu podle nařízení Státní veterinární správy počty kusů podle jednotlivých druhů chovaného ptactva s tím, že úřady posunou tyto informace dál Státní veterinární správě. Další podrobnosti bych doporučoval chovatelům, aby se seznámili s tímto nařízením.”
Veškeré informace lidé naleznou na stránkách Státní veterinární správy a také na úředních deskách jednotlivých obcí. Na internetových stránkách chovatelé naleznou také formuláře pro nahlášení počtu zvířat. S vyplněním lidem pomohou i na radnicích.
Jan Kotula, chovatel: “Není to pro nás nic příjemného, musíme se tomu podvolit. Od vás jsem se dozvěděl, že jsou nějaké zóny, což jsem teď rád a naklikám si, co vlastně pro mne platí a co ne. A co proto udělám? Budu muset mít ty slepice zavřené. Nic jiného mi nezbývá."
Obce mají také povinnost rozmístit nádoby na uhynulé ptactvo. V Havířově se nacházejí ve sběrných dvorech a také v areálu Technických služeb. Opatření se týkají obcí na Karvinsku, Ostravsku i Frýdecko-Místecku.
---
