O nedostatku zubařů v našem kraji jsme vás informovali už mnohokrát. Nebylo teda žádným překvapením, že když se ve středu otevřela v Hati nová zubní ordinace, stála před ní dlouhá fronta lidí. První pacienti už prý stáli ve frontě od dvou hodin v noci.
Takto to vypadalo v devět hodin ráno v Hati na Opavsku před novou zubní ordinací. Obecní rozhlas totiž ve vesnici s dvěma a půl tisíci obyvateli vyhlásil, že zubařka ve středu otevírá a bude brát pacienty. Znalí situace raději přišli dříve, aby se na ně dostalo. První zájemci už pospávali na rybářských stoličkách od dvou v noci. Nejvíce lidí se přihrnulo kolem 7.
anketa, zájemci o zubařku: "Už jsem u zubaře nebyl 15 let."
"Já jsem už tu nebyla 2 roky."
"Podle čísla jsem byla 99."
Jenže už lidem nikdo neřekl, že zubařka přibírá pouze prvních 100 lidí a tak, kdo přišel až kolem 8, kdy se ordinace otevřela, měl smůlu. Po hodině byla kartotéka naplněna a to mnoho lidí naštvalo.
anketa, zájemci o zubařku: "To je katastrofa, kdyby alespoň vylezli a řekli posledních 10."
"Ji to nezajímá, že tady člověk přijde s 86letou sousedkou."
Zubařka se zájemce o své služby snažila uklidnit marně. Po dvou hodinách ve frontě neměli příliš pochopení.
Zuzana Platzková, zubařka: "Všichni chtějí vzít, ale neuvědomují si, že můžeme vzít jen to, co zvládneme, aby měli normální objednávací doby. Já mám malé děti a snažím se dělat co můžu, dělám na částečný úvazek."
Pacienty neodradil ani ceník, který byl vyvěšen na cedulí před ordinací. Dnes je už běžné, že většinu výkonů pacienti hradí. Zubařka ale slíbila, že až se ordinace zaběhne a bude prostor, přibere další pacienty.
---
Na problematiku sdílení intimních dat a podvodů na internetu upozorňují nová videa, která krajští policisté představili v rámci preventivního projektu PORADCE, policejní rádce pro bezpečný život. Viděli už je také někteří žáci novojičínských škol.
Preventivní projekt moravskoslezské policie s názvem PORADCE policejní rádce pro bezpečný život odstartoval v roce 2020 a obsahuje 16 edukačních videí. Teď k nim přibyla dvě nová. Policejní preventistka je představila během přednášky před učni oboru stavební práce Střední školy technické a zemědělské v Novém Jičíně.
Marika Jeličová, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Tato dvě nová videa, která jsou financována z programu prevence kriminality ministerstva vnitra, se věnují tématům sdílení intimních a osobních dat v digitálním prostředí a druhé video se věnuje podvodným jednáním na internetu.”
Po shlédnutí prvního videa o vydírání pomocí intimních fotografií sdílených na internetu kluci reagovali následovně:
učni SŠ technické a zemědělské Nový Jičín: “Bylo to v pohodě, mohli jsme se alespoň dívat Je to všechno o psychice, co mezi sebou mají kluci a holky.”
“Já jsme zažil už docela dost věcí. A jo, poučím se.”
Renáta Návratová, metodička prevence, SŠ technická a zemědělská NJ: “Na naší škole se v podstatě kumulují žáci, kteří mají často problémy s nějakými přestupky. Policistka jim přesně vysvětli, co mohou čekat, když nějaké problémy nastanou.
Marika Jeličová, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Tato nová preventivní videa jsou především zacílena i na tu mládež ve věku 15+, protože tito mladí lidé v tom digitálním prostředí na internetu tráví spoustu času.”
Všechna videa z projektu PORADCE policejní rádce pro bezpečný život jsou volně přístupná na YouTube kanálu Policie České republiky.
---
Ostrava má v plánu koupit od soukromého vlastníka haldu Ema. Kopec uvnitř ještě stále hoří a proto je zpřístupněn pouze omezeně. Vedení města by ale v budoucnu chtělo využít turistický potenciál tohoto místa a více jej zpřístupnit návštěvníkům.
Město Ostrava vykoupí pozemky haldy Ema, která je oblíbenou turistickou atrakcí i když je na ni omezen vstup. Pozemky o rozloze přes 300 tisíc metrů čtverečních získá od společnosti Asental. Zaplatí za ně přes pět milionů korun.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Nakonec jsme se rozhodli, že to vykoupíme, protože se opravdu obáváme, že když to nevykoupíme my, mohli by to vykoupit po malých částech spekulanti."
Halda uvnitř ještě stále hoří, ale podle odborníků je už stabilní, takže je na ni povolen vstup po vyznačené stezce. To ale bohužel lidé příliš nedodržují. O bezpečnost haldy pečuje státní podnik Diamo."
Jana Dronská, mluvčí státního podniku Diamo, Ostrava: "Pro nás se nic nemění. My budeme pořád správcem a pořád to musíme kontrolovat a zajistit tam bezpečnost."
Město by chtělo haldu zpřístupnit lidem ještě více, ovšem za dodržení pravidel, která musí schválit báňský úřad.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Nějaká elementární míra bezpečnosti je tam třeba. Musíme v té věci spolupracovat se státním podnikem Diamo, který je vlastně správcem toho prostoru. Obecně se ale o to chceme lépe starat a jedná se o strategické vlastnictví právě s ohledem na budoucí revitalizaci celého toho údolí. Chceme to zatraktivnit pro turisty, ale i lépe čistit a udržovat."
Halda Ema je s 315 metry třetím nejvyšším místem v Ostravě. Nejvyšší bod s nadmořskou výškou 334 metrů je pak v Krásném Poli u hřbitova. Na vrchol haldy vede žlutá turistická trasa buď ze Slezskoostravského hradu, nebo od Mostu Miloše Sýkory.
---
Šest kohoutů a osm slepic tetřeva hlušce se letos podařilo odchovat v beskydské Řepčonce v obci Krásná pod Lysou horou. Lesy ČR se snaží zvyšovat populaci tetřevů už 7. rokem. Do volné přírody jich za tu dobu vypustili 73, včetně letošních 14.
Tetřev hlušec je velmi vzácný. V Česku žije jen na Šumavě a díky odchovně Lesů ČR se pomalu zabydluje i v masivu Travný v Beskydech.
Tomáš Peka, lesní správce, Lesy ČR, Frýdek-Místek: “Jedna věc je, že se snažíme co nejlépe provozovat tady tu odchovnu, co nejpřirozeněji, aby byli v pohodě, aby dostávali to, co mají dostávat a v přírodě okamžitě přešli na přirozenou potravu. To jsou stromky, pupeny, borůvky a všechno, co v přírodě najdou.”
Tetřev je extrémně plachý. Po domluvě s klubem českých turistů i turisty proto byly zrušeny turistické značky, které vedly na vrchol Travného. Tlumí se i populace predátorů, zejména lišek, kun a divokých prasat.
Adéla Jonáková, pracovnice odchovny tetřevů, Lesy ČR: “V současné době naše hejno čítá 9 slepic a 5 kohoutů a celý rok se točí kolem odchovu mláďat. Začíná zhruba v únoru, kdy začínají tokat tetřeví samci. Po necelém měsíci se líhnou kuřata a pobývají spolu se slepicí v našem chovném zařízení ještě dva měsíce a poté jsou všichni převezeni do aklimatizačních voliér a po dalším zhruba měsíci jsou vypuštěni do volné přírody.”
Zázemí pro tetřevy se bude dále rozšiřovat. Do jara tady vyroste 5 nových voliér.
Cílem je odchovat více mláďat. V přírodě totiž přežívají jen jednotky kusů.
---
Děti ze sucholazecké základní a mateřské školy mají třídy netradičně v kulturním domě v hasičárně nebo v hospodě. To proto, že budova školy, kde obě organizace sídlí, se opravuje.
Havarijní stav střechy a také nedostatek prostoru byly důvodem k rekonstrukci budovy školy a školky v Suchých Lazcích. A tak namísto dětí jsou tady zedníci, kteří se pustili do výměny rozvodů elektřiny, vody a kanalizace.
Kvůli opravám se musela celá škola vystěhovat a 85 děti se rozdělilo do provizorních tříd mimo budovu. Mateřská škola našla útočiště v sousedním kulturním domě. Prvňáčci usedli do lavic přestěhovaných do hasičárny. Mají tady tabuli a také spoustu obrázků.
Lenka Apetická, učitelka, ZŠ Suché Lazce: „Učíme se v hasičárně. Ukazuje nám to tady ten náš znak. Tady dříve hasiči mívali kroužek.“
Hodiny si občas zpestřují pobytem venku nebo nahlédnutím do garáže s hasičskou stříkačkou.
Protože volných prostor, ve kterých by mohla výuka probíhat, je v obci nedostatek, další dvě třídy malotřídní školy se přesunuly do sálu, který patří k místní hospodě.
Martina Škrobánková, ředitelka, ZŠ a MŠ Suché Lazce: „Tady mám provizorní katedru, tady máme magnetickou tabuli, na kterou píšeme. Lavice jsme nepřeváželi. Děti sedí u klasických stolů, které tady byly.“
Většina vybavení školy je uložena ve skladu. Do provizorních tříd se na tři měsíce stěhovalo jen to nejnutnější.
Přestože prostředí, ve kterém se žáci učí školu příliš nepřipomíná, učitelé se drží osnov, a tak se v hodinách zkouší a píší se písemky, jako obvykle.
V netradičních třídách to budou muset školáci ještě nějaký ten týden vydržet. A to až do doby, než rekonstrukce školní budovy za 15 mil. korun skončí.
Petr Orieščík (ČSSD), náměstek primátora Opavy a starosta Suchých Lazců „Sucholazecká škola má dlouhodobě problém s místem. My jsme strašně rádi, že projektant vymyslel projekt, který má přístavbu v projektu a tak bude mít škola novou družinu.“
Ta vznikne v nové přístavbě v půdních prostorách. Zatímco rekonstrukce přízemí budovy, kde sídlí mateřská škola, bude hotová už na konci října, opravy v dalších částech budovy skončí v listopadu.
---
Jedním z největších projektů obcí a Mikroregionu Slezská Harta je stavba cyklostezky z Bruntálu ke Slezské Hartě. Jde o etapový projekt, jehož etapy se současně staví i projektují. První, nejdelší úsek cyklostezky z Razové na hráz přehrady je v plné výstavbě a před dokončením.
Nejdelší úsek z Razové na hráz Slezské Harty měří téměř 11 kilometrů a jeho stavba stojí více než 40 milionů korun.
Josef Havlík, předseda Mikroregionu Slezská Harta: „Teď se nacházíme v úseku č.8, to znamená trať cykostezky Razová, směr na Leskovec. Toto je ještě teritorium Razové, pokračuje a vzadu za obzorem, jak se vchází potom do toho lesíčka, tak se dostaneme do katastru Leskovce."
Ivan Fehervári (nez.), starosta Razové: „Já si myslím, že to bude zase nějaký pokrok co se týče turistického ruchu a doufám, že i místní cyklisté nebo cykloturisté to ocení.“
Postup stavby cyklostezky hodnotí pravidelné kontrolní dny, které koordinují všechny práce.
Marek Vilímec, technický dozor: „Technické detaily provádění stavby, upřesnili si termíny, popřípadě posílení pracovníků a případně nějaké požadavky na projektanta. Kontrolní den je každý týden, za účasti autorského dozoru, technického dozoru, zhotovitele stavby a investora.“
Stavbě se nevyhýbají ani problémy, protože prochází přes mnoho pozemků. Ten největší se podařilo vyřešit spoluprací s Povodím Odry.
Josef Havlík, předseda Mikroregionu Slezská Harta: „Celý projekt byl ohrožený tím, že soukromý subjekt si pro nás stanovil neřešitelné podmínky a proto jsme se obrátili na Povodí Odry, kde nám vyšli vstříc.“
Stavba probíhá podle plánu a projektu, první cyklisté by se na nejdelším úseku cyklostezky mohli projet již na jaře příštího roku.
---
O nedostatku zubařů v našem kraji jsme vás informovali už mnohokrát. Nebylo teda žádným překvapením, že když se ve středu otevřela v Hati nová zubní ordinace, stála před ní dlouhá fronta lidí. První pacienti už prý stáli ve frontě od dvou hodin v noci.
Takto to vypadalo v devět hodin ráno v Hati na Opavsku před novou zubní ordinací. Obecní rozhlas totiž ve vesnici s dvěma a půl tisíci obyvateli vyhlásil, že zubařka ve středu otevírá a bude brát pacienty. Znalí situace raději přišli dříve, aby se na ně dostalo. První zájemci už pospávali na rybářských stoličkách od dvou v noci. Nejvíce lidí se přihrnulo kolem 7.
anketa, zájemci o zubařku: "Už jsem u zubaře nebyl 15 let."
"Já jsem už tu nebyla 2 roky."
"Podle čísla jsem byla 99."
Jenže už lidem nikdo neřekl, že zubařka přibírá pouze prvních 100 lidí a tak, kdo přišel až kolem 8, kdy se ordinace otevřela, měl smůlu. Po hodině byla kartotéka naplněna a to mnoho lidí naštvalo.
anketa, zájemci o zubařku: "To je katastrofa, kdyby alespoň vylezli a řekli posledních 10."
"Ji to nezajímá, že tady člověk přijde s 86letou sousedkou."
Zubařka se zájemce o své služby snažila uklidnit marně. Po dvou hodinách ve frontě neměli příliš pochopení.
Zuzana Platzková, zubařka: "Všichni chtějí vzít, ale neuvědomují si, že můžeme vzít jen to, co zvládneme, aby měli normální objednávací doby. Já mám malé děti a snažím se dělat co můžu, dělám na částečný úvazek."
Pacienty neodradil ani ceník, který byl vyvěšen na cedulí před ordinací. Dnes je už běžné, že většinu výkonů pacienti hradí. Zubařka ale slíbila, že až se ordinace zaběhne a bude prostor, přibere další pacienty.
---
Na problematiku sdílení intimních dat a podvodů na internetu upozorňují nová videa, která krajští policisté představili v rámci preventivního projektu PORADCE, policejní rádce pro bezpečný život. Viděli už je také někteří žáci novojičínských škol.
Preventivní projekt moravskoslezské policie s názvem PORADCE policejní rádce pro bezpečný život odstartoval v roce 2020 a obsahuje 16 edukačních videí. Teď k nim přibyla dvě nová. Policejní preventistka je představila během přednášky před učni oboru stavební práce Střední školy technické a zemědělské v Novém Jičíně.
Marika Jeličová, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Tato dvě nová videa, která jsou financována z programu prevence kriminality ministerstva vnitra, se věnují tématům sdílení intimních a osobních dat v digitálním prostředí a druhé video se věnuje podvodným jednáním na internetu.”
Po shlédnutí prvního videa o vydírání pomocí intimních fotografií sdílených na internetu kluci reagovali následovně:
učni SŠ technické a zemědělské Nový Jičín: “Bylo to v pohodě, mohli jsme se alespoň dívat Je to všechno o psychice, co mezi sebou mají kluci a holky.”
“Já jsme zažil už docela dost věcí. A jo, poučím se.”
Renáta Návratová, metodička prevence, SŠ technická a zemědělská NJ: “Na naší škole se v podstatě kumulují žáci, kteří mají často problémy s nějakými přestupky. Policistka jim přesně vysvětli, co mohou čekat, když nějaké problémy nastanou.
Marika Jeličová, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Tato nová preventivní videa jsou především zacílena i na tu mládež ve věku 15+, protože tito mladí lidé v tom digitálním prostředí na internetu tráví spoustu času.”
Všechna videa z projektu PORADCE policejní rádce pro bezpečný život jsou volně přístupná na YouTube kanálu Policie České republiky.
---
Ostrava má v plánu koupit od soukromého vlastníka haldu Ema. Kopec uvnitř ještě stále hoří a proto je zpřístupněn pouze omezeně. Vedení města by ale v budoucnu chtělo využít turistický potenciál tohoto místa a více jej zpřístupnit návštěvníkům.
Město Ostrava vykoupí pozemky haldy Ema, která je oblíbenou turistickou atrakcí i když je na ni omezen vstup. Pozemky o rozloze přes 300 tisíc metrů čtverečních získá od společnosti Asental. Zaplatí za ně přes pět milionů korun.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Nakonec jsme se rozhodli, že to vykoupíme, protože se opravdu obáváme, že když to nevykoupíme my, mohli by to vykoupit po malých částech spekulanti."
Halda uvnitř ještě stále hoří, ale podle odborníků je už stabilní, takže je na ni povolen vstup po vyznačené stezce. To ale bohužel lidé příliš nedodržují. O bezpečnost haldy pečuje státní podnik Diamo."
Jana Dronská, mluvčí státního podniku Diamo, Ostrava: "Pro nás se nic nemění. My budeme pořád správcem a pořád to musíme kontrolovat a zajistit tam bezpečnost."
Město by chtělo haldu zpřístupnit lidem ještě více, ovšem za dodržení pravidel, která musí schválit báňský úřad.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Nějaká elementární míra bezpečnosti je tam třeba. Musíme v té věci spolupracovat se státním podnikem Diamo, který je vlastně správcem toho prostoru. Obecně se ale o to chceme lépe starat a jedná se o strategické vlastnictví právě s ohledem na budoucí revitalizaci celého toho údolí. Chceme to zatraktivnit pro turisty, ale i lépe čistit a udržovat."
Halda Ema je s 315 metry třetím nejvyšším místem v Ostravě. Nejvyšší bod s nadmořskou výškou 334 metrů je pak v Krásném Poli u hřbitova. Na vrchol haldy vede žlutá turistická trasa buď ze Slezskoostravského hradu, nebo od Mostu Miloše Sýkory.
---
Šest kohoutů a osm slepic tetřeva hlušce se letos podařilo odchovat v beskydské Řepčonce v obci Krásná pod Lysou horou. Lesy ČR se snaží zvyšovat populaci tetřevů už 7. rokem. Do volné přírody jich za tu dobu vypustili 73, včetně letošních 14.
Tetřev hlušec je velmi vzácný. V Česku žije jen na Šumavě a díky odchovně Lesů ČR se pomalu zabydluje i v masivu Travný v Beskydech.
Tomáš Peka, lesní správce, Lesy ČR, Frýdek-Místek: “Jedna věc je, že se snažíme co nejlépe provozovat tady tu odchovnu, co nejpřirozeněji, aby byli v pohodě, aby dostávali to, co mají dostávat a v přírodě okamžitě přešli na přirozenou potravu. To jsou stromky, pupeny, borůvky a všechno, co v přírodě najdou.”
Tetřev je extrémně plachý. Po domluvě s klubem českých turistů i turisty proto byly zrušeny turistické značky, které vedly na vrchol Travného. Tlumí se i populace predátorů, zejména lišek, kun a divokých prasat.
Adéla Jonáková, pracovnice odchovny tetřevů, Lesy ČR: “V současné době naše hejno čítá 9 slepic a 5 kohoutů a celý rok se točí kolem odchovu mláďat. Začíná zhruba v únoru, kdy začínají tokat tetřeví samci. Po necelém měsíci se líhnou kuřata a pobývají spolu se slepicí v našem chovném zařízení ještě dva měsíce a poté jsou všichni převezeni do aklimatizačních voliér a po dalším zhruba měsíci jsou vypuštěni do volné přírody.”
Zázemí pro tetřevy se bude dále rozšiřovat. Do jara tady vyroste 5 nových voliér.
Cílem je odchovat více mláďat. V přírodě totiž přežívají jen jednotky kusů.
---
Děti ze sucholazecké základní a mateřské školy mají třídy netradičně v kulturním domě v hasičárně nebo v hospodě. To proto, že budova školy, kde obě organizace sídlí, se opravuje.
Havarijní stav střechy a také nedostatek prostoru byly důvodem k rekonstrukci budovy školy a školky v Suchých Lazcích. A tak namísto dětí jsou tady zedníci, kteří se pustili do výměny rozvodů elektřiny, vody a kanalizace.
Kvůli opravám se musela celá škola vystěhovat a 85 děti se rozdělilo do provizorních tříd mimo budovu. Mateřská škola našla útočiště v sousedním kulturním domě. Prvňáčci usedli do lavic přestěhovaných do hasičárny. Mají tady tabuli a také spoustu obrázků.
Lenka Apetická, učitelka, ZŠ Suché Lazce: „Učíme se v hasičárně. Ukazuje nám to tady ten náš znak. Tady dříve hasiči mívali kroužek.“
Hodiny si občas zpestřují pobytem venku nebo nahlédnutím do garáže s hasičskou stříkačkou.
Protože volných prostor, ve kterých by mohla výuka probíhat, je v obci nedostatek, další dvě třídy malotřídní školy se přesunuly do sálu, který patří k místní hospodě.
Martina Škrobánková, ředitelka, ZŠ a MŠ Suché Lazce: „Tady mám provizorní katedru, tady máme magnetickou tabuli, na kterou píšeme. Lavice jsme nepřeváželi. Děti sedí u klasických stolů, které tady byly.“
Většina vybavení školy je uložena ve skladu. Do provizorních tříd se na tři měsíce stěhovalo jen to nejnutnější.
Přestože prostředí, ve kterém se žáci učí školu příliš nepřipomíná, učitelé se drží osnov, a tak se v hodinách zkouší a píší se písemky, jako obvykle.
V netradičních třídách to budou muset školáci ještě nějaký ten týden vydržet. A to až do doby, než rekonstrukce školní budovy za 15 mil. korun skončí.
Petr Orieščík (ČSSD), náměstek primátora Opavy a starosta Suchých Lazců „Sucholazecká škola má dlouhodobě problém s místem. My jsme strašně rádi, že projektant vymyslel projekt, který má přístavbu v projektu a tak bude mít škola novou družinu.“
Ta vznikne v nové přístavbě v půdních prostorách. Zatímco rekonstrukce přízemí budovy, kde sídlí mateřská škola, bude hotová už na konci října, opravy v dalších částech budovy skončí v listopadu.
---
Jedním z největších projektů obcí a Mikroregionu Slezská Harta je stavba cyklostezky z Bruntálu ke Slezské Hartě. Jde o etapový projekt, jehož etapy se současně staví i projektují. První, nejdelší úsek cyklostezky z Razové na hráz přehrady je v plné výstavbě a před dokončením.
Nejdelší úsek z Razové na hráz Slezské Harty měří téměř 11 kilometrů a jeho stavba stojí více než 40 milionů korun.
Josef Havlík, předseda Mikroregionu Slezská Harta: „Teď se nacházíme v úseku č.8, to znamená trať cykostezky Razová, směr na Leskovec. Toto je ještě teritorium Razové, pokračuje a vzadu za obzorem, jak se vchází potom do toho lesíčka, tak se dostaneme do katastru Leskovce."
Ivan Fehervári (nez.), starosta Razové: „Já si myslím, že to bude zase nějaký pokrok co se týče turistického ruchu a doufám, že i místní cyklisté nebo cykloturisté to ocení.“
Postup stavby cyklostezky hodnotí pravidelné kontrolní dny, které koordinují všechny práce.
Marek Vilímec, technický dozor: „Technické detaily provádění stavby, upřesnili si termíny, popřípadě posílení pracovníků a případně nějaké požadavky na projektanta. Kontrolní den je každý týden, za účasti autorského dozoru, technického dozoru, zhotovitele stavby a investora.“
Stavbě se nevyhýbají ani problémy, protože prochází přes mnoho pozemků. Ten největší se podařilo vyřešit spoluprací s Povodím Odry.
Josef Havlík, předseda Mikroregionu Slezská Harta: „Celý projekt byl ohrožený tím, že soukromý subjekt si pro nás stanovil neřešitelné podmínky a proto jsme se obrátili na Povodí Odry, kde nám vyšli vstříc.“
Stavba probíhá podle plánu a projektu, první cyklisté by se na nejdelším úseku cyklostezky mohli projet již na jaře příštího roku.
---
