Strážníky městské policie Ostrava už u bezdomovců dokáže překvapit jen máloco. Tentokrát se to ovšem podařilo ženě, které mezi přístřešky v lese měla kočárek s tříměsíčním miminem. Strážníci přivolali sociální pracovnici, která nechala dítě převést rodině.
Strážníci v Ostravě v rámci hlídkové služby běžně obcházejí nejrůznější bezdomovecké osady a snaží se lidem bez přístřeší pomáhat. Tentokrát ale ve Staré Bělé narazili na pár, který je šokoval. Pod igelitem stál kočárek s jejich tříměsíčním dítětem. Matka měla spoustu výmluv, proč takto dopadla.
matka kojence: "Věřte mi to, od boha vám říkám pravdu. Vy mi to možná nevěříte, ale já jsem si myslela, že mi mamka pomůže, protože mi slíbila, že měsíc mi ji tam podrží. My ji budeme pomáhat a nemusí ji mít na ty procházky celý den, ale občas si ji vezmeme i my."
Strážníci na místo okamžitě zavolali úřednici z Odboru sociálně právní ochrany dětí úřadu městského obvodu Ostrava - Jih. Matka tvrdila, že dítě pravidelně myje u své matky a proto sociálně pracovnice rozhodla, že dítě musí být převezeno tam.
Gabriela Gödelová, mluvčí Úřadu městského obvodu Ostrava -Jih: "Sociální pracovnice z OSPOD se o situaci ihned postaraly a nyní můžeme sdělit, že péče o dítě je zajištěna."
Matka také tvrdila, že zkoušela všechno možné, ale protože nemá doklady, nechtěli ji nikde ubytovat. Nemá je údajně proto, že jí je rozmočil déšť a dítě navíc porodila na Slovensku.
matka kojence: "Mám hodně žádostí i smlouvy a včera sem volala na OSPOD. Řekli mi, že když budu mít ty papíry, tak můžu nastoupit hned."
Žena má 34 let a toto dítě je už její páté. Zároveň je ale také jediné, o které pečuje. I když, slovo pečuje asi v tomto případě není úplně na místě. Snad sociální pracovníci udělají to, co bude pro budoucnost dítěte nejlepší.
---
Dokončena byla první část cyklostezky, která spojí Malé Hoštice s Opavou. Lidé na kolech se tak vyhnou hustému provozu, který na silnici I/56 panuje. Na svou realizaci čekal tento projekt 10 let. Uskutečnit se jej podařilo díky dotaci ze Státního fondu dopravní infrastuktury.
Městskou část Malé Hoštice dělí od Opavy zhruba dva kilometry. Ještě donedávna ujet tuto vzdálenost na kole, nebo ji ujít pěšky, bylo o život. Hlavní dopravní tah z Opavy na Hlučín je téměř po celý den zatížený provozem. A tak se není čemu divit, že s narůstajícím počtem automobilů na silnicích se o výstavbě cyklostezky začalo uvažovat. To bylo už v roce 2012.
Miroslava Konečná (OMČO), starostka, Malé Hoštice: „Doprava se zvyšuje, zhušťuje. A proto jsme usilovali o to, aby se vystavěla aspoň první část cyklostezky ke kruhovému objezdu na začátku Opavy. Protože jsme věděli, že za kruhovým objezdem jsou pozemky vlastníků. A majetkoprávní vztahy tam byly velmi složité.“
Složité dohadování s vlastníky pozemků nakonec vyřešilo jednoduché rozhodnutí vybudovat cyklostezku nad příkopou. Ta se zatrubnila a uložila pod zem. A tak vznikl prostor pro cyklostezku. Většinu peněz z rozpočtu, který činil 3,7 milionů korun, se podařilo získat ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Před rokem stavba začala a nyní je hotovo.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Je to velice frekventovaná cesta. Jezdily zde rodiny s dětmi i děti. A bylo to pro ně příliš nebezpečné. Takže po nové cyklostezce se mohou pohodlně a bezpečně lidé dostat z Malých Hoštic do Opavy.“
Cyklostezku využívají lidé nejen k cestě do Opavy, ale také do nákupní zóny na okraji města. Trasa prozatím vede jen ke kruhovému objezdu. Brzy ale bude pokračovat dál, směrem k nákupnímu centru. K dokončení chybí jen pár desítek metrů.
Miroslava Konečná (OMČO), starostka, Malé Hoštice: „Jsem moc ráda, že vedení města rozhodlo, že dokončí i druhou část cyklostezky a do konce října bude sjízdná.“
Během posledních let byly vstavěny také další komunikace pro milovníky kola. Na cyklostezku z Opavy do Otic navázala v létě nová část směrem do Branky a Hradce nad Moravicí. Chystá se také výstavba cyklostezky z Opavy do Raduně a pak také z Opavy do Oldřišova.
---
V Ostravě se velmi osvědčují strážníci okrskáři, kterým se lidé naučili důvěřovat. V posledním případě se na svou strážnici obrátila seniorka, která dlouho neviděla svého souseda. Ukázalo se, že důchodci šlo skutečně o život, když sám nemohl už 3 dny vylézt z vany.
Na tísňovou linku ostravských strážníků zavolala vyděšená důchodkyně z Michálkovic a chtěla rychle mluvit se svou okrskářkou, kterou už mnoho let osobně znala. Té pak oznámila, že se bojí o život svého souseda.
sousedka: "Zvonila sem, klepala a pak jsem bouchala i na okno, ale nic se nedělo."
Okrskářka ihned vyrazila na danou adresu, kde to dobře zná. Věděla dokonce i o kterého souseda se jedná, protože často sedával u okna a pozoroval okolí.
strážník MP: "Slyšíte mně, vy ležíte ve vaně? Nemůžete se dostat ven a ležíte tam už 3 dny?
Následovala rychlá akce. Hasiči přes koupelnové okno vnikli do bytu a otevřeli zdravotníkům. Ti zesláblého muže odvezli do nemocnice. Hana Jendryková slouží jako okrskářka v Michálkovicích už 10 let a zná tam každý kámen. Znovu se ukázalo, že tento systém funguje.
Hana Jendryková, okrskářka, MP Ostrava: "Často mi lidi volají, když mají nějaký problém nebo když třeba najdou nějakého psa, najdou odhozené koloběžky, auta jsou špatně zaparkovaná i když je celkově nějaký problém s dopravními značkami nebo cokoliv."
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Snahou vedení MP Ostrava je, aby každý občan znal svého strážníka okrskáře a mohl se na něho s důvěrou obrátit."
V Ostravě je celkem 109 okrskářů. Lidé už je znají a rádi se obracejí přímo na ně. Kontakty lze podle lokality najít na webu mpostrava.cz.
---
Nemocnice ve Frýdku-Místku má za sebou už 16. ročník Beskydského endoskopického workshopu. Lékaři a sestry z celé České republiky si tady pravidelně vyměňují zkušenosti a zároveň se učí o nových trendech ve zdravotnictví. Letos se workshop zaměřil například na umělou inteligenci.
Endoskopická diagnostika a léčba, podobně jako další medicínské oblasti, se neustále vylepšuje a rozvíjí. Přesvědčit se o tom mohli i účastníci Beskydského endoskopického workshopu.
Petr Vítek, primář interního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Vzhledem k tomu, že se do přístrojů endoskopických a chirurgických dostávají nově metody umělé inteligence. Zaměřili jsme se i trošku v přednáškovém programu i demonstraci některých výkonů na prezentaci právě tady těchto výhod. Použití třeba umělé inteligence v diagnostice nádorů, ve střevě, popřípadě v žaludku. Upozorní během toho vyšetření toho lékaře na to, že je tam nějaká nádorová léze, která je třeba velmi drobná, kterou by mohl přehlédnout."
Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti: "Digestivní endoskopie v posledních deseti letech udělala obrovský krok v terapiích. Endoskopie je tradičně spojována hlavně s diagnostikou, ale my v současné době jsme na poli terapie. A to vyžaduje kontinuální vzdělávání endoskopických týmů. Jak lékařů, tak sester. A tento workshop je právě o tom, že zde se setkávají tyto endoskopické týmy a společně se radí o tom, jak se ty jednotlivé výkony nejlépe provádějí. Frýdecká gastroenterologie patří mezi nejlepší gastroenterologie na Moravě."
Lékaři a sestry absolvovali přednášky na různá témata a také se účastnili výkonů přímo s pacienty. Umělá inteligence nově pomáhá zlepšovat kvalitu vyšetření.
Petr Vítek, primář interního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "V současnosti je v České republice screeningový program kolorektálního karcinomu. Každý občan České republiky by v padesáti letech měl absolvovat ten screening. Buď ve formě testu na okultní krvácení nebo i přímo kolonoskopie. To znamená nechat si prohlédnout celé střevo. Pokud ten výkon je negativní, tak je více než 10 let ochráněný před vznikem nádoru."
Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti: "Největším úspěchem české digestivní endoskopie je jednoznačně screening kolorektálního karcinomu, což je screening nádoru tlustého střeva pomocí endoskopických metod, protože Česká republika zaznamenává nejlepší výsledky na světě v současnosti."
Workshop pokryl celé spektrum terapeutické endoskopie. Zaměřil se i na výkony na žaludku a dvanáctníku, na tlustém střevě, slinivce i žlučových cestách.
Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti: "Patříme mezi země v rámci světa i Evropy, které jsou velmi zatíženy různými nádory. Nicméně v gastrointestinální oblasti se právě v oblasti toho kolorektálního karcinomu, to znamená nádoru tlustého střeva a konečníku podařil zlom. Díky screeningu i díky prevenci se snižuje počet těch nádorů a snižuje se také úmrtnost na ty nádory. A v současné době se hlavním nádorem v gastroenterologii stává karcinom slinivky břišní, který je naopak na vzestupu."
Nádor slinivky břišní se v České republice odhalí ročně u 2 350 pacientů.
Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti: "Incidence národů střeva se v současné době bude pohybovat mezi 70 a 80 na 100 tisíc obyvatel ročně."
Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve Frýdku-Místku nyní usiluje o udělení statutu specializovaného Centra digestivní endoskopie, jejichž celostátní síť bude letos ustanovena Ministerstvem zdravotnictví.
---
Ostrava a celý MS kraj zažívá v posledních letech velmi zásadní změny ve směřování a rozvoji. Proto je velmi důležitá účast a prezentace na nejvýznamnějším evropském veletrhu nemovitostí v Mnichově EXPO REAL. Expozici sdílí Ostrava a kraj i s Prahou.
Veletrh EXPO REAL je nejvýznamnějším evropským místem setkání v oboru nemovitostí. Po omezeních v posledních dvou letech v důsledku pandemie se Ostrava a Moravskoslezský kraj, ale i Praha prezentují na tomto prestižním mezinárodním veletrhu ve společné expozici s názvem Czech Cities & Regions.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Pro nás má účast na těch investičních veletrzích velký význam, protože jsme rozvíjející se region a potřebujeme možná více, než jiné části republiky lákat investory na své území."
Území Ostravy je z urbanistického hlediska velmi rozlehlé, proto je hlavní prioritou města zastavování brownfieldů a proluk, a to zejména v centru města. Že se to daří, potvrzují zrekonstruovaná jatka a jejich okolí. Velmi atraktivní mohou být ale pro investory i další místa v kraji.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Jedním z cílů naší účasti je představit Moravskoslezský kraj jako místo, které v tuto chvíli stojí před velkou výzvou, a to, jak co nejefektivněji využít transformační peníze z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci. Kraj je připraven z těchto peněz podpořit přípravu developerských projektů, a tím nabídnout potenciálním partnerům a investorům možnost podílet se na rozvoji našeho regionu."
Ostrava nabízí pro bydlení, administrativu a služby plochy na ulicích Českobratrská, Masná, Polská, Opavská a Plzeňská. Připraveny jsou i pozemky ve Strategické průmyslové zóně Mošnov. MS kraj nabízí území o rozloze asi 60 km čtverečních na Karvinsku, kde bude realizován transformační program POHO 2030.
---
Sociálně terapeutické dílny Effatha v Novém Jičíně zřídily pro své klienty s mentálními handicapy novinku. Speciální místnost, ve které mohou díky příjemným smyslovým vjemům relaxovat a zklidnit se.
Aroma vůně, relaxační projekce, pohodlí na lehacím vaku - zkrátka klid pro vytvoření příjemných smyslových zážitků a ideální místo pro odpočinek. Takzvanou snoezelen místnost zřídili pro své klienty v sociálně terapeutických dílnách Effatha v Novém Jičíně.
Marie Pístecká, koordinátorka soc. terapeutických dílen Effatha: “Je to stimulace zraku, kdy tu máme bublinový válec, který mění barvy, dále tady máme barevná optická vlákna, probíhá také stimulace čichu, kdysi klienti zvolí aroma olej, který je mu příjemné. Máme zde hmatové pomůcky, dále zátěžová deka pro klienty, kteří se potřebují zklidnit. Sedací vaky, zvukostrom s kuličkami, takže skutečně rozvoj všech smyslů.”
Radka, klientka soc. terapeutických dílen Effatha: “Je tady krásné prostředí, krásně se tady sedí a leží. Líbí se mi barvy červená a zelená.”
Dílny Effathy se zaměřují na keramiku, pletení košíků nebo zahradnictví. Klienti tu pracují ve skupinkách po šesti.
Marie Pístecká, koordinátorka soc. terapeutických dílen Effatha: “Ta skupina je pestrá a ne vždy si všichni se všemi rozumí. Mohou vznikat i nějaké konfliktní situace, takže taková možnost zklidnění v té samostatné místnosti je určitě vítaná.”
Do Effathy, kterou provozuje Slezská diakonie, docházejí především dospělí lidé s mentálními handicapy a autisté.
---
Strážníky městské policie Ostrava už u bezdomovců dokáže překvapit jen máloco. Tentokrát se to ovšem podařilo ženě, které mezi přístřešky v lese měla kočárek s tříměsíčním miminem. Strážníci přivolali sociální pracovnici, která nechala dítě převést rodině.
Strážníci v Ostravě v rámci hlídkové služby běžně obcházejí nejrůznější bezdomovecké osady a snaží se lidem bez přístřeší pomáhat. Tentokrát ale ve Staré Bělé narazili na pár, který je šokoval. Pod igelitem stál kočárek s jejich tříměsíčním dítětem. Matka měla spoustu výmluv, proč takto dopadla.
matka kojence: "Věřte mi to, od boha vám říkám pravdu. Vy mi to možná nevěříte, ale já jsem si myslela, že mi mamka pomůže, protože mi slíbila, že měsíc mi ji tam podrží. My ji budeme pomáhat a nemusí ji mít na ty procházky celý den, ale občas si ji vezmeme i my."
Strážníci na místo okamžitě zavolali úřednici z Odboru sociálně právní ochrany dětí úřadu městského obvodu Ostrava - Jih. Matka tvrdila, že dítě pravidelně myje u své matky a proto sociálně pracovnice rozhodla, že dítě musí být převezeno tam.
Gabriela Gödelová, mluvčí Úřadu městského obvodu Ostrava -Jih: "Sociální pracovnice z OSPOD se o situaci ihned postaraly a nyní můžeme sdělit, že péče o dítě je zajištěna."
Matka také tvrdila, že zkoušela všechno možné, ale protože nemá doklady, nechtěli ji nikde ubytovat. Nemá je údajně proto, že jí je rozmočil déšť a dítě navíc porodila na Slovensku.
matka kojence: "Mám hodně žádostí i smlouvy a včera sem volala na OSPOD. Řekli mi, že když budu mít ty papíry, tak můžu nastoupit hned."
Žena má 34 let a toto dítě je už její páté. Zároveň je ale také jediné, o které pečuje. I když, slovo pečuje asi v tomto případě není úplně na místě. Snad sociální pracovníci udělají to, co bude pro budoucnost dítěte nejlepší.
---
Dokončena byla první část cyklostezky, která spojí Malé Hoštice s Opavou. Lidé na kolech se tak vyhnou hustému provozu, který na silnici I/56 panuje. Na svou realizaci čekal tento projekt 10 let. Uskutečnit se jej podařilo díky dotaci ze Státního fondu dopravní infrastuktury.
Městskou část Malé Hoštice dělí od Opavy zhruba dva kilometry. Ještě donedávna ujet tuto vzdálenost na kole, nebo ji ujít pěšky, bylo o život. Hlavní dopravní tah z Opavy na Hlučín je téměř po celý den zatížený provozem. A tak se není čemu divit, že s narůstajícím počtem automobilů na silnicích se o výstavbě cyklostezky začalo uvažovat. To bylo už v roce 2012.
Miroslava Konečná (OMČO), starostka, Malé Hoštice: „Doprava se zvyšuje, zhušťuje. A proto jsme usilovali o to, aby se vystavěla aspoň první část cyklostezky ke kruhovému objezdu na začátku Opavy. Protože jsme věděli, že za kruhovým objezdem jsou pozemky vlastníků. A majetkoprávní vztahy tam byly velmi složité.“
Složité dohadování s vlastníky pozemků nakonec vyřešilo jednoduché rozhodnutí vybudovat cyklostezku nad příkopou. Ta se zatrubnila a uložila pod zem. A tak vznikl prostor pro cyklostezku. Většinu peněz z rozpočtu, který činil 3,7 milionů korun, se podařilo získat ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Před rokem stavba začala a nyní je hotovo.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Je to velice frekventovaná cesta. Jezdily zde rodiny s dětmi i děti. A bylo to pro ně příliš nebezpečné. Takže po nové cyklostezce se mohou pohodlně a bezpečně lidé dostat z Malých Hoštic do Opavy.“
Cyklostezku využívají lidé nejen k cestě do Opavy, ale také do nákupní zóny na okraji města. Trasa prozatím vede jen ke kruhovému objezdu. Brzy ale bude pokračovat dál, směrem k nákupnímu centru. K dokončení chybí jen pár desítek metrů.
Miroslava Konečná (OMČO), starostka, Malé Hoštice: „Jsem moc ráda, že vedení města rozhodlo, že dokončí i druhou část cyklostezky a do konce října bude sjízdná.“
Během posledních let byly vstavěny také další komunikace pro milovníky kola. Na cyklostezku z Opavy do Otic navázala v létě nová část směrem do Branky a Hradce nad Moravicí. Chystá se také výstavba cyklostezky z Opavy do Raduně a pak také z Opavy do Oldřišova.
---
V Ostravě se velmi osvědčují strážníci okrskáři, kterým se lidé naučili důvěřovat. V posledním případě se na svou strážnici obrátila seniorka, která dlouho neviděla svého souseda. Ukázalo se, že důchodci šlo skutečně o život, když sám nemohl už 3 dny vylézt z vany.
Na tísňovou linku ostravských strážníků zavolala vyděšená důchodkyně z Michálkovic a chtěla rychle mluvit se svou okrskářkou, kterou už mnoho let osobně znala. Té pak oznámila, že se bojí o život svého souseda.
sousedka: "Zvonila sem, klepala a pak jsem bouchala i na okno, ale nic se nedělo."
Okrskářka ihned vyrazila na danou adresu, kde to dobře zná. Věděla dokonce i o kterého souseda se jedná, protože často sedával u okna a pozoroval okolí.
strážník MP: "Slyšíte mně, vy ležíte ve vaně? Nemůžete se dostat ven a ležíte tam už 3 dny?
Následovala rychlá akce. Hasiči přes koupelnové okno vnikli do bytu a otevřeli zdravotníkům. Ti zesláblého muže odvezli do nemocnice. Hana Jendryková slouží jako okrskářka v Michálkovicích už 10 let a zná tam každý kámen. Znovu se ukázalo, že tento systém funguje.
Hana Jendryková, okrskářka, MP Ostrava: "Často mi lidi volají, když mají nějaký problém nebo když třeba najdou nějakého psa, najdou odhozené koloběžky, auta jsou špatně zaparkovaná i když je celkově nějaký problém s dopravními značkami nebo cokoliv."
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Snahou vedení MP Ostrava je, aby každý občan znal svého strážníka okrskáře a mohl se na něho s důvěrou obrátit."
V Ostravě je celkem 109 okrskářů. Lidé už je znají a rádi se obracejí přímo na ně. Kontakty lze podle lokality najít na webu mpostrava.cz.
---
Nemocnice ve Frýdku-Místku má za sebou už 16. ročník Beskydského endoskopického workshopu. Lékaři a sestry z celé České republiky si tady pravidelně vyměňují zkušenosti a zároveň se učí o nových trendech ve zdravotnictví. Letos se workshop zaměřil například na umělou inteligenci.
Endoskopická diagnostika a léčba, podobně jako další medicínské oblasti, se neustále vylepšuje a rozvíjí. Přesvědčit se o tom mohli i účastníci Beskydského endoskopického workshopu.
Petr Vítek, primář interního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Vzhledem k tomu, že se do přístrojů endoskopických a chirurgických dostávají nově metody umělé inteligence. Zaměřili jsme se i trošku v přednáškovém programu i demonstraci některých výkonů na prezentaci právě tady těchto výhod. Použití třeba umělé inteligence v diagnostice nádorů, ve střevě, popřípadě v žaludku. Upozorní během toho vyšetření toho lékaře na to, že je tam nějaká nádorová léze, která je třeba velmi drobná, kterou by mohl přehlédnout."
Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti: "Digestivní endoskopie v posledních deseti letech udělala obrovský krok v terapiích. Endoskopie je tradičně spojována hlavně s diagnostikou, ale my v současné době jsme na poli terapie. A to vyžaduje kontinuální vzdělávání endoskopických týmů. Jak lékařů, tak sester. A tento workshop je právě o tom, že zde se setkávají tyto endoskopické týmy a společně se radí o tom, jak se ty jednotlivé výkony nejlépe provádějí. Frýdecká gastroenterologie patří mezi nejlepší gastroenterologie na Moravě."
Lékaři a sestry absolvovali přednášky na různá témata a také se účastnili výkonů přímo s pacienty. Umělá inteligence nově pomáhá zlepšovat kvalitu vyšetření.
Petr Vítek, primář interního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "V současnosti je v České republice screeningový program kolorektálního karcinomu. Každý občan České republiky by v padesáti letech měl absolvovat ten screening. Buď ve formě testu na okultní krvácení nebo i přímo kolonoskopie. To znamená nechat si prohlédnout celé střevo. Pokud ten výkon je negativní, tak je více než 10 let ochráněný před vznikem nádoru."
Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti: "Největším úspěchem české digestivní endoskopie je jednoznačně screening kolorektálního karcinomu, což je screening nádoru tlustého střeva pomocí endoskopických metod, protože Česká republika zaznamenává nejlepší výsledky na světě v současnosti."
Workshop pokryl celé spektrum terapeutické endoskopie. Zaměřil se i na výkony na žaludku a dvanáctníku, na tlustém střevě, slinivce i žlučových cestách.
Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti: "Patříme mezi země v rámci světa i Evropy, které jsou velmi zatíženy různými nádory. Nicméně v gastrointestinální oblasti se právě v oblasti toho kolorektálního karcinomu, to znamená nádoru tlustého střeva a konečníku podařil zlom. Díky screeningu i díky prevenci se snižuje počet těch nádorů a snižuje se také úmrtnost na ty nádory. A v současné době se hlavním nádorem v gastroenterologii stává karcinom slinivky břišní, který je naopak na vzestupu."
Nádor slinivky břišní se v České republice odhalí ročně u 2 350 pacientů.
Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti: "Incidence národů střeva se v současné době bude pohybovat mezi 70 a 80 na 100 tisíc obyvatel ročně."
Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve Frýdku-Místku nyní usiluje o udělení statutu specializovaného Centra digestivní endoskopie, jejichž celostátní síť bude letos ustanovena Ministerstvem zdravotnictví.
---
Ostrava a celý MS kraj zažívá v posledních letech velmi zásadní změny ve směřování a rozvoji. Proto je velmi důležitá účast a prezentace na nejvýznamnějším evropském veletrhu nemovitostí v Mnichově EXPO REAL. Expozici sdílí Ostrava a kraj i s Prahou.
Veletrh EXPO REAL je nejvýznamnějším evropským místem setkání v oboru nemovitostí. Po omezeních v posledních dvou letech v důsledku pandemie se Ostrava a Moravskoslezský kraj, ale i Praha prezentují na tomto prestižním mezinárodním veletrhu ve společné expozici s názvem Czech Cities & Regions.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Pro nás má účast na těch investičních veletrzích velký význam, protože jsme rozvíjející se region a potřebujeme možná více, než jiné části republiky lákat investory na své území."
Území Ostravy je z urbanistického hlediska velmi rozlehlé, proto je hlavní prioritou města zastavování brownfieldů a proluk, a to zejména v centru města. Že se to daří, potvrzují zrekonstruovaná jatka a jejich okolí. Velmi atraktivní mohou být ale pro investory i další místa v kraji.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Jedním z cílů naší účasti je představit Moravskoslezský kraj jako místo, které v tuto chvíli stojí před velkou výzvou, a to, jak co nejefektivněji využít transformační peníze z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci. Kraj je připraven z těchto peněz podpořit přípravu developerských projektů, a tím nabídnout potenciálním partnerům a investorům možnost podílet se na rozvoji našeho regionu."
Ostrava nabízí pro bydlení, administrativu a služby plochy na ulicích Českobratrská, Masná, Polská, Opavská a Plzeňská. Připraveny jsou i pozemky ve Strategické průmyslové zóně Mošnov. MS kraj nabízí území o rozloze asi 60 km čtverečních na Karvinsku, kde bude realizován transformační program POHO 2030.
---
Sociálně terapeutické dílny Effatha v Novém Jičíně zřídily pro své klienty s mentálními handicapy novinku. Speciální místnost, ve které mohou díky příjemným smyslovým vjemům relaxovat a zklidnit se.
Aroma vůně, relaxační projekce, pohodlí na lehacím vaku - zkrátka klid pro vytvoření příjemných smyslových zážitků a ideální místo pro odpočinek. Takzvanou snoezelen místnost zřídili pro své klienty v sociálně terapeutických dílnách Effatha v Novém Jičíně.
Marie Pístecká, koordinátorka soc. terapeutických dílen Effatha: “Je to stimulace zraku, kdy tu máme bublinový válec, který mění barvy, dále tady máme barevná optická vlákna, probíhá také stimulace čichu, kdysi klienti zvolí aroma olej, který je mu příjemné. Máme zde hmatové pomůcky, dále zátěžová deka pro klienty, kteří se potřebují zklidnit. Sedací vaky, zvukostrom s kuličkami, takže skutečně rozvoj všech smyslů.”
Radka, klientka soc. terapeutických dílen Effatha: “Je tady krásné prostředí, krásně se tady sedí a leží. Líbí se mi barvy červená a zelená.”
Dílny Effathy se zaměřují na keramiku, pletení košíků nebo zahradnictví. Klienti tu pracují ve skupinkách po šesti.
Marie Pístecká, koordinátorka soc. terapeutických dílen Effatha: “Ta skupina je pestrá a ne vždy si všichni se všemi rozumí. Mohou vznikat i nějaké konfliktní situace, takže taková možnost zklidnění v té samostatné místnosti je určitě vítaná.”
Do Effathy, kterou provozuje Slezská diakonie, docházejí především dospělí lidé s mentálními handicapy a autisté.
---
