Počet migrantů, kteří v minulých měsících ve velkém počtu nelegálně překonávali slovensko-českou hranici, se v průběhu zimy výrazně snížil. Úměrně tomu byly omezeny kontroly hranice, kde už neslouží vojáci a celníci.
Kontroly na hranicích probíhají i nadále, ale policisté si vozidla k prohlídce vybírají jen namátkově. Většinou jde o dodávky, kde by se migranti mohli schovávat v nákladovém prostoru.
Provoz na hranicích je i přes namátkové kontroly plynulý.
Pavla Jiroušková, mluvčí Policie ČR MSK: “V našem kraji jsme přijali vlastní bezpečnostní opatření, které spočívá ve zvýšeném výkonu služby poblíž hraničních přechodů a poblíž zelené hranice se Slovenskem. Kontrolujeme pobyty cizinců a jejich doklady.”
Omezení přítomnosti vojáků a celníků poznali i pohraničních obcích.
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “Policií ČR jsme byli informováni, že se situace na hranicích zklidnila, co se týká běženecké krize, a to i v důsledku počasí. Takže budou jen namátkové kontroly, jak jsme byli zvyklí.”
Aktivní zůstávají i nadále společné hlídky českých a slovenských policistů na Slovensku, konkrétně na nádraží v Čadci, kde policisté kontrolují vytipované mezinárodní vlaky, zda se v nich nenacházejí nelegální migranti.
Pavla Jiroušková, mluvčí Policie ČR MSK: “Společný výkon služby českých a slovenských policistů je nadále realizován v rámci kontrol zelené hranice.”
Zatím není jasné, zda se kontroly časem zruší úplně, nebo jestli nebudou muset být opět posíleny, až na jaře zase začnou přicházet noví migranti.
---
Jednou z priorit ostravské městské policie je prevence. Velkým problémem dnešní doby je kyberkriminalita a nejlepším nástrojem v boji proti ní je dobrá informovanost. Strážníci proto začínají už se školáky ale nezapomínají ani na seniory.
Druhé únorové úterý připadá na Den bezpečného internetu, což je globální kampaň, protože kyberkriminalita trápí celý svět. V našem regionu jsme v loňském roce zaznamenali téměř stoprocentní nárůst počtu těchto trestných činů. Strážníci se v Ostravě v rámci prevence této oblasti věnují. Program nese název #onlineMPO a cílí na děti.
Adam Klimeš, strážník MP Ostrava: "Každá třída má své téma a odpovídá to dětem, jak jsou vyspělé, jaké používají aplikace. V nižších třídách děti s těmi aplikacemi seznamujeme a nastavujeme si nějaká pravidla. Čím jsou starší, tím jdeme do závažnějších témat."
Školy si tento program pochvalují. Když o určité problematice hovoří policista v uniformě, má to na děti daleko silnější účinek.
Martin Václavek, ředitel ZŠ Krásné Pole: "Je tam větší respekt, než když to říkají učitelé. Je dobře, že děti dostanou ty informace i od jinud, než jen ve škole od učitelů."
anketa: žáci ZŠ Krásné Pole děti: "Já používám je whatsupp a youtube, protože mi v tomhle věku přijde zbytečné mít více sociálních sítí."
"Nějaká nebezpečná videa tam mohu být, ale já na ně nekoukám a prostě to scrolluju."
Projekt není jen teoretický, ale obsahuje i tzv. peer prvky. Na závěr projektového dne žáci a studenti vypracují v malých skupinkách edukativní materiál. Ten pak prezentují svým spolužákům.
---
Frýdek-Místek dál jedná o možnostech vzniku zubní pohotovosti. Pokud se nedohodne s nemocnicí a krajem, uvažuje o dalších variantách, jak například přilákat do města nové zubaře. Variantou může být i finanční motivace, kterou už město loni připravilo právě na chod možné pohotovosti v nemocnici.
Nedostatek zubařů je stále velký problém, se kterým bojuje řada měst. Ve Frýdku-Místku už dlouhodobě hledají způsob, jak obnovit zubní pohotovost.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Pro nás je prioritní obnova zubní pohotovosti ve Frýdku-Místku. A může to být buďto ve frýdecké nemocnici nebo to může být jiným způsobem v jiných prostorách. Nicméně pro město je to zásadní. My jsme rádi, že jsme s oblastní stomatologickou komorou v kontaktu a došli jsme k nějaké shodě na podmínkách, za kterých zubaři chtějí tu zubní pohotovost obnovit."
Město vyčlenilo na poskytování této služby milion korun, které ale nemocnice odmítla. Peníze totiž měly jít na výrazné navýšení platů.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Město se domluvilo se zubaři a se zástupci stomatologické komory tady ve Frýdku-Místku na tom, že bude platit částku výrazně vyšší a doplácet ji. To znamená částku 2 000 korun na hodinu za práci lékaře. Zubní LPS můžeme provozovat, můžeme ji provozovat za standardních podmínek daných krajem. To jsou podmínky hlavně finanční. 800 korun za hodinu lékaře a 300 korun za hodinu práce sestry."
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MSK: " Je to velmi krátkozraké z pohledu kraje, aby ve Frýdku-Místku stomatologové měli nadstandardní platy, oproti zbytku Moravskoslezského kraje. V lepším případě tam ti stomatologové možná budou chtít jezdit z okolí, tím pádem nám krachne pohotovostní stomatologická služba v okolních obcích a městech. A druhá věc, samozřejmě, když to tedy půjde ve Frýdku-Místku, sice jenom na rok, ale budou to chtít jenom ostatní v tom Moravskoslezském kraji. To znamená, toto není opravdu koncepční řešení."
Kraj je ale ochotný jednat o mírném navýšení odměn za pohotovostní služby.
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Proběhla schůzka s koordinátorem stomatologické péče v Moravskoslezském kraji, kde jsme se bavili o tom navýšení. Ta další schůzka proběhne teďka v následujících čtrnácti dnech, kdy my mu sdělíme, co a jak. No a čekáme na to, až nás eventuelně osloví, protože ze strany Moravskoslezského kraje šel asi před měsícem a půl znovu oslovení na stomatology, aby dostáli své zákonné povinnosti a ujali té stomatologické pohotovostní služby ve Frýdku-Místku."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Jelikož chceme přilákat i další zubaře, tak jsme otevření jakýmkoliv jednáním pro zubaře, kteří by chtěli rozšířit svoji činnost, otevřít nové ordinace, protože to jsou spojité nádoby. A pokud budeme jednat o nových zubních ordinacích a případně by nedopadla zubní pohotovost v nemocnici, tak můžeme jako město uvažovat o tom, že bychom se případně i pustili do té obnovy jako město samostatně."
Jednou z možností by například mohla být finanční pobídka soukromému zubaři, s podmínkou zajištění udržitelnosti služby po nějaké časové období.
---
Sad Milady Horákové v Ostravě čekají velké změny. Město vypsalo architektonicko-krajinářskou soutěž na jeho budoucí vzhled a v minulých dnech byl vybrán její vítěz. Tento významný park se stane důstojným partnerem připravovaného koncertního sálu.
Celkem osm návrhů zkoumala porota architektonicko-krajinářské soutěže na budoucí podobu Sadu Dr. Milady Horákové, který leží naproti krajskému úřadu kousek od historického centra Ostravy. Vybrán byl návrh ateliéru míza architekti, který vyzdvihuje přednosti parku a nenásilně do něj doplňuje nové prvky.
Ondřej Vysloužil, ředitel městského ateliéru MAPPA: "Jsou zde i významné historické stopy. V parku býval hřbitov nebo třeba kubistická pohřební síň. Všechny tyto prvky má smysl potvrdit a zároveň park doplnit funkcemi, které si žádá, vzhledem k tomu, že je poměrně navštěvovaný."
Tento park je druhý největší v Ostravě, hned po Komenského sadech. V jeho blízkosti se nachází řada institucí a navíc se chystá výstavba dalších budov. Kromě koncertního sálu např. Černá kostka, sportovní hala nebo unikátní parkovací dům.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "Ty povrchy a zeleň jsou v neutěšeném stavu. Cílem je, jakýmsi způsobem ten park kultivovat a nabídnout pro návštěvníky a pro občany, aby tam mohli trávit volný čas."
Ondřej Vysloužil, ředitel městského ateliéru MAPPA: "Postupně bude nutné obměnit i dřeviny a bude se tak dít v několika etapách, aby ten park byl stále zelený. "
Předpokládané náklady na realizaci proměny parku jsou 250 mil. Kč. Začátek realizace se odhaduje na rok 2026.
---
V pohornické krajině na Karvinsku vznikne do roku 2027 POHO Park. Bývalý důl Gabriela, který dosud chátrá, bude kompletně zrekonstruován a nabídne lidem zábavu, vzdělání i nové příležitosti. Architektonická studie je již hotová.
Bývalý důl Gabriela v současnosti. Prázdné chátrající a nevyužívané budovy a osiřelá krajina kolem čekají na své znovuzrození. To by mělo přijít už do čtyř let. Počítá s tím velký nadčasový projekt Poho Park, který je součástí programu POHO 2030.
Jakub Unucka, 1. náměstek hejtmana kraje pro průmysl energetiku a chytrý region MSK:” Tady je to atypický projekt, jako jediný z těch 13 strategických projektů, které budou placeny z fondu Spravedlivá transformace se dívá do minulosti. Eden, Cepis, Černá kostka, všechno jde do budoucnosti, ale tady je to pohled do minulosti."
Na společné vizi, nápadech a budoucí podobě spolupracovalo několik společností a organizací včetně architektů. Využity budou do budoucna i obě těžní věže.
Vojtěch Lekeš, architekt Next studio: “Uvnitř v první věži máme dětské pohybové centrum, přibude tam 3,5 metrová skluzavka, takže to by mohlo být hezké a v druhé věži EXPO prostory na drobné výstavy."
Postavena bude i nová přístavba, která bude sloužit jako turistické informační centrum.
Financování projektu bude zajištěno z Fondu spravedlivé transformace.
Jan Krkoška, náměstek hejtmana kraje pro regionální rozvoj a turistický ruch MSK: “Jak víte, uhelné regiony mají možnost čerpat. V tuto chvíli je předpoklad, že se budeme bavit o 500 milionech korun."
Stavební práce by měly začít v roce 2025, POHO Park spustí provoz během roku 2027.
---
Co je to welcome drink, základy etikety nebo k čemu jsou plesy - i toto může být obsahem výuky na základní škole. V Čeladné si uvedená témata zvolili jako obsah projektového vyučování s názvem Večírkový den.
I takto může vypadat dopoledne na Základní škole v Čeladné. Nejedná se ovšem o volnou hodinu, nýbrž o výuku, respektive o projektové vyučování.
Jana Satinská, ředitelka ZŠ Čeladná: “Dnes se v projektovém vyučování s názvem Večírkový den seznamují blíže s tím, proč je třeba odpočívat, jak se dá odpočívat, co jsou večírky, plesy, rauty, taky se seznamují se základy etikety, učí se o konverzaci ve společnosti, také se dozvěděli co je welcome drink.”
Někteří žáci přizpůsobili Večírkovému dni i dress code, což mohlo vyniknout na tanečním parketu.
Antonín Langr, Sportovní taneční klub Antonio: “Stihli jsme toho hodně, učili jsme se i modernější tance i street dance, hip hop, potom jsme měli soutěžení hry a myslím si, že si to děti užily.”
žáci ZŠ Čeladná:
“Děkuji za to, že jste mi řekli, že jsem se krásně oblékl. A docela mě to bavilo, ale hlavní prioritou pro mě bylo to šampáňo, které jsem nakonec nevyhrál.”
“Nejlepší byla si ta soutěž a bylo to strašně fajn, moc mě to bavilo.”
Projektové dny na této škole nejsou nic ojedinělého, pravidelně se tu věnují i jiným tématům, třeba ekologii.
---
Počet migrantů, kteří v minulých měsících ve velkém počtu nelegálně překonávali slovensko-českou hranici, se v průběhu zimy výrazně snížil. Úměrně tomu byly omezeny kontroly hranice, kde už neslouží vojáci a celníci.
Kontroly na hranicích probíhají i nadále, ale policisté si vozidla k prohlídce vybírají jen namátkově. Většinou jde o dodávky, kde by se migranti mohli schovávat v nákladovém prostoru.
Provoz na hranicích je i přes namátkové kontroly plynulý.
Pavla Jiroušková, mluvčí Policie ČR MSK: “V našem kraji jsme přijali vlastní bezpečnostní opatření, které spočívá ve zvýšeném výkonu služby poblíž hraničních přechodů a poblíž zelené hranice se Slovenskem. Kontrolujeme pobyty cizinců a jejich doklady.”
Omezení přítomnosti vojáků a celníků poznali i pohraničních obcích.
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “Policií ČR jsme byli informováni, že se situace na hranicích zklidnila, co se týká běženecké krize, a to i v důsledku počasí. Takže budou jen namátkové kontroly, jak jsme byli zvyklí.”
Aktivní zůstávají i nadále společné hlídky českých a slovenských policistů na Slovensku, konkrétně na nádraží v Čadci, kde policisté kontrolují vytipované mezinárodní vlaky, zda se v nich nenacházejí nelegální migranti.
Pavla Jiroušková, mluvčí Policie ČR MSK: “Společný výkon služby českých a slovenských policistů je nadále realizován v rámci kontrol zelené hranice.”
Zatím není jasné, zda se kontroly časem zruší úplně, nebo jestli nebudou muset být opět posíleny, až na jaře zase začnou přicházet noví migranti.
---
Jednou z priorit ostravské městské policie je prevence. Velkým problémem dnešní doby je kyberkriminalita a nejlepším nástrojem v boji proti ní je dobrá informovanost. Strážníci proto začínají už se školáky ale nezapomínají ani na seniory.
Druhé únorové úterý připadá na Den bezpečného internetu, což je globální kampaň, protože kyberkriminalita trápí celý svět. V našem regionu jsme v loňském roce zaznamenali téměř stoprocentní nárůst počtu těchto trestných činů. Strážníci se v Ostravě v rámci prevence této oblasti věnují. Program nese název #onlineMPO a cílí na děti.
Adam Klimeš, strážník MP Ostrava: "Každá třída má své téma a odpovídá to dětem, jak jsou vyspělé, jaké používají aplikace. V nižších třídách děti s těmi aplikacemi seznamujeme a nastavujeme si nějaká pravidla. Čím jsou starší, tím jdeme do závažnějších témat."
Školy si tento program pochvalují. Když o určité problematice hovoří policista v uniformě, má to na děti daleko silnější účinek.
Martin Václavek, ředitel ZŠ Krásné Pole: "Je tam větší respekt, než když to říkají učitelé. Je dobře, že děti dostanou ty informace i od jinud, než jen ve škole od učitelů."
anketa: žáci ZŠ Krásné Pole děti: "Já používám je whatsupp a youtube, protože mi v tomhle věku přijde zbytečné mít více sociálních sítí."
"Nějaká nebezpečná videa tam mohu být, ale já na ně nekoukám a prostě to scrolluju."
Projekt není jen teoretický, ale obsahuje i tzv. peer prvky. Na závěr projektového dne žáci a studenti vypracují v malých skupinkách edukativní materiál. Ten pak prezentují svým spolužákům.
---
Frýdek-Místek dál jedná o možnostech vzniku zubní pohotovosti. Pokud se nedohodne s nemocnicí a krajem, uvažuje o dalších variantách, jak například přilákat do města nové zubaře. Variantou může být i finanční motivace, kterou už město loni připravilo právě na chod možné pohotovosti v nemocnici.
Nedostatek zubařů je stále velký problém, se kterým bojuje řada měst. Ve Frýdku-Místku už dlouhodobě hledají způsob, jak obnovit zubní pohotovost.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Pro nás je prioritní obnova zubní pohotovosti ve Frýdku-Místku. A může to být buďto ve frýdecké nemocnici nebo to může být jiným způsobem v jiných prostorách. Nicméně pro město je to zásadní. My jsme rádi, že jsme s oblastní stomatologickou komorou v kontaktu a došli jsme k nějaké shodě na podmínkách, za kterých zubaři chtějí tu zubní pohotovost obnovit."
Město vyčlenilo na poskytování této služby milion korun, které ale nemocnice odmítla. Peníze totiž měly jít na výrazné navýšení platů.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Město se domluvilo se zubaři a se zástupci stomatologické komory tady ve Frýdku-Místku na tom, že bude platit částku výrazně vyšší a doplácet ji. To znamená částku 2 000 korun na hodinu za práci lékaře. Zubní LPS můžeme provozovat, můžeme ji provozovat za standardních podmínek daných krajem. To jsou podmínky hlavně finanční. 800 korun za hodinu lékaře a 300 korun za hodinu práce sestry."
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MSK: " Je to velmi krátkozraké z pohledu kraje, aby ve Frýdku-Místku stomatologové měli nadstandardní platy, oproti zbytku Moravskoslezského kraje. V lepším případě tam ti stomatologové možná budou chtít jezdit z okolí, tím pádem nám krachne pohotovostní stomatologická služba v okolních obcích a městech. A druhá věc, samozřejmě, když to tedy půjde ve Frýdku-Místku, sice jenom na rok, ale budou to chtít jenom ostatní v tom Moravskoslezském kraji. To znamená, toto není opravdu koncepční řešení."
Kraj je ale ochotný jednat o mírném navýšení odměn za pohotovostní služby.
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Proběhla schůzka s koordinátorem stomatologické péče v Moravskoslezském kraji, kde jsme se bavili o tom navýšení. Ta další schůzka proběhne teďka v následujících čtrnácti dnech, kdy my mu sdělíme, co a jak. No a čekáme na to, až nás eventuelně osloví, protože ze strany Moravskoslezského kraje šel asi před měsícem a půl znovu oslovení na stomatology, aby dostáli své zákonné povinnosti a ujali té stomatologické pohotovostní služby ve Frýdku-Místku."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Jelikož chceme přilákat i další zubaře, tak jsme otevření jakýmkoliv jednáním pro zubaře, kteří by chtěli rozšířit svoji činnost, otevřít nové ordinace, protože to jsou spojité nádoby. A pokud budeme jednat o nových zubních ordinacích a případně by nedopadla zubní pohotovost v nemocnici, tak můžeme jako město uvažovat o tom, že bychom se případně i pustili do té obnovy jako město samostatně."
Jednou z možností by například mohla být finanční pobídka soukromému zubaři, s podmínkou zajištění udržitelnosti služby po nějaké časové období.
---
Sad Milady Horákové v Ostravě čekají velké změny. Město vypsalo architektonicko-krajinářskou soutěž na jeho budoucí vzhled a v minulých dnech byl vybrán její vítěz. Tento významný park se stane důstojným partnerem připravovaného koncertního sálu.
Celkem osm návrhů zkoumala porota architektonicko-krajinářské soutěže na budoucí podobu Sadu Dr. Milady Horákové, který leží naproti krajskému úřadu kousek od historického centra Ostravy. Vybrán byl návrh ateliéru míza architekti, který vyzdvihuje přednosti parku a nenásilně do něj doplňuje nové prvky.
Ondřej Vysloužil, ředitel městského ateliéru MAPPA: "Jsou zde i významné historické stopy. V parku býval hřbitov nebo třeba kubistická pohřební síň. Všechny tyto prvky má smysl potvrdit a zároveň park doplnit funkcemi, které si žádá, vzhledem k tomu, že je poměrně navštěvovaný."
Tento park je druhý největší v Ostravě, hned po Komenského sadech. V jeho blízkosti se nachází řada institucí a navíc se chystá výstavba dalších budov. Kromě koncertního sálu např. Černá kostka, sportovní hala nebo unikátní parkovací dům.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "Ty povrchy a zeleň jsou v neutěšeném stavu. Cílem je, jakýmsi způsobem ten park kultivovat a nabídnout pro návštěvníky a pro občany, aby tam mohli trávit volný čas."
Ondřej Vysloužil, ředitel městského ateliéru MAPPA: "Postupně bude nutné obměnit i dřeviny a bude se tak dít v několika etapách, aby ten park byl stále zelený. "
Předpokládané náklady na realizaci proměny parku jsou 250 mil. Kč. Začátek realizace se odhaduje na rok 2026.
---
V pohornické krajině na Karvinsku vznikne do roku 2027 POHO Park. Bývalý důl Gabriela, který dosud chátrá, bude kompletně zrekonstruován a nabídne lidem zábavu, vzdělání i nové příležitosti. Architektonická studie je již hotová.
Bývalý důl Gabriela v současnosti. Prázdné chátrající a nevyužívané budovy a osiřelá krajina kolem čekají na své znovuzrození. To by mělo přijít už do čtyř let. Počítá s tím velký nadčasový projekt Poho Park, který je součástí programu POHO 2030.
Jakub Unucka, 1. náměstek hejtmana kraje pro průmysl energetiku a chytrý region MSK:” Tady je to atypický projekt, jako jediný z těch 13 strategických projektů, které budou placeny z fondu Spravedlivá transformace se dívá do minulosti. Eden, Cepis, Černá kostka, všechno jde do budoucnosti, ale tady je to pohled do minulosti."
Na společné vizi, nápadech a budoucí podobě spolupracovalo několik společností a organizací včetně architektů. Využity budou do budoucna i obě těžní věže.
Vojtěch Lekeš, architekt Next studio: “Uvnitř v první věži máme dětské pohybové centrum, přibude tam 3,5 metrová skluzavka, takže to by mohlo být hezké a v druhé věži EXPO prostory na drobné výstavy."
Postavena bude i nová přístavba, která bude sloužit jako turistické informační centrum.
Financování projektu bude zajištěno z Fondu spravedlivé transformace.
Jan Krkoška, náměstek hejtmana kraje pro regionální rozvoj a turistický ruch MSK: “Jak víte, uhelné regiony mají možnost čerpat. V tuto chvíli je předpoklad, že se budeme bavit o 500 milionech korun."
Stavební práce by měly začít v roce 2025, POHO Park spustí provoz během roku 2027.
---
Co je to welcome drink, základy etikety nebo k čemu jsou plesy - i toto může být obsahem výuky na základní škole. V Čeladné si uvedená témata zvolili jako obsah projektového vyučování s názvem Večírkový den.
I takto může vypadat dopoledne na Základní škole v Čeladné. Nejedná se ovšem o volnou hodinu, nýbrž o výuku, respektive o projektové vyučování.
Jana Satinská, ředitelka ZŠ Čeladná: “Dnes se v projektovém vyučování s názvem Večírkový den seznamují blíže s tím, proč je třeba odpočívat, jak se dá odpočívat, co jsou večírky, plesy, rauty, taky se seznamují se základy etikety, učí se o konverzaci ve společnosti, také se dozvěděli co je welcome drink.”
Někteří žáci přizpůsobili Večírkovému dni i dress code, což mohlo vyniknout na tanečním parketu.
Antonín Langr, Sportovní taneční klub Antonio: “Stihli jsme toho hodně, učili jsme se i modernější tance i street dance, hip hop, potom jsme měli soutěžení hry a myslím si, že si to děti užily.”
žáci ZŠ Čeladná:
“Děkuji za to, že jste mi řekli, že jsem se krásně oblékl. A docela mě to bavilo, ale hlavní prioritou pro mě bylo to šampáňo, které jsem nakonec nevyhrál.”
“Nejlepší byla si ta soutěž a bylo to strašně fajn, moc mě to bavilo.”
Projektové dny na této škole nejsou nic ojedinělého, pravidelně se tu věnují i jiným tématům, třeba ekologii.
---
