Nejvyšší správní soud v Brně podruhé zasáhl do rozestavěného obchvatu Frýdku-Místku. Znepravomocnil další stavební povolení, tentokrát jde o dokument týkající se první části stavby. Předcházela tomu opět stížnost spolku Děti Země.
Naprosto stejné rozhodnutí, které bylo už jednou vydáno soudem v případě druhé etapy obchvatu Frýdku-Místku, se teď opakuje i u první etapy.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Zase je problém v měření hluku po dostavění stavby. Že tam není určeno, v jaké době se má měřit. Ale že je tam určeno pouze po ustálení té dopravy."
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "Já si troufnu tvrdit, že to je něco, jako kdyby soud vytkl a zastavil stavební povolení běžnému stavebníkovi, který staví rodinný dům. S tím, že v projektu nenapsal, že v tom rodinném domě chce bydlet. Protože každou silnici a každou dálnici, kterou postavíme, tak proměříme, pokud jde o hlukovou zátěž."
Rozhodnutím soudu tak došlo opět ke znepravomocnění některých stavebních povolení.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "Jsou to zase jenom některé dílčí stavební objekty. Nicméně většinu těch stavebních objektů my už máme hotovou. To znamená, že v tuto chvíli, jestli to čteme správně, tak se stavební činnost má přerušit na jedné rampě. My předpokládáme, že v horizontu nejdéle dvou měsíců ten dokument, který je nám vytýkán, dodáme."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Vzhledem k tomu, že za poslední měsíce všichni nabyli zkušenosti v této části, očekávám, že to půjde o kousek rychleji. Nicméně u té první části, která je již téměř hotová, neočekáváme, že by to mělo mít takový dopad na tu stavbu samotnou. Nebo na to zprovoznění té první části obchvatu."
Děti Země si navíc stěžovaly, že na druhé etapě obchvatu probíhají práce dál.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "My jsme sezvali všechny zúčastněné subjekty, včetně ministerstva dopravy, ale i dalších a prošli jsme celou stavbu. Přesně jsme identifikovali stavební objekty, kterých se toto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, a troufnu si tvrdit velmi nešťastné, až absurdní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu týká a na těch stavebních objektech jsme stanovili, jakým způsobem tam bude přerušena činnost. Tak, jak jsme povinováni."
Investor je totiž podle stavebního zákona na druhou stranu povinen zároveň zajistit, aby na stavbě v případě přerušení prací nedocházelo ke škodám.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Je třeba ty konstrukce, které tam jsou, chránit. Některé bude třeba určitě dále stavět. Tak, aby došlo k zaizolování těch předpínaných betonů. Aby došlo k zakonzervování některých částí staveb. A hlavně, aby se odtěžovalo to místo sesuvu ve Skalici. Tak, ať nedochází k dalšímu poškozování toho území, té stavby a je tam co nejmenší nebezpečí pro naše občany."
Ředitelství silnic a dálnic se i přes všechny komplikace stále drží plánu otevřít první etapu obchvatu 30. června a druhou do konce letošního roku.
---
Také Městská nemocnice Ostrava řeší nedostatek lékařů - konkrétně na tamní onkologii. Vedení nemocnice ale tvrdí, že pacienti se zhoršení péče nemusí obávat. Onkologie bude fungovat i nadále, pouze složitější případy budou po vyšetření odesílány do Komplexních onkologických center.
Fifejdská nemocnice má v péči přibližně 1600 onkologických pacientů, na jejichž léčbě spolupracuje s Komplexními onkologickými centry ve Fakultní nemocnici Ostrava a s nemocnicí v Novém Jičíně. Nyní bude spolupráce ještě výraznější, protože po odchodu několika onkologů musely Fifejdy změnit systém péče.
Kateřina Kysela, náměstkyně ředitele MNO: "Ještě v roce 2020 jsme v naší nemocnici zvládali našim pacientům aplikovat i chemoterapii a samozřejmě kompletní ambulantní péči. Nicméně odchodem lékařů se ta situace malinko zhoršila a museli jsme redukovat provozní dobu ambulancí."
Pacientů se prý změny nijak nedotknou a bude o ně dobře postaráno i nadále. Klinický provoz pokračuje, složitější případy budou odesílány do komplexních center a nově jsou navíc zorganizovány multioborové týmy, které urychlí léčbu pacienta.
Tomáš Blažek, onkolog MNO: "Výstupem toho multidisciplinárního týmu je doporučení, jak co nejrychleji a nejefektivněji zahájit léčbu daného konkrétního pacienta."
Kateřina Kysela, náměstkyně ředitele MNO: "Pacientům je poskytována veškerá péče, která je potřeba, nicméně k výkonům, které musejí poskytovat specializovaná pracoviště, jsou a budou pacienti odesíláni do těchto vyšších pracovišť."
Vedení nemocnice ale snahu o rozšíření lékařského týmu na onkologii rozhodně nevzdává a pokud se to povede, určitě se chce vrátit k poskytování onkologické péče v původním rozsahu.
---
Radnice Ostravy-Jihu pokračuje v kontorlách obecních bytů. Těch má ve správě více než 5 tisíc. Lidé si totiž stále stěžují na rušení nočního klidu a nepořádek ve společných prostorách. Pokud viník nezjedná nápravu, musí se z bytu odstěhovat.
Kontroly obecních bytů v Ostravě-Jihu nekončí. Tentokrát si radnice vzala na mušku byty v Domě s pečovatelskou službou na ulici Horymírova. Během dvou dnů zkontrolovala všech 150 bytů.
Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Tyto byty obývají naši senioři a jelikož jsme si byli vědomi toho, že v dopoledních hodinách často navštěvují lékaře popřípadě si zajdou pro nákup, tak jsme jim oznámení o plánované kontrole zaslali měsíc dopředu. Opětovně jsme kontrolovali technický stav bytů a zda nájemníci užívají byt v souladu s platnou nájemní smlouvou a domovním řádem.”
Kontrolu těchto bytů měla radnice v plánu už na loni na podzim. Vzhledem k pandemii koronaviru to ale nebylo možné.
Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Výsledky z těchto kontrol nás velice mile překvapily a potěšily, protože všichni nájemníci měli čisto, měli krásně uklizeno a vůbec na nic jsme nepřišli.”
Anketa: nájemníci DPS Horymírova: “Já tady bydlím přes duševní zdraví, to je stacionář Mens Sana a pomáhají nám většinou asistenti, kteří pracují v Mens Saně v sociálních službách a chodí po klientech, když nezvládají různé věci díky nemoci, tak se postarají. Jinak pečovatelskou službu zatím nevyužívám tady. Bydlí se mi tady dobře. Žádné problémy, postarají se o nás. Je tady takové klidné soužití.”
“Bydlí se mi tady dobře. Bydlím tady už 28 roků, to znamená od začátku otevření toho areálu. Bydlí se mi tady pěkně, mám bezbariérový byt, takže krásný. Uklízím si sám zatím, zatím nepotřebuju pečovatelky, zatím jsem soběstačný. I si vařím, takže v pohodě.”
Obvod provádí kontroly bytů už od roku 2017.
Petr Bidzinski, odbor vztahů s veřejností, MOb Ostrava-Jih: “Celkem bylo provedeno více než 800 kontrol bytových jednotek a vzhledem k porušení smlouvy se muselo vystěhovat 60 nájemců.”
Kontroly dalších bytů v obvodu na sebe nenechají dlouho čekat.
---
Obec Vražné, rodiště Gregora Johanna Mendela, zahájila rok oslav 200. výročí narození tohoto významného genetika. Odhalila vizi nové expozice, která vědce představí v jiném světle.
Obnova expozice Gregora Johanna Mendela je největším projektem jeho rodiště, obce Vražné na Novojičínsku, který připomene 200. výročí narození zakladatele genetiky. Ta současná byla v jeho rodném domě instalována v roce 2007.
Gabriela Grzegorzová (Vrážné - obec 21. století), starostka Vražného: “Když jsme přemýšleli, co s tímto objektem budeme dělat, jak budeme slavit to dvousté výročí, co ještě můžeme pro Mendela v této době udělat, tak jsme se podívali právě na tu expozici a vznikla myšlenka její obnovy.”
Vize budoucí podoby odkazu slavného vědce je hotova, měla by více oslovit mladou generaci.
Nová expozice by měla být interaktivní a hravá. Gregora Johanna Mendela by měla připomenout nejen jako genetika, ale také jako meteorologa nebo včelaře.
K realizaci projektu je ale potřeba 22 milionů korun, což je zhruba dvojnásobná výše rozpočtu obce. Ta se snaží finance získat od státu a kraje.
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK pro kulturu a památkovou péči: “Přispěli jsme na studii, která byla dneska byla prezentována a je ukončena, která by měla nastínit vznik nové interaktivní výstavy, která by měla vzniknout v průběhu příštího roku.”
Odkaz vědce, o kterém se učí na celém světě, bude letos popularizován na mnoha místech republiky. Hlavní oslavy Mendelova jubilea v jeho rodišti připadnou na konec července.
---
V Opavě začaly Velikonoční trhy. Po dvou leté pauze kvůli pandemii koronaviru, se na Dolním náměstí opět otevřely stánky, kde prodejci nabízejí sváteční dekorace, ozdobené kraslice, pomlázky nebo zdobené perníčky. A nechybí ani doprovodní program. Chladné počasí prozatím mnoho zákazníků nepřilákalo.
Velikonoční dekorace, dřevěné výrobky, zdobené perníčky, hrnkové květiny a bylinky, hračky a jiné drobnosti nabízejí ve stáncích obchodníci na Velikonočních trzích, které začaly na opavském Dolním náměstí. Trhy se konají po dvouleté koronavirové pauze.
Martin Žižlavský, organizátor Velikonočních trhů: „Jsem rád, že už se něco začalo dít. Doufám, že už nás nic nepřekvapí."
Přestože se blíží svátky jara, počasí posledních dnů je poněkud chladnější, než by mohlo být. A tak prodejci ve stáncích s občerstvením nabízejí zákazníkům teplé nápoje.
Kristýna Volková prodavačka, stánek s občerstvením: „Chodí na punč, ohřát se v té zimě. “
Některé stánky zůstaly prozatím zavřené a ani nakupujících není mnoho.
návštěvnice Velikonočních trhů: „Až se otevřou všechny stánky, určitě si něco koupíme jako každý rok.“
Součástí Velikonočních trhů jsou tradičně také nejrůznější vystoupení rozložená do dvou týdnů.
Chybět nebude ani vynášení mařeny. Už po staletí se tak lidé o smrtné neděli loučí se zimou a vítají jaro. Připraveny jsou i tvořivé dílničky pro děti.
---
V neděli v 10 hodin a šestnáct minut odstartoval Karel Ligocki začátek svého osmnáctého rekordu, kterým chtěl překonat svůj rekord z roku 2014, což se mu nakonec povedlo. 100 km za čtyři hodiny a 45 minut zkrátil o téměř tři minuty.
Ultramaratonec Karel Ligocki ve Studénce překonal svůj vlastní rekord. Ten byl urazit 100 km pod 4 hodiny a 45 minut. To se mu povedlo v neděli 3. dubna na zimním stadionu ve Studénce. Získal tak další zápis do Guinessovy knihy rekordů.
Klára Klimecká, komisařka rekordů: „ Je spočítáno, že 730 okruhů dává dohromady 100km. Na počítadle se počítají jednotlivé okruhy a měří se čas. Dnes se to panu Ligockému povedlo o téměř tři minuty rychleji.“
Karel Ligocki svůj jednadvacátý pokus o rekord odstartoval v deset hodin a 16 minut. O pár hodin později už dojížděl do cíle za hlasitého povzbuzování fanoušků s neuvěřitelným časem 4 hodiny 41 minut a 54 vteřin.
Karel Ligocki, rekordman: „Dnes to bylo fantastické. Byl výborný led, měl jsem skvělé vodiče. Bylo to perfektní, na ledě pořád někdo byl. Přimělo mě k tomu to, že nikdo v republice nezareflektoval, že rychlobruslení je nejkrásnější a nejzákladnější Olympijský sport."
Jan Kopera, trenér Karla Ligockého: „Dnes to byl jednadvacátý pokus. Jinak jezdíme hlavně dvanácti hodinovky, čtyřiadvaceti hodinovky, trojboj nebo pětiboj."
Český rekordman Karel Ligocki si ve Studénce připsal na konto již osmnáctý rekord.
---
Nejvyšší správní soud v Brně podruhé zasáhl do rozestavěného obchvatu Frýdku-Místku. Znepravomocnil další stavební povolení, tentokrát jde o dokument týkající se první části stavby. Předcházela tomu opět stížnost spolku Děti Země.
Naprosto stejné rozhodnutí, které bylo už jednou vydáno soudem v případě druhé etapy obchvatu Frýdku-Místku, se teď opakuje i u první etapy.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Zase je problém v měření hluku po dostavění stavby. Že tam není určeno, v jaké době se má měřit. Ale že je tam určeno pouze po ustálení té dopravy."
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "Já si troufnu tvrdit, že to je něco, jako kdyby soud vytkl a zastavil stavební povolení běžnému stavebníkovi, který staví rodinný dům. S tím, že v projektu nenapsal, že v tom rodinném domě chce bydlet. Protože každou silnici a každou dálnici, kterou postavíme, tak proměříme, pokud jde o hlukovou zátěž."
Rozhodnutím soudu tak došlo opět ke znepravomocnění některých stavebních povolení.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "Jsou to zase jenom některé dílčí stavební objekty. Nicméně většinu těch stavebních objektů my už máme hotovou. To znamená, že v tuto chvíli, jestli to čteme správně, tak se stavební činnost má přerušit na jedné rampě. My předpokládáme, že v horizontu nejdéle dvou měsíců ten dokument, který je nám vytýkán, dodáme."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Vzhledem k tomu, že za poslední měsíce všichni nabyli zkušenosti v této části, očekávám, že to půjde o kousek rychleji. Nicméně u té první části, která je již téměř hotová, neočekáváme, že by to mělo mít takový dopad na tu stavbu samotnou. Nebo na to zprovoznění té první části obchvatu."
Děti Země si navíc stěžovaly, že na druhé etapě obchvatu probíhají práce dál.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "My jsme sezvali všechny zúčastněné subjekty, včetně ministerstva dopravy, ale i dalších a prošli jsme celou stavbu. Přesně jsme identifikovali stavební objekty, kterých se toto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, a troufnu si tvrdit velmi nešťastné, až absurdní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu týká a na těch stavebních objektech jsme stanovili, jakým způsobem tam bude přerušena činnost. Tak, jak jsme povinováni."
Investor je totiž podle stavebního zákona na druhou stranu povinen zároveň zajistit, aby na stavbě v případě přerušení prací nedocházelo ke škodám.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Je třeba ty konstrukce, které tam jsou, chránit. Některé bude třeba určitě dále stavět. Tak, aby došlo k zaizolování těch předpínaných betonů. Aby došlo k zakonzervování některých částí staveb. A hlavně, aby se odtěžovalo to místo sesuvu ve Skalici. Tak, ať nedochází k dalšímu poškozování toho území, té stavby a je tam co nejmenší nebezpečí pro naše občany."
Ředitelství silnic a dálnic se i přes všechny komplikace stále drží plánu otevřít první etapu obchvatu 30. června a druhou do konce letošního roku.
---
Také Městská nemocnice Ostrava řeší nedostatek lékařů - konkrétně na tamní onkologii. Vedení nemocnice ale tvrdí, že pacienti se zhoršení péče nemusí obávat. Onkologie bude fungovat i nadále, pouze složitější případy budou po vyšetření odesílány do Komplexních onkologických center.
Fifejdská nemocnice má v péči přibližně 1600 onkologických pacientů, na jejichž léčbě spolupracuje s Komplexními onkologickými centry ve Fakultní nemocnici Ostrava a s nemocnicí v Novém Jičíně. Nyní bude spolupráce ještě výraznější, protože po odchodu několika onkologů musely Fifejdy změnit systém péče.
Kateřina Kysela, náměstkyně ředitele MNO: "Ještě v roce 2020 jsme v naší nemocnici zvládali našim pacientům aplikovat i chemoterapii a samozřejmě kompletní ambulantní péči. Nicméně odchodem lékařů se ta situace malinko zhoršila a museli jsme redukovat provozní dobu ambulancí."
Pacientů se prý změny nijak nedotknou a bude o ně dobře postaráno i nadále. Klinický provoz pokračuje, složitější případy budou odesílány do komplexních center a nově jsou navíc zorganizovány multioborové týmy, které urychlí léčbu pacienta.
Tomáš Blažek, onkolog MNO: "Výstupem toho multidisciplinárního týmu je doporučení, jak co nejrychleji a nejefektivněji zahájit léčbu daného konkrétního pacienta."
Kateřina Kysela, náměstkyně ředitele MNO: "Pacientům je poskytována veškerá péče, která je potřeba, nicméně k výkonům, které musejí poskytovat specializovaná pracoviště, jsou a budou pacienti odesíláni do těchto vyšších pracovišť."
Vedení nemocnice ale snahu o rozšíření lékařského týmu na onkologii rozhodně nevzdává a pokud se to povede, určitě se chce vrátit k poskytování onkologické péče v původním rozsahu.
---
Radnice Ostravy-Jihu pokračuje v kontorlách obecních bytů. Těch má ve správě více než 5 tisíc. Lidé si totiž stále stěžují na rušení nočního klidu a nepořádek ve společných prostorách. Pokud viník nezjedná nápravu, musí se z bytu odstěhovat.
Kontroly obecních bytů v Ostravě-Jihu nekončí. Tentokrát si radnice vzala na mušku byty v Domě s pečovatelskou službou na ulici Horymírova. Během dvou dnů zkontrolovala všech 150 bytů.
Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Tyto byty obývají naši senioři a jelikož jsme si byli vědomi toho, že v dopoledních hodinách často navštěvují lékaře popřípadě si zajdou pro nákup, tak jsme jim oznámení o plánované kontrole zaslali měsíc dopředu. Opětovně jsme kontrolovali technický stav bytů a zda nájemníci užívají byt v souladu s platnou nájemní smlouvou a domovním řádem.”
Kontrolu těchto bytů měla radnice v plánu už na loni na podzim. Vzhledem k pandemii koronaviru to ale nebylo možné.
Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Výsledky z těchto kontrol nás velice mile překvapily a potěšily, protože všichni nájemníci měli čisto, měli krásně uklizeno a vůbec na nic jsme nepřišli.”
Anketa: nájemníci DPS Horymírova: “Já tady bydlím přes duševní zdraví, to je stacionář Mens Sana a pomáhají nám většinou asistenti, kteří pracují v Mens Saně v sociálních službách a chodí po klientech, když nezvládají různé věci díky nemoci, tak se postarají. Jinak pečovatelskou službu zatím nevyužívám tady. Bydlí se mi tady dobře. Žádné problémy, postarají se o nás. Je tady takové klidné soužití.”
“Bydlí se mi tady dobře. Bydlím tady už 28 roků, to znamená od začátku otevření toho areálu. Bydlí se mi tady pěkně, mám bezbariérový byt, takže krásný. Uklízím si sám zatím, zatím nepotřebuju pečovatelky, zatím jsem soběstačný. I si vařím, takže v pohodě.”
Obvod provádí kontroly bytů už od roku 2017.
Petr Bidzinski, odbor vztahů s veřejností, MOb Ostrava-Jih: “Celkem bylo provedeno více než 800 kontrol bytových jednotek a vzhledem k porušení smlouvy se muselo vystěhovat 60 nájemců.”
Kontroly dalších bytů v obvodu na sebe nenechají dlouho čekat.
---
Obec Vražné, rodiště Gregora Johanna Mendela, zahájila rok oslav 200. výročí narození tohoto významného genetika. Odhalila vizi nové expozice, která vědce představí v jiném světle.
Obnova expozice Gregora Johanna Mendela je největším projektem jeho rodiště, obce Vražné na Novojičínsku, který připomene 200. výročí narození zakladatele genetiky. Ta současná byla v jeho rodném domě instalována v roce 2007.
Gabriela Grzegorzová (Vrážné - obec 21. století), starostka Vražného: “Když jsme přemýšleli, co s tímto objektem budeme dělat, jak budeme slavit to dvousté výročí, co ještě můžeme pro Mendela v této době udělat, tak jsme se podívali právě na tu expozici a vznikla myšlenka její obnovy.”
Vize budoucí podoby odkazu slavného vědce je hotova, měla by více oslovit mladou generaci.
Nová expozice by měla být interaktivní a hravá. Gregora Johanna Mendela by měla připomenout nejen jako genetika, ale také jako meteorologa nebo včelaře.
K realizaci projektu je ale potřeba 22 milionů korun, což je zhruba dvojnásobná výše rozpočtu obce. Ta se snaží finance získat od státu a kraje.
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK pro kulturu a památkovou péči: “Přispěli jsme na studii, která byla dneska byla prezentována a je ukončena, která by měla nastínit vznik nové interaktivní výstavy, která by měla vzniknout v průběhu příštího roku.”
Odkaz vědce, o kterém se učí na celém světě, bude letos popularizován na mnoha místech republiky. Hlavní oslavy Mendelova jubilea v jeho rodišti připadnou na konec července.
---
V Opavě začaly Velikonoční trhy. Po dvou leté pauze kvůli pandemii koronaviru, se na Dolním náměstí opět otevřely stánky, kde prodejci nabízejí sváteční dekorace, ozdobené kraslice, pomlázky nebo zdobené perníčky. A nechybí ani doprovodní program. Chladné počasí prozatím mnoho zákazníků nepřilákalo.
Velikonoční dekorace, dřevěné výrobky, zdobené perníčky, hrnkové květiny a bylinky, hračky a jiné drobnosti nabízejí ve stáncích obchodníci na Velikonočních trzích, které začaly na opavském Dolním náměstí. Trhy se konají po dvouleté koronavirové pauze.
Martin Žižlavský, organizátor Velikonočních trhů: „Jsem rád, že už se něco začalo dít. Doufám, že už nás nic nepřekvapí."
Přestože se blíží svátky jara, počasí posledních dnů je poněkud chladnější, než by mohlo být. A tak prodejci ve stáncích s občerstvením nabízejí zákazníkům teplé nápoje.
Kristýna Volková prodavačka, stánek s občerstvením: „Chodí na punč, ohřát se v té zimě. “
Některé stánky zůstaly prozatím zavřené a ani nakupujících není mnoho.
návštěvnice Velikonočních trhů: „Až se otevřou všechny stánky, určitě si něco koupíme jako každý rok.“
Součástí Velikonočních trhů jsou tradičně také nejrůznější vystoupení rozložená do dvou týdnů.
Chybět nebude ani vynášení mařeny. Už po staletí se tak lidé o smrtné neděli loučí se zimou a vítají jaro. Připraveny jsou i tvořivé dílničky pro děti.
---
V neděli v 10 hodin a šestnáct minut odstartoval Karel Ligocki začátek svého osmnáctého rekordu, kterým chtěl překonat svůj rekord z roku 2014, což se mu nakonec povedlo. 100 km za čtyři hodiny a 45 minut zkrátil o téměř tři minuty.
Ultramaratonec Karel Ligocki ve Studénce překonal svůj vlastní rekord. Ten byl urazit 100 km pod 4 hodiny a 45 minut. To se mu povedlo v neděli 3. dubna na zimním stadionu ve Studénce. Získal tak další zápis do Guinessovy knihy rekordů.
Klára Klimecká, komisařka rekordů: „ Je spočítáno, že 730 okruhů dává dohromady 100km. Na počítadle se počítají jednotlivé okruhy a měří se čas. Dnes se to panu Ligockému povedlo o téměř tři minuty rychleji.“
Karel Ligocki svůj jednadvacátý pokus o rekord odstartoval v deset hodin a 16 minut. O pár hodin později už dojížděl do cíle za hlasitého povzbuzování fanoušků s neuvěřitelným časem 4 hodiny 41 minut a 54 vteřin.
Karel Ligocki, rekordman: „Dnes to bylo fantastické. Byl výborný led, měl jsem skvělé vodiče. Bylo to perfektní, na ledě pořád někdo byl. Přimělo mě k tomu to, že nikdo v republice nezareflektoval, že rychlobruslení je nejkrásnější a nejzákladnější Olympijský sport."
Jan Kopera, trenér Karla Ligockého: „Dnes to byl jednadvacátý pokus. Jinak jezdíme hlavně dvanácti hodinovky, čtyřiadvaceti hodinovky, trojboj nebo pětiboj."
Český rekordman Karel Ligocki si ve Studénce připsal na konto již osmnáctý rekord.
---
