Nejdříve za 6 let by se znovu mohlo těžit uhlí na uzavřených dolech na Karvinsku. Vyplývá to ze studie, kterou vypracovali odborníci kvůli energetické krizi. Stejnou dobu ale bude trvat přechod tepelných elektráren od uhlí na plyn a tak by Moravskoslezskému kraji otevření šachet příliš nepomohlo.
Loni v únoru skončila těžba na Dolech Darkov a ČSA. Pak se ale situace v energetice natolik změnila, že se státní podnik DIAMO zabýval možností šachty znovu otevřít. Cena surovin se dramaticky zvýšila a paliva je nedostatek. Studie potvrdila, že za 10 miliard korun by se za 6 let mohlo znovu těžit.
Jiří Golasowski, náměstek ředitele závodu Darkov, Diamo: "Prvních 6 let je vyloženě příprava těch oblastí. Prvním rokem těžby je sedmý rok toho 20letého období. Výsledkem je možnost získat až 14 milionů tun uhlí."
Josef Lazárek, ředitel závodu Darkov, Diamo: "Z pohledu dnešních astronomických cen by se to mohlo vyplatit, ale z pohledu cenové kulminace je to velmi problematické říct."
V podzemí je asi 14 milionů tun uhlí a jeho vytěžení by mohlo trvat přibližně 14 let. Problémem ale je, že samotném přípravné práce by trvaly 6 let, což je příliš dlouho. Kraj chtěl totiž pro občany zajistit teplo, pro které využívají teplárny uhlí.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: "Od roku 2028 nám teplárny v Karviné a Třebovicích přejdou na plyn. Tím pádem nám obnovení těžby vůbec nepomůže, nemá žádný vliv na teplárny a z toho pohledu se budeme muset zařídit nějak jinak."
OKD bude uhlí těžit zřejmě do roku 2026 a další dva roky se pak překlenou buď dovozem uhlí a nebo mícháním uhlí s kaly. Uhlí z uzavřených šachet je navíc vhodné spíš pro podniky ke koksování a do tepláren se nehodí.
---
Policisté provedli v sobotu první letošní kontrolu myslivců před jejich společným honem.
Pečlivou prověrkou zbraní, dokladů a zkouškami na alkohol a drogy prošli myslivci v Dětmarovicích na Karvinsku.
Soňa Štětínská, mluvčí Policie ČR MSK: “Policisté kontrolují zejména doklady nutné k držení a nošení zbraně. Jedná se o zbrojní průkaz, ale také mnohé další doklady. Kontrolují samozřejmě také technický stav používaných zbraní. No a zaměří se také na kontrolu, zda myslivci, respektive účastníci lovu, nepožili před nebo v průběhu alkoholické nápoje a nebo návykové a psychotropní látky.”
Václav Kaděra, myslivec: “To, že provádějí kontrolu, je v pořádku. Je potřeba provést kontrolu, dneska se na legislati dbá všude, to je naprosto v pořádku. Alkohol, jak vidíte, ten vůbec nepřichází do úvahy v průběhu vlastního lovu, to si dáme až po skončení akce. Ale kontroly jsou naprosto v pořádku. Nepředpokládám, že by byl nějaký problém, protože všichni o kontrolách ví, že probíhají všude, nejenom tady, ale kdekoliv, kam se přijede. Takže doklady a všechno mají určitě v pořádku.”
Podobných kontrol se bude v kraji konat více. Policisté přitom nemusí myslivce kontrolovat jen před honem, ale zaskočit je mohou kdykoli v průběhu lovu.
Soňa Štětínská, mluvčí Policie ČR MSK: “Já bych chtěla podotknout, že tato problematika, tedy kontroly na mysliveckých lovech, přináleží policistům z odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál krajského ředitelství. No a dnes v sobotu začíná naše v uvozovkách sezona, kdy jsme na kontrole mysliveckých lovů poprvé.”
Vedle samotné policejní kontroly jsou myslivci před každým lovem poučeni, aby dodržovali přísná bezpečnostní pravidla a předešli tím případným střelným poraněním.
---
Radnice v Havířově musí počítat s tím, že v příštím roce zaplatí za městskou hromadnou dopravu o mnoho milionů více. Město věří, že s rostoucími náklady pomůže samosprávám vláda.
Havířov byl prvním městem v kraji, kde začaly jezdit všechny autobusy městské hromadné dopravy na stlačený zemní plyn. Nyní se ekologický pohon dopravci hodně prodraží a to se odráží i na městské kase.
Ondřej Baránek (ANO), náměstek primátora: “V současné době očekáváme skutečnost platby MHD na úrovni 117 milionů korun za rok. Všechny rozhovory ještě nejsou u konce, nicméně dohodli jsme se ve finále na navýšení 135 milionů, to znamená na příští rok 2023. My jsme celou tuto nepříznivou situací pro město diskutovali s náměstkem hejtmana panem Podstawkou, který nám přislíbil pomoc a říkal, že by snad měl hovořit už i na vládní."
16. listopadu bude ve Zlínském kraji zasedat komise dopravy asociace krajů, kterého se zúčastní také náměstek ministra dopravy.
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Kraje i města, které si objednávají autobusy a jezdí na CNG, tak aby dostaly dotaci a vyplacení toho rozdílu. Takže nelze to zastropovat, ale vyplatit nějaký rozdíl mezi plánovanou vysoutěženou cenou a cenou, která se teď účtuje za CNG.”
V rámci úspor město nepočítá s tím, že by rušilo některé linky, nebo omezovalo četnost spojů. Zvažuje ale, že by se jednorázové jízdné mohlo zvednou z 12 na 15 korun.
---
Naprosto nepochopitelně se zachoval otec malého dítěte v Havířově. Poté, co vystoupil i s kočárkem z vlaku, začal nouzovým kladivem rozbíjet okna odjíždějící soupravy. Hrozí mu za to vězení.
Policistům z oddělení Hlavního nádraží Ostrava byl v polovině října nahlášen případ poškozených skel vlaku. Při prohlížení videozáznamu z bezpečnostních kamer na nádraží v Havířově jen nevěřícně kroutili hlavami. Skla totiž porozbíjel jeden z pasažérů poté, co vystoupil z vlaku. V druhé ruce přitom držel rukojeť kočárku s dítětem.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Svým jednáním způsobil škodu, která zřejmě převyšuje 10 tisíc korun, tudíž se dopustil několika trestných činů - krádeže, poškozování cizí věci a výtržnictví."
Policisté také brzy zjistili, že pachatel skla rozbil kladívkem, které je určeno pro nouzové situace a bývá umístěno poblíž dveří ve vlaku. Policisté se s útoky vandalů potýkají často, ale tento útok překvapil i je.
Martin Kubátko, vedoucí Oddělení Hlavního nádraží Ostrava PČR: "Nejčastější formou tady toho vandalismu je v rámci skutků, které spadají pod železnici sprejerství, ať už na budovách nebo na vlakových soupravách."
Po zveřejnění videozáznamu a fotografií pachatele sdělovacími prostředky se muž sám ohlásil na policii a ke všemu se přiznal. Proč ale skla rozbil, zatím nikdo netuší. Jisté ale je, že mu hrozí 2 roky vězení. Případ budeme dále sledovat.
---
Pěchotní srub u Milostovic na Opavsku je součástí hraničního opevnění, které bylo budováno ve 30.letech minulého století. Do obnovy zchátralého objektu se před více než 20 lety pustli členové klubu vojenské historie. Objekt se jim podařilo také opatřit dobovými zbraněmi i vybavením. Zřejmě takto vypadal v době svého vzniku.
Pěchotní srub U Trigonometru v Milostovicích je součástí obranné linie, která měla chránit bezpečnost tehdejšího Československa. V době ohrožení Hitlerem ale pevnosti svému účelu neposloužily. Po Mnichovské dohodě a následném odstoupení hranic v roce 1938 museli vojáci pevnost opustit. Sloužili tady pouze týden.
Pavel Chráska, předseda, Klub vojenské historie Opava: „V roce 1945 objekt obsadila německá armáda a bránila tomu postupu osvobozujících jednotek.“
Po válce objekt chátral. V roce 1995 se jej ujmuli členové Klubu vojenské historie Opava. Díky sponzorům a příspěvkům z obecní pokladny jej postupně opravili a vybavili tak, jak asi mohl v době svého vzniku vypadat.
Pavel Chráska, předseda, Klub vojenské historie Opava: „Řada zbraní je funkčních, původních. Ale jsou nasbírány, dá se říci, z celé Evropy.“
Třeba tento protitankový kanon s těžkým kulometem objevili nadšenci pro vojenskou historii až v Norsku. Po důkladném rozebrání a repasování některých dílů byla zbraň osazena do střílny.
Pavel Chráska, předseda, Klub vojenské historie Opava: „Ovládal se asi takto: buď se mohl střelec dívat přes optický zaměřovač nebo využít stupnic odměru a náměru.“
Kanon tak mohl být používaný i během špatné viditelnosti – ve tmě nebo v mlze. Mozkem bunkru byla místnost telefonisty a velitele, které byly vedle sebe a propojené malým okýnkem. To aby měl velitel o přicházejících zprávách přehled.
Pavel Chráska, předseda, Klub vojenské historie Opava: „Zde se nacházíme v místnosti velitele objektu, který měl jako jediný vlastní lůžko. Ostatní vojáci se o něj museli dělit.“
Ve dvoupodlažním betonovém bunkru sloužilo 36 vojáků. Ovšem v suterénu jsou postele jen pro polovinu z nich. Místem se tady totiž neplýtvalo. A tak když část mužů byla ve službě, ta druhá mohla odpočívat. U ubikace je také toaleta a umývadla. K vidění jsou tady i funkční rozvody vody a vzduchotechniky.
Betonový pěchotní srub je v sezónně přístupný veřejnosti. Ještě před zimní pauzou se tady uskutečnila vzpomínková akce u příležitosti vzniku Československé republiky. Návštěvníci se sem budou moci opět podívat na jaře.
---
V Ostravě-Porubě teď kosí květinové louky. A to takovým způsobem, aby je nepoškodili a lidé si je mohli odnést domů. První květinovou louku Poruba vysadila v roce 2021 na Francouzské ulici a okamžitě se stala fenoménem. Letos se tak jejich počet zvýšil na deset.
Blíží se zima a květinové louky v Ostravě-Porubě stále dělají radost lidem. Rozkvetlé květiny si teď lidé mohou odnést domů. Ne ale ze všech míst.
Anketa: obyvatelé Ostravy-Poruby: “Sbírám semínka a bude to, na zahradu to chci nasadit.”
“Je to tu moc krásné a chodíme sem rádi.”
“Je to tak úžasný počin. ty úžasné slunečnice. Přijdu domů a zpívám si.”
Kytičky by lidé neměli trhat například na loukách na Francouzské ulici a tady v Oáze klidu. Radnice je chce nechat vysemenit a počkat do jara, které z nich se ujmou.
Pro květiny by si lidé neměli chodit ani na louky u Koruny a na ulici Rajmunda Prchaly.
Renáta Hovjacká, správkyně zeleně, MOb Ostrava-Poruba: “Kosí se ručně proto, aby se ty květy nebo ty stvoly rostlin položily na zem a snažíme se tímto způsobem přesemení na další roky.”
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka MOb Ostrava-Poruba: “Obvod by v tom chtěl samozřejmě pokračovat dál i v příštím roce, protože je to záležitost relativně levná, krásná, lidé to vítají, líbí se jim to. Máme celou řadu požadavků od lidí vysaďte nám tady květinovou louku a je to v různých dvorech, vnitroblocích a podobně.”
Porubou se inspirují i některé instituce jako například havířovská nemocnice, která první květinovou louku vysela letos na jaře.
---
Nejdříve za 6 let by se znovu mohlo těžit uhlí na uzavřených dolech na Karvinsku. Vyplývá to ze studie, kterou vypracovali odborníci kvůli energetické krizi. Stejnou dobu ale bude trvat přechod tepelných elektráren od uhlí na plyn a tak by Moravskoslezskému kraji otevření šachet příliš nepomohlo.
Loni v únoru skončila těžba na Dolech Darkov a ČSA. Pak se ale situace v energetice natolik změnila, že se státní podnik DIAMO zabýval možností šachty znovu otevřít. Cena surovin se dramaticky zvýšila a paliva je nedostatek. Studie potvrdila, že za 10 miliard korun by se za 6 let mohlo znovu těžit.
Jiří Golasowski, náměstek ředitele závodu Darkov, Diamo: "Prvních 6 let je vyloženě příprava těch oblastí. Prvním rokem těžby je sedmý rok toho 20letého období. Výsledkem je možnost získat až 14 milionů tun uhlí."
Josef Lazárek, ředitel závodu Darkov, Diamo: "Z pohledu dnešních astronomických cen by se to mohlo vyplatit, ale z pohledu cenové kulminace je to velmi problematické říct."
V podzemí je asi 14 milionů tun uhlí a jeho vytěžení by mohlo trvat přibližně 14 let. Problémem ale je, že samotném přípravné práce by trvaly 6 let, což je příliš dlouho. Kraj chtěl totiž pro občany zajistit teplo, pro které využívají teplárny uhlí.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: "Od roku 2028 nám teplárny v Karviné a Třebovicích přejdou na plyn. Tím pádem nám obnovení těžby vůbec nepomůže, nemá žádný vliv na teplárny a z toho pohledu se budeme muset zařídit nějak jinak."
OKD bude uhlí těžit zřejmě do roku 2026 a další dva roky se pak překlenou buď dovozem uhlí a nebo mícháním uhlí s kaly. Uhlí z uzavřených šachet je navíc vhodné spíš pro podniky ke koksování a do tepláren se nehodí.
---
Policisté provedli v sobotu první letošní kontrolu myslivců před jejich společným honem.
Pečlivou prověrkou zbraní, dokladů a zkouškami na alkohol a drogy prošli myslivci v Dětmarovicích na Karvinsku.
Soňa Štětínská, mluvčí Policie ČR MSK: “Policisté kontrolují zejména doklady nutné k držení a nošení zbraně. Jedná se o zbrojní průkaz, ale také mnohé další doklady. Kontrolují samozřejmě také technický stav používaných zbraní. No a zaměří se také na kontrolu, zda myslivci, respektive účastníci lovu, nepožili před nebo v průběhu alkoholické nápoje a nebo návykové a psychotropní látky.”
Václav Kaděra, myslivec: “To, že provádějí kontrolu, je v pořádku. Je potřeba provést kontrolu, dneska se na legislati dbá všude, to je naprosto v pořádku. Alkohol, jak vidíte, ten vůbec nepřichází do úvahy v průběhu vlastního lovu, to si dáme až po skončení akce. Ale kontroly jsou naprosto v pořádku. Nepředpokládám, že by byl nějaký problém, protože všichni o kontrolách ví, že probíhají všude, nejenom tady, ale kdekoliv, kam se přijede. Takže doklady a všechno mají určitě v pořádku.”
Podobných kontrol se bude v kraji konat více. Policisté přitom nemusí myslivce kontrolovat jen před honem, ale zaskočit je mohou kdykoli v průběhu lovu.
Soňa Štětínská, mluvčí Policie ČR MSK: “Já bych chtěla podotknout, že tato problematika, tedy kontroly na mysliveckých lovech, přináleží policistům z odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál krajského ředitelství. No a dnes v sobotu začíná naše v uvozovkách sezona, kdy jsme na kontrole mysliveckých lovů poprvé.”
Vedle samotné policejní kontroly jsou myslivci před každým lovem poučeni, aby dodržovali přísná bezpečnostní pravidla a předešli tím případným střelným poraněním.
---
Radnice v Havířově musí počítat s tím, že v příštím roce zaplatí za městskou hromadnou dopravu o mnoho milionů více. Město věří, že s rostoucími náklady pomůže samosprávám vláda.
Havířov byl prvním městem v kraji, kde začaly jezdit všechny autobusy městské hromadné dopravy na stlačený zemní plyn. Nyní se ekologický pohon dopravci hodně prodraží a to se odráží i na městské kase.
Ondřej Baránek (ANO), náměstek primátora: “V současné době očekáváme skutečnost platby MHD na úrovni 117 milionů korun za rok. Všechny rozhovory ještě nejsou u konce, nicméně dohodli jsme se ve finále na navýšení 135 milionů, to znamená na příští rok 2023. My jsme celou tuto nepříznivou situací pro město diskutovali s náměstkem hejtmana panem Podstawkou, který nám přislíbil pomoc a říkal, že by snad měl hovořit už i na vládní."
16. listopadu bude ve Zlínském kraji zasedat komise dopravy asociace krajů, kterého se zúčastní také náměstek ministra dopravy.
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Kraje i města, které si objednávají autobusy a jezdí na CNG, tak aby dostaly dotaci a vyplacení toho rozdílu. Takže nelze to zastropovat, ale vyplatit nějaký rozdíl mezi plánovanou vysoutěženou cenou a cenou, která se teď účtuje za CNG.”
V rámci úspor město nepočítá s tím, že by rušilo některé linky, nebo omezovalo četnost spojů. Zvažuje ale, že by se jednorázové jízdné mohlo zvednou z 12 na 15 korun.
---
Naprosto nepochopitelně se zachoval otec malého dítěte v Havířově. Poté, co vystoupil i s kočárkem z vlaku, začal nouzovým kladivem rozbíjet okna odjíždějící soupravy. Hrozí mu za to vězení.
Policistům z oddělení Hlavního nádraží Ostrava byl v polovině října nahlášen případ poškozených skel vlaku. Při prohlížení videozáznamu z bezpečnostních kamer na nádraží v Havířově jen nevěřícně kroutili hlavami. Skla totiž porozbíjel jeden z pasažérů poté, co vystoupil z vlaku. V druhé ruce přitom držel rukojeť kočárku s dítětem.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Svým jednáním způsobil škodu, která zřejmě převyšuje 10 tisíc korun, tudíž se dopustil několika trestných činů - krádeže, poškozování cizí věci a výtržnictví."
Policisté také brzy zjistili, že pachatel skla rozbil kladívkem, které je určeno pro nouzové situace a bývá umístěno poblíž dveří ve vlaku. Policisté se s útoky vandalů potýkají často, ale tento útok překvapil i je.
Martin Kubátko, vedoucí Oddělení Hlavního nádraží Ostrava PČR: "Nejčastější formou tady toho vandalismu je v rámci skutků, které spadají pod železnici sprejerství, ať už na budovách nebo na vlakových soupravách."
Po zveřejnění videozáznamu a fotografií pachatele sdělovacími prostředky se muž sám ohlásil na policii a ke všemu se přiznal. Proč ale skla rozbil, zatím nikdo netuší. Jisté ale je, že mu hrozí 2 roky vězení. Případ budeme dále sledovat.
---
Pěchotní srub u Milostovic na Opavsku je součástí hraničního opevnění, které bylo budováno ve 30.letech minulého století. Do obnovy zchátralého objektu se před více než 20 lety pustli členové klubu vojenské historie. Objekt se jim podařilo také opatřit dobovými zbraněmi i vybavením. Zřejmě takto vypadal v době svého vzniku.
Pěchotní srub U Trigonometru v Milostovicích je součástí obranné linie, která měla chránit bezpečnost tehdejšího Československa. V době ohrožení Hitlerem ale pevnosti svému účelu neposloužily. Po Mnichovské dohodě a následném odstoupení hranic v roce 1938 museli vojáci pevnost opustit. Sloužili tady pouze týden.
Pavel Chráska, předseda, Klub vojenské historie Opava: „V roce 1945 objekt obsadila německá armáda a bránila tomu postupu osvobozujících jednotek.“
Po válce objekt chátral. V roce 1995 se jej ujmuli členové Klubu vojenské historie Opava. Díky sponzorům a příspěvkům z obecní pokladny jej postupně opravili a vybavili tak, jak asi mohl v době svého vzniku vypadat.
Pavel Chráska, předseda, Klub vojenské historie Opava: „Řada zbraní je funkčních, původních. Ale jsou nasbírány, dá se říci, z celé Evropy.“
Třeba tento protitankový kanon s těžkým kulometem objevili nadšenci pro vojenskou historii až v Norsku. Po důkladném rozebrání a repasování některých dílů byla zbraň osazena do střílny.
Pavel Chráska, předseda, Klub vojenské historie Opava: „Ovládal se asi takto: buď se mohl střelec dívat přes optický zaměřovač nebo využít stupnic odměru a náměru.“
Kanon tak mohl být používaný i během špatné viditelnosti – ve tmě nebo v mlze. Mozkem bunkru byla místnost telefonisty a velitele, které byly vedle sebe a propojené malým okýnkem. To aby měl velitel o přicházejících zprávách přehled.
Pavel Chráska, předseda, Klub vojenské historie Opava: „Zde se nacházíme v místnosti velitele objektu, který měl jako jediný vlastní lůžko. Ostatní vojáci se o něj museli dělit.“
Ve dvoupodlažním betonovém bunkru sloužilo 36 vojáků. Ovšem v suterénu jsou postele jen pro polovinu z nich. Místem se tady totiž neplýtvalo. A tak když část mužů byla ve službě, ta druhá mohla odpočívat. U ubikace je také toaleta a umývadla. K vidění jsou tady i funkční rozvody vody a vzduchotechniky.
Betonový pěchotní srub je v sezónně přístupný veřejnosti. Ještě před zimní pauzou se tady uskutečnila vzpomínková akce u příležitosti vzniku Československé republiky. Návštěvníci se sem budou moci opět podívat na jaře.
---
V Ostravě-Porubě teď kosí květinové louky. A to takovým způsobem, aby je nepoškodili a lidé si je mohli odnést domů. První květinovou louku Poruba vysadila v roce 2021 na Francouzské ulici a okamžitě se stala fenoménem. Letos se tak jejich počet zvýšil na deset.
Blíží se zima a květinové louky v Ostravě-Porubě stále dělají radost lidem. Rozkvetlé květiny si teď lidé mohou odnést domů. Ne ale ze všech míst.
Anketa: obyvatelé Ostravy-Poruby: “Sbírám semínka a bude to, na zahradu to chci nasadit.”
“Je to tu moc krásné a chodíme sem rádi.”
“Je to tak úžasný počin. ty úžasné slunečnice. Přijdu domů a zpívám si.”
Kytičky by lidé neměli trhat například na loukách na Francouzské ulici a tady v Oáze klidu. Radnice je chce nechat vysemenit a počkat do jara, které z nich se ujmou.
Pro květiny by si lidé neměli chodit ani na louky u Koruny a na ulici Rajmunda Prchaly.
Renáta Hovjacká, správkyně zeleně, MOb Ostrava-Poruba: “Kosí se ručně proto, aby se ty květy nebo ty stvoly rostlin položily na zem a snažíme se tímto způsobem přesemení na další roky.”
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka MOb Ostrava-Poruba: “Obvod by v tom chtěl samozřejmě pokračovat dál i v příštím roce, protože je to záležitost relativně levná, krásná, lidé to vítají, líbí se jim to. Máme celou řadu požadavků od lidí vysaďte nám tady květinovou louku a je to v různých dvorech, vnitroblocích a podobně.”
Porubou se inspirují i některé instituce jako například havířovská nemocnice, která první květinovou louku vysela letos na jaře.
---
