Do Ostravy přijel ministr životního prostředí Petr Hladík, aby představil novou výzvu Státního fondu životního prostředí na obnovu vodovodů a kanalizací po povodních. Největší problém má přímo krajské město, kde je velmi poškozena ústřední čistička odpadních vod. Ministerstvo prozatím vyčlenilo 2 miliardy korun.
Ministr životního prostředí Petr Hladík v Ostravě oznámil, že z 30 miliard, které vláda České republiky schválila na likvidaci povodňových škod, půjdou 2 miliardy do programu na obnovu vodovodů a kanalizace.
Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí ČR: "Jedná se opravdu o ty opravy, tzn. o nutné finanční prostředky, aby jednotliví vlastníci dokázali zase opravit a rozjet čistírny odpadních vod a vrátit roztrhané kanalizace a sběrače zase zpátky do provozu."
Novou výzvu ministr představil poté, co si prohlédl následky povodně přímo Ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě. Tu voda zcela zatopila a tak už je asi tři týdny mimo provoz. Veškeré splašky tečou přímo do Odry. Opravy už ale naplno běží.
Petr Konečný, ředitel OVAK: "Aby se čistírna zase rozběhla, je z našeho pohledu nutné především zprovoznění veškerých elektroinstalací, trafostanic a rozvaděčů tak, abychom na ně mohli napojit jednotlivá technologická zařízení."
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Bez pomoci vlády a pana ministra, který oznámil dotační titul, bychom se s tím majetkem nedokázali vypořádat jinak, než na úkor jiných staveb, rozvoje města nebo zadlužení."
O peníze na vodovody a kanalizace lze žádat už od 9. října. Ministr slíbil, že pokud by byly finance z fondu vyčerpány, budou zase doplněny. Asi do tří měsíců by se čistička měla alespoň částečně rozběhnout. V první fázi půjde o zprovoznění mechanického čištění, které odstraní přes 50 procent nečistot.
---
Zcela nové zásadní problémy teď řeší obce na Bruntálsku. Záchrana lidí po povodni byla pouze prvním krokem. Bourají se domy a zachraňují ty, co mohou přežít zimu. K tomu je ale potřeba zajistit další život v obcích především obnovou cest, silnic a mostů přes povodní rozvodněné řeky.
Široká Niva je jednou z obcí, kterou rozvodněná řeka Opava rozdělila na dvě části a zničila několik mostů a lávek.
Tomáš Spáčil (nez.), starosta Široké Nivy: „Tady jsme dopadli. Zůstal nám jeden funkční most, teď se snažíme vlastními silami, ať může aspoň pro pěší se tady udělat nějaká lávka, která byla zrekonstruovaná, ale spadla, takže vidíte tady jeřáby se snaží to tady nějak napravit. Auta přes ten most se nedostanou a co se týká přejezdů ze Široké Nivy na Skrbovice, tak tam jsme o most přišli a tam by bylo vhodné aspoň lávku pro pěší, ať nějakým způsobem se dostanou děti na zastávku autobusu.“
Široká Niva potřebuje alespoň základní pomoc při spojování lidí na březích řeky.
Tomáš Spáčil (nez.), starosta Široké Nivy: „No určitě by se nám hodila lávka pro pěší, aspoň pro pěší, přes ta Skrbovice ať se lidi dostanou aspoň na zastávku MHD, protože vlaková doprava tady dlouho funkční nebude.“
Ideální pro obec by byl rychlý pontonový nebo montovaný most. Ta se teď snaží zprovoznit alespoň přívod elektřiny.
Tomáš Spáčil (nez.), starosta Široké Nivy: „Co se týká přívodu elektřiny, tak zatím je to ve fázi, že se staví sloupy, takže se obávám, že ještě nějaký čas to bude trvat. Postupně, co se jim podařilo zprovoznit, tak ty nějaké nemovitosti se pokouší dopojovat, ale je to individuálně, samozřejmě musí se to zkontrolovat, než se to napojí, takže bojují ČEZ, všichni bojujeme, ale je to ještě běh na dlouhou trať.“
I přes několik domů, určených k demolici nebo odnesených vodou, zatím nikdo o nabídce státu k řešení pozemků nic neví.
Tomáš Spáčil (nez.), starosta Široké Nivy: „No jestli někdo dostane od státu nabídku nějakého pozemku za to, že přišel o rodinný dům, tak takovou informaci ještě nemám a vůbec s tím nepočítám. Protože to, co se nepostaráme sami vlastními silami a pomocí dobrovolníků, tak to nemáme. Ten dům přímo, co spadl, tak je za mnou tady jak je ta lípa, tak tam stál velký rodinný dům a ta hromada sutin, co je tady vedle, tak to je vlastně on.“
---
Poruba mění koncepci zeleně na Hlavní třídě. Ta současná je totiž zastaralá a už neodpovídá moderním trendům. Navíc je finančně náročná na údržbu.
Na Hlavní třídě v těchto dnech začala první etapa revitalizace zeleně. Týká se úseku od Nezvalova po Alšovo náměstí, tedy středové části Hlavní třídy.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: “Koncepce obsahuje celou řadu různých zásahů, které tady jsou, je tady nějaké odstranění bariér některých živých plotů a podobně. Jsou tady úplně nové výsadby, které by měly barevně různě ladit, jsou tady i mlátové povrchy, budeme měnit ty klasické betonové.”
Richard Hanáčik (ANO), místostarosta Ostravy-Poruby: "Začali jsme druhou etapou proto, že sousedí s rekonstrukcí prostranství Florida a chtěli jsme, aby ta rekonstrukce byla ucelená."
Revitalizací projde i kruhový objezd. Vzhledem k zasíťování a akcím, které se na něm konají, ale proměna nebude nijak zásadní. Vzniknout by tady měla odolná květinová louka.
Výměny se dočká i mobiliář. Hlavní třída tak získá nové lavičky i odpadkové koše.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: “Celkově by ta koncepce a ta proměna měla znamenat pro městský obvod taky úspory v údržbě, které byly zejména v těch posledních letech enormní. Nemusí se lidé bát, že bychom nějak výrazně káceli.”
Celkem bude v rámci revitalizace na Hlavní třídě vysazeno téměř 100 tisíc kusů různorodých rostlin, které pokvetou po většinu roku.
---
Workshopy, stánky zdravotnických zařízení a tombola s kvalitní kávou, vitamíny či fonendoskopy – to byl KAM PAK 2024. Veletrh pracovních příležitostí pro studenty a absolventy lékařských i nelékařských zdravotnických oborů se letos uskutečnil na Lékařské fakultě Ostravské univerzity už pošesté.
Na jeden z největších zdravotnických veletrhů v ČR dorazili zástupci třiceti zdravotnických zařízení.
Lukáš Čumpelík, předseda Čs. Spolku mediků, organizátor: „Cílem je pomoci studentům zdravotnických škol, aby našli svého budoucího zaměstnavatele, stáž nebo brigádu.“
Součástí veletrhu byly i zajímavé workshopy, například ultrasonografie břicha nebo základy tejpování.
Ondřej Zela, primář Plicního odd., Nemocnice Frýdek-Místek: „Cílem je seznámit mediky se základy ultrazvukové techniky. Máme tady náš mobilní ultrazvuk, figurantku a ukazujeme, jak vyšetři břicho ultrazvukem. Pracovišť je hodně, lékařů je málo, takže je o ně velký zájem a tady mají možnost podívat se, jak se jednotlivé nemocnice prezentují, a vybrat si své budoucí pracoviště.“
Kateřina Klimešová, fyzioterapeutka, RÚ Hrabyně: „Jsou to budoucí lékaři, fyzioterapeuté a zdravotní sestry a určitě se na svých pracovištích s tejpováním potkají. Aby věděli, co ten tejp dělá, jakou má funkci a s čím mohou pacientovi pomoci, tak k tomu je taková malá praktická ukázka.“
Československý spolek mediků také vůbec poprvé představil nový pořad jejich podcastu MedTalks Ostravské univerzity.
---
Zoo Ostrava otevřela zrekonstruovanou a rozšířenou voliéru Papua. Návštěvníci v ní mohou nově obdivovat několik druhů oceánských opeřenců v kulisách, které připomínají jejich přirozené prostředí – papuánský deštný les.
Voliéra Papua představuje návštěvníkům ostravské zoo okřídlené obyvatele Oceánie od roku 2013. V letošním roce ale prošla rozsáhlou rekonstrukcí, která jí dala úplně novou podobu i rozměry.
Šárka Nováková, tisková mluvčí Zoo Ostrava: „Bylo potřeba něco opravit a zrekonstruovat, ale zároveň jsme ji i téměř o polovinu rozšířili tak, aby i její obyvatelé, ptáci, měli větší prostor.“
Ve voliéře mohou návštěvníci spatřit celkem osm druhů papuánských ptáků.
Jiří Novák, ředitel Zoo Ostrava: „Musí zaujmout korunáč sclaterův, což je největší zástupce holuba, který ale vůbec nevypadá jako holub. A pokud někdo prahne po vzácnostech a raritách, máme tady holuba bažantího, což je velice vzácně chovaný, a přitom krásně pestře zbarvený, zástupce měkkozobých ptáků.“
Deštivé odpoledne otevíracího dne navodilo tu pravou atmosféru papuánského deštného lesa.
Jiří Novák, ředitel Zoo Ostrava: „Kolem sebe můžou návštěvníci vidět několik stromových obrů. Jsou to podle věrných předloh výtvarníky ztvárněné stromy. Tady jsou například vidět fikusy, nebo je tady třeba banánovník, jsou tady mangrovové stromy.“
Přes průchozí voliéru se dá stále vstoupit i do pavilonu Papua, kde návštěvníci naleznou několik akvaterárií se zástupci papuánských plazů, ryb a paryb.
---
Teď vás seznámíme s talentovaným sportovcem Lukášem Uchytilem. Žije v Karviné a je čerstvým mistrem České republiky ve skoku o tyči. A nejen to. Před pár dny zvítězil i na závodech v Chorvatsku.
Tohle je žák 9. třídy Základní školy Borovského Lukáš Uchytil. Teprve před rokem se rozhodl věnovat skoku o tyči a už sbírá první velké úspěchy.
Lukáš Uchytil, úspěšný sportovec: “MČR se konalo v Třinci a skočil jsme tam 438 na první pokus, byl to osobák o 18 cm jsem si posunul o osobní rekord.”
Hned po tomto úspěchu se pak dostal na mezistátní závody do Chorvatska, i tady byl úspěšný. Ve své kategorii starší žactvo zvítězil v konkurenci sportovců z Česka, Slovenska, Slovinska, Maďarska a Chorvatska.
Lukáš Uchytil, úspěšný sportovec: “ Tam jsme se umístil na 1. místě s výkonem 440 cm, což je o 2 cm posunutí mého osobního rekordu. Měl jsem radost, že z těch 5 zemí to je fajn výkon, tam zvítězit.”
Tento sport sledoval už jako malý v televizi a lákalo ho to zkusit. Rodiče mu pak v Ostravě domluvili tréninky.
Lukáš Uchytil, úspěšný sportovec: “Tréninky máme někdy běžecké a někdy skokanské. Na těch běžeckých běhám sprinty, to je nejdůležitější pro skok o tyči, tam se potřebuje vyvinout co největší rychlost s co nejméně kroků a ve skokanských, někdy jdu z 8 kroků, někdy ze 14 kroků, z nich vyvinu větší rychlost."
Rezervu při skoku ještě Lukáš má, chce dál posouvat svůj osobní rekord.
Lukáš Uchytil, úspěšný sportovec: “Rád bych se přiblížil a ideálně přeskočil národní rekord, což je v hale 465 cm a venku 470 cm."
---
Do Ostravy přijel ministr životního prostředí Petr Hladík, aby představil novou výzvu Státního fondu životního prostředí na obnovu vodovodů a kanalizací po povodních. Největší problém má přímo krajské město, kde je velmi poškozena ústřední čistička odpadních vod. Ministerstvo prozatím vyčlenilo 2 miliardy korun.
Ministr životního prostředí Petr Hladík v Ostravě oznámil, že z 30 miliard, které vláda České republiky schválila na likvidaci povodňových škod, půjdou 2 miliardy do programu na obnovu vodovodů a kanalizace.
Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí ČR: "Jedná se opravdu o ty opravy, tzn. o nutné finanční prostředky, aby jednotliví vlastníci dokázali zase opravit a rozjet čistírny odpadních vod a vrátit roztrhané kanalizace a sběrače zase zpátky do provozu."
Novou výzvu ministr představil poté, co si prohlédl následky povodně přímo Ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě. Tu voda zcela zatopila a tak už je asi tři týdny mimo provoz. Veškeré splašky tečou přímo do Odry. Opravy už ale naplno běží.
Petr Konečný, ředitel OVAK: "Aby se čistírna zase rozběhla, je z našeho pohledu nutné především zprovoznění veškerých elektroinstalací, trafostanic a rozvaděčů tak, abychom na ně mohli napojit jednotlivá technologická zařízení."
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Bez pomoci vlády a pana ministra, který oznámil dotační titul, bychom se s tím majetkem nedokázali vypořádat jinak, než na úkor jiných staveb, rozvoje města nebo zadlužení."
O peníze na vodovody a kanalizace lze žádat už od 9. října. Ministr slíbil, že pokud by byly finance z fondu vyčerpány, budou zase doplněny. Asi do tří měsíců by se čistička měla alespoň částečně rozběhnout. V první fázi půjde o zprovoznění mechanického čištění, které odstraní přes 50 procent nečistot.
---
Zcela nové zásadní problémy teď řeší obce na Bruntálsku. Záchrana lidí po povodni byla pouze prvním krokem. Bourají se domy a zachraňují ty, co mohou přežít zimu. K tomu je ale potřeba zajistit další život v obcích především obnovou cest, silnic a mostů přes povodní rozvodněné řeky.
Široká Niva je jednou z obcí, kterou rozvodněná řeka Opava rozdělila na dvě části a zničila několik mostů a lávek.
Tomáš Spáčil (nez.), starosta Široké Nivy: „Tady jsme dopadli. Zůstal nám jeden funkční most, teď se snažíme vlastními silami, ať může aspoň pro pěší se tady udělat nějaká lávka, která byla zrekonstruovaná, ale spadla, takže vidíte tady jeřáby se snaží to tady nějak napravit. Auta přes ten most se nedostanou a co se týká přejezdů ze Široké Nivy na Skrbovice, tak tam jsme o most přišli a tam by bylo vhodné aspoň lávku pro pěší, ať nějakým způsobem se dostanou děti na zastávku autobusu.“
Široká Niva potřebuje alespoň základní pomoc při spojování lidí na březích řeky.
Tomáš Spáčil (nez.), starosta Široké Nivy: „No určitě by se nám hodila lávka pro pěší, aspoň pro pěší, přes ta Skrbovice ať se lidi dostanou aspoň na zastávku MHD, protože vlaková doprava tady dlouho funkční nebude.“
Ideální pro obec by byl rychlý pontonový nebo montovaný most. Ta se teď snaží zprovoznit alespoň přívod elektřiny.
Tomáš Spáčil (nez.), starosta Široké Nivy: „Co se týká přívodu elektřiny, tak zatím je to ve fázi, že se staví sloupy, takže se obávám, že ještě nějaký čas to bude trvat. Postupně, co se jim podařilo zprovoznit, tak ty nějaké nemovitosti se pokouší dopojovat, ale je to individuálně, samozřejmě musí se to zkontrolovat, než se to napojí, takže bojují ČEZ, všichni bojujeme, ale je to ještě běh na dlouhou trať.“
I přes několik domů, určených k demolici nebo odnesených vodou, zatím nikdo o nabídce státu k řešení pozemků nic neví.
Tomáš Spáčil (nez.), starosta Široké Nivy: „No jestli někdo dostane od státu nabídku nějakého pozemku za to, že přišel o rodinný dům, tak takovou informaci ještě nemám a vůbec s tím nepočítám. Protože to, co se nepostaráme sami vlastními silami a pomocí dobrovolníků, tak to nemáme. Ten dům přímo, co spadl, tak je za mnou tady jak je ta lípa, tak tam stál velký rodinný dům a ta hromada sutin, co je tady vedle, tak to je vlastně on.“
---
Poruba mění koncepci zeleně na Hlavní třídě. Ta současná je totiž zastaralá a už neodpovídá moderním trendům. Navíc je finančně náročná na údržbu.
Na Hlavní třídě v těchto dnech začala první etapa revitalizace zeleně. Týká se úseku od Nezvalova po Alšovo náměstí, tedy středové části Hlavní třídy.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: “Koncepce obsahuje celou řadu různých zásahů, které tady jsou, je tady nějaké odstranění bariér některých živých plotů a podobně. Jsou tady úplně nové výsadby, které by měly barevně různě ladit, jsou tady i mlátové povrchy, budeme měnit ty klasické betonové.”
Richard Hanáčik (ANO), místostarosta Ostravy-Poruby: "Začali jsme druhou etapou proto, že sousedí s rekonstrukcí prostranství Florida a chtěli jsme, aby ta rekonstrukce byla ucelená."
Revitalizací projde i kruhový objezd. Vzhledem k zasíťování a akcím, které se na něm konají, ale proměna nebude nijak zásadní. Vzniknout by tady měla odolná květinová louka.
Výměny se dočká i mobiliář. Hlavní třída tak získá nové lavičky i odpadkové koše.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: “Celkově by ta koncepce a ta proměna měla znamenat pro městský obvod taky úspory v údržbě, které byly zejména v těch posledních letech enormní. Nemusí se lidé bát, že bychom nějak výrazně káceli.”
Celkem bude v rámci revitalizace na Hlavní třídě vysazeno téměř 100 tisíc kusů různorodých rostlin, které pokvetou po většinu roku.
---
Workshopy, stánky zdravotnických zařízení a tombola s kvalitní kávou, vitamíny či fonendoskopy – to byl KAM PAK 2024. Veletrh pracovních příležitostí pro studenty a absolventy lékařských i nelékařských zdravotnických oborů se letos uskutečnil na Lékařské fakultě Ostravské univerzity už pošesté.
Na jeden z největších zdravotnických veletrhů v ČR dorazili zástupci třiceti zdravotnických zařízení.
Lukáš Čumpelík, předseda Čs. Spolku mediků, organizátor: „Cílem je pomoci studentům zdravotnických škol, aby našli svého budoucího zaměstnavatele, stáž nebo brigádu.“
Součástí veletrhu byly i zajímavé workshopy, například ultrasonografie břicha nebo základy tejpování.
Ondřej Zela, primář Plicního odd., Nemocnice Frýdek-Místek: „Cílem je seznámit mediky se základy ultrazvukové techniky. Máme tady náš mobilní ultrazvuk, figurantku a ukazujeme, jak vyšetři břicho ultrazvukem. Pracovišť je hodně, lékařů je málo, takže je o ně velký zájem a tady mají možnost podívat se, jak se jednotlivé nemocnice prezentují, a vybrat si své budoucí pracoviště.“
Kateřina Klimešová, fyzioterapeutka, RÚ Hrabyně: „Jsou to budoucí lékaři, fyzioterapeuté a zdravotní sestry a určitě se na svých pracovištích s tejpováním potkají. Aby věděli, co ten tejp dělá, jakou má funkci a s čím mohou pacientovi pomoci, tak k tomu je taková malá praktická ukázka.“
Československý spolek mediků také vůbec poprvé představil nový pořad jejich podcastu MedTalks Ostravské univerzity.
---
Zoo Ostrava otevřela zrekonstruovanou a rozšířenou voliéru Papua. Návštěvníci v ní mohou nově obdivovat několik druhů oceánských opeřenců v kulisách, které připomínají jejich přirozené prostředí – papuánský deštný les.
Voliéra Papua představuje návštěvníkům ostravské zoo okřídlené obyvatele Oceánie od roku 2013. V letošním roce ale prošla rozsáhlou rekonstrukcí, která jí dala úplně novou podobu i rozměry.
Šárka Nováková, tisková mluvčí Zoo Ostrava: „Bylo potřeba něco opravit a zrekonstruovat, ale zároveň jsme ji i téměř o polovinu rozšířili tak, aby i její obyvatelé, ptáci, měli větší prostor.“
Ve voliéře mohou návštěvníci spatřit celkem osm druhů papuánských ptáků.
Jiří Novák, ředitel Zoo Ostrava: „Musí zaujmout korunáč sclaterův, což je největší zástupce holuba, který ale vůbec nevypadá jako holub. A pokud někdo prahne po vzácnostech a raritách, máme tady holuba bažantího, což je velice vzácně chovaný, a přitom krásně pestře zbarvený, zástupce měkkozobých ptáků.“
Deštivé odpoledne otevíracího dne navodilo tu pravou atmosféru papuánského deštného lesa.
Jiří Novák, ředitel Zoo Ostrava: „Kolem sebe můžou návštěvníci vidět několik stromových obrů. Jsou to podle věrných předloh výtvarníky ztvárněné stromy. Tady jsou například vidět fikusy, nebo je tady třeba banánovník, jsou tady mangrovové stromy.“
Přes průchozí voliéru se dá stále vstoupit i do pavilonu Papua, kde návštěvníci naleznou několik akvaterárií se zástupci papuánských plazů, ryb a paryb.
---
Teď vás seznámíme s talentovaným sportovcem Lukášem Uchytilem. Žije v Karviné a je čerstvým mistrem České republiky ve skoku o tyči. A nejen to. Před pár dny zvítězil i na závodech v Chorvatsku.
Tohle je žák 9. třídy Základní školy Borovského Lukáš Uchytil. Teprve před rokem se rozhodl věnovat skoku o tyči a už sbírá první velké úspěchy.
Lukáš Uchytil, úspěšný sportovec: “MČR se konalo v Třinci a skočil jsme tam 438 na první pokus, byl to osobák o 18 cm jsem si posunul o osobní rekord.”
Hned po tomto úspěchu se pak dostal na mezistátní závody do Chorvatska, i tady byl úspěšný. Ve své kategorii starší žactvo zvítězil v konkurenci sportovců z Česka, Slovenska, Slovinska, Maďarska a Chorvatska.
Lukáš Uchytil, úspěšný sportovec: “ Tam jsme se umístil na 1. místě s výkonem 440 cm, což je o 2 cm posunutí mého osobního rekordu. Měl jsem radost, že z těch 5 zemí to je fajn výkon, tam zvítězit.”
Tento sport sledoval už jako malý v televizi a lákalo ho to zkusit. Rodiče mu pak v Ostravě domluvili tréninky.
Lukáš Uchytil, úspěšný sportovec: “Tréninky máme někdy běžecké a někdy skokanské. Na těch běžeckých běhám sprinty, to je nejdůležitější pro skok o tyči, tam se potřebuje vyvinout co největší rychlost s co nejméně kroků a ve skokanských, někdy jdu z 8 kroků, někdy ze 14 kroků, z nich vyvinu větší rychlost."
Rezervu při skoku ještě Lukáš má, chce dál posouvat svůj osobní rekord.
Lukáš Uchytil, úspěšný sportovec: “Rád bych se přiblížil a ideálně přeskočil národní rekord, což je v hale 465 cm a venku 470 cm."
---
